Chystá se u Vás v obci stavba dálnice či silnice, nějaké továrny
nebo třeba otevření lomu? A že to má být blízko Vašich pozemků
či domu? Anebo dokonce přímo na nich? Nechcete se kvůli tomu
stěhovat? Nebo přijít o Vaši zahradu či pole?
...Pak je tento text určen právě Vám!
...BRAŇTE SE !
Hrozí Vám vyvlastnění?
Převrátilská 330, 390 01 Tábor
tel: +420 381 253 904
fax: +420 381 253 910
e-mail: tabor@eps.cz
web: http://www.eps.cz
Krajskému úřadu Jihočeského kraje stavební úřad
prostřednictvím
Městského úřadu v Táboře odbor výstavby a územního plánování
Žižkovo náměstí 3 390 15 Tábor
k č.j.: S-META 286147/2007 OP/Sn/
V Táboře dne 11. 6. 2007
Věc : Odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Táboře, odbor výstavby a územního plánování, 
o vyvlastnění mých pozemků, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1.
Dne 29.5. 2007 mi bylo doručeno rozhodnutí Městského úřadu v Táboře, odbor výstavby a územního plánování, o vyvlastnění mých pozemků, parc. č. dle KN č.
2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1. Toto rozhodnutí je věcně nesprávné, bylo vydáno ve vadném řízení a je v rozporu se zákonem. Proti tomuto rozhodnutí proto podávám
v zákonem stanovené lhůtě odvolání.
II. Odvolání podávám do všech výroků rozhodnutí (viz § 82 / 2 SprŘ), a to z těchto důvodů:
1.V řízení nebyl prokázán převažující veřejný zájem na vyvlastnění (popiště, proč daná stavba nebo opatření, není z hlediska společnosti potřebná, přínosná, příp. že
může být realizována tak, aby nezasáhla do Vašeho vlastnického práva).
2.Porušení ust. § 10 odst. 1 zákona o vyvlastňování -Náhrada za vyvlastnění je nedostatečná ­ není ve výši obvyklé ceny (popište, jaká je obvyklá cena obdobných
pozemků v lokalitě, případně přiložte jako důkaz znalecký posudek)
3.Porušení ust. § 4 odst. 3 zákona o vyvlastňování ­ užívání zbylých pozemků je možné jen s nepřiměřenými obtížemi (popište, jakým způsobem Vám bude znemožněno
nebo podstatně ztíženo užívat pozemky k účelu, ke kterému jste je užívali dosud).
III. Na základě výše uvedených skutečností tohoto odvolání navrhuji, aby odvolací orgán vydal toto rozhodnutí :
,,Rozhodnutí Městského úřadu v Táboře, odbor odbor výstavby a územního plánování č.j.: S-META 286147/2007 OP/Sn/, ze dne 29.5. 2007  
o vyvlastnění mých pozemků, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1se ruší a věc se vrací Městskému úřadu v Táboře k novému projednání."
Petr Nový
(podpis)
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Správa Praha
Dukelských hrdinů 34 170 00 Praha 7
V Táboře dne 11.6. 2007
Věc: Stavba silnice I/76 Jistebnice ­ Nadějkov 
Výzva k uzavření kupní smlouvy
Dne 20.5. 2007 nás navštívili Vaši zaměstnanci a přinesli nám návrh k uzavření kupní smlouvy na mé pozemky, parc. č. dle KN č. 2538/3, 2539/4, 2539/8 a 2532/1.
K tomuto návrhu a k vyjádření pracovníků Vaší organizace sdělujeme následující:
Váš současný návrh kupní smlouvy stále neodpovídá našim požadavkům, které byly opakovaně vzneseny při předchozích jednáních. Odmítáme Vaše tvrzení, formulované
v předmětné výzvě k uzavření kupní smlouvy, že nehodláme prodat naše nemovitosti a že odmítáme dohodu s Vámi jako investorem stavby. Takové tvrzení je nepravdivé.
Jsme ochotni respektovat nutnost výstavby silnice I/76 Jistebnice ­ Nadějkov a jsme rovněž ochotni se s Vámi dohodnout na výkupu pozemků, které jsou v našem vlastnictví.
