Typické problémy výroby: • V jakých lhůtách a co nakoupit • Co nakoupit a co sami vyrobit • Jak organizovat objednávání materiálu a kooperovaných dílů • Co konstruovat, projektovat a modernizovat • Jakým systémem údržby zajistit bezporuchový chod výrobního zařízení • Jak stimulovat zaměstnance a jak stanovit odpovědnosti za dodržení norem Řízení výrobních systémů Činnosti směřující k: každodennímu, projektování operativnímu výrobního systému (dispečerskému) řízení ČR víc operativní ř. než projektování Světové firmy projektují všechny procesy Projektování: • Jak zlepšit výrobky a služby? • Jaké související pokrokové výrobní procesy ve světě existují?Jak využíváme svou výrobní kapacitu? • Jako v.kapacitu budeme potřebovat v budoucnu? • Jak účelněji rozmístnit dílny, pracoviště, stroje? • Jak snížit výrobní náklady a zkrátit dobu obrátky oběžných aktiv? • Jak zvýšit motivaci zaměstnanců? • Jak zlepšíme měření pracovního výkonu? Operativní řízení výroby • Probíhají výrobní postupy podle schválených postupů? • Které normy se musí aktualizovat? • Jaké je přesně využití lidí a zařízení? • Jak odstranit úzká místa? • Kdy přesně objednávat materiály a polotovary? • Které materiály vyžadují zvláštní pozornost? • Kdy budu přesně co potřebovat? • Jak efektivně rozvrhnout práci mezi pracoviště? Schéma výrobních fází Operativní řízení výroby Struktura výrobního procesu • Technologické procesy X netechnologické procesy (vnitropodnik. doprava, kontrola jakosti,…- pomocné, obslužné) • Fáze výroby: předzhotovovací, zhotovovací, dohotovací • Výrobní proces – operace – úseky, úkony a pohyby • Technologický postup - popis posloupností operací vedoucích ke zhotovení výrobku Typologie výrobních systémů Podle míry plynulosti: Plynulá (nepřetržitá) – rafinerie, výroba surové oceli Zajištění výroby ekonomicky nákladnější Přerušovaná výroba – strojírenství Prodloužení průběžné doby výroby Vede ke vzniku zásob Kolísá výkonnost (kvalita) Lepší podmínky pro údržbu strojů Výrobní typy podle opakovanosti – Projekt – Kusová výroba – Sériová výroby často více typů v jednom podniku – Hromadná výroba – Druhová výroba Wöhe: Organizační typy výroby dělí na: • proudovou výrobu • dílenskou výrobu • skupinovou výrobu • výrobu na stanovišti • výrobní hnízdo Uspořádání výroby podle procesu (dílenská výroby) Uspořádání výroby podle produktu (proudová výroba) Uspořádání výroby podle procesu (dílenská výroba) - výhody • flexibilita vybavení i personálu, • relativně nízké investice do vybavení plynoucí z univerzálního charakteru zařízení, • mistři v dílnách mají detailní přehled o všech prováděných činnostech, • větší motivovanost pracovníků díky pestrosti činností a důrazu na samostatnost a osobní odpovědnost. Uspořádání výroby podle procesu (dílenská výroba) - nevýhody • nízká efektivita spojená s přepravou nedokončené výroby, • problémy s časováním výroby – velké prostoje, • náročnost řízení výrobního procesu, • vyšší náklady na pracovní sílu plynoucí z její vyšší kvalifikovanosti, • nízká produktivita z důvodu častého přenastavování zařízení, • nízká produktivita z důvodu nízké specializace pracovníků Uspořádání výroby podle produktu (proudová výroba) - výhody • minimalizace přepravních časů, • nižší hladina zásob nedokončené výroby, • redukce celkového operačního času, • zjednodušení plánování a kontroly výrobního procesu, • zjednodušení činností, což dovoluje zapojení levnější pracovní síly, • prohloubení specializace. Uspořádání výroby podle produktu (proudová výroba) - nevýhody • Největší nevýhodou tohoto uspořádání je jeho nízká