I
(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné)
NAŘÍZENÍ
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007
ze dne 28. června 2007
o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
a zejména na článek 37 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1
),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Ekologická produkce je celkový systém řízení zemědělského
podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené
environmentální postupy, vysokou úroveň biologické
rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování
přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat
a způsob produkce v souladu s požadavky určitých
spotřebitelů, kteří upřednostňují produkty získané za
použití přírodních látek a procesů. Ekologický způsob
produkce tak plní dvojí společenskou roli, když na straně
jedné zajišťuje zvláštní trh odpovídající na spotřebitelskou
poptávku po ekologických produktech a na straně druhé
přináší veřejné statky přispívající k ochraně životního
prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat, jakož
i k rozvoji venkova.
(2) Podíl odvětví ekologického zemědělství je na vzestupu ve
většině členských států. Zvlášť znatelný je růst spotřebitelské
poptávky v posledních letech. Nedávné reformy
společné zemědělské politiky, kladoucí důraz na tržní
orientaci a nabídku jakostních produktů v zájmu uspokojení
spotřebitelské poptávky, zřejmě trh s ekologickými
produkty ještě více podpoří. V souvislosti s tím hrají
v rámci zemědělské politiky stále důležitější roli právní
předpisy týkající se ekologické produkce, které úzce
souvisejí s vývojem na zemědělských trzích.
(3) Právní rámec Společenství, kterým se řídí odvětví ekologické
produkce, by měl usilovat o zajištění korektní
hospodářské soutěže a řádného fungování vnitřního trhu
s ekologickými produkty a o zachování a oprávněnost
důvěry spotřebitelů v produkty označené jako ekologické.
Jeho cílem by dále mělo být vytváření podmínek, za kterých
se může toto odvětví rozvíjet v souladu s vývojem v oblasti
produkce a trhu.
(4) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o Evropském
akčním plánu pro ekologické potraviny a zemědělství
navrhuje zlepšit a posílit normy Společenství v oblasti
ekologického zemědělství a požadavků na dovoz a kontrolu.
Ve svých závěrech ze dne 18. října 2004 vyzvala Rada
Komisi, aby přezkoumala právní rámec Společenství v této
oblasti s cílem zajistit jeho zjednodušení a celkovou
soudržnost, a zejména stanovit zásady podporující sbližování
norem, a pokud možno snížit míru jeho podrobnosti.
(5) Proto je vhodné jasnějším způsobem definovat cíle, zásady
a pravidla ekologické produkce a přispět tak k transparentnosti
a důvěře spotřebitelů, jakož i k harmonizovanému
vnímání pojetí ekologické produkce.
(6) Za tímto účelem by mělo být nařízení Rady (EHS) č. 2092/
91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství
a k němu se vztahujícím označování zemědělských
produktů a potravin (2
) zrušeno a nahrazeno novým
nařízením.
(7) Měl by být stanoven obecný rámec Společenství pro
pravidla ekologické produkce vztahující se na rostlinnou,
živočišnou a akvakulturní produkci, zahrnující pravidla pro
sběr volně rostoucích rostlin a mořských řas, pravidla
přechodu na ekologickou produkci a pravidla produkce
zpracovaných potravin, včetně vína, a krmiv a ekologických
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/1
(1
) Stanovisko ze dne 22. května 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním
věstníku).
(2
) Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením Komise (ES) č. 394/2007 (Úř. věst. L 98, 13.4.2007, s. 3).
kvasinek. Komise by měla povolovat použití produktů
a látek a rozhodovat o postupech, které se mohou
v ekologickém zemědělství a při zpracování ekologických
potravin používat.
(8) Rozvoj ekologické produkce by měl být dále usnadňován
zejména podporou používání nových metod a látek, které
jsou vhodnější pro ekologickou produkci.
(9) Geneticky modifikované organismy (GMO) a produkty
získané z nich nebo s jejich použitím jsou s pojetím
ekologické produkce a vnímáním ekologických produktů ze
strany spotřebitelů neslučitelné. Neměly by se proto
používat ani v ekologickém zemědělství ani při zpracování
ekologických produktů.
(10) Cílem je, aby byl výskyt GMO v ekologických produktech
co nejnižší. Stávající prahové hodnoty pro označování
představují stropy, které souvisejí výhradně s náhodným
a technicky nevyhnutelným výskytem GMO.
(11) Ekologické zemědělství by se mělo v první řadě spoléhat na
obnovitelné zdroje z místně organizovaných zemědělských
systémů. V zájmu co nejmenšího využívání neobnovitelných
zdrojů by měly být odpady a vedlejší produkty
rostlinného a živočišného původu recyklovány za účelem
navrácení živin do půdy.
(12) Ekologická rostlinná produkce by měla přispívat k zachování
a zvýšení úrodnosti půdy a k předcházení půdní erozi.
Rostlinám by měly být poskytovány živiny přednostně
prostřednictvím půdního ekosystému, a nikoli prostřednictvím
rozpustných hnojiv přidávaných do půdy.
(13) Základními prvky systému řízení ekologické rostlinné
produkce jsou péče o úrodnost půdy, volba druhů a odrůd,
víceletý program střídání plodin, recyklace organických
materiálů a pěstitelské postupy. Doplňková hnojiva,
pomocné půdní látky a přípravky na ochranu rostlin by
se měly používat jen tehdy, pokud jsou slučitelné s cíli
a zásadami ekologické produkce.
(14) Živočišná produkce má pro organizaci zemědělské produkce
v ekologickém zemědělském podniku zásadní
význam, protože poskytuje nezbytnou organickou hmotu
a živiny pro obdělávanou půdu a tím přispívá ke zlepšování
půdy a k rozvoji udržitelného zemědělství.
(15) S cílem vyhnout se znečišťování životního prostředí,
zejména přírodních zdrojů, jako je půda a voda, by
ekologická živočišná produkce měla v zásadě zajišťovat
úzký vztah mezi touto produkcí a půdou, vhodné víceleté
programy střídání plodin a vykrmování zvířat ekologickými
zemědělskými plodinami vyprodukovanými vlastním
zemědělským podnikem nebo okolními ekologickými
zemědělskými podniky.
(16) Jelikož je ekologická živočišná produkce činností založenou
na využívání půdy, měla by mít zvířata co možná nejvíce
přístup na otevřená prostranství nebo na pastviny.
(17) Ekologická živočišná produkce by měla dodržovat přísné
normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat
a uspokojovat druhově specifické etologické potřeby zvířat
a péče o zdraví zvířat by měla být založena na prevenci
nákaz. V tomto ohledu by měla být zvláštní pozornost
věnována podmínkám ustájení, chovatelským postupům
a intenzitě chovu. Navíc by při výběru plemen měl být brán
ohled na schopnost plemene přizpůsobit se místním
podmínkám. Prováděcí pravidla pro živočišnou produkci
a produkci akvakultury by měla přinejmenším zajišťovat
dodržování Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných
pro hospodářské účely a následných doporučení jejího
stálého výboru.
(18) Cílem systému ekologické živočišné produkce by mělo být
doplňování produkčních cyklů různých druhů hospodářských
zvířat ekologicky odchovanými zvířaty. Systém by
proto měl podporovat rozšiřování genofondu ekologicky
chovaných zvířat, zvyšovat soběstačnost, a zajišťovat tak
rozvoj odvětví.
(19) Zpracované ekologické produkty by měly být získávány
takovými zpracovatelskými postupy, které zaručují zachování
důležitých vlastnosti produktu a jeho ekologické
integrity ve všech fázích produkčního řetězce.
(20) Zpracované potraviny by měly být označeny jako ekologické
pouze tehdy, pokud jsou všechny nebo téměř všechny
složky zemědělského původu ekologické. Zvláštní pravidla
označování by však měla být stanovena pro zpracované
potraviny, které obsahují zemědělské složky, jež nelze získat
ekologickým způsobem, jak je tomu v případě produktů
lovu a rybolovu. Kromě toho by v zájmu informování
spotřebitele, transparentnosti na trhu a podpory využívání
ekologicky získaných složek mělo být rovněž umožněno za
určitých podmínek odkazovat na ekologickou produkci
v seznamu složek.
(21) Pokud jde o uplatňování pravidel produkce, je vhodné
poskytnout určitou pružnost, aby bylo možné přizpůsobit
normy a požadavky ekologické produkce místním podnebným
nebo zeměpisným podmínkám, zvláštním chovatelským
postupům a stupni rozvoje. To by mělo umožnit
uplatňování výjimečných pravidel, ale pouze v mezích
zvláštních podmínek stanovených právními předpisy
Společenství.
(22) Je důležité zachovat důvěru spotřebitelů v ekologické
produkty. Výjimky z požadavků vztahujících se na
ekologickou produkci by proto měly být přísně omezeny
na případy, v nichž je použití výjimečných pravidel
pokládáno za odůvodněné.
L 189/2 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
(23) V zájmu ochrany spotřebitele a korektní hospodářské
soutěže by měly být výrazy používané pro označení
ekologických produktů v celém Společenství a bez ohledu
na použitý jazyk chráněny před použitím na produktech
konvečního zemědělství. Tato ochrana by se měla vztahovat
také na obvyklé odvozeniny a zdrobněliny těchto výrazů, ať
jsou použity samostatně nebo v kombinaci.
(24) S cílem zjednat spotřebitelům na celém trhu Společenství
jasnost by u všech balených ekologických potravin
vyprodukovaných ve Společenství mělo být povinné
označení logem EU. Jinak by mělo být možné nepovinně
použít logo EU v případě nebalených ekologických potravin
vyprodukovaných ve Společenství nebo jakýchkoliv ekologických
potravin dovezených ze třetích zemí.
(25) Považuje se nicméně za vhodné omezit užívání loga EU na
produkty, které obsahují výhradně nebo téměř výhradně
ekologické složky, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl,
pokud jde o ekologický charakter celého produktu. Nemělo
by proto být povoleno je užívat při označování produktů
z období přechodu nebo zpracovaných potravin, ve kterých
je ekologických méně než 95 % složek zemědělského
původu.
(26) Logo EU by v žádném případě nemělo bránit současnému
užívání vnitrostátních nebo soukromých označení.
(27) S cílem předejít klamavým praktikám a jakémukoliv případnému
omylu spotřebitelů, pokud jde o to, zda produkt
pochází či nepochází ze Společenství, měli by být
spotřebitelé dále při každém užití loga EU informováni
o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny,
z nichž se produkt skládá.
(28) Pravidla Společenství by měla podporovat harmonizované
pojetí ekologické produkce. Příslušné orgány, kontrolní
orgány a kontrolní subjekty by se měly zdržet jakéhokoli
jednání, jež by mohlo vytvářet překážky volného pohybu
vyhovujících produktů, které byly schváleny orgánem nebo
subjektem jiného členského státu. Zejména by neměly
ukládat žádné dodatečné kontroly nebo finanční zátěže.
(29) V zájmu souladu s právními předpisy Společenství v jiných
oblastech by členské státy měly mít v případě rostlinné
a živočišné produkce možnost uplatnit na svém území
vnitrostátní pravidla produkce, která jsou přísnější než
pravidla Společenství pro ekologickou produkci, a to za
předpokladu, že se tato vnitrostátní pravidla vztahují i na
konvenční produkci a jsou rovněž v souladu s právními
předpisy Společenství.
(30) Použití GMO v ekologické produkci je zakázáno. V zájmu
jasnosti a soudržnosti by nemělo být možné označovat
produkt jako ekologický, pokud musí být označen jako
produkt obsahující GMO, složený z GMO nebo získaný
z GMO.
(31) S cílem zajistit, aby ekologické produkty byly získávány
v souladu s požadavky stanovenými právním rámcem
Společenství pro ekologickou produkci, by měly činnosti
hospodářských subjektů ve všech fázích produkce, přípravy
a distribuce organických produktů podléhat kontrolnímu
systému zavedenému a řízenému v souladu s pravidly
stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách
za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících
se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých
životních podmínkách zvířat (1
).