Tato dohoda však musí být v souladu s právními předpisy, zejména zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
a v souladu s ústavně zaručenou ochranou vlastnických práv. Smluvní vztah o prodeji pozemků musí být založen na rovnosti smluvních stran, kde prodávající nebude
poškozen na svých právech.
Dovolujeme si znovu připomenout naše požadavky, které tato výše uvedená kritéria splňují a na kterých trváme a nehodláme z nich ustupovat ani pod hrozbou vyvlastňovacího
řízení.
Za prvé, ,,tabulková cena" (cena stanovená dle vyhlášky č. 452/2003 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku) 240 Kč/m2
není
z našeho pohledu akceptovatelná. Požadujeme, aby naše pozemky byly vykoupeny za cenu obvyklou (cenu reálnou), tak jak se kupříkladu dělo i v jiných částech obce Jistebnice.
Za druhé požadujeme, aby výkup námi vlastněných nemovitostí se týkal nikoliv pouze pozemků, které ŘSD fakticky nutně potřebuje ke stavbě estakády, ale všech námi vlastněných
nemovitostí. Důvod pro takový postup je ten, že realizací stavby obchvatu dojde k velmi výraznému ztížení možnosti tyto ,,zbylé" nemovitosti užívat, ne-li k naprostému
znemožnění užívání těchto nemovitostí. Z důvodu výrazného překračování hygienických limitů hluku a imisí (které bylo potvrzeno řadou analýz a posudků) nebude možné námi
vlastněné nemovitosti, které nehodláte vykoupit, řádně užívat.
Náš postup je zcela v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 vyvlastňovacího zákona, který stanoví, že : ,,Není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající
věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby nebo jejich částí či věcného břemene buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi, lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže
o to vyvlastňovaný požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu."
Samozřejmě si stejně jako vy nepřejeme, aby věc došla až tak daleko, že by bylo nutné vést vyvlastňovací řízení. Nicméně požadujeme, aby v naší dohodě byly respektovány podmínky
ust. § 4 odst. 3 vyvlastňovacího zákona a došlo k vykoupení všech námi vlastněných nemovitostí, které bychom nemohli bez nepřiměřených obtíží užívat.
Alternativou k výše uvedenému postupu by mohly být finanční kompenzace za omezení užívání těchto ,,zbylých" nemovitostí.
Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv, které má ústavní hodnotu. Toto právo je chráněno článkem 11 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního
pořádku České republiky (vyhlášena zákonem č. 2/1993 Sb.). Právo vlastnit majetek tak požívá ústavní hodnoty a je možné do něho zasahovat jen ve výjimečných případech,
za přísných podmínek stanovených tímto článkem a zákonem o vyvlastňování. Upozorňujeme, že Váš návrh kupní smlouvy je porušením ústavního práva na ochranu vlastnictví.
Vámi nabízená tabulková cena 240 Kč/m2
a omezení výkupu pouze na část námi vlastněných nemovitostí není v souladu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod.
Pevně věříme, že budeme nakonec schopni dohodnout se na takovém znění kupní smlouvy, která bude ke spokojenosti obou stran. V opačném případě upozorňujeme, že
jsme ochotni hájit naše ústavní právo na ochranu vlastnictví všemi dostupnými právními kroky, které v důsledku budou znamenat výrazné prodloužení právní přípravy realizace
stavby silnice I/76 Jistebnice - Nadějkov.
S pozdravem,
Petr Nový
vzor č. 1
Odpověď na návrh k uzavření kupní smlouvy
vzor č. 2
Odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění
Petr Nový
nar. dne 20. 7. 1958
Ke Splavu 19
254 17 Tábor
Petr Nový
nar. dne 20. 7. 1958
Ke Splavu 19
254 17 Tábor
Jak chránit své vlastnické právo?
Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků požívá stejné zákonn
ochrany.
Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které
stanoví zákon.
Ekologický právní servis Převrátilská 330, 390 01 Tábor tel: +420 381 253 904, fax: +420 381 253 910
e-mail: tabor@eps.cz , web: http://www.eps.cz/
Vydání letáku finančně podpořila Evropská unie v rámci projektu OPRLZ/22/05 Evropského sociálního
fondu v ČR prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. EU není zodpovědná za uvedené
informace ani za jejich použití.
