Mezinárodní federace účetních - IFAC Ø celosvětová organizace sdružující příslušníky profese účetních Ø cílem posilovat účetní profesi v globálním měřítku a přispívat k rozvoji silných mezinárodních ekonomik stanovováním vysoce kvalitních profesních standardů Ø 163 členskými organizacemi ze všech částí světa, zastupujícími více než 2,5 milionů účetních provozujících veřejnou praxi a účetních působících v průmyslové a obchodní sféře i ve veřejném sektoru a v oblasti vzdělávání Mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB) * Mezinárodní auditorské standardy (ISA) * Mezinárodní standardy pro prověrky (ISRE) * Mezinárodní standardy pro ověřovací zakázky (ISAE) * Mezinárodní standardy pro související služby (ISRS) * k jednotlivým standardům - Mezinárodní pokyny pro auditorskou praxi * Mezinárodní standardy pro řízení kvality (ISQC) Komora auditorů ČR Ø ISA se od 1.1.2006 staly závaznými profesními standardy Ø vydává Aplikační doložky mezinárodního auditorského standardu (AD-ISA) v případě, že: Ø není možné aplikovat všechny požadavky konkrétního standardu Ø legislativa ČR stanovuje požadavky nad rámec standardu Ø dle požadavku 8. směrnice statutární audity musí být prováděny v souladu s Mezinárodními standardy auditu (ISA) schválenými Komisí pro použití v EU Mezinárodní rámec pro ověřovací zakázky * Ověřovací zakázka je zakázka, v níž odborník vyjadřuje závěr s cílem zvýšit míru důvěry předpokládaných uživatelů jiných než odpovědná strana ohledně výsledku hodnocení či oceňování předmětu zakázky vůči daným kritériím. Každá ověřovací zakázka má tyto náležitosti: l 1. třístranný vztah l 2. vhodný předmět zakázky l 3. vhodná kritéria l 4. dostatečné množství vhodných důkazů l 5. písemná zpráva o ověření Třístranný vztah Ø odborník neboli odborný účetní vykonávající veřejnou praxi Ø odpovědná strana je osoba, která zodpovídá za předmět zakázky nebo za informace o předmětu zakázky Ø předpokládaní uživatelé jsou osoby, pro něž odborník připravuje zprávu o ověření, může jím být i odpovědná strana Vhodný předmět zakázky * finanční výkonnost nebo podmínky např. historická či budoucí finanční situace, finanční výkonnost a peněžní toky * nefinanční výkonnost nebo podmínky např. výkonnost subjektu * fyzické charakteristiky např. kapacita zařízení * systémy a postupy např. vnitřní kontrola nebo systém informačních technologií * chování např. řízení podniku, soulad s nařízeními, řízení lidských zdrojů Ø předmět musí být identifikovatelný, měřitelný, schopný být poměřován s vhodnými kritérii a schopný shromáždit důkazy k podpoření závěrů Vhodná kritéria * jsou měřítka používaná pro hodnocení či oceňování předmětu zakázky např. Ø Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Ø Mezinárodní účetní standardy veřejného sektoru (IPSAS) Ø určený rámec vnitřní kontroly Ø konkrétní cíle kontroly vytvořené specificky pro danou zakázku Ø platný zákon, nařízení nebo smlouva v případě posouzení souladu Ø vnitřní pravidla chování Ø dohodnutá úroveň výkonnosti * Kritéria musí být relevantní, úplná, spolehlivá, nestranná a srozumitelná a musí být k dispozici předpokládaným uživatelům, aby porozuměli předmětu zakázky a jeho hodnocení. Dostatečné množství vhodných důkazů * zajistí, že informace neobsahují významné nesprávnosti Ø dostatečnost je měřítkem kvantity důkazů Ø vhodnost je měřítkem kvality důkazů, tj. jejich relevance a spolehlivosti Písemná zpráva o ověření * v zakázce poskytující přiměřenou jistotu vyjadřuje odborník závěr v kladné formě, např. „Podle našeho názoru je …….. ve všech významných ohledech“ * v zakázce poskytující omezenou jistotu vyjadřuje odborník závěr v záporné formě, např. „…… nezjistili jsme nic, z čehož bychom se mohli domnívat, že …. není ve všech významných ohledech ……..