Mikroekonomie II úvodní přednáška Ø Petr Musil, kancelář č. 621 Ø Konzultace – pondělí, 14.30 – 16.00 Ø Jiný termín po dohodě – pmusil@econ.muni.cz Ø Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška N Písemný test – alespoň 60 % N Teorie + příklady, přednášky + literatura N Předtermín – v posledním týdnu výuky místo jedné přednáškové skupiny N Povolené pomůcky k testu: kalkulačka (NE na mobilu), psací potřeby, RUČNĚ psaný „tahák“ v rozsahu 1 strany A4 Literatura Ø Základní: Soukupová, J. a kol. – Mikroekonomie Macáková, L. a kol. – Mikroekonomie II - cvičebnice Ø Doporučená: Varian, H.R. – Mikroekonomie – moderní přístup Macáková, L. a kol. – Mikroekonomie II repetitorium Úvod do analýzy chování spotřebitele Literatura k přednášce: Soukupová et al.: Mirkoekonomie. kapitola 2, str. 47 – 71 v 3. doplněném vydání Rothbard, M. N.: Ekonomie státních zásahů, str. 17 – 52. Liberální institut 2001 Úvod do analýzy chování spotřebitele Co je smyslem teorie chování spotřebitele? Ø pokusit se vysvětlit, na základě čeho tvoří spotřebitel svá rozhodnutí – proč jedná tak jak jedná? Racionálně jednající spotřebitel se snaží maximalizovat svůj užitek: Ø porovnává efekty nějaké své aktivity a újmy s touto aktivitou spojené Ø efektem je užitek, újmou je vynaložení důchodu na nákup statků či služeb Předpoklady racionálního chování spotřebitele AXIOMY RACIONALITY • Axiom nenasycenosti – větší množství statků je vždy preferováno před množstvím menším, jedná-li se o „dobré“ statky • Axiom tranzitivity – pokud je koš statků A lepší než B a zároveň B lepší než C, platí, že A je lepší než C • Axiom rozmanitosti (konvexnosti) – spotřebitel preferuje průměrnou spotřebu před extrémy – např. spotřeba jídla a pití Předpoklady racionálního chování spotřebitele • Axiom výběru – spotřebitel se snaží o co nejvíce preferovaný statek • Axiom spojitosti – existuje množina statků oddělující preferované statky od nepreferovaných • Axiom úplnosti srovnání – každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele Měření užitku Užitek je efekt plynoucí ze spotřeby kombinace statků či služeb – „veličina“, která ukazuje směr spotřebitelských preferencí Užitek NENÍ nějaká objektivní veličina – jde o subjektivní pocit míry uspokojení dané potřeby Otázka, jakým způsobem měřit užitek a zda je vůbec měřitelný kardinalistický X ordinalistický přístup Měření užitku - kardinalismus KARDINALISTICKÁ VERZE – užitek je přímo měřitelný, nabývá konkrétní hodnoty Menger, Jevons, Walras – kardinalisté, ale bez vysvětlení, jak užitek měřit Alfred Marshall – užitek měřitelný nepřímo, a to prostřednictvím peněz – demand price (cena poptávky) Celkový užitek (Total Utility, TU) – celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného statku Mezní užitek (Marginal Utility, MU) – změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného statku o jednotku Měření užitku - ordinalismus ORDINALISTICKÁ VERZE – užitek není přímo měřitelný, ale spotřebitel je schopen posoudit, která kombinace statků mu přináší větší užitek než jiná V. Pareto, J. R. Hicks Spotřebitel je schopen seřadit kombinace statků podle velikosti užitku, který mu přinášejí → indiferenční křivky Indiferenční křivka (Indifference Curve, IC) – množina kombinací statků X a Y se