T - Ekonomické předpoklady podnikání komerční pojišťovny Ekonomika komerční pojišťovny (pojišťovacího podniku) - vysvětluje a zkoumá ekonomické vztahy související s pojišťovací a podnikatelskou činností komerční pojišťovny. 1. Ekonomicko-právní aspekty podnikání komerční pojišťovny Ø V souvislosti s přijetím České republiky do EU vyvstala nutnost dovršit implementaci směrnic EU k pojišťovnictví do českého práva (Zákon č. 39/2004 Sb. o pojišťovnictví, Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě, Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí) . Ø Základní filosofií zákona o pojišťovnictví je přechod státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění od tzv. materiální kontroly ke kontrole solventnosti a managementu. Ø Zpřísnily se zejména požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven v závislosti na rozsahu povolené činnosti, kontrola vlastníků či osob ve statutárních a kontrolních orgánech pojišťovny nebo zajišťovny. Ø K zásadní změně došlo v povolovacím řízení, kde se upustilo od schvalování všeobecných pojistných podmínek a rozhodující důraz je kladen na charakter požadované činnosti a schopnost tuto činnost bezpečně provozovat. Ø Konkretizována byla opatření, která může dozorčí orgán uložit v případech, kdy zjistí, že situace v pojišťovně vykazuje nebezpečí nebo přímo ohrožuje splnitelnost jejích závazků vůči pojištěným. Ø Takovými novými opatřeními jsou snížení základního kapitálu, ozdravný plán, nucená správa nebo převod pojistného kmene. Vyžaduje-li to situace, může být dozorčím orgánem přijato předběžné opatření k zamezení dalšího jednání, které přímo ohrožuje schopnost pojišťovny dostát svým závazkům. 2. Základní kapitál komerční pojišťovny Ø Dle zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, byla minimální výše základního kapitálu pojišťovny rozdílná v závislosti na druhu pojišťovací činnosti: · pro pojistná odvětví životních pojištění činila 60 mil. Kč, · pro pojistná odvětví neživotních pojištění se pohybovala v rozmezí od 34 mil. až do 200 mil. Kč dle odvětví. Ø Přijetím Zákona č. 39/2004 Sb. o pojišťovnictví, došlo ke stavu, kdy úprava plně sjednocuje právní rámec pojišťovnictví s právem Evropské unie, tedy implementuje veškeré dosud platné direktivy. Ø Změny se týkají zejména provozování pojišťovací činnosti na našem území pojišťovnou z členského státu EU (resp. Evropského hospodářského prostoru) a třetího státu a dále navýšení základního kapitálu komerční pojišťovny. Ø Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva na zřízení své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla. Ø Došlo také ke zvýšení základního kapitálu pojišťovny v závislosti na druhu pojišťovací činnosti. * pro pojistná odvětví životních pojištění činí 90 mil. Kč, * pro pojistná odvětví neživotních pojištění se pohybuje v rozmezí od 60 mil. až do 200 mil. Kč dle odvětví. Tabulka č. 1: Minimální výše základního kapitálu pojišťovny Pojistná odvětví životních pojištění 90 mil. Kč pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění: · pojištění pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití nebo pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. · svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí · důchodové pojištění · pojištění dle předchozích bodů spojené s investičním fondem · kapitálové činnosti · pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem předchozích pojištění Pojistná odvětví neživotních pojištění celkem 60 mil. Kč pro tato odvětví: · úrazové pojištění · pojištění nemoci · pojištění škod na majetku způsobených požárem, výbuchem, vichřicí, přírodními živly jinými než vichřicí, jadernou energií, sesuvem nebo poklesem půdy (mimo motorového, nemotorového a drážního vozidla, leteckého dopravního prostředku, vnitrozemského nebo námořního plavidla, přepravovaných věcí včetně zavazadel) · pojištění jiných škod vzniklých krupobitím, mrazem nebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří) na majetku (mimo motorového, nemotorového a drážního vozidla, leteckého dopravního prostředku, vnitrozemského nebo námořního plavidla, přepravovaných věcí včetně zavazadel), včetně škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami · pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční služby) celkem 90 mil. Kč pro tato odvětví: · pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích motorových a nemotorových (jiné než drážní vozidla) · pojištění škod na drážních vozidlech · všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí, způsobenou jaderným zařízením či vadou výrobku (mimo pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, drážního vozidla, z činnosti dopravce, z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, vnitrozemského nebo námořního plavidla), · pojištění různých finančních ztrát · pojištění právní ochrany celkem 156 mil. Kč pro tato odvětví: · pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel · pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, drážního vozidla, z činnosti dopravce), · pojištění