(32) V některých případech se může zdát nepřiměřené uplatňovat
požadavky na oznamování a kontrolu na určité typy
maloobchodních hospodářských subjektů, jako jsou subjekty
prodávající produkty přímo konečnému spotřebiteli
nebo uživateli. Je proto vhodné umožnit členským státům,
aby tyto hospodářské subjekty od těchto požadavků
osvobodily. S cílem zabránit podvodům je nicméně nutné
vyloučit z tohoto osvobození maloobchodní hospodářské
subjekty, které ekologické produkty produkují, připravují
nebo skladují jinak než ve spojení s místem prodeje nebo
které je dovážejí nebo které výše uvedené činnosti zadaly
třetí straně.
(33) Ekologické produkty dovážené do Evropského společenství
by mělo být povoleno uvádět na trh Společenství jako
ekologické, pokud byly vyprodukovány v souladu s pravidly
produkce a podrobeny kontrolním opatřením, jež jsou
v souladu s opatřeními stanovenými v právních předpisech
Společenství nebo jsou jim rovnocenná. Produkty dovezené
v rámci rovnocenného systému by měly být navíc opatřeny
potvrzením vydaným příslušným orgánem nebo uznaným
kontrolním orgánem nebo subjektem dotyčné třetí země.
(34) Při posuzování rovnocennosti v případě dovezených produktů
by měly být brány v úvahu mezinárodní normy
stanovené v Codex Alimentarius.
(35) Považuje se za vhodné vést seznam třetích zemí uznaných
Komisí za země, jejichž normy produkce a kontrolní
opatření jsou rovnocenné normám a opatřením stanoveným
právními předpisy Společenství. Pro třetí země, které
nejsou zahrnuty do tohoto seznamu, by měla Komise
sestavit seznam kontrolních orgánů a kontrolních subjektů
uznaných za způsobilé k zajištění kontrol a vydávání
potvrzení v dotyčných třetích zemích.
(36) Měly by být shromažďovány příslušné statistické informace
s cílem získat spolehlivé údaje potřebné pro provádění
a následné sledování tohoto nařízení a jako nástroj pro
producenty, hospodářské subjekty působící na trhu a tvůrce
politik. Potřebné statistické informace by měly být
vymezeny v rámci statistického programu Společenství.
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/3
(1
) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.
(37) Toto nařízení by se mělo použít ode dne, který poskytne
Komisi dost času na přijetí opatření nezbytných k jeho
provádění.
(38) Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být
přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne
28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích
pravomocí svěřených Komisi (1
).
(39) Dynamický vývoj odvětví ekologického zemědělství,
některé vysoce citlivé otázky spojené s ekologickým
způsobem produkce a nutnost zajistit bezproblémové
fungování vnitřního trhu a kontrolního systému vyžaduje
zajištění budoucího přezkumu pravidel Společenství pro
ekologickou produkci, který zohlední zkušenosti získané
při uplatňování těchto pravidel.
(40) Až do přijetí podrobných pravidel Společenství týkajících se
produkce pro určité druhy zvířat, vodních rostlin a mikrořas
by měly mít členské státy možnost stanovit použití
vnitrostátních norem, nebo pokud neexistují, soukromých
norem, přijatých nebo uznaných členskými státy,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
ÚČEL, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Toto nařízení poskytuje základ pro udržitelný rozvoj
ekologické produkce při zajištění účinného fungování vnitřního
trhu, zaručení korektní hospodářské soutěže, zajištění důvěry
spotřebitele a ochrany zájmů spotřebitele.
Stanoví společné cíle a zásady, z nichž mají vycházet pravidla
stanovená tímto nařízením týkající se:
a) všech fází produkce, přípravy a distribuce ekologických
produktů a jejich kontroly;
b) používání označení odkazujících na ekologickou produkci
při označování a propagaci těchto produktů.
2. Toto nařízení se vztahuje na následující produkty pocházející
ze zemědělství, včetně akvakultury, pokud jsou tyto produkty
uváděny na trh nebo určeny k uvedení na trh:
a) živé nebo nezpracované zemědělské produkty;
b) zpracované zemědělské produkty určené k použití jako
potraviny;
c) krmiva;
d) vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské
účely.
Produkty lovu volně žijících zvířat a ryb se za ekologickou
produkci nepovažují.
Toto nařízení se rovněž vztahuje na kvasinky používané jako
potraviny nebo krmiva.
3. Toto nařízení se vztahuje na všechny hospodářské subjekty
zapojené do činností ve kterékoliv fázi produkce, přípravy
a distribuce, které se týkají produktů uvedených v odstavci 2.
Činnosti spojené se společným stravováním však tomuto
nařízení nepodléhají. Pro označování a kontrolu produktů
vzniklých z činností spojených se společným stravováním
mohou členské státy použít vnitrostátní pravidla, a pokud taková
pravidla neexistují, soukromé normy, a to za předpokladu, že
jsou tato pravidla v souladu s právními předpisy Společenství.
4. Tímto nařízením nejsou dotčeny další ustanovení Společenství
nebo členských států, jež jsou v souladu s právními předpisy
Společenství týkajícími se produktů uvedených v tomto článku,
jako ustanovení o produkci, přípravě, uvádění na trh, označování
a kontrole, včetně právních předpisů o potravinách a výživě
zvířat.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a) ,,ekologickou produkcí" se rozumí používání způsobů
produkce slučitelných s pravidly stanovenými tímto
nařízením ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce;
b) ,,fázemi produkce, přípravy a distribuce" se rozumí všechny
fáze počínající prvovýrobou ekologických produktů až po
jejich skladování, zpracování, přepravu, prodej nebo dodání
konečnému spotřebiteli, a podle potřeby též označování,
propagace, dovoz, vývoz a subdodavatelské činnosti;
c) ,,ekologickým" se rozumí pocházející z ekologické produkce
nebo se k ní vztahující;
d) ,,hospodářským subjektem" se rozumí fyzická nebo právnická
osoba odpovědná za plnění požadavků tohoto
nařízení v rámci ekologického podniku, který má na
starosti;
e) ,,rostlinnou produkcí" se rozumí produkce zemědělských
rostlinných produktů, včetně sběru planě rostoucích
rostlinných produktů, ke komerčním účelům;
L 189/4 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
(1
) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí
2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
f) ,,živočišnou produkcí" se rozumí produkce domácích nebo
domestikovaných suchozemských živočichů (včetně
hmyzu);
g) definice ,,akvakultury" uvedená v nařízení Rady (ES)
č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském
rybářském fondu (1
);
h) ,,přechodem" se rozumí přechod od konvenčního zemědělství
na zemědělství ekologické, a to ve stanovené době,
během níž jsou uplatňována ustanovení týkající se
ekologické produkce;
i) ,,přípravou" se rozumí konzervování nebo zpracování
ekologických produktů (včetně porážky a bourání v případě
živočišných produktů) a také balení, označování nebo
úprava označení týkající se ekologického způsobu pro-
dukce;
j) definice ,,potravin", ,,krmiv" a ,,uvádění na trh" uvedené
v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002
ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady
a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad
pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se
bezpečnosti potravin (2
);
k) ,,označováním" se rozumí veškeré výrazy, slova, údaje,
ochranné známky, obchodní názvy, vyobrazení nebo
symboly, které se vztahují nebo jsou umístěny na obalu,
dokladu, upozornění, označení, tabulce, kroužku nebo
pásce k produktu připojených nebo na něj odkazujících;
l) definice ,,balených potravin" uvedená v čl. 1 odst. 3
písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/
13/ES ze dne 20. března 2002 o sbližování právních
předpisů členských států týkajících se označování potravin,
jejich obchodní úpravy a související reklamy (3
);
m) ,,propagací" se rozumí jakékoli představení veřejnosti kromě
označení, jehož účelem nebo pravděpodobným důsledkem
je ovlivnění a formování postojů, názorů a chování s cílem
přímo či nepřímo prosazovat prodej ekologických pro-
duktů;
n) ,,příslušným orgánem" se rozumí ústřední orgán členského
státu, do jehož pravomoci spadají úřední kontroly v oblasti
ekologické produkce v souladu s ustanoveními tohoto
nařízení, nebo jakýkoli jiný orgán, jemuž byla tato
pravomoc svěřena; tento pojem případně zahrnuje rovněž
odpovídající orgán třetí země;
o) ,,kontrolním orgánem" se rozumí organizace veřejné správy
členského státu, které příslušný orgán částečně či v plné
míře svěřil své pravomoci ohledně provádění inspekcí
a certifikací v oblasti ekologické produkce v souladu
s ustanoveními tohoto nařízení; tento pojem případně
zahrnuje rovněž odpovídající orgán třetí země nebo
odpovídající orgán činný ve třetí zemi;
p) ,,kontrolním subjektem" se rozumí nezávislá soukromá třetí
strana, jež provádí inspekce a certifikace v oblasti ekologické
produkce v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;
tento pojem případně zahrnuje rovněž odpovídající subjekt
třetí země nebo odpovídající subjekt činný ve třetí zemi;
q) ,,značkou shody" se rozumí tvrzení o shodě s konkrétní
skupinou norem nebo jinými normativními dokumenty ve
formě značky;
r) definice ,,složky" uvedená v čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/
ES;
s) definice ,,přípravků na ochranu rostlin" uvedená ve směrnici
Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění
přípravků na ochranu rostlin na trh (4);
t) definice ,,geneticky modifikovaného organismu (GMO)"
uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady
2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném
uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního
prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (5
),
přičemž tento organismus není získán za použití technik
genetické modifikace uvedených v příloze I.B uvedené
směrnice;
u) ,,získaným z GMO" se rozumí produkt zcela nebo zčásti
získaný z GMO, který ale GMO neobsahuje ani se z nich
neskládá;
v) ,,získaným za použití GMO" se rozumí produkt získaný za
použití GMO jakožto posledního živého organismu v procesu
produkce, který ale GMO neobsahuje ani se z nich
neskládá;
w) definice ,,doplňkových látek v krmivech" uvedená v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne
22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve
výživě zvířat (6
);
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/5
(1) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením Komise (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 3).
(3
) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná
směrnicí Komise 2006/142/ES (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 110).
(4
) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná
směrnicí Komise 2007/31/ES (Úř. věst. L 140, 1.6.2007, s. 44).
(5) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 1830/2003 (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24).
(6
) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení
Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).
x) ,,rovnocenným" se při popisování různých systémů nebo
opatření rozumí to, že jsou schopny plnit stejné cíle
a zásady použitím pravidel, jež zajišťují stejnou úroveň
zajištění shody;
y) ,,činidlem" se rozumí každá látka, která sama o sobě není
určena ke spotřebě jako potravinová složka, záměrně
použitá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek,
která plní určitý technologický účel během úpravy nebo
zpracování, což může mít za následek nezáměrnou, avšak
technicky nevyhnutelnou přítomnost zbytků nebo derivátů
v konečném výrobku, za předpokladu, že tyto zbytky
nepředstavují žádné zdravotní riziko a nemají žádný
technologický účinek na hotový výrobek;
z) definice ,,ionizujícího záření" uvedená ve směrnici Rady 96/
29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví
základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví
pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího
záření (1
), a omezená čl. 1 odst. 2 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února
1999 o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných
ionizujícím zářením (2
);
aa) ,,činnostmi spojenými se společným stravováním" se
rozumí příprava ekologických produktů v restauracích,
nemocnicích, jídelnách a dalších podobných stravovacích
podnicích v místě prodeje či dodání konečnému spotřebi-
teli.
