Řízení kapacit Plánování a řízení kapacit provozního systému patří k důležitým oblastem rozhodování provozního managementu. Řízení kapacit představuje kritickou, strategickou oblast v realizaci funkce provozu. Rozhodnutí o vyrovnání využití kapacity provozu a poptávky ovlivní mnoho dalších rozhodnutí tak, že nebudou moci nahradit špatná rozhodnutí v této oblasti. Řízení kapacit provozu musí být koordinováno a optimalizováno s kapacitami všech provozů logistického řetězce. Řízení kapacit provozu znamená stanovení proporcionálního vztahu mezi výrobním programem (poptávkou) a provozními zdroji (stroji, zařízením, pracovní silou). Kapacitou provozu se vyjadřuje stupeň využitelnosti provozních zdrojů v určitém plánovacím období (zpravidla rok, čtvrtletí, měsíc a den). Řízení kapacity systému má v provozním řízení rozhodující význam. Určení kapacity je klíčovým problémem ve vztahu k plánování systému či k jeho podobě a přizpůsobování kapacity systému je klíčovou problémovou oblastí při řízení provozu v logistickém systému. Rozhodnutí ve vztahu ke kapacitě budou mít přímý vliv na výkonnost systému při respektování obou cílových kritérií, tj. využití zdrojů a službě zákazníkovi. Je těžké, aby organizace efektivně fungovala bez dobrého řízení kapacity. Překročení kapacity vede nevyhnutelně k nízké produktivitě zdrojů, zatímco malá kapacita může znamenat nedostatečnou službu zákazníkovi. Rozhodnutí učiněná v jiných oblastech už adekvátně neeliminují chyby učiněné v této oblasti. Řízení kapacit provozu představuje řešení dvou vzájemně provázaných oblastí problémů: 1. Plánování hlavního programu provozu (výrobního, služeb, dopravy apod.). 2. Plánování, resp. propočet kapacit provozních zdrojů. Plánování hlavního programu provozu Předvídání poptávky je prvním krokem v plánování kapacit. Smyslem tohoto plánování je stanovení množství, které tvoří základ provozních (výrobních, přepravních apod.) zakázek, jež představují východisko pro operativní řízení provozu (např. u výroby - uvolnění zakázky do výroby, kontrola průběhu zpracování). Těmto zakázkám by měla odpovídat nabídka kapacity. Plánování hlavního programu provozu probíhá vícestupňové na různých časových úrovních a s různou mírou detailnosti. Na obrázku 9-1 jsou znázorněny jednotlivé kroky plánování poptávky a kapacit. Obr. 9-1 Postup při plánování řízení kapacit provozu Rozeznáváme tyto druhy kapacitního plánování poptávky: 1. Agregovaný podnikový plán (program) pro všechny provozy podniku. Před stavuje střednědobý plán kapacit s časovým horizontem do 2 let a plánovací pe riodou odpovídající jednomu měsíci nebo čtvrtletí. Tento plán se vztahuje pouze na hotové produkty nebo na klíčové produkty či skupiny produktů. 2. Hlavní provozní program pro plánování kapacity provozu. Představuje rozpis agregovaného plánu na programy jednotlivých provozů podniku, resp. plánova ných úkolů logistických řetězců. Reprezentuje krátkodobý plánovací horizont od 3 měsíců do 1 roku, přičemž plánovací perioda odpovídá jednomu týdnu. Vstup ní data pro plánování hlavního programu jsou termínové požadavky zákazníků, res.p. objednávky zákazníků, popřípadě prognózy odbytu. Na této úrovni jsou sla ďovány použitelné kapacity strojů, zařízení a pracovníků. Rovněž musí být pláno vány potřeby vnitřních prostor (skladů), manipulačních kapacit. V rámci hlavního provozního plánu je nezbytné, aby bylo dosaženo hrubého kapacitního vyrovná ní jak přizpůsobováním kapacity poptávce (např. přesčasové hodiny, dodatečné směny apod.), tak také poptávky kapacitě zdrojů (např. prostřednictvím předvý- roby a odpovídající výstavbě skladu apod.). Výsledkem tohoto plánování jsou vý robní příkazy pro hotové produkty a objednávkové příkazy (odvolávky) pro důle žité polotovary, materiál apod. 3. Detailní provozní plánování. Je zaměřeno na detailní plánování velikosti dávky (série) a zdrojů. V souvislosti s plánováním velikosti dávky a zdrojů jsou zjišťo vána opatření v množství a termíny dohotovení s ohledem na použitelné zdroje. Plánovací období je krátkodobé a činí od 4 do 12 týdnů. Plánovací perioda je 88 denní nebo pro jednu směnu. Tato plánovací rovina musí odpovídat organizačnímu typu provozu (výrobní jednotky) týkající se daného výrobního segmentu, např. dílenské výrobě, kusové výrobě, plynulé sériové výrobě. 