Mikroekonomie II – Přednáška č. 7: Oligopol

Ú charakteristika oligopolu

Ú kartel

Ú Cournotův model duopolu

Ú oligopol s dominantní firmou (cenovým vůdcem)

Ú Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky)

Ú Nashova rovnováha

                                     Charakteristika oligopolu

Ú malý počet firem (alespoň dvě)

Ú vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti

Ú homogenní i diferencovaný produkt

Ú významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné)

Ú bariéry vstupu: úspory z rozsahu, limitní ceny, právní restrikce, náklady na diferenciaci
produktu atd.

Ú oligopolní firma je „price maker“

                                              Kartel

Ú kartel = smluvní neboli koluzivní oligopol

Ú skupina firem, chovající se jako monopol s více závody

Ú cíl kartelu = maximalizace zisku celého odvětví (nikoli jednotlivých firem)

Ú π = P.Q – [TC[1](q[1]) + TC[2](q[2]) +…+ TC[n](q[n])]

Ú MR(Q) = MC[i](q[i])

Ú příklad kartelu: OPEC – homogenní oligopol

                                         Rovnováha kartelu

                                        MR(Q) = MC[i](q[i])

                                     Zásadní problémy kartelu

      Kartel je značně nestabilní uspořádání oligopolního trhu, protože:

•    je většinou nelegální

•    tudíž nelze právně vymáhat dodržování kartelové dohody

•    if nestejné zisky firem v kartelu, odstředivé tendence

•    tendence firem stanovit nižší cenu než je cena kartelu a tím zvýšit svůj tržní podíl a zisk

                                          Cournotův model

PŘEDPOKLADY:

•    v odvětví existují pouze 2 firmy (duopol)

•    produkce obou firem je homogenní → stejné nákladové křivky

•    firmy znají tržní poptávku

•    firmy považují výstup konkurenční firmy za konstantní, tzn. firmy neodhadují vzájemné reakce
na změnu výstupu a ceny

•    MC = AC = 0 (pro zjednodušení)

                              Cournotův model – nastolování rovnováhy

  1. firma vstoupí na trh a domnívá se, že je na trhu sama – firma zná tržní poptávku. Na základě
                     rovnosti MR[1] a MC bude realizovat 50 jednotek produkce

                                 Cournotův model – rovnovážný stav

                                 Cournotův model – reakční křivky

Ú firma při volbě výstupu q[1] očekává, že druhá firma dodává výstup q[2] → Q = q[1]+q[2]

Ú tržní cena P(Q) = P(q[1]+q[2])

Ú zisková funkce obou firem:

   π[1]=TR[1]-TC[1] = P(q[1]+q[2]).q[1] – TC(q[1])

    π[2]=TR[2]-TC[2] = P(q[1]+q[2]).q[2] – TC(q[2])

Ú známe-li tržní poptávku: P=200–Q, pak:

   P=200 – (q[1]+q[2]) → TR[1]=[200 – (q[1]+q[2])].q[1]

[                                 ]TR[2]=[200 – (q[1]+q[2])].q[2]

                                 Cournotův model – reakční křivky

Ú při nulových  nákladech bude zisk firem maximalizován, pokud MR[1] i MR[2] bude roven nule:

Ú MR[1]=200–2q[1]–q[2]=0 → q[1]=(200–q[2])/2

Ú MR[2]=200–q[1]–2q[2]=0 → q[2]=(200–q[1])/2

Ú rovnice pro q[1] a q[2] jsou rovnice reakčních křivek obou firem

Ú tržní cenu zjistíme dosazením q[1] a q[2] do rovnice poptávky

                        Cournotův model – rovnováha pomocí reakčních křivek

                                   Oligopol s dominantní firmou

Ú dominantní firma = cenový vůdce – firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou firmy na tzv.
konkurenčním okraji (konkurenční lem)

Ú konkurenční lem přebírá cenu od dominantní firmy (podmínky jako v DoKo.)

Ú max. zisk pro dominantní firmu: MR=MC

[Ú    ]max.  zisk pro konkurenční lem: P=MC[i](q[i])[]



                                Model se zalomenou křivkou poptávky

PŘEDPOKLADY:

•    firmy vyrábějí diferencovaný produkt

•    sníží-li firma cenu, ostatní ji budou následovat

•    zvýší-li firma cenu, ostatní  ji následovat nebudou

                                Model se zalomenou křivkou poptávky

                                         Nashova rovnováha

Ú modely založené na teorii her

Ú hráč – strategie – výsledky

Ú chování firem: kooperativní X nekooperativní

Ú kooperativní chování – firmy mohou uzavřít dohodu o volbě strategie

Ú nekooperativní chování – firmy nemohou uzavřít dohodu o volbě strategie

Ú uvažujeme 2 firmy, každá volí mezi 2 strategiemi

                                         Nashova rovnováha

    Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu
řešení – takové, které je nenutí měnit své chování

    Nashova rovnováha nastává, jestliže:

    máme dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění
strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie
a firmou A



                 V Nashově rovnováze má vzájemná informovanost firem nulový význam

                                         Nashova rovnováha

Ú Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče – viz.
„vězňovo dilema“

Ú vězňovo dilema – nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se

Ú nabídka: „když se přiznáš, budeš propuštěn, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 36
měsíců“

                                          Vězňovo dilema

                          Vězňovo dilema – aplikace na strategii 2 firem

                                           Opakované hry

Ú firmy mohou volit své strategie opakovaně

Ú a to na základě chování konkurence

Ú tendence uzavírat dohody, jelikož se může zlepšit pozice obou firem – na rozdíl od
nekooperativních her

Ú rozdílná řešení v případě jednorázových her a v případě opakovaných her

Ú např. dodržení či nedodržení kartelové dohody

                                           Opakované hry