2. Ekonomický růst a hospodářské cykly 2.1. DYNAMIKA HDP Při sledování vývoje reálného HDP v čase jsou zřejmé dvě jeho základní charakteristiky: dlouhodobý rostoucí trend a krátkodobé fluktuace. Tyto dvě charakteristiky makroekonomické výkonnosti odlišujeme jako ekonomický růst a hospodářský cyklus. Figure 14.1 (a) Figure 14.1 (b) Ekonomický růst v krátkém a dlouhém období Při pohledu na vývoj ekonomického růstu v dlouhém období se krátkodobé fluktuace hospodářského cyklu zdají zanedbatelné. Ovlivňují však významně každodenní rozhodování ekonomických subjektů (spotřebitelů, pracovníků, firem) a nositelů hospodářské politiky (vlády, centrální banky). Ekonomický růst v krátkém období (hospodářský cyklus) = interakce AS x AD; stabilizační politika; souvislost s nezaměstnaností Ekonomický růst v dlouhém období = potenciální produkt, nabídková strana ekonomiky, investice, průměrná dlouhodobá tempa růstu V dlouhém období se proto analýza vývoje HDP soustřeďuje na determinanty agregátní nabídky, v krátkém období na determinanty agregátní poptávky. Determinanty dlouhodobého ekonomického růstu. Jaké jsou determinanty změny agregátní nabídky (potenciálního produktu) tedy hospodářského růstu v dlouhém období? Zdrojem hospodářského růstu je jednak zvýšení množství vstupů (tedy kapitálu a práce) a jednak efektivnější využití vstupů stávajících(tedy růst souhrnné produktivity faktorů), například díky technologickému pokroku (inovacím), vyšší vzdělanosti pracovní síly (kvalitě lidského potenciálu). Průvodním jevem dlouhodobého ekonomického růstu jsou strukturální změny. 2.2. Ekonomický růst ve 20. století Zdroj dat: Maddison (2001) Rozložení měr růstu. 1970-2005. Zdroj: Weil (2006) Deset největších světových ekonomik podle odlišných kritérií 2005. Zdroj: Weil (2006) HDP na hlavu. 1500 – 2001 (1990 US dollars) Zdroj: Maddison; Burda-Wyplosz (2005) Ekonomický růst: USA, Velká Británie, Japonsko 1870-2000. Zdroj: Weil (2006) Ekonomický růst: Německo, Francie, V. Británie 1870-2000. Zdroj: Burda-Wyplosz (2005) 2.3. Hospodářský cyklus ČR; meziroční indexy růstu Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR HDP – zdroje cyklického kolísání Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR Hospodářský cyklus Eurozóna, USA, ČR Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR Hospodářský cyklus - tranzitivní ekonomiky Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR 2.4. Skutečný a potenciální produkt Rozdíl mezi dlouhodobým ekonomickým růstem a hospodářským cyklem vyjadřuje odlišení mezi potenciálním a skutečným produktem. Potenciální produkt je taková úroveň výstupu, které ekonomika dosahuje při dané úrovni technologií a při plném využití dostupných zdrojů. V dlouhém období úroveň HDP sleduje dráhu trendu, tedy růstu potenciálního produktu. Skutečný produkt kolem tohoto trendu fluktuuje, tedy sleduje průběh hospodářského cyklu. Pokud by zdroje (kapacity) v ekonomice byly vždy plně využity, růst skutečného HDP by se rovnal růstu potenciálního produktu. Produkční mezera = potenciální GDP – skutečný GDP; identifikuje cyklickou pozici ekonomiky Produkční mezera Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR Produkční mezera identifikuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem. Koncept potenciálního produktu a produkční mezery je používán pro analýzu ekonomického vývoje a pro výpočty strukturální bilance veřejných rozpočtů. Tempo růstu potenciálního produktu Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Lze jej rozložit na příspěvky pracovní síly, zásoby kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů. Produkční mezera a využití kapacit v průmyslu. Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR Okunuv zákon (vztah hospodářského cyklu a nezaměstnanosti) Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR 2.5.MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ Ukazatel produktu na 1 obyvatele vyjadřuje vývoj ekonomické úrovně v dané zemi. Jeho vypovídací schopnost však může být velmi omezena v důsledku nerovnoměrného rozdělení důchodů. Proto je třeba sledovat též tempo růstu reálných mezd a jiné ukazatele. Mezinárodní srovnání vyžadují převedení HDP na společnou jednotku. Nejjednodušší způsob je pomocí přepočtu oficiálním měnovým kurzem. Parita kupní síly jsou kurzy, které vyjadřují kupní sílu měn tím, že odstraňují odlišnosti cenových úrovní mezi zeměmi. Mezinárodní srovnání HDP na základě směnných kurzů. Zdroj: OECD Zkreslení mezinárodního srovnání HDP při použití směnných kurzů Zdroj: Weil (2006) Mezinárodní srovnání HDP podle směnných kurzů a parity kupní síly (PPP) Zdroj: Weil (2006) Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly. Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR. EU 12=100 Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžného směnného kurzu. Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR. EU 12=100 Srovnatelná cenová hladina Zdroj: Makroekonomická predikce MF ČR. EU 12=100