úvěru · pojištění přímé a nepřímé záruky (kauce) celkem 200 mil. Kč pro tato odvětví: · pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích · pojištění škod na vnitrozemských a námořních plavidlech · pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce · pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce 3. Technické rezervy komerční pojišťovny Ø Komerční pojišťovna je povinna vytvářet technické rezervy k financování závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Ø O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny. Ø Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, musí komerční pojišťovna předložit ministerstvu vždy ke 30. červnu a 31. prosinci běžného roku, a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Ø Pokud je provozována pojišťovací činnost v jednom nebo ve více pojistných odvětvích neživotních pojištění, vytváří pojišťovna podle zákona tyto technické rezervy: · rezervu na nezasloužené pojistné (dříve rezerva na pojistné jiných období), · rezervu na pojistná plnění, · rezervu na prémie a slevy, · vyrovnávací rezervu (dříve rezerva na vyrovnání mimořádných rizik), · rezervu pojistného neživotních pojištění, · jiné rezervy. Ø Je-li provozována pojišťovací činnost v jednom nebo ve více pojistných odvětvích životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy: · rezervu na nezasloužené pojistné, · rezervu na pojistná plnění, · rezervu pojistného životních pojištění, · rezervu na prémie a slevy, · rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník (dříve rezerva na úhradu závazků z finančního umístění jménem pojištěných), · rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry, · jiné rezervy. 3.1 Rezerva na nezasloužené pojistné Ø Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění. Ø Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. Schéma č. 1: Zasloužené a nezasloužené pojistné 1. 6. 2004 31. 12. 2004 1. 6. 2005 vznik pojištění konec kalendářního roku výroční den pojištění zasloužené pojistné nezasloužené pojistné Pramen: vlastní konstrukce 3.2 Rezerva na pojistná plnění Ø Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí: a) v období před rozvahovým dnem vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných, b) v období před rozvahovým dnem vzniklých, ale v tomto období nehlášených. Ø Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí. Ø Výše rezervy na pojistná plnění škod vzniklých, hlášených, ale nezlikvidovaných se stanoví obvykle jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Ø Výše rezervy na pojistná plnění škod vzniklých, ale v tomto období nehlášených se stanoví obvykle matematicko-statistickou metodou. 3.3 Rezerva na prémie a slevy Ø Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami. Tato rezerva se používá ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami. Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění. Ø Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod. 3.4 Vyrovnávací rezerva Ø Vyrovnávací rezerva se tvoří k pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce) a dále k těm odvětvím neživotních pojištění, u kterých dochází k výkyvům ve škodném poměru způsobeným skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny, a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu těchto výkyvů. Ø Škodným poměrem se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Ø Čistým pojistným plněním je ta část pojistných plnění, která připadne na vrub pojistitele, tj. po postoupení zajišťovně části pojistných plnění předepsaných k výplatě, upravených o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví. Ø Čistým zaslouženým pojistným je objem předepsaného hrubého pojistného očištěného o částky postoupené zajišťovně za sledované období a příslušná pojistná odvětví, upravený o změnu netto stavu rezervy na nezasloužené pojistné, tj. po odpočtu části postoupené zajišťovně, za tato pojistná odvětví. Ø Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti. Ø Výkyvem se pro účely tohoto zákona rozumí takový stav, kdy za sledované období škodný poměr překročí horní mez stanovenou ministerstvem vyhláškou. Ø Od další tvorby vyrovnávací rezervy se upustí, dosáhne-li její výše maximální hranice, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou. Ø Od tvorby této rezervy se upustí i u těch pojistných odvětví, jejichž podíl na čistém pojistném za všechna odvětví neživotních pojištění, která pojišťovna provozuje, klesne ve sledovaném období pod 4 % a zároveň objem netto pojistného z tohoto pojistného odvětví nepřesáhne ani v jednom roce za sledované období částku 1 000 000 Kč. Ø Vyrovnávací rezerva se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod. 3.5 Rezerva pojistného životních pojištění Ø Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného. Ø Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Ø Záporné hodnoty rezerv pojistného jednotlivých životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahrazují nulovými hodnotami. Ø Maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí, stanoví ministerstvo vyhláškou. Použitá technická úroková míra však nesmí přesáhnout výnos z aktiv vypočítaný způsobem, který je potvrzen odpovědným pojistným matematikem. Ø Jestliže současný nebo předpokládaný výnos aktiv pojišťovny nepostačuje k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z použité technické úrokové míry, je pojišťovna povinna vytvořit technickou rezervu, určenou ke splnění těchto závazků. Ø Způsob výpočtu výše této technické rezervy je pojišťovna povinna předložit ke schválení Úřadu, jakmile zjistí nedostatečnost výnosu aktiv. 