stejnou velikostí celkového užitku Měření užitku - kardinalismus Měření užitku - ordinalismus Další přístupy k teorii užitku PROJEVENÉ PREFERENCE – odmítání indiferenčních křivek např. Murray N. Rothbard: spotřebitel projevuje své preference v momentě svého rozhodnutí (např. při nákupu) teorém osla a dvou kupek sena – osel se nemůže rozhodnout, kterou ze dvou stejně kvalitních kupek sena „sežere“ Jaké jsou Ijáčkovy preference? Vlastnosti indiferenčních křivek • Indiferenční křivky jsou klesající – v případě žádoucích statků, vyplývá z axiomu nenasycenosti • Indiferenční křivky se neprotínají – vyplývá z axiomu tranzitivity • V každém bodě spotřební situace se nachází indiferenční křivka – plyne z axiomu úplnosti srovnání • Indiferenční křivka je konvexní směrem k počátku – vyplývá z axiomu rozmanitosti - existují výjimky – viz dále (zvláštní tvary indiferenčních křivek) Mezní míra substituce ve spotřebě Ø Marginal Rate of Substitution in Consumption (MRS[C]) Ø jde o poměr, v němž je spotřebitel OCHOTEN nahrazovat ve spotřebě jeden statek statkem jiným, aniž by se měnil celkový užitek Ø je to směrnice (sklon) indiferenční křivky Ø platí: MRS[C] = -ΔY/ΔX = MU[X]/MU[Y ]= =(δTU/δX)/(δTU/δY) Zvláštní tvary indiferenčních křivek Zvláštní tvary indiferenčních křivek Zvláštní tvary indiferenčních křivek Zvláštní tvary indiferenčních křivek Zvláštní tvary indiferenčních křivek Rozpočtové omezení Pro rozpočtové omezení (důchod) platí: I = P[X] . X + P[Y] . Y což je rovnice linie rozpočtu (Budget Line, BL), za předpokladu, že spotřebitel vynakládá celý svůj důchod Linie rozpočtu Ø hranice, vymezující tzv. komoditní prostor (který leží na a pod BL) Ø tj. množina spotřebitelem dostupných kombinací statků a služeb Ø její sklon vypovídá o relativních cenách statků a služeb Ø relativní ceny se mohou měnit i v závislosti na množství spotřebovávaných statků či služeb Ø s rostoucím důchodem se komoditní prostor zvětšuje, s poklesem zmenšuje Mezní míra substituce ve směně Ø Marginal Rate of Substitution in Exchange (MRS[E]) Ø poměr, v němž spotřebitel směňuje statky X a Y na trhu při vynaložení celého disponibilního důchodu Ø MRS[E] = - ΔX/ΔY = P[X]/P[Y] Optimum spotřebitele O optimu spotřebitele hovoříme tehdy, je-li maximalizován užitek v závislosti na spotřebitelských preferencích a tržních možnostech Tržní možnosti jsou ovlivněny disponibilním důchodem a cenami spotřebovávaných statků Optimum spotřebitele – kardinalistický přístup [Ø ]Při spotřebě jednoho statku pro optimum platí: MU[X] = P[X] [ ] Ø Pro optimální kombinaci dvou spotřebovávaných statků platí: MU[X]/P[X] = MU[Y]/P[Y] Optimum spotřebitele – ordinalistický přístup Pro optimum spotřebitele (zpravidla) platí: MRS[C] = MRS[E] neboli: MU[X]/MU[Y] = P[X]/P[Y] čili: Optimum spotřebitele je v bodě, kde se linie rozpočtu dotýká indiferenční křivky POZOR, NEPLATÍ VŽDY!!! Optimum spotřebitele – vnitřní řešení Optimum spotřebitele – rohové řešení Přebytek spotřebitele Ø představuje rozdíl mezi celkovým užitkem ze spotřeby určitého množství statku a výdaji na získání tohoto množství statku Ø CS (Consumer´s Surplus) = TU – P[X ]. X Ø neboli jde o rozdíl mezi ochotou a nutností obětovat část důchodu na získání požadovaného množství zboží Přebytek spotřebitele