HLAVA II
CÍLE A ZÁSADY EKOLOGICKÉ PRODUKCE
Článek 3
Cíle
Ekologická produkce sleduje tyto obecné cíle:
a) zavádí udržitelný systém řízení zemědělství, který:
i) respektuje přírodní systémy a cykly a zachovává
a zlepšuje zdraví půdy, vody, rostlin a živočichů
a rovnováhu mezi nimi,
ii) přispívá k vysoké úrovni biologické rozmanitosti,
iii) odpovědným způsobem využívá energii a přírodní
zdroje, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch,
iv) dodržuje přísné normy pro dobré životní podmínky
zvířat a zejména uspokojuje jejich druhově specifické
etologické potřeby;
b) zaměřuje se na získávání produktů vysoké jakosti;
c) zaměřuje se na získávání celé řady potravin a jiných
zemědělských produktů, které odpovídají spotřebitelské
poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů,
jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, zdraví rostlin
nebo zdraví a dobré životní podmínky zvířat.
Článek 4
Obecné zásady
Ekologická produkce se řídí těmito zásadami:
a) vhodné plánování a řízení biologických postupů založených
na ekologických systémech využívajících vlastní
přírodní zdroje způsoby, které:
i) využívají živé organismy a mechanické způsoby
produkce,
ii) provozují pěstování plodin a živočišnou produkci
vázané na půdu nebo akvakulturu, která jsou v souladu
se zásadou udržitelného využívání rybolovných
zdrojů,
iii) vylučují používání GMO a produktů získaných
z GMO či získaných za použití GMO s výjimkou
veterinárních léčivých přípravků,
iv) jsou založeny na posouzení rizik, a případně na
použití bezpečnostních a preventivních opatření;
b) omezení využívání vnějších vstupů. Pokud je využití
vnějších vstupů nutné nebo pokud neexistují vhodné řídící
postupy nebo způsoby podle písmene a), omezí se na:
i) vstupy z ekologické produkce,
ii) přírodní látky nebo látky z nich odvozené,
iii) minerální hnojiva s nízkou rozpustností;
c) použití syntetických chemických látek je přísně omezené na
výjimečné případy, v nichž:
i) neexistují vhodné postupy řízení a
ii) vnější vstupy uvedené v písmenu b) nejsou na trhu
dostupné nebo
iii) použití vnějších vstupů uvedených v písmenu b)
přispívá k nepřijatelným dopadům na životní pro-
středí;
L 189/6 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
(1
) Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.
(2
) Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16. Směrnice ve znění nařízení (ES)
č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
d) v případě potřeby a v rámci tohoto nařízení úprava pravidel
ekologické produkce s ohledem na hygienickou situaci,
regionální rozdíly v podnebných a místních podmínkách,
stupeň rozvoje a zvláštní chovatelské postupy.
Článek 5
Zvláštní zásady vztahující se na zemědělskou produkci
Kromě obecných zásad uvedených v článku 4 se ekologické
zemědělství řídí těmito zvláštními zásadami:
a) zachovávání a zlepšování živé složky půdy a přirozené
úrodnosti půdy, stability půdy a její biologické rozmanitosti,
předcházení zhutnění a erozi půdy, jakož i boj proti
nim a vyživování rostlin zejména prostřednictvím půdního
ekosystému;
b) minimalizace využívání neobnovitelných zdrojů a vstupů
nepocházejících z vlastního hospodářství;
c) recyklace odpadů a vedlejších produktů rostlinného
a živočišného původu jako vstupů do rostlinné a živočišné
produkce;
d) zohlednění místní nebo regionální ekologické rovnováhy
při rozhodování o produkci;
e) péče o zdraví zvířat založená na podpoře přirozené
imunologické obrany zvířete, jakož výběr vhodných
plemen a chovatelských postupů;
f) péče o zdraví rostlin založená na preventivních opatřeních,
jako je výběr vhodných druhů a odrůd odolných vůči
škůdcům a chorobám, vhodné střídání plodin, mechanické
a fyzikální způsoby a ochrana přirozených nepřátel škůdců;
g) provozování živočišné produkce, která je vázána na půdu
a přizpůsobení se danému místu;
h) dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek
zvířat s ohledem na jejich zvláštní potřeby;
i) získávání produktů ekologické živočišné produkce ze
zvířat, která byla od narození nebo vylíhnutí po celý svůj
život chována v ekologických zemědělských podnicích;
j) výběr plemena s ohledem na schopnost zvířat přizpůsobit
se místním podmínkám, na jejich vitalitu a jejich odolnost
vůči nákazám nebo zdravotním problémům;
k) krmení hospodářských zvířat ekologickým krmivem složeným
ze zemědělských složek získaných z ekologického
zemědělství a z přírodních nezemědělských látek;
l) uplatňování chovatelských postupů, které zlepšují imunitní
systém a posilují přirozenou obranyschopnost vůči nákazám,
zejména zajištění pravidelného pohybu a přístupu na
otevřená prostranství a případně na pastviny;
m) vyřazení chovu uměle vzniklých polyploidních živočichů;
n) v případě akvakulturní produkce zachování biologické
rozmanitosti přírodních vodních ekosystémů, stále zdravého
vodního prostředí a kvality okolních vodních
a suchozemských ekosystémů;
o) krmení vodních živočichů krmivem z udržitelného rybolovu
ve smyslu článku 3 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002
ze dne 20. prosince 2002 zachování a udržitelném
využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské
politiky (1
), nebo ekologickým krmivem složeným ze
zemědělských složek získaných z ekologického zemědělství
a z přírodních nezemědělských látek.
Článek 6
Zvláštní zásady vztahující se na zpracování ekologických
potravin
Kromě obecných zásad uvedených v článku 4 se výroba
zpracovaných ekologických potravin řídí těmito zvláštními
zásadami:
a) ekologické potraviny se získávají z ekologických zemědělských
složek s výjimkou případů, kdy složka není
v ekologické podobě na trhu dostupná;
b) použití potravinářských přídatných látek, složek nezískaných
z ekologického zemědělství, jejichž hlavní funkce je
technologická nebo spočívá ve smyslové stimulaci, mikroživin
a činidel je omezeno tak, že k němu dochází
v minimálním rozsahu a jen v případě nevyhnutelné
technologické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních
požadavků;
c) nepoužívají se látky nebo zpracovatelské metody, které by
mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou
povahu produktu;
d) potraviny jsou pečlivě zpracovávány, pokud možno za
použití biologických, mechanických a fyzikálních postupů.
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/7
(1
) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
Článek 7
Zvláštní zásady vztahující se na zpracování ekologického
krmiva
Kromě obecných zásad uvedených v článku 4 se výroba
zpracovaného ekologického krmiva řídí těmito zvláštními
zásadami:
a) ekologické krmivo se získává z ekologických krmných
surovin s výjimkou případů, kdy krmná surovina není
v ekologické podobě na trhu dostupná;
b) použití doplňkových látek v krmivech a činidel je omezeno
tak, že k němu dochází v minimálním rozsahu a jen
v případě nevyhnutelné potřeby technologického nebo
zootechnického rázu nebo důvodů zvláštních nutričních
požadavků;
c) nepoužívají se látky nebo zpracovatelské metody, které by
mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou
povahu produktu;
d) krmivo je pečlivě zpracováváno, pokud možno za použití
biologických, mechanických a fyzikálních postupů.
HLAVA III
PRAVIDLA PRODUKCE
KAPITOLA 1
Obecná pravidla produkce
Článek 8
Obecné požadavky
Hospodářské subjekty dodržují pravidla produkce uvedená v této
hlavě a prováděcí pravidla uvedená v čl. 38 písm. a).
Článek 9
Zákaz používání GMO
1. GMO a produkty získané z GMO či získané za použití GMO
se nesmí používat jako potraviny, krmivo, činidla, přípravky na
ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, osivo, vegetativní
rozmnožovací materiál, mikroorganismy a zvířata v ekologické
produkci.
2. Pro účely zákazu uvedeného v odstavci 1 ohledně používání
GMO nebo produktů získaných z GMO jako potraviny a krmivo
se mohou hospodářské subjekty spolehnout na označení
produktu nebo na jiné průvodní dokumenty připojené či
poskytnuté v souladu se směrnicí 2001/18/ES, nařízením
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne
22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách
a krmivech (1
) či nařízením (ES) č. 1830/2003 o sledovatelnosti
a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti
potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných
organismů.
Hospodářské subjekty mohou předpokládat, že při produkci
zakoupených potravinových a krmivových produktů, nejsou-li
tyto označeny nebo není-li k nim přiložen dokument podle
uvedených nařízení, nebyly použity žádné GMO nebo produkty
získané z GMO, pokud neobdrží jiné informace, podle nichž
označení dotyčných produktů těmto nařízením nevyhovuje.
3. Pro účely zákazu uvedeného v odstavci 1 ohledně produktů,
jež nejsou potravinami ani krmivem, či ohledně produktů
získaných za použití GMO požádají hospodářské subjekty
používající tyto produkty konvenčního zemědělství zakoupené
od třetích stran prodejce o potvrzení, že dodané produkty nebyly
získány z GMO či získány za použití GMO.
4. Komise rozhoduje o prováděcích opatřeních pro zákaz
používání GMO a produktů získaných z GMO či získaných za
použití GMO postupem podle čl. 37 odst. 2.
Článek 10
Zákaz používání ionizujícího záření
Používání ionizujícího záření pro ošetření ekologických potravin
či krmiv nebo surovin použitých v ekologických potravinách či
krmivech je zakázáno.
KAPITOLA 2
Zemědělská produkce
Článek 11
Obecná pravidla zemědělské produkce
Celý zemědělský podnik je řízen v souladu s požadavky
vztahujícími se na ekologickou produkci.
V souladu se zvláštními podmínkami, jež se stanoví postupem
podle čl. 37 odst. 2, však může být zemědělský podnik rozdělen
do zřetelně oddělených jednotek či prostorů akvakulturní
produkce, které nejsou všechny řízeny podle pravidel ekologické
produkce. Pokud jde o zvířata, jsou vyžadovány různé druhy.
Pokud jde o akvakulturu, může se jednat o stejné druhy, jsou-li
prostory produkce odpovídajícím způsobem odděleny. Pokud jde
o rostliny, vyžadují se různé odrůdy, které lze snadno rozlišit.
Nejsou-li v souladu s druhým pododstavcem využívány
k ekologické produkci všechny jednotky zemědělského podniku,
udržuje hospodářský subjekt pozemky, zvířata a produkty
využívané pro ekologickou produkci nebo z ní získané odděleně
od ostatních pozemků, zvířat a produktů využívaných v jednotkách
pro konvenční produkci nebo z ní získaných, a vede
odpovídající záznamy dokazující toto oddělení.
L 189/8 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
(1
) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise
(ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 99).
Článek 12
Pravidla rostlinné produkce
1. Kromě obecných pravidel zemědělské produkce stanovených
v článku 11 se na ekologickou rostlinnou produkci vztahují
následující pravidla:
a) ekologická rostlinná produkce využívá způsoby obdělávání
a pěstitelské postupy, které zachovávají nebo zvyšují obsah
organických látek v půdě, zvyšují stabilitu půdy a její
biologickou rozmanitost a předcházejí zhutnění a erozi
půdy;
b) úrodnost a biologická aktivita půdy se udržuje a zvyšuje
víceletým střídáním plodin, včetně luštěnin a jiných plodin
využívaných jako zelené hnojivo a používáním chlévské
mrvy či organických materiálů, pokud možno kompostovaných,
z ekologického zemědělství;
c) je povoleno používání biodynamických přípravků;
d) kromě toho se hnojiva a pomocné půdní látky mohou
používat jen za předpokladu, že byly schváleny pro použití
v ekologické produkci podle článku 16;
e) nepoužívají se minerální dusíkatá hnojiva;
f) veškeré používané způsoby rostlinné produkce brání
přispívání ke znečištění životního prostředí nebo jej snižují
na minimum;
g) prevence škod způsobených škůdci, chorobami a plevely je
založena především na ochraně přirozenými nepřáteli,
volbě druhů a odrůd, na střídání plodin, pěstitelských
postupech a termálních procesech;
h) v případě zjištěného ohrožení plodiny se přípravky na
ochranu rostlin mohou použít jen za předpokladu, že byly
schváleny pro použití v ekologické produkci podle
článku 16;
i) pro produkci jiných produktů než osiva a vegetativního
rozmnožovacího materiálu lze používat pouze ekologicky
vypěstované osivo a rozmnožovací materiál. Za tímto
účelem musí být matečná rostlina v případě osiva
a rodičovská rostlina v případě vegetativního rozmnožovacího
materiálu pěstována v souladu s pravidly stanovenými
v tomto nařízení po dobu minimálně jedné generace, nebo
v případě trvalých plodin po dvě vegetační období;
j) produkty pro účely čistění a dezinfekce se v rostlinné
produkci použijí jen za předpokladu, že byly schváleny pro
použití v ekologické produkci podle článku 16.