3.6 Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Ø Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník. Ø Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách. 3.7 Rezerva pojistného neživotních pojištění Ø Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku (např. úrazové pojištění apod.), tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného. Ø Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Ø Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného. 4. Daňové aspekty technických rezerv v pojišťovnictví Ø Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv (a opravných položek), které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daně z příjmů. Mezi tyto rezervy patří také rezervy v pojišťovnictví. Ø Z technických rezerv v pojišťovnictví se s výjimkou rezervy na nezasloužené pojistné pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba: · rezerv na neživotní pojištění ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami pojistné matematiky stanovenými zákonem o pojišťovnictví, · rezerv na životní pojištění ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami pojistné matematiky stanovenými zákonem o pojišťovnictví a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv. Ø Způsob tvorby rezerv za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci se posuzuje jednak odůvodněnost a jednak výše těchto rezerv. Ø Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně z těchto rezerv uhradit; rezervy se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Ø Zůstatek rezerv zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období. 5. Investiční činnost komerční pojišťovny Ø Komerční pojišťovny investují dočasně volné peněžní prostředky spravovaných technických rezerv a také část svého vlastního kapitálu s cílem zhodnocovat je na finančním trhu. Ø Cílem investiční činnosti je tedy zhodnocení kapitálu, který pojišťovny vlastní a spravují. Komerční pojišťovna však musí investovat takovým způsobem, aby byla schopna v jakémkoli okamžiku v budoucnosti plně dostát svým závazkům vůči klientům. Ø Do 1. dubna 2000 byla tato problematika upravena vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 52/1994 Sb., kterou se stanovila tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv komerčních pojišťoven. V současnosti je tato problematika obsažena přímo v zákoně o pojišťovnictví a ve vyhlášce Ministerstva financí, kterou se provádí zmíněný zákon. Ø Důležitým aspektem investiční činnosti komerční pojišťovny je objem jejích technických rezerv, který je ovlivněn zejména následujícími faktory: · strukturou pojištění v pojistných odvětvích; · počtem pojistných smluv, které pojišťovna spravuje; · mírou využití zajištění, popřípadě jiných způsobů eliminace pojistně-technického rizika. Ø Při posuzování investiční činnosti v komerční pojišťovně je třeba odlišit investiční činnost v komerční pojišťovně pro životní pojištění a investiční činnost v komerční pojišťovně pro neživotní pojištění. Ø Při finančním umístění prostředků technických rezerv životních pojištění je kladen důraz na bezpečnost a výnos, samozřejmě při zajištění potřebné likvidity. Ø Naopak dva základní výrazy, popisující finanční umístění prostředků technických rezerv neživotních pojištění, jsou bezpečnost a likvidita. Při zajištění určitého stupně rizika a likvidity se následně klade důraz na maximalizaci výnosů. 6. Finanční umístění Finančním umísťováním realizuje každá komerční pojišťovna investiční strategii (politiku) a investiční činnost. Zákon a vyhláška omezují realizaci investiční činnosti, a to zásadami finančního umístění, jeho skladbou a limity. 6.1 Zásady finančního umístění Při finančním umísťování aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, je komerční pojišťovna podle zákona o pojišťovnictví povinna dbát na dodržování několika zásad: * zásady bezpečnosti, která určuje, že jednotlivé složky finančního umístění musí poskytovat záruku návratnosti vložených prostředků; * zásady rentability, která ukládá, aby jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje; * zásady likvidity, což znamená, že v závislosti na charakteru provozované pojišťovací činnosti musí být část finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, uložena tak, aby tyto prostředky byly pohotově k dispozici k plynulé úhradě výplat pojistných plnění; * zásady diverzifikace, která znamená, že jednotlivé složky finančního umístění musí být rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby, ani osob, které jednají ve shodě. 