“ Ø základní náležitosti zpráv o ověření obsahují standardy ISA, ISRE a ISAE Mezinárodní auditorské standardy (ISA) * při auditu historických finančních informací * auditor vyjadřuje názor, zda je účetní závěrka sestavena ve všech významných ohledech v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví * přiměřená jistota, zda účetní závěrka jako celek neobsahuje významné nesprávnosti a podává věrný a poctivý obraz (zobrazuje věrně ve všech významných ohledech) v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví Mezinárodní standardy pro prověrky (ISRE) * cílem prověrky účetní závěrky je umožnit odborníkovi konstatovat, zda si na základě postupů, které neposkytují veškeré důkazní informace potřebné při auditu, povšiml jakékoli skutečnosti, která by ho vedla k domněnce, že účetní závěrka není sestavena, ve všech významných ohledech, v souladu se stanoveným rámcem pro finanční výkaznictví (záporná jistota) * střední míru jistoty, což je vyjádřeno formou negativního ujištění Mezinárodní standardy pro ověřovací zakázky (ISAE) * zakázky poskytující přiměřenou jistotu * zakázky poskytující omezenou jistotu * za předmět zakázky neodpovídají ani předpokládaní uživatelé ani odborník sám Ø určení kritérií, na základě kterých byla zakázka vyhodnocena Ø prohlášení omezující použití zprávy o ověření na určité předpokládané uživatele nebo účely Mezinárodní standardy pro související služby (ISRS) * dohodnuté postupy v souvislosti s finančními informacemi týkající se jednotlivých položek účetních dat (např. závazků, pohledávek, nákupů od spřízněných stran a tržeb a zisků v odvětví podnikání dané účetní jednotky), položek určitého finančního výkazu (např. rozvahy) * cílem dohodnutých postupů je, aby auditor provedl vybrané postupy používané při auditu, jejichž rozsah odsouhlasí s účetní jednotkou, popřípadě s další zainteresovanou třetí stranou * výstupem zpráva o věcných poznatcích z dohodnutých postupů, nevyjadřuje žádnou jistotu Mezinárodní standardy pro řízení kvality (ISQC) * uplatňují se u veškerých služeb spadajících do působnosti zakázkových standardů IAASB Standard vymezuje jednotlivé prvky systému řízení kvality společnosti: Ø odpovědnost vedení společnosti za kvalitu Ø etické požadavky Ø přijetí a pokračování vztahů s klientem a zvláštní zakázky Ø lidské zdroje Ø provedení zakázky Ø průběžné monitorování Zpráva auditora o úplné účetní závěrce určené k všeobecným účelům * cílem auditu účetní závěrky je vyjádření názoru auditora k tomu, zda je účetní závěrka ve všech významných ohledech sestavena v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví * v auditorském výroku musí být uvedeno, zda účetní závěrka „podává věrný a poctivý obraz“ nebo „ve všech významných ohledech věrně zobrazuje skutečnost“, přičemž obě formulace jsou rovnocenné * přiměřená jistota, že účetní závěrka jako celek neobsahuje významné nesprávnosti Náležitosti Zprávy Ø Název Ø Příjemce Ø Úvodní odstavec Ø Odpovědnost vedení účetní jednotky za účetní závěrku Ø Odpovědnost auditora Ø Výrok auditora Ø Další povinnosti auditora Ø Podpis auditora a sídlo auditora Ø Datum zprávy auditora Název a příjemce * označení, z něhož jednoznačně vyplývá, že se jedná o zprávu nezávislého auditora (např. Zpráva nezávislého auditora), což je potvrzením splnění etických požadavků na nezávislost a odlišuje auditorskou zprávu od zpráv vydaných jinými subjekty * příjemci auditorské zprávy jsou zpravidla vymezeni zákonnými předpisy daného státu, obvykle se jedná o osoby, pro které byla zpráva sestavena, nejčastěji vlastníci či osoby pověřené řízením účetní jednotky Úvodní odstavec * vymezení účetní jednotky * názvy jednotlivých účetních výkazů, z nichž se úplná účetní závěrka skládá * datum, k němuž je účetní závěrka sestavena, a období, které zahrnuje * požadavek je obvykle splněn tím, že je ve zprávě uvedeno, že auditor ověřil přiloženou účetní závěrku Odpovědnost za účetní závěrku * účetní závěrka vyjadřuje stanovisko vedení účetní jednotky, které je odpovědné rovněž za provedení přiměřených účetních odhadů, volbu a uplatňování vhodných účetních zásad a zajištění vnitřních kontrol tak, aby účetní závěrka neobsahovala významné nesprávnosti * odpovědností auditora je vydat na základě provedeného auditu výrok k účetní závěrce. Výrok auditora bez výhrad * vydá auditor v případě, že dojde k závěru, že účetní závěrka v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví podává věrný a poctivý obraz, resp. ve všech významných ohledech věrně zobrazuje informace, které sdělovat má a které jsou definovány použitým rámcem účetního výkaznictví * Podle našeho názoru účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz (nebo „ve všech významných ohledech věrně zobrazuje“) finanční pozici společnosti ABC k 31. 