2. Sběr volně rostoucích rostlin a jejich částí, rostoucích
přirozeně v přírodních oblastech, lesích a zemědělských
oblastech, je pokládán za způsob ekologické produkce, pokud:
a) tyto oblasti nebyly v průběhu nejméně tří let před sběrem
ošetřeny jinými produkty než produkty schválenými pro
použití v ekologické produkci podle článku 16;
b) sběr nemá vliv na stabilitu přírodního stanoviště nebo na
zachování druhů v oblasti sběru.
3. Opatření nezbytná k provedení pravidel produkce uvedených
v tomto článku se přijímají postupem podle čl. 37 odst. 2.
Článek 13
Pravidla produkce pro mořské řasy
1. Sběr planých mořských řas a jejich částí, rostoucích
přirozeně v mořském prostředí, je pokládán za způsob
ekologické produkce, pokud:
a) oblasti produkce jsou vysoce ekologicky kvalitní ve smyslu
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze
dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky (1
), a až do provedení
uvedené směrnice jsou kvalitativně rovnocenné vymezeným
vodám podle směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/113/ES ze dne 12. prosince 2006 o požadované
jakosti vod pro měkkýše (2
) a nejsou nevhodné ze
zdravotního hlediska. Dokud nebudou v prováděcích
právních předpisech zavedena podrobnější pravidla, není
možné sbírat volně rostoucí jedlé mořské řasy v oblastech,
které by nesplňovaly kritéria oblastí třídy A nebo
třídy B vymezených v příloze II nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004,
kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních
kontrol produktů živočišného původu určených k lidské
spotřebě (3
);
b) sběr nemá vliv na dlouhodobou stabilitu přírodního
stanoviště nebo na zachování druhů v oblasti sběru.
2. Pěstování mořských řas se provádí v pobřežních oblastech,
jejichž environmentální a zdravotní charakter odpovídá přinejmenším
požadavkům uvedeným v odstavci 1, a lze je tedy
považovat za ekologické. Kromě toho:
a) jsou používány udržitelné postupy, a to ve všech fázích
produkce, od sběru mladých mořských řas po celkovou
sklizeň;
b) je zajištěno zachování rozsáhlého genofondu, přičemž by se
měl pravidelně provádět sběr mladých mořských řas ve
volné přírodě za účelem doplnění zásob kultur v uzavřených
zařízeních;
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/9
(1
) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí
č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
(2
) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 14.
(3
) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.
c) hnojiva lze používat pouze v uzavřených zařízeních, a to
jen za předpokladu, že byla za tímto účelem schválena pro
použití v ekologické produkci podle článku 16.
3. Opatření nezbytná k provedení pravidel produkce uvedených
v tomto článku se přijímají postupem podle čl. 37 odst. 2.
Článek 14
Pravidla živočišné produkce
1. Kromě obecných pravidel zemědělské produkce stanovených
v článku 11 se na živočišnou produkci vztahují tato
pravidla:
a) pokud jde o původ zvířat:
i) ekologicky chovaná hospodářská zvířata se rodí a jsou
odchována v ekologických zemědělských podnicích,
ii) pro účely plemenitby lze za zvláštních podmínek
dovážet do zemědělského podniku zvířata, která
nepocházejí z ekologického chovu. Tato zvířata a jejich
produkty mohou být považovány za ekologické po
dodržení období přechodu podle čl. 17 odst. 1
písm. c),
iii) zvířata, která se v zemědělském podniku nacházela na
počátku období přechodu, a jejich produkty mohou
být považovány za ekologické po dodržení období
přechodu uvedeného v čl. 17 odst. 1 písm. c);
b) pokud jde o chovatelské postupy a podmínky ustájení:
i) osoby chovající zvířata mají nezbytné základní
znalosti a schopnosti s ohledem na zdravotní potřeby
a životní podmínky zvířat,
ii) chovatelské postupy, včetně intenzity chovu a podmínek
ustájení zaručují splnění vývojových, fyziologických
a etologických potřeb zvířat,
iii) hospodářská zvířata mají stálý přístup na otevřená
prostranství, nejlépe na pastviny, kdykoli to povětrnostní
podmínky a stav půdy dovolí, nejsou-li na
základě právních předpisů Společenství uložena
omezení a povinnosti týkající se ochrany zdraví lidí
a zvířat,
iv) počet hospodářských zvířat je omezen, aby se
minimalizovala nadměrná pastva, udusání půdy, eroze
nebo znečištění způsobené zvířaty nebo roznášením
jejich hnoje,
v) ekologicky chovaná hospodářská zvířata jsou chována
odděleně od ostatních hospodářských zvířat. Spásání
běžných pozemků ekologicky chovanými zvířaty
a spásání ekologicky udržovaných pozemků zvířaty
mimo ekologický chov je však za určitých omezujících
podmínek povoleno,
vi) vazné ustájení nebo izolování hospodářských zvířat je
zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata
a o omezenou dobu a pokud to není na místě se
zřetelem na bezpečnost, životní podmínky zvířat
nebo veterinární důvody,
vii) doba trvání přepravy hospodářských zvířat je co
nejkratší,
viii) jakékoli utrpení, včetně mrzačení, musí být udržováno
na co nejnižší úrovni, a to během celého života
zvířete, včetně samotné porážky,
ix) včelíny jsou umístěny v oblastech, které zajišťují
zdroje nektaru a pylu tvořené převážně ekologicky
pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou
vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky
udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami
s nízkým dopadem na životní prostředí. Včelíny musí
být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly
způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo
špatný zdravotní stav včel,
x) úly a materiály používané ve včelařství jsou vyrobeny
převážně z přírodních materiálů,
xi) usmrcení včel v plástech je jako metoda spojená se
sklizní včelařských produktů zakázáno;
c) pokud jde o plemenitbu:
i) při rozmnožování se používají přirozené metody. Je
však povoleno umělé oplodnění,
ii) rozmnožování nesmí být navozeno za použití
hormonů nebo podobných látek, nejsou-li tyto
hormony nebo látky součástí veterinárního léčebného
ošetření v případě konkrétního zvířete,
iii) nepoužívají se jiné druhy umělého rozmnožování,
jako jsou klonování a přenos embryí,
iv) vybírají se vhodná plemena. Volba vhodného plemene
přispívá k předcházení jakéhokoli utrpení a k vyloučení
potřeby zvířata mrzačit;
d) pokud jde o krmivo:
i) krmivo pro hospodářská zvířata se získává v prvé řadě
ze zemědělského podniku, kde jsou zvířata držena,
nebo z jiných ekologických zemědělských podniků ve
stejném regionu,
ii) hospodářská zvířata jsou krmena ekologickým krmivem,
které splňuje požadavky na výživu zvířete
v různých stadiích jeho vývoje. Část přídělu může
obsahovat krmivo ze zemědělských podniků, které
přecházejí na ekologické zemědělství,
L 189/10 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
iii) hospodářská zvířata s výjimkou včel mají stálý přístup
na pastvu nebo k objemnému krmivu,
iv) jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného
původu, krmné suroviny živočišného a minerálního
původu, doplňkové látky v krmivech, určité produkty
používané ve výživě zvířat a činidla se používají pouze
v případě, že byly schváleny pro použití v ekologické
produkci podle článku 16,
v) nepoužívají se růstové stimulátory ani syntetické
aminokyseliny,
vi) kojená mláďata savců jsou krmena přírodním, nejlépe
mateřským mlékem;
e) pokud jde o prevenci nákaz a veterinární péči:
i) prevence nákaz je založena na výběru plemena a linie,
chovatelských postupech, vysoce kvalitním krmivu
a tělesném pohybu, odpovídající intenzitě chovu
a přiměřeném a vhodném ustájení, udržovaném
v hygienických podmínkách,
ii) nákaza se řeší okamžitou léčbou, aby se zabránilo
utrpení zvířat; je-li to nutné, mohou se za přísných
podmínek použít syntetická chemická alopatická
veterinární léčiva včetně antibiotik, pokud je použití
fytoterapeutických, homeopatických a jiných přípravků
nevhodné. Stanoví se zejména omezení
týkající se průběhu léčby a doby ošetřování,
iii) použití imunologických veterinárních léčiv je povo-
leno,
iv) povoluje se ošetření týkající se ochrany zdraví lidí
a zvířat stanovené na základě právních předpisů
Společenství;
f) pokud jde o čistění a dezinfekci, použijí se produkty pro
účely čistění a dezinfekce budov a zařízení pro živočišnou
výrobu pouze v případě, že byly schváleny pro použití
v ekologické produkci podle článku 16.
2. Opatření a podmínky nezbytné k provedení pravidel
produkce uvedených v tomto článku se přijímají postupem
podle čl. 37 odst. 2.
Článek 15
Pravidla produkce akvakultury
1. Kromě obecných pravidel zemědělské produkce stanovených
v článku 11 se na produkci živočichů pocházejících
z akvakultury vztahují tato pravidla:
a) pokud jde o původ živočichů pocházejících z akvakultury:
i) ekologická akvakultura je založena na chovu mladých
jedinců pocházejících z ekologických líhní a z ekologických
zemědělských podniků,
ii) nejsou-li mladí jedinci z ekologické líhně nebo
z ekologického zemědělského podniku dostupní,
mohou být za zvláštních podmínek dovezeni do
zemědělského podniku živočichové, kteří nepocházejí
z ekologického chovu;
b) pokud jde o chovatelské postupy:
i) osoby chovající zvířata mají nezbytné základní
znalosti a schopnosti s ohledem na zdravotní potřeby
a životní podmínky zvířat,
ii) chovatelské postupy, včetně krmení, konstrukční typ
zařízení, intenzity chovu a kvality vody zaručují
splnění vývojových, fyziologických a etologických
potřeb zvířat,
iii) chovatelské postupy minimalizují negativní vliv
zemědělského podniku na životní prostředí, včetně
úniku chovaných zvířat,
iv) ekologicky chovaní jedinci jsou chováni odděleně od
ostatních živočichů pocházejících z akvakultury,
v) při dopravě je zajištěno zachování dobrých životních
podmínek zvířat,
vi) jakékoli utrpení zvířat, a to i během porážky, musí být
udržováno na co nejnižší úrovni;
c) pokud jde o plemenitbu:
i) nepoužívá se umělé zavádění většího počtu chromozomů,
umělá hybridizace, klonování a produkce
jednopohlavních linií, s výjimkou ručního třídění,
ii) vybírají se vhodné linie,
iii) stanoví se podmínky správy líhní, plemenitby a produkce
mladých jedinců podle jednotlivých druhů;
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/11
d) pokud jde o krmivo pro ryby a korýše:
i) zvířata jsou krmena krmivem, které splňuje požadavky
na výživu zvířete v různých stadiích jeho
vývoje,
ii) rostlinné složky krmiva pocházejí z ekologické produkce
a složky krmiva získané z vodních živočichů
pochází z udržitelného využívání rybolovných zdrojů,
iii) jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného
původu, krmné suroviny živočišného a minerálního
původu, doplňkové látky v krmivech, určité produkty
používané ve výživě zvířat a činidla se používají pouze
v případě, že byly schváleny pro použití v ekologické
produkci podle článku 16,
iv) nepoužívají se růstové stimulátory ani syntetické
aminokyseliny;
e) pokud jde o mlže a jiné druhy, které nejsou krmeny
člověkem a které se živí přírodním planktonem:
i) tito živočichové, kteří potravu získávají filtrací vody,
uspokojují své nutriční potřeby z přírodních zdrojů,
s výjimkou živočichů v raném stádiu života, chovaných
v líhních a v sádkách,
ii) jsou chováni ve vodách, které splňují oblastní kritéria
oblastí třídy A a třídy B vymezených v příloze II
nařízení (ES) č. 854/2004,
iii) oblasti produkce jsou vysoce ekologicky kvalitní ve
smyslu směrnice 2000/60/ES a až do provedení
uvedené směrnice jsou kvalitativně rovnocenné vymezeným
vodám podle směrnice 2006/113/ES;
f) pokud jde o prevenci nákaz a veterinární péči:
i) prevence nákaz je založena na udržování optimálních
podmínek pro zvířata prostřednictvím vhodného
umístění, optimální struktury zemědělských podniků,
použití osvědčených chovatelských postupů a postupů
řízení, včetně pravidelného čištění a dezinfekce
prostor, vysoce kvalitním krmivu, odpovídající hustotě
osazení a výběru plemena a linie,
ii) nákaza se řeší okamžitou léčbou, aby se zabránilo
utrpení zvířat; je-li to nutné, mohou se za přísných
podmínek použít syntetická chemická alopatická
veterinární léčiva včetně antibiotik, pokud je použití
fytoterapeutických, homeopatických a jiných přípravků
nevhodné. Stanoví se zejména omezení
týkající se průběhu léčby a doby ošetřování,
iii) použití imunologických veterinárních léčiv je povo-
leno,
iv) povoluje se ošetření týkající se ochrany zdraví lidí
a zvířat stanovené na základě právních předpisů
Společenství;
g) pokud jde o čistění a dezinfekci, použijí se produkty pro
účely čistění a dezinfekce rybníků, klecí, budov a zařízení
pouze v případě, že byly schváleny pro použití v ekologické
produkci podle článku 16.