6.2 Skladba finančního umístění Komerční pojišťovny mohou umísťovat prostředky technických rezerv do aktiv, která jsou vymezena zákonem o pojišťovnictví. Finanční umístění zahrnuje: a) dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, b) dluhopisy vydané bankami a pobočkami zahraničních bank, c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi, d) pokladniční poukázky, e) kotované komunální dluhopisy, f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečním rukojemstvím nebo bankovním avalem, h) nemovitosti na území České republiky, i) hypoteční zástavní listy, j) kotované akcie, k) depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka, l) kotované podílové listy a podílové listy otevřených podílových fondů, m) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, n) státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo centrální banky těchto států, a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, o) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Evropské unie, p) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, q) deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v tomto odstavci mohou být použity pouze tehdy, přispívají-li ke snižování investičního rizika a usnadňují-li účinné řízení portfolia, r) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění. Část průměrného stavu finančního umístění musí být uložena tak, aby byla zabezpečena splnitelnost závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve lhůtách stanovených zvláštním právním předpisem nebo dohodnutých v pojistné smlouvě. Výše této části a způsob finančního umístění se určí v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti a musí být potvrzeny odpovědným pojistným matematikem. Průměrným stavem se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma. Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázaly k pojistnému plnění v jiné než české měně, jsou povinny vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže: a) by tato aktiva nepřesahovala 7 % výše těchto rezerv, b) měna není vhodná pro finanční umístění, c) by tato aktiva kryla závazek v cizí měně, který nepřesahuje 20 % všech závazků v této měně. Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje: a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států, c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi, d) pokladniční poukázky, e) kotované komunální dluhopisy, f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečním rukojemstvím nebo bankovním avalem, h) nemovitosti na území členských států, i) hypoteční zástavní listy, j) kotované akcie, k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, n) cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování. Finanční umístění dále zahrnuje: a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění. c) zajišťovací deriváty, d) pohledávky za zajišťovnami. Zajišťovacími deriváty se rozumí deriváty, které současně splňují následující podmínky: a) usnadňují řízení investičních rizik pojišťovny nebo zajišťovny, b) od počátku vzniku zajišťovacího vztahu jsou písemně určeny zajišťované a zajišťovací nástroje, vymezena investiční rizika, která jsou předmětem investičního zajištění, a způsob zjišťování a doložení efektivnosti tohoto zajištění, c) investiční zajištění je efektivní; pojišťovna nebo zajišťovna je povinna zjišťovat efektivnost investičního zajištění průběžně. 6.3 Limity skladby finančního umístění Pro jednotlivé položky finanční skladby pojišťovny nebo zajišťovny uvedené v zákoně o pojišťovnictví jsou stanoveny tyto limity: a) dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika, až do výše 75 % z celkových technických rezerv, b) dluhopisy vydané bankami až do výše 50 % z celkových technických rezerv; dluhopisy vydané jednou bankou nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv, c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi až do výše 10 % z celkových technických rezerv; dluhopisy vydané jednou společností nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, d) pokladniční poukázky až do výše 75 % z celkových technických rezerv, e) kotované komunální dluhopisy až do výše 10 % z celkových technických rezerv; komunální dluhopisy vydané jedním subjektem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, až do výše 10 % z celkových technických rezerv, g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím nebo bankovním avalem, až do výše 10 % z celkových technických rezerv, h) nemovitosti na území České republiky až do výše 20 % z celkových technických rezerv; pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv, i) hypoteční zástavní listy až do výše 30 % z celkových technických rezerv, přičemž tyto zástavní listy vydané stejným emitentem nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv, j) kotované akcie až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto akcie vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, k) depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka, až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tato