12. 20XX a výsledků jejího hospodaření a peněžních toků (výsledky jejího hospodaření a peněžní toky) za účetní období roku 20XX v souladu s Mezinárodními standardy finančního výkaznictví IFRS. Výrok bez výhrad se zdůrazněním skutečnosti Ø modifikace zprávy doplněním odstavce zdůrazňujícího významnou skutečnost např.: - existence významné nejistoty, jejíž vyjasnění a případné důsledky jsou závislé na budoucích rozhodnutích nebo událostech, které nejsou pod přímou kontrolou účetní jednotky a které mohou ovlivnit účetní závěrku Ø - ohrožení předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky Ø - skutečnosti neovlivňující účetní závěrku, například jiné informace, které nejsou a měly by být uvedeny v dokumentu obsahujícím auditorem ověřenou účetní závěrku Skutečnosti ovlivňující výrok auditora Nejistota l existuje omezení rozsahu auditu, které může být způsobeno požadavkem účetní jednotky, aby nebyl proveden určitý nezbytný auditorský postup, ale i jinými okolnostmi (například je-li jmenování auditora načasováno tak, že se auditor nemůže zúčastnit fyzické inventury), také v případě, že účetní záznamy účetní jednotky nejsou dostatečné nebo pokud auditor není schopen provést nezbytný auditorský postup, a to ani alternativními postupy Nesouhlas l auditor není ve shodě s vedením účetní jednotky, pokud jde o vhodnost zvolených účetních postupů, metody jejich aplikace nebo přiměřenost informací zveřejněných v příloze k účetní závěrce Přístupy k použití výroku auditora Výrok s výhradou * v případě, pokud nelze vyjádřit výrok bez výhrad, a současně důsledky rozporu s vedením nebo omezení rozsahu nejsou tak zásadní, aby vyžadovaly odmítnutí výroku nebo záporný výrok. * vyjadřuje se slovy „s výhradou“ dopadu, který by na účetní závěrku měly skutečnosti, jichž se výhrada týká Např.: Nebyli jsme přítomni fyzické inventuře zásob k 31. prosinci 20XX, neboť tento den předcházel datu, k němuž jsme byli jmenováni auditory účetní jednotky. Vzhledem k charakteru účetních záznamů účetní jednotky jsme se nebyli schopni přesvědčit o stavu zásob jinými auditorskými postupy.Podle našeho názoru, s výhradou případných úprav, které by mohly být nezbytné v případě, že bychom byli schopni ověřit stav zásob, účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz … Odmítnutí výroku * pokud důsledky omezení rozsahu auditu jsou tak zásadní, že nebylo možno získat dostatečné a vhodné důkazní informace, a proto není schopen vydat výrok k účetní závěrce * nutno omezení popsat a specifikovat případné úpravy účetní závěrky, které by mohly být vyžadovány, pokud by omezení neexistovalo Např. Vzhledem k omezením rozsahu našich prací způsobeným společností jsme nebyli schopni zúčastnit se fyzické inventury zásob a potvrdit vykázané pohledávky. Vzhledem k důležitosti skutečností uvedených v předchozím odstavci nevyjadřujeme názor na účetní závěrku. Záporný výrok * pokud důsledky rozporů s vedením účetní jednotky jsou tak zásadní, že výhrada ve zprávě není přiměřená k vystižení zavádějících informací nebo neúplnosti účetní závěrky * je nutno popsat všechny podstatné důvody s případným vyčíslením možných dopadů na účetní závěrku Ø Např. Podle našeho názoru, vzhledem k vlivu skutečností popisovaných v předchozím odstavci (předchozích odstavcích), účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz finanční situace (věrně nezobrazuje finanční situaci) společnosti ABC k 20. 12. 20XX a výsledků jejího hospodaření a peněžních toků (výsledky jejího hospodaření a peněžní toky) za rok 20XX v souladu s Mezinárodními standardy finančního výkaznictví. Události po datu účetní závěrky Ø události vyskytující se do data vyhotovení zprávy auditora Ø skutečnosti zjištěné po datu vyhotovení zprávy auditora, ale před zveřejněním účetní závěrky Ø skutečnosti zjištěné po zveřejnění účetní závěrky