2. Opatření a podmínky nezbytné k provedení pravidel
produkce uvedených v tomto článku se přijímají postupem
podle čl. 37 odst. 2.
Článek 16
Produkty a látky používané v zemědělství a kritéria pro
jejich schválení
1. Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 schválí pro použití
v ekologické produkci a zařadí na omezený seznam produkty
a látky, jež mohou být v ekologickém zemědělství použity pro
tyto účely:
a) jako přípravky na ochranu rostlin;
b) jako hnojiva a pomocné půdní látky;
c) jako jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného
původu, krmné suroviny živočišného a minerálního
původu a určité látky používané ve výživě zvířat;
d) jako doplňkové látky v krmivech a činidla;
e) jako produkty pro účely čistění a dezinfekce rybníků, klecí,
budov a zařízení pro živočišnou výrobu;
f) jako produkty pro účely čistění a dezinfekce budov
a zařízení používaných pro rostlinnou výrobu včetně
skladových prostor v zemědělském podniku.
Produkty a látky uvedené na omezeném seznamu mohou být
použity pouze v případech, kdy je v dotyčném členském státě
odpovídající použití obecně v zemědělství schváleno na základě
příslušných právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních
předpisů, které jsou s právními předpisy Společenství v souladu.
2. Schválení produktů a látek uvedených v odstavci 1 podléhá
cílům a zásadám stanoveným v hlavě II a následujícím obecným
a zvláštním kritériím, jež se hodnotí jako celek:
a) jejich použití je nezbytné pro trvalou produkci a nezbytné
pro její zamýšlené využití;
L 189/12 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
b) všechny produkty a látky jsou rostlinného, živočišného,
mikrobiálního nebo minerálního původu, s výjimkou případů,
kdy produkty či látky z těchto zdrojů nejsou
v dostatečném množství či dostatečné jakosti dostupné
nebo kdy nejsou dostupné alternativy;
c) v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. a) platí tyto
zásady:
i) jejich použití je nezbytné pro kontrolu škodlivých
organismů či konkrétní nákazy, pro něž nejsou
k dispozici jiné biologické, fyzické či pěstitelské
alternativy nebo pěstitelské postupy ani jiné účinné
postupy řízení,
ii) nejsou-li produkty rostlinného, živočišného, mikrobiálního
nebo minerálního původu a nejsou-li shodné
se svojí přírodní formou, mohou být povoleny pouze
v případě, že podmínky jejich použití vylučují jakýkoli
přímý kontakt s jedlými částmi plodiny;
d) v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. b) je jejich
použití nezbytné pro zajištění a zachování úrodnosti půdy,
pro splnění konkrétních nutričních požadavků plodin,
nebo za účelem specifické úpravy půdy;
e) v případě produktů uvedených v odst. 1 písm. c) a d) platí
tyto zásady:
i) jsou nezbytné pro zachování zdraví zvířat a jejich
dobrých životních podmínek a životnosti a přispívají
ke vhodné životosprávě splňující fyziologické a etologické
potřeby dotyčného druhu nebo takové krmivo
není možné vyprodukovat nebo skladovat, aniž by se
přistoupilo k použití dotyčných látek,
ii) krmiva minerálního původu, stopové prvky, vitamíny
či provitamíny jsou přírodního původu. V případě, že
tyto látky nejsou dostupné, lze v ekologické produkci
použít chemicky přesně definované analogické látky.
3. a) Komise může postupem podle čl. 37 odst. 2 stanovit
podmínky a omezení pro zemědělské produkty,
u nichž mohou být produkty a látky uvedené
v odstavci 1 použity, způsob použití, dávkování, lhůty
pro použití a kontakt se zemědělskými produkty,
a v případě nutnosti rozhodnout o stažení těchto
produktů a látek.
b) Domnívá-li se členský stát, že na seznam uvedený
v odstavci 1 by měl být zařazen určitý produkt nebo
látka, či že by z něj naopak měly být vyřazeny, nebo
že by měly být změněny podmínky použití uvedené
v písmenu a), zajistí tento členský stát, aby Komisi
a členským státům byl úředně zaslán dokument
s uvedením důvodů pro toto zařazení, vyřazení či
pro tuto změnu.
Žádosti o změnu nebo vyřazení, jakož i rozhodnutí
o těchto žádostech, se zveřejní.
c) Produkty a látky používané před přijetím tohoto
nařízení pro účely shodující se s účely stanovenými
v odstavci 1 tohoto článku mohou být používány i po
jeho přijetí. Komise může tyto produkty či látky
kdykoliv vyřadit v souladu s čl. 37 odst. 2.
4. Členské státy mohou na svém území upravit použití
produktů a látek v ekologickém zemědělství pro účely odlišné
od účelů zmiňovaných v odstavci 1, podléhá-li jejich použití
cílům a zásadám uvedeným v hlavě II a obecným i zvláštním
kritériím uvedeným v odstavci 2 a je-li to v souladu s právem
Společenství. Dotyčný členský stát o takových vnitrostátních
pravidlech uvědomí Komisi a ostatní členské státy.
5. V ekologickém zemědělství je povoleno použití produktů
a látek, na něž se odstavce 1 a 4 nevztahují, splňují-li cíle
a zásady uvedené v hlavě II a obecná kritéria uvedená v tomto
článku.
Článek 17
Přechod
1. Na hospodářství, které zahájí ekologickou produkci, se
vztahují tato pravidla:
a) období přechodu začíná nejdříve v okamžiku, kdy
hospodářský subjekt oznámí svoji činnost příslušným
orgánům a podřídí svůj podnik kontrolnímu systému podle
čl. 28 odst. 1;
b) během období přechodu platí všechna pravidla stanovená
tímto nařízením;
c) pro jednotlivé druhy rostlinné nebo živočišné produkce se
stanoví konkrétní období přechodu;
d) v zemědělském podniku nebo jeho jednotce, které se zčásti
zabývají ekologickou produkcí a zčásti jsou v přechodu na
ekologickou produkci, udržuje hospodářský subjekt ekologicky
produkované produkty a produkty z období přechodu
odděleně a zvířata odděleně nebo tak, aby jejich
oddělení bylo snadno proveditelné, a vede příslušné
záznamy dokládající toto rozdělení;
e) za účelem stanovení období přechodu uvedeného výše lze
vzít v úvahu období, jež bezprostředně předchází začátku
období přechodu, jsou-li splněny jisté podmínky;
f) zvířata ani produkty živočišného původu získané v období
přechodu uvedeném v písmenu c) nesmí být uváděny na trh
označené výrazy uvedenými v článcích 23 a 24 a rovněž
nesmí být takové výrazy použity při jejich propagaci.
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/13
2. Opatření a podmínky nezbytné pro provádění pravidel
uvedených v tomto článku, a zejména období uvedená v odst. 1
písm. c) až f) se stanoví postupem podle čl. 37 odst. 2.
KAPITOLA 3
Produkce zpracovaného krmiva
Článek 18
Obecná pravidla produkce zpracovaných krmiv
1. Produkce zpracovaných ekologických krmiv je časově nebo
prostorově oddělena od produkce jiných než zpracovaných
ekologických krmiv.
2. Ekologické krmné suroviny nebo krmné suroviny z produkce
v období přechodu nesmí tvořit součást ekologického krmiva
společně se stejnými krmnými surovinami získanými jinými
metodami.
3. Žádné krmné suroviny používané nebo zpracovávané
v rámci ekologické produkce nesmí být zpracovány za pomoci
chemických syntetických rozpouštědel.
4. Nepoužívají se látky a postupy, které obnovují vlastnosti
ztracené během zpracování a skladování ekologického krmiva,
které napravují výsledky nedbalosti při zpracování těchto
produktů nebo které mohou být jinak zavádějící co se týče
pravé povahy těchto produktů.
5. Opatření a podmínky nezbytné k provedení pravidel
produkce uvedených v tomto článku se přijímají postupem
podle čl. 37 odst. 2.
KAPITOLA 4
Produkce zpracovaných potravin
Článek 19
Obecná pravidla produkce zpracovaných potravin
1. Příprava zpracovaných ekologických potravin je časově nebo
prostorově oddělena od jiných než ekologických potravin.
2. Na složení zpracovaných ekologických potravin se vztahují
tyto podmínky:
a) produkt je vyroben zejména ze složek zemědělského
původu; pro účely stanovení, zda je produkt vyráběn
zejména ze složek zemědělského původu, se nebere v úvahu
přidaná voda a jedlá sůl;
b) lze použít pouze potravinářské přídatné látky, činidla, látky
určené k aromatizaci, vodu, sůl, látky pro přípravu
mikroorganismů a enzymů, minerály, stopové prvky,
vitamíny, aminokyseliny a další mikroživiny v potravinách
pro zvláštní nutriční použití a pouze pokud byly schváleny
pro použití v ekologické produkci podle článku 21;
c) jiné než ekologické zemědělské složky se mohou použít jen
tehdy, pokud byly schváleny pro použití v ekologické
produkci podle článku 21 nebo přechodně schváleny
členským státem;
d) ekologická složka nesmí být přítomna společně se shodnou
složkou jiného než ekologického původu nebo složkou
z období přechodu;
e) potraviny získané z plodin v období přechodu obsahují
pouze jednu složku plodiny zemědělského původu.
3. Nepoužívají látky a postupy, které obnovují vlastnosti
ztracené během zpracování a skladování ekologických potravin,
které napravují výsledky nedbalosti při zpracování těchto
produktů nebo které mohou být jinak zavádějící co se týče
pravé povahy těchto produktů.
Opatření nezbytná pro provádění pravidel produkce uvedených
v tomto článku, a zejména pokud jde o zpracovatelské postupy
a podmínky přechodného schválení ze strany členského státu
podle odst. 2 písm. c), se přijímají postupem podle čl. 37 odst. 2.
Článek 20
Obecná pravidla výroby ekologických kvasinek
1. Pro výrobu ekologických kvasinek se použijí pouze
ekologicky získané substráty. Jiné produkty a látky mohou být
použity, pokud byly schváleny pro použití v ekologické produkci
podle článku 21.