Vyvlastnění jako krajní zásah do vlastnického práva.
Vyvlastnění je závažný zásah do práva vlastnit majetek, který je možné použít pouze v krajních
případech. Podle Listiny základních práv a svobod je vyvlastnění nebo nucené omezení
vlastnického práva (dále jen ,,vyvlastnění") možné pouze:
?
Podrobnou právní úpravu vyvlastňování pozemků a staveb obsahuje zákon č. 184/2006 Sb.,
o vyvlastnění, který zakotvuje práva vyvlastňované osoby a zpřesňuje podmínky vyvlastnění,
zejména náhrady za vyvlastnění a možnost předcházení vyvlastnění dohodou.
VE VEŘEJNÉM ZÁJMU ­ NA ZÁKLADĚ ZÁKONA ­ ZA NÁHRADU
Všechny tyto podmínky musí být splněny najednou!!!
psaná pravidla:(ne)
VE VEŘEJNÉM ZÁJMU
Činnost, pro kterou se vyvlastňuje, musí být ve veřejném zájmu. Zákon
výslovně stanoví, že veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve
vyvlastňovacím řízení. Nepostačí holé konstatování veřejného zájmu; ve
svém rozhodnutí musí úřad prokázat převažující konkrétní veřejný
zájem.
Pojem,,veřejný zájem" je třeba chápat vždy jako takový zájem, který
je možno označit za obecně prospěšný. Ne každý kolektivní zájem
(například určitého typu podnikatelů) lze označit za veřejný zájem
společnosti.
NA ZÁKLADĚ ZÁKONA
Konkrétní důvody pro vyvlastnění jsou obsaženy v jednotlivých
zákonech (např. stavební, horní, energetický, zákon o pozemních
komunikacích). Podle stavebního zákona je možné vyvlastnit
pouzev případě, že zvažovaná stavba nebo opatření je v souladu
s územně plánovací dokumentací a jedná se o:
veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury
veřejně prospěšné opatření pro ochranu před povodněmi a jinými
katastrofami, pro vznik územních prvků ekologické stability (ÚSES)
a ochranu archeologických nálezů
stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu asanaci
(ozdravění) území
ZA NÁHRADU
pravidlo
2
Obraťte se na odborně kvalifikovanou pomoc
...PTEJTE SE !!!
Po zahájení vyvlastňovacího řízení si najděte vlastního znalce
z oboru oceňovánínemovitostí a oznamte tuto skutečnost
vyvlastniteli a vyvlastňovacímu úřadu.
Pokud nechcete shánět vlastního znalce, ověřte si objektivitu
znalce, kterého navrhujevyvlastnitel. Můžete si rovněž jeho
posudek nechat přezkoumat jiným (nezávislým) znalcem.
Požádejte znalce, aby do svého posudku zahrnul i související
náklady (stěhování, změnamísta podnikání a další) a zhruba
mu je popište
Pokud Vám to přijde vhodné, pokuste se dohodnout
s vyvlastnitelem na poskytnutí jinéhodomu nebo pozemku
namísto náhrady v penězích.
pravidlo
3
JEN V NEZBYTNÉM ROZSAHU
Vyvlastnit lze pouze tam, kde nelze účelu vyvlastnění (např. stavba
dálnice, těžba uhlí) dosáhnout jinak. To znamená, že pokud existují
reálné varianty řešení či technologie, které umožňují dosáhnout
sledovaného cíle bez nutnosti vyvlastnění, nelze majetek vyvlastnit.
Dálnice může vést např. pod zemí nebo mimo zástavbu, těžba nemusí
být povrchová atd.
Dále není možné vyvlastňovat, pokud postačí vlastnické právo pouze
omezit. V takovém případě se zřídí věcné břemeno.
Zjistěte, zda existují i jiné cesty, jak dosáhnout sledovaného cíle
...HLEDEJTE JINÁ ŘEŠENÍ !!!
V rámci vyvlastňovacího řízení argumentujte tím, že existují
i jiná řešení, která umožňují dosáhnout sledovaného cíle,
i bez nutnosti vyvlastnění. Tato,,jiná řešení" popište.
V rámci vyvlastňovacího řízení argumentujte tím, že postačí
Vaše vlastnické právo omezit zřízením věcného břemene.
