11 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Co je HOPO? l HOPO = souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a konkrétních opatření státu l Cíle: • Plná zaměstnanost (hlavní) • Hospodářský růst • Cenová stabilita (hlavní) • Vnější ekonomická rovnováha = rovnováha platební bilance Oblasti HOPO l Makroekonomická: ü Fiskální (rozpočtová) ü Monetární (peněžní) ü Důchodová ü Vnější obchodní a měnová l Mikroekonomická: ü Strukturální ü Sociální ü Důchodová ü Ochrana hospodářské soutěže Nositelé HOPO = subjekty podílející se na procesu formulování HOPO • Decizní sféra = parlament, vláda, státní úřady, ČNB • Vlivová sféra = velké podniky, politické strany, odbory, média • Vnější sféra = orgány integračních seskupení Funkce vlády l Efektivnost l otázka alokace l Sociální spravedlnost l přerozdělování l Stabilita vývoje l makroekonomická rovnováha VEŘEJNÝ X SOUKROMÝ SEKTOR l Soukromý sektor: trh manažerů, vyšší mzdy, „vynucená“ odpovědnost l Veřejný sektor: neexistuje trh manažerů, nižší mzdy, selhání odpovědnosti → Řešení: • Omezení informační asymetrie • Poměřování se soukromým sektorem • Normování výkonů Preference politických stran VLIV MÉDIÍ NA HOPO l Média = 4. složka moci l Role: informovat, kontrolovat státní moc l Nutná nezávislost médií l Přesahování politiky do médií l Vliv médií na politiku l Odborná: nízký podíl X populární Limity HOPO l Čas l časové zpoždění, politický a ekonomický cyklus) l Vládní selhání l tendence k neefektivnosti l Vliv mezinárodních smluv a institucí l velký význam s rostoucí integrací Model zastupování v HOPO Principal – agent model: l Morální hazard l Volič deleguje na vládu část pravomocí l Výsledek vládní činnosti rozdělen mezi voliče a vládu l Vláda sleduje vlastní zájmy – asymetrické informace, populismus 5 otázek na HOPO 1. Měli by tvůrci HOPO usilovat o stabilizaci ekonomiky? 2. Měla by být monetární politika prováděna dle momentálního uvážení nebo spíš dle pravidel? 3. Měla by CB usilovat o nulovou inflaci? 4. Měla by mít vláda vyrovnaný rozpočet? 5. Měly by daňové zákony motivovat ke spoření? 1. Měli by tvůrci HOPO usilovat o stabilizaci ekonomiky? Pro: l Ekonomiky jsou nestabilní, samy o sobě mají tendenci k výkyvům l „Recese = plýtvání zdroji“ l HOPO může ovlivnit agregátní poptávku, tak aby „vyrovnala“ výkyvy ekonomiky a zmírnila jejich negativní dopady l Stimulace ekonomiky: ↑ vládních výdajů, ↓ daní = ↑ výkonu a zaměstnanosti Proti: l HOPO nemají okamžité účinky, ale působí s určitým zpožděním (u MP 6 měsíců, FP i roky) l Často neúmyslně zesilují výkyvy = „neškodit“ l Nelze odstranit všechny výkyvy – omezené znalosti, predikovatelnost událostí 2. Měla by být monetární politika prováděna dle momentálního uvážení nebo spíš dle pravidel? Pro pravidla: l Rozhodování o MP dle momentálního uvážení může být spojeno s problémem neschopnosti a zneužitím moci l Spojením s politiky může dojít k výkyvům ekonomiky odrážejícím volební kalendář (politicko-ekonomický cyklus) l Nesoulad prohlášení – jednání = lidé skeptičtí ohledně očekávané míry inflace Proti pravidlům: l Výhoda momentálního uvážení = pružnost l Nepružné politiky limitují schopnost reagovat na měnící se ekonomické podmínky l Problém se zneužitím moci je hypotetický l Stejně tak politicko-ekonomický cyklus 3. Měla by CB usilovat o nulovou inflaci? Pro: l Inflace přináší náklady (viz dopady inflace) l Politika snižování inflace má dočasné náklady, ale trvalé přínosy Proti: l Nulová inflace je nedosažitelná, náklady na její dosažení jsou příliš vysoké (výstup, nezaměstnanost, společenské náklady) l Politici mohou omezit řadu nákladů inflace, aniž by snížili inflaci l Indexace 4. Měla by mít vláda vyrovnaný rozpočet? Pro: l Rozpočtové deficity = břemeno pro budoucí generace = snižování jejich životní úrovně l Až dojde ke splácení dluhů+úroky, budou čelit daňoví poplatníci volbě: l Platit vyšší daně, mít menší vládní výdaje nebo obojí l Odložit placení dalším zadlužením l Deficity = záporné úspory = ↓ národních úspor = ↓ méně kapitálu = ↓ produktivity a růstu Proti: l Problém s deficity se zveličuje l Přesun dluhu na budoucí generace může být ospravedlnitelný, protože z některých vládních nákupů je přínos až v budoucnu l Dluh může růst, protože růst populace a technologické inovace zlepší schopnost země platit dluh 5. Měly by daňové zákony motivovat ke spoření? Pro: l Národní úspory jsou klíčovou determinantou dlouhodobé ekonomické prosperity – produkční schopnost l Čím vyšší míra úspor, tím více zdrojů je k dispozici pro investice do nových továren a výrobních zařízení l Odrazující: zdanění úspor, dvojnásobné zdaňování např. akcií, dědická daň, sociální dávky X penzijní spoření, stavební spoření Pro: l Spotřební daně – domácnosti platí dle toho, kolik spotřebují, ne dle toho, kolik vydělají l Uspořený důchod je „ušetřen“ zdanění, dokud není utracen za spotřební zboží/služby Proti: l Mnoho změn daňových zákonů zaměřených na motivaci spoření bude především výhodných pro bohaté l Vysokopříjmové domácnosti uspoří vyšší podíl svých příjmů než nízkopříjmové l Dle studií nejsou úspory příliš závislé na míře výnosu