2. Ekologické kvasinky nesmí být v ekologických potravinách
nebo krmivu přítomny společně s kvasinkami jiného než
ekologického původu.
3. Prováděcí pravidla produkce lze přijmout postupem podle
čl. 37 odst. 2.
Článek 21
Kritéria použití některých produktů a látek při zpracování
1. Schválení produktů a látek pro použití v ekologické
produkci a jejich zařazení na omezený seznam produktů a látek
uvedených v čl. 19 odst. 2 písm. b) a c) podléhá cílům a zásadám
stanoveným v hlavě II a následujícím kritériím, jež se hodnotí
jako celek:
i) nejsou dostupné vhodné alternativy schválené podle této
kapitoly,
L 189/14 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
ii) bez jejich použití není možné potraviny produkovat či
skladovat či splnit dané stravovací požadavky stanovené na
základě právních předpisů Společenství.
Produkty a látky uvedené v čl. 19 odst. 2 písm. b) se navíc
nacházejí v přírodě a mohou projít pouze mechanickými,
fyzickými, biologickými, enzymatickými či mikrobiálními procesy,
s výjimkou případů, kdy takové produkty či látky z daných
zdrojů nejsou v dostatečném množství či dostatečné jakosti
dostupné na trhu.
2. Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 rozhoduje o schválení
produktů a látek a jejich zařazení na omezený seznamu podle
odstavce 1 tohoto článku a stanoví konkrétní podmínky
a omezení pro jejich použití a v případě potřeby rozhoduje
o vyřazení produktů.
Domnívá-li se členský stát, že na seznam uvedený v odstavci 1 by
měl být zařazen určitý produkt nebo látka, či že by z něj naopak
měly být vyřazeny, nebo že by měly být změněny podrobnosti
ohledně použití uvedené v tomto odstavci, zajistí tento členský
stát, aby Komisi a členským státům byl úředně zaslán dokument
s uvedením důvodů pro toto zařazení, vyřazení či pro tuto
změnu.
Žádosti o změnu nebo vyřazení, jakož i rozhodnutí o těchto
žádostech, se zveřejní.
Produkty a látky používané před přijetím tohoto nařízení
a spadající pod čl. 19 odst. 2 písm. b) a c) lze používat i po
jeho přijetí. Komise může nicméně tyto produkty nebo látky
vyřadit podle čl. 37 odst. 2.
KAPITOLA 5
Pružnost
Článek 22
Výjimečná pravidla produkce
1. Komise může postupem podle čl. 37 odst. 2 a v souladu
s podmínkami uvedenými v odstavci 2 tohoto článku a na
základě cílů a zásad uvedených v hlavě II povolit udělování
výjimek z pravidel produkce uvedených v kapitolách 1 až 4.
2. Výjimky uvedené v odstavci 1 se omezují na minimum, jsou
případně časově omezené a lze je poskytnout pouze v těchto
případech:
a) jsou-li nezbytné k zajištění toho, aby mohla být zahájena
nebo zachována ekologická produkce v zemědělských
podnicích, které se potýkají s podnebnými, zeměpisnými
nebo strukturálními omezeními;
b) jsou-li nezbytné v zájmu zajištění přístupu ke krmivu,
osivu, vegetativnímu rozmnožovacímu materiálu, živým
zvířatům a jiným zdrojům hospodářství, pokud tyto zdroje
nejsou na trhu dostupné v ekologické podobě;
c) jsou-li nezbytné v zájmu zajištění přístupu ke složkám
zemědělského původu, pokud tyto složky nejsou na trhu
dostupné v ekologické podobě;
d) jsou-li nezbytné k řešení zvláštních problémů spojených
s řízením ekologické živočišné produkce;
e) jsou-li nezbytné s ohledem na použití konkrétních produktů
a látek ve zpracování uvedených v čl. 19 odst. 2
písm. b), aby bylo možno zajistit produkci potravin
s dlouhodobou tradicí v podobě ekologických produktů;
f) jsou-li nezbytná dočasná opatření k tomu, aby ekologická
produkce mohla pokračovat nebo znovu začít v případě
katastrofických událostí;
g) je-li nezbytné použít potravinářské přídatné látky a jiné
látky uvedené v čl. 19 odst. 2 písm. b) nebo doplňkové
látky v krmivech a jiné látky uvedené v čl. 16 odst. 1
písm. d), přičemž takové látky nejsou na trhu dostupné jiné
než získané za použití GMO;
h) je-li na základě práva Společenství nebo členských států
nezbytné použít potravinářské přídatné látky nebo jiné
látky uvedené v čl. 19 odst. 2 písm. b) nebo doplňkové
látky v krmivech uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d).
3. Komise může postupem podle čl. 37 odst. 2 stanovit
zvláštní podmínky týkající se použití výjimek stanovených
v odstavci 1.
HLAVA IV
OZNAČOVÁNÍ
Článek 23
Používání výrazů odkazujících na ekologickou produkci
1. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že produkt označen
výrazy odkazujícími na ekologickou produkci, pokud se v jeho
označení, propagačním materiálu nebo obchodních dokumentech
on sám, jeho složky nebo krmné suroviny popisují výrazy,
které naznačují kupujícímu, že produkt, jeho složky nebo krmné
suroviny byly získány v souladu s pravidly stanovenými v tomto
nařízení. Zejména výrazy uvedené na seznamu v příloze a jejich
odvozeniny nebo zdrobněliny jako ,,bio" a ,,eko" mohou být
samostatně nebo v kombinaci používány kdekoli ve Společenství
a v kterémkoli jazyce Společenství při označování a propagaci
produktu, který splňuje požadavky tohoto nařízení nebo
požadavky z něj plynoucí.
Při označování a propagaci živých nebo nezpracovaných
zemědělských produktů se mohou používat výrazy odkazující
na ekologickou produkci, pouze pokud byly navíc všechny
složky daného produktu rovněž získány v souladu s požadavky
stanovenými v tomto nařízení.
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/15
2. Výrazy uvedené v odstavci 1 se nesmí používat nikde ve
Společenství a v žádném jazyce Společenství při označování,
propagaci či v obchodních dokladech produktu, který nesplňuje
požadavky tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy se
nevztahují na zemědělské produkty určené ke spotřebě jako
potraviny nebo krmivo nebo kdy zjevně nesouvisejí s ekologickou
produkcí.
Kromě toho se při označování a propagaci nesmí použít žádné
výrazy, včetně výrazů použitých v ochranných známkách, ani
postupy, které by mohly uvést spotřebitele nebo uživatele v omyl
tím, že by naznačovaly, že produkt nebo jeho složky splňují
požadavky tohoto nařízení.
3. Výrazy uvedené v odstavci 1 se nesmí použít pro produkt,
o kterém musí být podle předpisů Společenství při označování
nebo propagaci uváděno, že obsahuje GMO, že jeho složkami
jsou GMO nebo že je získán z GMO.
4. Pokud jde o zpracované potraviny, mohou být výrazy
uvedené v odstavci 1 použity
a) v obchodním označení, za podmínky, že:
i) zpracovaná potravina splňuje ustanovení článku 19,
ii) alespoň 95 % hmotnostních jeho složek zemědělského
původy je ekologických;
b) pouze v seznamu složek, a to za podmínky, že je potravina
v souladu čl. 19 odst. 1, čl. 19 odst. 2 písm. a), čl. 19
odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 2 písm. d);
c) v seznamu složek a ve stejném zorném poli jako obchodní
označení, za podmínky, že:
i) hlavní složkou je produkt lovu nebo rybolovu,
ii) obsahuje jiné složky zemědělského původu, které jsou
všechny ekologické,
iii) potravina je v souladu čl. 19 odst. 1, čl. 19 odst. 2
písm. a), čl. 19 odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 2
písm. d).
V seznamu složek je uvedeno, které složky jsou ekologické.
V případě, kdy se použijí písmena b) a c) tohoto odstavce, se
mohou odkazy na ekologický způsob produkce objevit pouze ve
spojení s ekologickými složkami a seznam složek obsahuje
informaci o celkovém procentuálním podílu ekologických složek
v celkovému množství složek zemědělského původu.
Výrazy a informace o procentuálním podílu podle předchozího
pododstavce jsou vyznačeny ve stejné barvě, ve stejné velikosti
a stejným druhem písma jako ostatní označení v seznamu
složek.
5. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění souladu
s tímto článkem.
6. Komise může postupem podle čl. 37 odst. 2 upravit seznam
výrazů uvedených v příloze.
Článek 24
Povinné údaje
1. Použijí-li se výrazy uvedené v čl. 23 odst. 1:
a) na označení je uveden rovněž číselný kód uvedený v čl. 27
odst. 10 kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu,
jemuž podléhá hospodářský subjekt, který provedl poslední
fázi produkce nebo přípravy;
b) pokud jde o balené potraviny, je na obalu uvedeno rovněž
logo Společenství uvedené v čl. 25 odst. 1;
c) je-li použito logo Společenství, je se ve stejném zorném poli
jako toto logo označeno rovněž místo, kde byly vyprodukovány
zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá, a to
podle situace v následující podobě:
-- ,,zemědělská produkce EU", byla-li zemědělská surovina
vyprodukována v EU,
-- ,,zemědělská produkce mimo EU", byla-li zemědělská
surovina vyprodukována ve třetích zemích,
-- ,,zemědělská produkce EU / mimo EU", byla-li část
zemědělských surovin vyprodukována ve Společenství
a část ve třetí zemi.
Uvedený výraz ,,EU" nebo ,,mimo EU" lze nahradit či doplnit
názvem země v případě, že v této zemi byly vyprodukovány
všechny zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.
Pro účely uvádění výrazu ,,EU" a ,,mimo EU" lze pominout složky
malé hmotnosti za předpokladu, že celkové množství vynechaných
složek nepřekročí 2 % celkové hmotnosti surovin zemědělského
původu.
Uvedený výraz ,,EU" a ,,mimo EU" nesmí být uveden za použití
výraznější barvy, velikosti a stylu písma než obchodní označení
produktu.
U produktů dovezených z třetích zemí je použití loga
Společenství podle čl. 25 odst. 1 a uvedení údaje o původu
podle prvního pododstavce dobrovolné. Je-li se však logo
Společenství podle čl. 25 odst. 1 na označení uvedeno, musí
být na označení uveden rovněž údaj o původu podle prvního
pododstavce.
2. Údaje uvedené v odstavci 1 se vyznačí na nápadném místě
tak, aby byly dobře viditelné, jasně čitelné a nedaly se odstranit.
L 189/16 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
3. Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 stanoví zvláštní
kritéria týkající se způsobu obchodní úpravy, složení a velikosti
označení uvedených v odst. 1 písm. a) a c).
Článek 25
Loga ekologické produkce
1. Logo Společenství označující ekologickou produkci smí být
použito v označování, obchodní úpravě a propagaci produktů,
jež splňují požadavky stanovené tímto nařízením.
Logo Společenství se nepoužije v případě produktů a potravin
z období přechodu uvedených v čl. 23 odst. 4 písm. b) a c).
2. Vnitrostátní a soukromá loga smí být použita v označování,
obchodní úpravě a propagaci produktů, jež splňují požadavky
stanovené tímto nařízením.
3. Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 stanoví zvláštní
kritéria týkající se obchodní úpravy, složení, velikosti a vzhledu
loga Společenství.
Článek 26
Zvláštní požadavky na označování
Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 stanoví zvláštní
požadavky na označování a složení, které se vztahují na:
a) ekologické krmivo;
b) produkty rostlinného původu z období přechodu;
c) vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské
účely.
HLAVA V
KONTROLY
Článek 27
Kontrolní systém
1. Členské státy stanoví kontrolní systém a určí jeden či více
příslušných orgánů odpovědných za kontroly, pokud jde
o povinnosti stanovené tímto nařízením, v souladu s nařízením
(ES) č. 882/2004.
2. Kromě podmínek stanovených nařízením (ES) č. 882/2004
zahrnuje kontrolní systém uvedený v tomto nařízení alespoň
provádění preventivních a kontrolních opatření, jež přijme
Komise postupem podle čl. 37 odst. 2.
3. V souvislosti s tímto nařízením se povaha a četnost kontrol
stanoví na základě posouzení rizika výskytu nesrovnalostí
a porušení, pokud jde o soulad s požadavky stanovené tímto
nařízením. V každém případě musí být u všech hospodářských
subjektů s výjimkou velkoobchodníků, kteří nakládají s balenými
produkty, a hospodářských subjektů, které produkty prodávají
přímo konečnému spotřebiteli nebo uživateli podle čl. 28 odst. 2,
ověřen soulad alespoň jednou za rok.
4. Příslušný orgán může
a) svěřit své kontrolní pravomoci jednomu nebo více dalším
kontrolním orgánům. Kontrolní orgány poskytnou
odpovídající záruky objektivity a nestrannosti, přičemž
mají k dispozici kvalifikovaný personál a zdroje nezbytné
k výkonu svých funkcí;
b) pověřit kontrolními úkoly jeden nebo více kontrolních
subjektů. V tomto případě členské státy určí orgány, které
takové subjekty schvalují a vykonávají nad nimi dozor.
5. Příslušný orgán může kontrolními úkoly pověřit určitý
kontrolní subjekt, pouze jsou-li splněny podmínky stanovené
v čl. 5 odst. 2 nařízení ES č. 882/2004, a zejména pokud:
a) existuje přesný popis úkolů, které může kontrolní subjekt
provádět, i podmínek, za kterých je může provádět;
b) existuje důkaz, že kontrolní subjekt:
i) má odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu
potřebné k výkonu úkolů, jež mu byly svěřeny,
ii) má dostatečný počet vhodných, kvalifikovaných
a zkušených pracovníků a
iii) je nestranný a bez jakéhokoli střetu zájmů, co se týče
provádění úkolů jemu svěřených;
c) kontrolní subjekt je schválen podle evropské normy
EN 45011 nebo ISO 65 (Všeobecné požadavky na orgány
provozující systémy certifikace výrobků) v posledním znění
oznámeném zveřejněním v řadě C Úředního věstníku Evropské
unie a je schválen příslušnými orgány;
d) kontrolní subjekt pravidelně, a kdykoli si to příslušný orgán
vyžádá, sděluje tomuto orgánu výsledky provedených
kontrol. V případě, že výsledky kontrol vykazují nesoulad
nebo poukazují na pravděpodobnost nesouladu, kontrolní
subjekt neprodleně informuje příslušný orgán;
e) pověřující příslušný orgán a kontrolní subjekt účinně
spolupracují.
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/17
6. Kromě ustanovení odstavce 5 zohlední příslušný orgán při
schvalování kontrolního subjektu tato kritéria:
a) standardní postup kontroly, jenž má být uplatněn a jenž
obsahuje detailní popis kontrolních a předběžných opatření
prováděných subjektem ve vztahu k hospodářským subjektům
podléhajícím jeho kontrole;
b) opatření, jež kontrolní subjekt zamýšlí uplatnit, budou-li
zjištěny nesrovnalosti nebo porušení.
7. Příslušné orgány nesmí kontrolní subjekty pověřit těmito
úkoly:
a) dohled nad jinými kontrolními subjekty a jejich audit;
b) pravomoc udělovat výjimky podle článku 22, pokud to
není v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými
Komisí podle čl. 22 odst. 3.
8. V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 882/2004 příslušné
orgány pověřující kontrolní subjekty prováděním kontrolních
úkolů organizují dle potřeby audity nebo inspekce u kontrolních
subjektů. Ukáže-li výsledek auditu nebo inspekce, že dané
subjekty náležitě neprovádějí úkoly jim svěřené, může pověřující
příslušný orgán toto pověření zrušit. Nepřijme-li kontrolní
subjekt vhodná a včasná nápravná opatření, zruší se jeho
pověření bezodkladně.
9. Kromě ustanovení odstavce 8 příslušný orgán
a) zajistí, aby kontroly prováděné kontrolním subjektem byly
objektivní a nezávislé;
b) ověří účinnost jeho kontrol;
c) vezme na vědomí jakékoli zjištěné nesrovnalosti nebo
porušení a použitá nápravná opatření;
d) zruší schválení subjektu, který neplní požadavky stanovené
v písmenu a) a b) nebo který již nesplňuje kritéria uvedená
v odstavci 5 a 6 nebo nesplňuje požadavky stanovené
v odstavcích 11, 12 a 14.
10. Členské státy přidělí každému kontrolnímu orgánu nebo
kontrolnímu subjektu, jenž vykonává kontrolní úkoly podle
odstavce 4, číselný kód.
11. Kontrolní orgány a kontrolní subjekty umožní příslušným
orgánům přístup do svých kanceláří a zařízení a poskytnou jim
veškeré informace a pomoc, jež příslušné orgány považují za
nezbytné pro splnění svých povinností podle tohoto článku.
12. Kontrolní orgány a kontrolní subjekty zajistí, aby ve vztahu
k hospodářským subjektům podléhajícím jejich kontrole byla
přinejmenším uplatňována preventivní a kontrolní opatření
uvedená v odstavci 2.
13. Členské státy zajistí, aby zavedený kontrolní systém
umožňoval v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 178/2002
vysledovat každý produkt ve všech fázích produkce, přípravy
a distribuce, zejména s cílem poskytnout spotřebitelům záruky,
že ekologické produkty byly vyprodukovány v souladu s požadavky
tohoto nařízení.
14. Kontrolní orgány a kontrolní subjekty předají do 31. ledna
každého roku příslušným orgánům seznam hospodářských
subjektů, které byly předmětem jejich kontrol do 31. prosince
předchozího roku. Do 31. března každého roku se poskytne
souhrnná zpráva o kontrolních činnostech provedených v předchozím
roce.
Článek 28
Dodržování kontrolního systému
1. Každý hospodářský subjekt, který produkuje, připravuje,
skladuje nebo dováží ze třetí země produkty ve smyslu čl. 1
odst. 2 nebo který takové produkty uvádí na trh, před uvedením
jakýchkoli produktů na trh jako ekologických produktů nebo
produktů z období přechodu:
a) oznámí svou činnost příslušným orgánům členského státu,
v němž je činnost provozována;
b) podřídí svůj podnik kontrolnímu systému uvedenému
v článku 27.
První pododstavec se použije rovněž pro vývozce, kteří vyvážejí
produkty produkované v souladu s pravidly produkce stanovenými
tímto nařízením.
Zadává-li hospodářský subjekt jakoukoli svoji provozovanou
činnost třetí straně, podléhá takovýto hospodářský subjekt
i přesto požadavkům podle písmen a) a b) a subdodavatelské
činnosti jsou podřízeny kontrolnímu systému.
2. Členské státy mohou vyloučit z použití tohoto článku
hospodářské subjekty, které prodávají produkty přímo konečnému
spotřebiteli nebo uživateli, pokud je neprodukují,
nepřipravují ani neskladují jinak než ve spojení s místem prodeje
nebo nedovážejí tyto produkty z třetí země a ani tyto činnosti
nezadávají třetí straně.
3. Členské státy určí orgán nebo schválí subjekt odpovědný za
přijímání těchto oznámení.
4. Členské státy zajistí, aby každý hospodářský subjekt, který
dodržuje pravidla tohoto nařízení a zaplatí přiměřený poplatek
jako svůj příspěvek na výdaje na kontrolu, měl nárok být do
kontrolního systému zahrnut.
5. Kontrolní orgány a kontrolní subjekty vedou aktualizovaný
seznam obsahující názvy a adresy hospodářských subjektů
podléhajících jejich kontrole. Tento seznam se zpřístupní
zúčastněným stranám.
L 189/18 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
6. Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 přijme prováděcí
pravidla s cílem poskytnout podrobné údaje týkající se oznámení
a podřízení uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména
pokud jde o informace uváděné v oznámení podle odst. 1
písm. a) tohoto článku.
Článek 29
Osvědčení
1. Kontrolní orgány a kontrolní subjekty uvedené v čl. 27
odst. 4 vystaví osvědčení každému hospodářskému subjektu,
který podléhá jejich kontrole a který ve své oblasti činnosti
splňuje požadavky tohoto nařízení. Osvědčení přinejmenším
umožní identifikaci hospodářského subjektu a druhu či rozsahu
produktů, jakož i doby platnosti.
2. Hospodářský subjekt ověří osvědčení svých dodavatelů.
3. Formát osvědčení uvedeného v odstavci 1 se vypracuje
postupem podle čl. 37 odst. 2, a to s přihlédnutím k výhodám
elektronické certifikace.
Článek 30
Opatření pro případ porušení a nesrovnalostí
1. Je-li zjištěna nesrovnalost ohledně souladu s požadavky
tohoto nařízení, kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt zajistí,
aby označení a propagace celé dávky nebo produkční série
danou nesrovnalostí dotčené neobsahovalo žádný odkaz na
ekologický způsob produkce, pokud je to úměrné důležitosti
požadavku, jenž nebyl splněn, a povaze a zvláštním okolnostem
daných nesrovnalostí.
Při zjištění vážného porušení předpisů nebo porušení s dlouhodobým
dopadem zakáže kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt
dotyčnému hospodářskému subjektu uvádět na trh produkty,
jejichž označení nebo propagace odkazuje na ekologický způsob
produkce, a to po dobu, na níž se dohodne s příslušným
orgánem členského státu.
2. Informace o případech nesrovnalostí nebo porušení, které se
týkají ekologického statusu produktu, se neprodleně sdělí
dotčeným kontrolním subjektům, kontrolním orgánům,
příslušným orgánům a členským státům a případně Komisi.
Úroveň sdělení závisí na závažnosti a rozsahu zjištěné
nesrovnalosti nebo porušení.
Komise může postupem podle čl. 37 odst. 2 blíže stanovit
podrobnosti týkající se formy a způsobu těchto sdělení.
Článek 31
Výměna informací
Na žádost, jež je řádně odůvodněna nutností zaručit, že produkt
byl získán v souladu s tímto nařízením, si příslušné orgány,
kontrolní orgány a kontrolní subjekty vyměňují s jinými
příslušnými orgány, kontrolními orgány a kontrolními subjekty
podstatné informace o výsledcích svých kontrol. Tyto informace
si mohou vyměňovat rovněž z vlastního podnětu.
HLAVA VI
OBCHOD S TŘETÍMI ZEMĚMI
Článek 32
Dovoz vyhovujících produktů
1. Produkt dovezený ze třetí země může být uveden na trh
Společenství jako ekologický, pokud:
a) produkt splňuje ustanovení hlavy II, III a IV a prováděcí
pravidla vztahující se na jeho produkci přijatá podle tohoto
nařízení;
b) všechny hospodářské subjekty včetně vývozců podléhají
kontrole za strany kontrolního orgánu nebo kontrolního
subjektu uznaného podle odstavce 2;
c) dotyčné hospodářské subjekty jsou kdykoli schopny
poskytnout dovozcům či vnitrostátním orgánům osvědčení
podle článku 29, umožňující určit hospodářský subjekt,
který provedl poslední operaci, a ověřit soulad tohoto
hospodářského subjektu s písmeny a) a b), a jež bylo
vydáno kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem
podle písmene b).
2. Komise uzná postupem podle čl. 37 odst. 2 kontrolní
orgány a kontrolní subjekty uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto
článku, včetně kontrolních orgánů a kontrolních subjektů
uvedených v článku 27, jež jsou způsobilé k provádění kontrol
a k vystavování osvědčení podle čl. 1 odst. c) tohoto článku
v třetích zemích a sestaví seznam těchto kontrolních orgánů
a kontrolních subjektů.