MOŽNOST ROZŠÍŘENÍ NA DALŠÍ ČÁSTI
Vyvlastnění se má týkat jen části pozemku nezbytně nutné k dosažení
daného účelu. Pokud by ale zbývající ­ nevyvlastněné -pozemky,
stavby či jejich části nebylo možné užívat buď vůbec nebo jen
s nepřiměřenými obtížemi, může vyvlastňovaný požádat o rozšíření
vyvlastnění i na zbylé pozemky, stavby či jejich části (§ 4 odst. 3
zákona o vyvlastnění). Tak tomu může být například v případě, že provoz
na dálnici bude překračovat limity hluku a emisí a vyvlastňovaný nebude
moci užívat zahradu k rekreaci a odpočinku jako dosud. Jiným příkladem
může být odříznutí přístupu k části pozemku, kterou pak půjde jen stěží
užívat (např. obdělávané pole).
Žádost o rozšíření vyvlastnění můžete podat kdykoliv během
vyvlastňovacího řízení.
pravidlo
4
A co bude potom?
...ZAJÍMEJTE SE O BUDOUCÍ STAV!!!
Ověřte, zda budou Vaše zbylé nevyvlastněné pozemky ještě použitelné (blízkost silnice, hluk,prach apod.). Pokud ne nebo jen
s velkými obtížemi, požadujte, aby se vyvlastnění vztáhlo i na tyto části.
Pokud o Vaše pozemky pro účely nějaké stavby či opatření,,ve
veřejném zájmu" usiluje stát (např. Ředitelství silnic a dálnic jako státní
příspěvková organizace), je paradoxně i v případě Vašeho souhlasu
s vyvlastněním výhodnější nepřistoupit na návrh na uzavření
dohody a počkat na vyvlastňovací řízení. Důvodem je výše náhrady,
kterou za své pozemky můžete dostat. Zatímco soukromý investor
Vám může za odkup pozemků nabídnout cenu obvyklou anebo i cenu
vyšší, stát a jeho,,složky" jsou vázány zákonem o majetku České
republiky (č. 219/2000 Sb.) a mohou Vám nabídnout pouze tzv.
,,cenu tabulkovou" (§ 12 odst. 4 zákona o majetku ČR). Ta je obvykle
řádově nižší než cena obvyklá, tedy cena, za kterou se v dané
lokalitě v současné době prodávají obdobné pozemky nebo stavby.
Výjimečně může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání
ceny vyšší. Pokud věc dospěje do vyvlastňovacího řízení, i stát
(stejně jako soukromý investor) musí Vaše pozemky vykoupit za
cenu obvyklou, stanovenou na základě znaleckého posudku.
KDYŽ CHCE VAŠE POZEMKY STÁT, JE VÝHODNÉ SI POČKAT
pravidlo
5
A co za to, pánové?
...ZJISTĚTE SI TRŽNÍ CENU!!!
Pokud chce Vaše pozemky vyvlastnit stát, ověřte si, jaká je jejich tržní cena. Pokud je vyšší než cena, kterou Vám nabízí
(cena tabulková), nepřistupujte na dohodu, protože ve vyvlastňovacím řízení dostanete za pozemky spravedlivou náhradu.
VYVLASTŇOVACÍ ŘÍZENÍ
Vyvlastňovací řízení vedou tzv. vyvlastňovací úřady (§ 15 zákona
o vyvlastnění), kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
magistráty územně členěných statutárních měst a pro Prahu Magistrát
hl.m. Prahy.
Žádost o vyvlastnění musí obsahovat náležitosti stanovené v § 18
zákona o vyvlastnění.
V řízení se musí konat ústní jednání.
Námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být
uplatněny nejpozději při ústním jednání, k později uplatněným
námitkám a důkazům se nepřihlíží. Proti jejich rozhodnutí můžete
podat odvolání ke krajskému úřadu. Odkladný účinek podaného
odvolání nelze vyloučit. Proto není možné provést samotné
vyvlastnění do doby, než bude o věci pravomocně rozhodnuto.
Proti rozhodnutí krajského úřadu o odvolání je možné podat žalobu ke
správnímu soudu ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí.
Pokud by se Váš nesouhlas týkal výše náhrady, je třeba obrátit se na
soud občanskoprávní. Lhůta k podání takové žaloby je 30 dnů. Podání
žaloby má odkladný účinek, vyvlastnění nemůže proběhnout do doby
vydání pravomocného soudního rozhodnutí.
pravidlo
6
Nemeškejte
a PODÁVEJTE NÁMITKY
V rámci vyvlastňovacího řízení podejte včas námitky, příp. odvolání a žalobu (tu jen s právníkem, abyste předešli zbytečným chybám).
ZRUŠENÍ VYVLASTNĚNÍ
Zákon předvídá možnost zrušení rozhodnutí o vyvlastnění v těchto
případech:
pokud vyvlastnitel do 30 dnů ode dne určeného v rozhodnutí
nezaplatil náhradu za vyvlastnění.
pokud vyvlastnitel nezačal uskutečňovat účel vyvlastnění ve lhůtě
určené v rozhodnutí (ta nesmí být delší než 2 roky, v případech
hodných zvláštního zřetele ji lze max. jednou prodloužit).
pokud bylo zrušeno územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo
stavby pro daný účel.
Pokud nastal některý z těchto případů, vyvlastňovací úřad na žádost
vyvlastňovaného rozhodnutí zruší.
pravidlo
7
Včas a pečlivě
KONTROLUJTE
I po rozhodnutí o vyvlastnění průběžně kontrolujte, zda nejsou podmínky pro jeho zrušení. Pokud ano, ihned podejte vyvlastňovacímu
úřadu žádost o zrušení.
pravidlo
1
Ráno moudřejší*
večera
aneb NENÍ KAM SPĚCHAT
KdyžVám bude předložena smlouva (kupní, o zřízení věcného břemene), nepodepisujte ji hned, ale nechte si pár dní na rozmyšlenou.
Vyvlastnění musí předcházet pokus o domluvu na jiném způsobu
zásahu do vlastnictví (např. odkup, zřízení věcného břemene).
O účelu ke kterému má být vyvlastněn Váš pozemek musíte být
informováni nejméně 6 měsíců před podáním žádosti o vyvlastnění.
Musí Vám být předložen návrh na uzavření smlouvy o vyvlastnění
se lhůtou pro vyjádření nejméně 60 dnů. K návrhu se tedy nemusíte
vyjádřit hned.
V případě, že se Vám zdá návrh nevýhodný (např. co se týče výše
náhrady či rozsahu vyvlastnění), není Vaší povinností ho přijímat.
V takovém případě je vhodné učinit protinávrh, tedy písemně zaslat
Vaše požadavky na změnu textu smlouvy (viz. vzor č. 1).
Pokud s plánovanou stavbou, pro kterou se má vyvlastňovat, vůbec
nesouhlasíte, návrh smlouvy v žádném případě nepodepisujte.
AŽ VÁM ZAKLEPOU NA DVEŘE?
Za vyvlastnění náleží vyvlastňované osobě náhrada v penězích.
Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku ve výši
obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí
a příslušenství (§ 10 odst. 1 písm. a) zákona o vyvlastnění). Zákon
stanoví, že se vyvlastňuje za cenu obvyklou (tržní), nikoliv za cenu
vyhláškovou (tabulkovou). Náhradu za vyvlastnění a náklady na
znalecký posudek zaplatí ten, kdo vyvlastnění navrhuje.
Vyvlastňovaný má právo také na náhradu stěhovacích nákladů,
nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších
obdobných nákladů, které účelně vynaloží následkem
a v souvislosti s vyvlastněním (§ 10 odst. 2 zákona o vyvlastnění).
Tyto náklady je třeba prokázat, nejlépe prostřednictvím výše
zmíněného znaleckého posudku.
Vyvlastňovaný má právo navrhnout znalce nebo vyjádřit se ke znalci
navrženému vyvlastnitelem, stejně jako navrhnout, aby znalec do
posudku zahrnul i související náklady (viz. výše). Je určitě vhodnější
najít si vlastního znalce a požádat ho o vypracování posudku, než
souhlasit se znalcem, kterého navrhuje investor.
Namísto finanční náhrady je možné s vyvlastnitelem dohodnout
poskytnutí jiného pozemku nebo stavby (§ 11 zákona o vyvlastnění).