4. Krátkodobé rozvrhování, někdy označované jako jemné plánování (specifikace plánovaných výrobních segmentů nebo částí), představuje poslední krok před uskutečněním jednotlivých pracovních postupů a je spojeno s řízením výroby. Finální plánování musí zajistit kromě jiného připravenost materiálů, strojů, pracovníků, manipulačních prostředků a rovněž opatřit potřebné dodavatelské odvolávky. Patří sem i obsazení strojů pracovníky apod. Plánovací období činí zpravidla málo dní a plánovací perioda je měřena v hodinách nebo minutách. Cílem tohoto plánování je minimalizace nákladů, průběžného času a odchylek od termínu. Hlavní program provozu vychází z podnikového programu, který byl stanoven na základě predikce poptávky po zboží. Hlavním výrobním programem definujeme výkon provozu v množství, kvalitě a plánovaném čase. Hlavní program provozu představuje rozvrh finální poptávky po zboží co do množství a termínů. Měl by představovat souhrnný kapacitní plán, tzn. souhrn požadavků na kapacity provozu, a musí být testován na proveditelnost ve vztahu ke zdrojům. V případě nepřiměřené kapacity je nezbytné, aby byl hlavní program přepočítán, tím získáme hlavní provozní program proveditelný. Na základě tohoto programu se zpracuje podrobný provozní program (plán) pro všechny provozy, pracoviště, upřesněný postupně co nejblíže k zadání realizace v provozu v souladu s věcnou, časovou a prostorovou náplní. Tento program by měl tedy odpovídat aktualizované bilanci provozních zdrojů, tj. kapacit pracovníků, strojů a přísunu materiálů. Kapacita provozu může být vyjádřena v různých jednotkách (např. výrobní provoz počty strojů a jejich technickými parametry, počty pracovníků, normami času apod.; logistické provozy počtem paletových míst, prostorovým uspořádáním apod.). Přístupy k řízení kapacit budou také ovlivněny funkcí a strukturou provozního systému. Například u provozu zaměřeného na zpracování (výrobu) je ovlivněno řízení kapacit typem výroby a dalšími charakteristikami. V případě hromadné sériové výroby založené na kontinuálních linkách je řešení provozního plánu v podstatě deterministické. Přiřazení pracovního úkolu jednotlivým pracovištím je dlouhodobě stanoveno. Změny nastanou v případě změnového řízení, změny nároků či kvality. Naopak u zakázkové či malosériové výroby je nutné řízení kapacit realizovat v souladu s novými požadavky. Důležitou součástí řízení kapacit a časování činností je stanovení velikosti zpracovávané (výrobní) dávky. Problém plánování výrobní dávky je významný především pro sériovou výrobu, popř. druhovou výrobu. Výrobní dávka představuje množství jednoho druhu nebo série výrobků, které se vyrábí nepřetržitě bez přerušení či změny výrobního procesu. Velikost výrobní dávky má přímý vliv na ekonomické výsledky, zejména náklady na výrobek - fixní náklady. Základní propočet pro stanovení optimální velikosti výrobní dávky (O[vd]) má tento tvar: kde q je plánovaný objem výroby v kusech pro požadované období, N[pz] - náklady na přípravu a zakončení výroby, Nj - jednotkové náklady na kus, n[su] - roční náklady na skladování a udržování v haléřích na 1 Kč průměrné zásoby, t - časové období vyjádřené zlomkem roku (např. je-li q určeno na měsíc a n[z] na rok, pak t = 1/12). Optimální velikost výrobní dávky označuje takové výrobní množství, při kterém jsou celkové jednotkové náklady minimální. 90