Kontrolní subjekty se schvalují podle evropské normy EN 45011
nebo pokynu ISO 65 (Všeobecné požadavky na orgány
provozující systémy certifikace výrobků) v posledním znění
oznámeném zveřejněním v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
Kontrolní subjekty procházejí pravidelným hodnocením na
místě, podléhají dohledu a víceletému přehodnocování svých
činností ze strany akreditačního subjektu.
Při posuzování žádostí o uznání požádá Komise kontrolní orgán
nebo kontrolní subjekt o poskytnutí všech nezbytných informací.
Komise může rovněž pověřit odborníky úkolem prověřit
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/19
na místě pravidla produkce a kontrolní činnosti vykonávané
dotyčným kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem ve
třetí zemi.
Uznané kontrolní subjekty nebo kontrolní orgány předloží
hodnotící zprávy vydané akreditačním subjektem nebo případně
příslušným orgánem ohledně pravidelného hodnocení na místě,
dohledu a víceletého přehodnocování svých činností.
Na základě těchto hodnotících zpráv Komise, které jsou
nápomocny členské státy, zajistí odpovídající dohled nad
uznanými kontrolními orgány a kontrolními subjekty prostřednictvím
pravidelného přezkumu jejich uznání. Povaha
dohledu se stanoví na základě posouzení rizika výskytu
nesrovnalostí nebo porušení ustanovení tohoto nařízení.
Článek 33
Dovoz produktů poskytujících rovnocenné záruky
1. Produkt dovezený ze třetí země může být rovněž uveden na
trh Společenství jako ekologický, pokud:
a) produkt byl získán v souladu s pravidly produkce, jež jsou
rovnocenné pravidlům uvedeným v hlavách III a IV;
b) hospodářské subjekty podléhají kontrolním opatřením
s účinností rovnocennou opatřením uvedeným
v hlavě V a tato opatření jsou používána nepřetržitě
a účinně;
c) hospodářské subjekty podrobily své činnosti ve všech fázích
produkce, přípravy a distribuce ve třetí zemi kontrolnímu
systému uznanému podle odstavce 2 nebo kontrolnímu
orgánu či kontrolnímu subjektu uznanému podle
odstavce 3;
d) na produkt se vztahuje potvrzení o kontrole vydané
příslušnými orgány, kontrolními orgány nebo kontrolními
subjekty třetí země, uznanými podle odstavce 2, nebo
kontrolním subjektem nebo kontrolním orgánem uznaným
podle odstavce 3, které potvrzuje, že produkt splňuje
podmínky stanovené v tomto odstavci.
Originál potvrzení uvedeného v tomto odstavci doprovází zboží
do zařízení prvního příjemce; dovozce je poté povinen toto
osvědčení uchovávat k dispozici pro kontrolní orgány nebo
kontrolní subjekty přinejmenším po dobu dvou let.
2. Komise může postupem podle čl. 37 odst. 2 uznat třetí
země, jejichž systém produkce je v souladu se zásadami a pravidly
produkce, jež jsou rovnocenná zásadám a pravidlům stanoveným
v hlavách II, III a IV, a jejichž kontrolní opatření mají
rovnocennou účinnost jako opatření stanovená v hlavě V, a sestaví
seznam těchto zemí. Hodnocení rovnocennosti zohlední pokyny
CAC/GL 32 Codexu Alimetarius.
Při zkoumání žádostí o uznání požádá Komise třetí zemi
o poskytnutí všech nezbytných informací. Komise může pověřit
odborníky úkolem prověřit na místě pravidla produkce a kontrolní
opatření dotyčné třetí země.
Do 31. března každého roku uznané třetí země zašlou Komisi
stručnou výroční zprávu o provádění a prosazování kontrolních
opatření zavedených ve třetí zemi.
Na základě informací z těchto výročních zpráv Komise, které
jsou nápomocny členské státy, zajistí odpovídající dohled nad
uznanými třetími zeměmi prostřednictvím pravidelného
přezkumu jejich uznání. Povaha dohledu se stanoví na základě
posouzení rizika výskytu nesrovnalostí nebo porušení ustanovení
tohoto nařízení.
3. Pokud jde o produkty, jež nejsou dováženy podle článku 32
a nejsou dováženy ze třetí země uznané podle odstavce 2 tohoto
článku, může Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 uznat
kontrolní orgány a kontrolní subjekty, včetně kontrolních orgánů
a kontrolních subjektů uvedených v článku 27, jež jsou způsobilé
k provádění kontrol a vystavování potvrzení v třetích zemích pro
účely odstavce 1, a sestaví seznam těchto kontrolních orgánů
a kontrolních subjektů. Hodnocení rovnocennosti zohlední
pokyny CAC/GL 32 Codexu Alimetarius.
Komise posoudí každou žádost o uznání podanou kontrolním
orgánem či kontrolním subjektem ve třetí zemi.
Při posuzování žádostí o uznání požádá Komise kontrolní orgán
nebo kontrolní subjekt o poskytnutí všech nezbytných informací.
Kontrolní orgán či kontrolní subjekt prochází pravidelným
hodnocením na místě, podléhá dohledu a víceletému přehodnocování
svých činností ze strany akreditačního subjektu nebo
případně příslušného orgánu. Komise může rovněž pověřit
odborníky úkolem prověřit na místě pravidla produkce a kontrolní
opatření vykonávané dotyčným kontrolním orgánem nebo
kontrolním subjektem ve třetí zemi.
Uznané kontrolní subjekty nebo kontrolní orgány předloží
hodnotící zprávy vydané akreditačním subjektem nebo případně
příslušným orgánem ohledně pravidelného hodnocení na místě,
dohledu a víceletého přehodnocování svých činností.
Na základě těchto hodnotících zpráv Komise, které jsou
nápomocny členské státy, zajistí odpovídající dohled nad
uznanými kontrolními orgány a kontrolními subjekty
prostřednictvím pravidelného přezkumu jejich uznání. Povaha
dohledu se stanoví na základě posouzení rizika výskytu
nesrovnalostí nebo porušení ustanovení tohoto nařízení.
L 189/20 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ PRAVIDLA
Článek 34
Volný pohyb ekologických produktů
1. Příslušné orgány, kontrolní orgány a kontrolní subjekty
nesmí z důvodů týkajících se způsobu produkce, označování
nebo prezentace uvedeného způsobu zakázat nebo omezit
uvádění ekologických produktů kontrolovaných jiným kontrolním
orgánem nebo kontrolním subjektem umístěným v jiném
členském státě na trh, pokud tyto produkty splňují požadavky
tohoto nařízení. Zejména nesmí být uloženy další kontroly ani
finanční břemena kromě těch, jež jsou uvedeny v hlavě V tohoto
nařízení.
2. Členské státy mohou na svém území uplatňovat přísnější
pravidla pro ekologickou rostlinnou a živočišnou produkci,
pokud se tato pravidla vztahují rovněž na konvenční produkci
a pokud jsou v souladu s právem Společenství a nezakazují či
neomezují uvádění ekologických výrobků produkovaných mimo
území dotyčného členského státu na trh.
Článek 35
Předávání informací Komisi
Členské státy předávají pravidelně Komisi tyto informace:
a) názvy a adresy příslušných orgánů a případně jejich číselné
kódy a značky shody;
b) seznamy kontrolních orgánů a subjektů a jejich číselných
kódů a případně jejich značky shody. Komise pravidelně
zveřejňuje seznam kontrolních orgánů a subjektů.
Článek 36
Statistické informace
Členské státy předají Komisi statistické informace nezbytné
k provádění a následnému hodnocení tohoto nařízení. Tyto
statistické informace jsou vymezeny v rámci statistického
programu Společenství.
Článek 37
Výbor pro ekologickou produkci
1. Komisi je nápomocen regulativní Výbor pro ekologickou
produkci.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7
rozhodnutí 1999/468/ES.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři
měsíce.
Článek 38
Prováděcí pravidla
Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 a s výhradou cílů a zásad
uvedených v hlavě II přijme prováděcí pravidla pro uplatňování
tohoto nařízení. Ta zahrnují zejména:
a) prováděcí pravidla týkající se pravidel produkce uvedených
v hlavě III, zejména pokud jde o zvláštní požadavky
a podmínky, které mají hospodářské subjekty dodržovat;
b) prováděcí pravidla týkající se pravidel označování uvedených
v hlavě IV;
c) prováděcí pravidla týkající se kontrolního systému zavedeného
podle hlavy V, zejména pokud jde o minimální
požadavky na kontrolu, dohled a audit, zvláštní kritéria pro
svěřování úkolů soukromým kontrolním subjektům, kritéria
pro schvalování a rušení schválení těchto subjektů
a osvědčení podle článku 29;
d) prováděcí pravidla týkající se pravidel pro dovozy z třetích
zemí uvedených v hlavě VI, zejména pokud jde o kritéria
a postupy, jež je třeba dodržovat při uznávání třetích zemí
a kontrolních subjektů podle článku 32 a 33, včetně
zveřejňování seznamů uznaných třetích zemí a kontrolních
subjektů, a pokud jde o potvrzení uvedené v čl. 33 odst. 1
písm. d), s přihlédnutím k výhodám elektronické certifi-
kace;
e) prováděcí pravidla týkající se volného pohybu ekologických
produktů podle článku 34 a předávání informací Komisi
podle článku 35.
Článek 39
Zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91
1. Nařízení (EHS) č. 2092/91 se zrušuje s účinkem ode dne
1. ledna 2009.
2. Odkazy na zrušené nařízení (EHS) č. 2092/91 se považují za
odkazy na toto nařízení.
Článek 40
Přechodná opatření
Postupem podle čl. 37 odst. 2 se v případě potřeby přijmou
opatření pro usnadnění přechodu od pravidel stanovených
nařízením (EHS) č. 2092/91 k tomuto nařízení.
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/21
Článek 41
Zpráva pro Radu
1. Komise předloží do dne 31. prosince 2011 Radě zprávu.
2. Tato zpráva bude zejména poskytovat přehled zkušeností
získaných při provádění tohoto nařízení a zaměří se zejména na
následující otázky:
a) oblast působnosti tohoto nařízení, zejména pokud jde
o ekologické potraviny připravované v zařízeních společného
stravování;
b) zákaz používání GMO včetně dostupnosti produktů
získaných bez použití GMO, prohlášení prodejců, vhodnost
zvláštních tolerančních limitů a jejich dopad na odvětví
ekologické produkce;
c) fungování vnitřního trhu a kontrolního systému, se
zvláštním vyhodnocením toho, zda zavedené postupy
nevedou k nekalé hospodářské soutěži či překážkám
v produkci ekologických produktů a jejich uvádění na trh.
3. Komise případně zprávu doplní příslušnými návrhy.
Článek 42
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení
v Úředním věstníku Evropské unie.
V případech, kdy nejsou pro určité druhy zvířat, pro určité vodní
rostliny a pro určité mikrořasy stanovena prováděcí pravidla
produkce, použijí se pravidla pro označování podle článku 23
a pravidla pro kontrolu podle hlavy V. Až do zařazení
prováděcích pravidel pro produkci se použijí vnitrostátní
předpisy nebo pokud tyto neexistují, soukromé normy přijaté
nebo uznané členskými státy.
Použije se ode dne 1. ledna 2009.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 28. června 2007.
Za Radu
předseda
S. GABRIEL
L 189/22 CS Úřední věstník Evropské unie 20.7.2007
PŘÍLOHA
VÝRAZY UVEDENÉ V ČL. 23 ODST. 1
BG: 
ES: ecológico, biológico
CS: ekologické, biologické
DA: kologisk
DE: ökologisch, biologisch
ET: mahe, ökoloogiline
EL: 
EN: organic
FR: biologique
GA: orgánach
IT: biologico
LV: bioloisks, ekoloisks
LT: ekologiškas
LU: biologesch
HU: ökológiai
MT: organiku
NL: biologisch
PL: ekologiczne
PT: biológico
RO: ecologic
SK: ekologické, biologické
SL: ekološki
FI: luonnonmukainen
SV: ekologisk
20.7.2007 CS Úřední věstník Evropské unie L 189/23