Přednáška č. 13 – Analýza tržních selhání Co to je tržní selhání? Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů n tržní selhání jako systémová chyba – tj. trh jako systém tenduje sám o sobě k neefektivnosti – nedokonalá konkurence n tržní selhání jako morální problém – nejde o chybu systému, ale o selhání v lidském jednání – externality, veřejné statky, asymetrické informace Systémové selhání n tendence dokonale konkurenčních trhů ke koncentraci n cílem firem je maximalizace zisku n DoKo. je pouze teoretickou situací – předpokládá homogenitu firem na trzích n v realitě jsou firmy heterogenní – např. už jen tím, že firmy mají různě schopný management n na trzích přežijí jen ty nejsilnější firmy n výsledkem je koncentrace v odvětvích a přeměna tržních struktur v NedoKo. Systémové selhání n NedoKo. firma je výrobně i alokačně neefektivní n výrobní neefektivnost – firma nevyrábí s minimálními náklady n alokační neefektivnost – firma vyrábí nižší výstup za vyšší cenu než odpovídá podmínkám DoKo. – existence DWL n snaha o řešení: cenová regulace, antimonopolní politika Selhání v lidském jednání - Externality EXTERNALITA = efekt, plynoucí z činnosti daného subjektu, a to ve prospěch (či v neprospěch) subjektu jiného n negativní externalita – původce způsobuje jinému subjektu nežádoucí efekt (náklady), který ovšem původce neodstraní na své náklady n pozitivní externalita – původce způsobuje jinému subjektu užitek, aniž by původci bylo za tento užitek zaplaceno Negativní externalita n u zboží s negativní externalitou dochází k produkci většího objemu než v případě zohlednění nákladů na odstranění externality n jak zohlednit náklady na odstranění externality? n řešení: např. zdanění spotřeby zboží způsobující negativní externalitu Pozitivní externalita n u zboží s pozitivní externalitou dochází k produkci nižšího objemu produkce než v případě kdy by bylo za externí užitek původci zaplaceno n řešení: např. dotace subjektům produkujícím zboží s pozitivní externalitou Existence veřejných statků VEŘEJNÝ STATEK = takový, který je charakteristický splněním dvou podmínek n jeho spotřeba je nerivalitní – tj. pokud někdo daný statek spotřebovává, nesníží se jeho množství (např. užívání silnice) n nevyloučitelnost ze spotřeby – všechny neplatící spotřebitele nelze, nebo je velmi nákladné, vyloučit ze spotřeby (např.užívání MHD) POZOR! veřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek Veřejný statek a neefektivnost n trh zpravidla není sám o sobě schopen zajistit efektivní produkci veřejných statků n bude-li na trhu ponechána např. výstavba silnic, pravděpodobně se neuskuteční, protože: n spotřebitelé budou chtít silnici využívat, ale téměř nikdo za ni nebude ochoten zaplatit, popř. jen relativně malou částku (problém černého pasažéra) n řešení: veřejné statky zpravidla poskytují vlády, které disponují příslušnými nástroji (vybírání daní a vymáhání placení daní) Asymterické informace • Vztah principal-agent (nájemce-zmocněnec) • Nepříznivý výběr Principal – agent n principal deleguje část svých rozhodovacích pravomocí na svého zástupce (agenta) n agent je zpravidla lépe informovaný než principal, takže: n agent zvyšuje svůj užitek na úkor principala n např.: akcionáři (principals) delegují svou rozhodovací pravomoc na management (agents) při správě a řízení akciové společnosti n management má lepší informace než akcionáři, a tak může zvyšovat svůj užitek na úkor vlastníků (akcionářů) Nepříznivý výběr n díky nedokonalé informovanosti mohou spotřebitelé nakupovat nekvalitní zboží n byla-li by informovanost dokonalá, spotřebitelé by nakupovali pouze zboží kvalitní n firmy produkující nekvalitní zboží by trh dokázal eliminovat n např.: nákup automobilu v autobazaru – autobazar je lépe informován o stavu vozidla než kupující – prodá i nekvalitní vůz Řešení tržních selhání n věc názoru n část ekonomů (a politiků) volá po státních zásazích do trhu – intervencionistické proudy ekonomického myšlení n část ekonomů (a politiků) chce přesto nechat volně působit trh – argument: n státními zásahy nelze zvýšit celospolečenský užitek, pouze ho redistribuovat – např. Rakouská škola (Rothbard) Coaseho teorém n důraz na vymáhání vlastnických práv n Coaseho teorém: při nulových transakčních nákladech je nejefektivnějším řešením vymáhat svá vlastnická práva n tj. zajistit, aby např. původce negativní externality tuto odstranil na své náklady, nebo: n aby příjemce užitku z pozitivní externality za tento užitek platil tomu, kdo mu jej způsobil n pokud transakční náklady nenulové, je efektivnější selhání trhu řešit na celospolečenské úrovni