flexibilita. Při změně výrobního programu je většinou nutné počítat s vysokými časovými a/nebo finančními investicemi do přenastavení, respektive nákupu nového výrobního zařízení. • Rychlost produkce je limitována nejpomalejším článkem řetězu. • Vysoké investice do speciálního zařízení. Navíc, jedinou cestou, jak rozšířit výrobu je většinou jeho duplikace. • Závislost celku na každé jeho části. Porucha stroje či absence dostatečného počtu zaměstnanců může způsobit zastavení celé výroby. • Monotónnost vykonávaných činností a s ní související ztráta chuti do práce Revised Cellular Layout Types of Store Layouts Povaha výrob • Podle vztahu k získání produktu – hlavní, pomocné, vedlejší, obslužné • Z technologického pohledu – Mechanické (manuální práce) – chemické (aparaturní produkce – sledování průběhu výrobního procesu) – Biochemické Struktura výrobního procesu podle materiálového toku: Hierarchical Nature of Planning Hierarchie managementu výroby Strategické řízení výroby • výrobní program - účast na rozhodování o zásadních směrech rozvoje výrobního programu, spolurozhodování o zakázkách velkého objemu, • kapacity a zařízení - zásadní směry rozvoje a racionalizace, rekonstrukce, objem a dislokace zdrojů (investic), • plánování a řízení výroby - koncepce a metody plánování a řízení výroby, koncepce využití informačních technologií v řízení výroby, • řízení jakosti - koncepce řízení jakosti výroby (například rozhodnutí o akreditaci dle ISO), dlouhodobé trendy vývoje a opatření v oblasti jakosti výroby, • řízení zásob - způsob zajišťování, rozhodování o klíčových dodavatelích, objem a dislokace, racionalizace, • pracovní síla - zvyšování kvalifikace, motivace, mzdová politika, vztahy s odbory, • organizace - organizační struktura, centralizace a decentralizace řízení, typ organizace výroby, role, pravomoci, odpovědnosti, • integrace - systém vnitřního ekonomického řízení, vztahy se zákazníky, dodavateli atd. Taktické řízení výroby • Závisí na přijaté strategii konkurenční výhody – typicky náklady X diferenciace • Rozhodnutí se týkají – Výrobku – realizace výrobkové politiky (diverzifikace, inovace, diferenciace, variace, eliminace) – Vybavení výrobního systému – Organizace výrobního procesu • Výsledkem taktického řízení – základní určení výrobního programu Operativní řízení výroby • Týká se výkonných činností • Tvoří základu pyramidy řízení • Velmi široký záběr aktivit, rozptýlených po celém podniku • Bezprostřední znalost řízeného objektu (výroby) vyžaduje podrobné, neagregované informace, s vysokou periodicitou • To umožňuje rychlý zásah do procesu (výroby) • V užším významu označován jako dispčerské činnosti (pomíjející cílování, plánování, organizaci a kontrolu) Příprava výroby • Soubor technickoekonomických činností v podniku, jehož úkolem je vypracovat efektivní řešení výrobku, způsobu výroby, její organizace a vybavení • Řešení ve formě technickoekonomické dokumentace má zabezpečit – konkurenceschopnost výrobku – efektivní proces přípravy výroby, vlastní výrobní proces a užívání výrobku Oblasti přípravy výroby Konstrukční dokumentace • Výrobní výkresy • Konstrukční kusovník • Technické podmínky • Patenty • Katalog náhradních dílů • Výpočtové listy • Konstrukční kniha • Protokol o zkouškách prototypu Technologická příprava výroby Vychází: • Z konstrukční dokumentace • Z plánovaného výrobního množství • Z vypočtených optimálních nákladů na techniku • Z technickohospodářských norem • Z technologického projektu (kapacitní propočty výrobních faktorů, seznamy strojů, jejich prostorové umístění, časová struktura výrobního procesu, hodnocení rentability projektu) • Z technologických výkresů polotovarů atd. Standardizace • Výběr, sjednocování a stabilizace variant řešení, postupů, vstupních a výstupních prvků, činnosti a informací v procesu řízení firmy. • Cílem je snížit rozmanitost, nahodilost a nejednoznačnost v řízeném procesu, • Výsledkem jsou závazné normy, standardy. • Vede k stavebnicovosti výroby. Normativní základna Soubor standardů v podniku Funkce standardů • informační – shromažďovat, poskytovat a ukládat údaje o stavu a průběhu procesu • míry spotřeby a měřítka proporcionality – výše spotřeby předmětu standardizace i ve vztahu k dalším předmětům, činitelům a procesům • plánovací – požadavky na činitele a proces standardizace Funkce standardů • operativně řídicí – prostřednictvím jí dochází k vlastní realizaci výrobního procesu jako procesu standardizace • kontrolní – umožňuje průběžně vyhodnocovat skutečný průběh procesu, plnění standardů a hodnocení jejich kvality • motivační – optimálně usměrňuje spotřebu činitelů a přípravu a průběh procesů Funkce standardů • racionalizační – na základě kontrolní a motivační dochází ke zdokonalování normativní základny, aktualizace standardů prostřednictvím odchylkového a změnového řízení – zdokonalování metodologie tvorby standardů Přínosy standardizace • Sjednocení informací a jejich interpretace • Zhromadnění výrobního procesu – Zjednodušení řízení – Snížení nákladů • Specializace • Jakost • Využití zdrojů • Automatizace výroby • Transparentnost evidence výroby Obsah standardizace řídícího procesu Organizační vztahy: • Statut a jednací řády řídících orgánů • Organizační řád • Podpisový řád • Pracovní řád • Platový řád V řízení výroby: • Nárokování, příjem a výdej materiálu, nářadí a nástrojů • Směrnice pro kontrolu jakosti • Metodika evidence výroby • Oběh dokladů, forma dokumentace technické přípravy výroby • Objednávky • Změnové a odchylkové řízení • Organizační uspořádání provozů, dílen, pracovních skupin a pracovišť • Číselníky Stand. vztahů ve spotřebě výrob. činitelů Normy času práce Normy spotřeby materiálu Normy kapacit Normy výrobních zásob Normy technologicky nutných ztrát, mank… Standardy týkající se: Velikosti výrobních dávek Výrobního taktu a rytmu Průběžné doby výroby… Standardizace součástkové základny a výrobků na základě: • Dědičnosti konstrukcí (převzetí součástí a konstrukčních řešení části dosavadního výrobku do výrobku nového) • Typizace (výběr určitého počtu typů výrobků z možných řešení výrobku standardizací hlavních typových parametrů) • Unifikace (sjednocení konstrukčního řešení, které umožňuje zaměnitelnost jednotlivých součástí, montážních skupin apod.) • normalizace • Stavebnicového řešení (Finální výrobek – Sestava - Podsestava –Díl) Metody tvorby norem • propočtově analytické (vč. optimalizačních) – teoretický propočet normy podle úplné a podrobné dokumentace • zkušební – stanovení na základě konkrétního měření spotřeby nebo vázanosti činitele v průběhu příslušného procesu • porovnávací – transformace normy typického předmětu do normy analogického předmětu Metody tvorby norem • statistické – vyrovnávání řady údajů o minulé nebo známé a zjištěné skutečnosti • odhadové a expertizní – více či méně přesné, subjektivní kvalifikované nebo expertizní odhady • Dodatečné informace k tomuto tématu naleznete v Soukupová, V., Strachotová, D. Podniková ekonomika. Kap. 8. (dostupné online http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-575-7/pages-img/075.html). • http://www.prenhall.com/divisions/bp/app/russellcd/PROTECT/START.HTM