Cíl:

Nyní víme, k čemu slouží jednotlivé organizace a instituce -- ke snížení transakčních nákladů -- a jaké techniky k tomu používají. Zbývá vyřešit poslední obecnou otázku: jaké má jejich chování důsledky pro systém jako celek, tj. jaká je efektivnost a stabilita institucí a organizací, které usnadnují směnu? V této kapitole se zaměříme na obecnou formulaci těchto otázek: Jak definovat jejich efektivnost? Co ji ovlivňuje? Co ovlivňuje jejich stabilitu? Jsou přirozene stabilní? Je jejich případná nestabilita důvodem pro jejich regulaci? (Konkrétními detaily se budeme zabývat po celý zbytek semestru.)

Literatura

Povinná

• Kohn, M. (2004): Financial Institutions and Markets, 2nd edition, Oxford University Press, kap. 3.

Rozširující

Poněkud obtížné, ale velice zajímavé rozšiřující čtení o potřebách regulace (tj. o důvodech nestability a neefektivity a o tom, zda je stát dokáže řešit lépe než soukromé subjekty):

• Goodhart, C. A. E. (1989): Money, Information, and Uncertainty, 2nd edition, MIT Press, kapitola 9, str. 194–213.

Jak studovat

Přemýšlejte, co znamená efektivnost systému usnadňujícího směnu (uvažujte nejen o finančním systému, na který se zameřuje prof. Kohn).

Co vede tento systém k efektivnosti? Co muže zpusobit jeho potenciální neefektivnost?

Jak definovat stabilitu tohoto systému? Je tato stabilita významná? Jak moc (tj. co jsme výměnou za ni ochotni obětovat a co už ne)?

Proč muže být tento systém nestabilní?

Je případná nestabilita tohoto systému důvodem pro státní regulaci? (Premýšlejte o možnosti dobrovolné vzájemné seberegulace. Víc se tímto tématem budeme zabývat později.)

Jaký je vztah stability a efektivnosti?