depozita a certifikáty u jedné banky nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv, l) kotované podílové listy a podílové listy otevřených podílových fondů až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto podílové listy vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, m) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, až do výše 5 % z celkových technických rezerv, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, n) státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo centrální banky těchto států, až do výše 75 % z celkových technických rezerv a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj až do výše 50 % z celkových technických rezerv, o) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Evropské unie, až do výše 10 % z celkových technických rezerv; cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, p) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv; cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, q) deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v tomto odstavci, které přispívají ke snižování investičního rizika nebo usnadňují účinné řízení portfolia, nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, r) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv. Ø Celkovými technickými rezervami se rozumí úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím životních pojištění a úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních pojištění. Provozuje-li pojišťovna pojišťovací činnost současně podle odvětví životních i neživotních pojištění, vypočítává celkovou výši technických rezerv zvlášť pro odvětví životních pojištění a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění. Ø Finanční umístění s výjimkou dluhopisů, pokladničních poukázek a zahraničních státních dluhopisů, vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv. Pro jednotlivé položky finanční skladby k finančnímu umístění v rámci členských států EU se stanoví tyto limity: a) dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, až do výše 75 % z celkových technických rezerv, b) dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států až do výše 50 % z celkových technických rezerv, dluhopisy vydané jednou bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv, c) kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi až do výše 20 % z celkových technických rezerv s tím, že dluhopisy vydané jednou společností nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, d) kotované poukázky až do výše 75 % z celkových technických rezerv, e) kotované komunální dluhopisy až do výše 20 % z celkových technických rezerv, přitom komunální dluhopisy vydané jedním subjektem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, f) půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, až do výše 10 % z celkových technických rezerv s tím, že stejnému vypůjčovateli lze poskytnout půjčku maximálně do výše 5 % celkových technických rezerv, g) směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím nebo bankovním avalem, až do výše 10 % z celkových technických rezerv, h) nemovitosti na území členských států až do výše 20 % z celkových technických rezerv, pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv, i) hypoteční zástavní listy až do výše 50 % z celkových technických rezerv, přičemž tyto zástavní listy vydané stejným emitentem nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv, j) kotované akcie až do výše 10 % z celkových technických rezerv, přičemž akcie vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, k) vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje běžné účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady, l) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny až do výše 5 % z celkových technických rezerv, m) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, až do výše 75 % z celkových technických rezerv, n) cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování až do výše 10 % z celkových technických rezerv; tyto cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv. Pro jednotlivé položky finanční skladby k finančnímu umístění mimo členské státy se stanoví tyto limity: a) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv, cenné papíry vydané jedním emitentem nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv, c) zajišťovací deriváty; tyto zajišťovací nástroje smí zajišťovat pouze vybrané položky až do výše 35 % celkového objemu zajišťovaných nástrojů; přitom zajišťovací deriváty jako položka finančního umístění nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv, d) pohledávky za zajišťovnami až do výše 20 % z celkových technických rezerv; tyto pohledávky mohou pojišťovny použít do skladby finančního umístění až po odečtení všech závazků vůči zajišťovnám. Finanční umístění s výjimkou dluhopisů, pokladničních poukázek a státních dluhopisů vydaných v jiném než členském státě, vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv.