Úvod do ekonomiky vzdělávání Ekonomika školství n Hraniční vědní disciplína ekonomiky a pedagogiky. Dělení: • Odvětvová ekonomika – ekonomické aspekty školství jako odvětví • Speciální ekonomická disciplína – zabývá se vzájemným vztahem vzdělání a ekonomiky Členění • Vnitřní ekonomika školství – zkoumá mikroekonomické aspekty výchovy a vzdělávání (plánování počtu učitelů, žáků, odměňování..) • Vnější ekonomika školství – zkoumá makroekonomické aspekty vzdělávání (vliv vzdělávání na ekonomický růst, celkové náklady..) Odvětví školství: n Zdrojový charakter – ovlivňuje pracovní sílu a zprostředkovaně další faktory n Cílový charakter – harmonický rozvoj člověka Okruhy problémů, které EŠ zkoumá n Vzájemný vztah vzdělání a vědecko-technického pokroku n Financování školství n Prognózování školství n Veřejná správa ve školství n Odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků n Terciální vzdělávání n Vyhodnocení nákladů na vzdělání n Hmotné zabezpečování žáků a studentů Školství se skládá z: • Školského systému • Školské soustavy (soubor výchovně-vzdělávacích zařízení) • Školských subsystémů (předškolní výchova, základní, střední…) Výchova – vzdělávání - vzdělání Výchova – cílevědomá, společensky determinovaná činnost, která je zaměřená na formování člověka. Je to proces, v kterém se záměrným působením utváří osobnostní, morální a charakterové vlastnosti jedince a v kterém si jedinec sám osvojuje určité normy a způsoby chování ve společnosti. Vzdělávání – proces, v kterém převažuje informativní aspekt a v kterém jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků, vědomostí, zručností a návyků. Vzdělání – výsledný efekt výchovy a vzdělávání. Jeho subjektem (nositelem) je člověk, který získává určité vzdělání, anebo společnost jako celek (vzdělanostní struktura obyvatelstva). Má nehmotný charakter, je pouze vlastností člověka, který s ní může disponovat a dále kultivovat. Pojetí vzdělání n Osobnostní (složka kognitivní vybavenosti osobnosti) n Obsahové (učivo, obsah vzdělání, vzdělávací cíle) n Institucionální pojetí (organizovaná činnost zabezpečována institucí školství, formálního vzdělávání, celoživotního učení) n Socioekonomické pojetí (charakteristika populace) n Procesuální pojetí (proces, jímž se realizují stavy jedince a společnosti ve smyslu pojetí 1-4) Funkce vzdělání n Ekonomická – vzdělání je nevyhnutelnou podmínkou ekonomického růstu. Tuto funkci plní vzdělání prostřednictvím kvalifikace. n Sociálně- kulturní – vliv na rozvoj mimoekonomických oblastí života společnosti (lidské hodnoty, stabilitu, výchovu dětí…) n Preventivní – zajištění svojí životní existence, osobního rozvoje, podpora a rozvoj sociálního bezpečí a suverenity. n Nápravná – pomáhá léčit už existující problémy n Socializační – formování člověka jako společenské bytosti, tj. pracovní síly a lidské osobnosti. Poznatky: n Instrumentální povahy – vědomosti a poznatky potřebné k výkonu určité práce, jsou specifického určení n Kultivační povahy – mají kultivační charakter Kvalifikace n Výsledek historického společenského vývoje a postupné dělby práce. Je to souhrn schopností, které v určitém čase a prostoru vyžaduje společnost pro výkon určitých povolání. - Fyzická a smyslová způsobilost - Duševní způsobilost (inteligence, nadání, vlohy) - Teoretické vědomosti všeobecného a odborného charakteru, vzdělání - Praktické zkušenosti (zručnost, šikovnost, pohotovost) Potřeba nového chápání kvalifikace - souvisí se strukturálními změnami ekonomiky. • Cesta uplatňovaná v Japonsku • Cesta uplatňovaná ve vyspělých ekonomikách západní Evropy • Cesta uplatňovaná v USA n Čeští učitelé definují cíl hodiny nebo cíl výuky v daném časovém úseku pomocí znalosti nějaké oblasti: „žák má umět, žák se má naučit“, zatímco jejich kolegové z ostatních zemí daleko častěji než znalost sledují porozumění : „žák má pochopit, žák má porozumět“ n Příznačné je i to, že čeští učitelé při vymezování cílů výuky vůbec neuvedli řadu cílů, které se objevily ostatních zemích: „komunikovat, rozvíjet obecné myšlenkové dovednosti, rozvíjet experimentální dovednosti, rozvíjet metody vědeckého zkoumání, učit žáky týmové práci, podporovat pozitivní postoj žáků k přírodním vědám a zájem o ně“. (TIMSS R Videostudy) Čím je jedinec formován Základní socializační prostředí n Rodina n Škola n Skupina vrstevníků n Společnost a vzdělávací systém Rodina n Index ekonomického, sociálního a kulturního statusu - úroveň povolání a vzdělání rodičů, přístup ke kultuře a vybavení domácnosti kulturními statky (mj.: počet knih v domácnosti – klasická literatura, poezie, slovníky a encyklopedie, vlastní pokoj, vlastní pracovní stůl, umělecké výtvory) Vliv rodinného zázemí na výsledky žáků (OECD PISA 2003) Historický přehled n V ČR nabývaly vzdělání i skupiny obyvatelstva, které v jiných zemích vzdělávány nebyly. n 1348 Karlova univerzita n 1717 České vysoké učení technické n 1774 povinná školní docházka n 1869 školský zákon – PŠD 8 let, garantem stát, zřizování a financování záležitostí obcí (osmiletá obecná škola) n 1918 - snaha o vytvoření jednotné školské soustavy, malý školský zákon 1922 (ČR a SR) n VŠ placené, uzavřeny 1939 a otevřeny 1945 n 1953 – zákon o školské soustavě a vzdělávání učitelů, vznikla nová školská soustava, sloučení všeobecně vzdělávacích škol. – nereálné n 1960 – PŠD 9 letá, akceptace tří proudů středního vzdělávání n 1978 – PŠD – 10 letá (ZŠ 8 let + SŠ 2 roky) n 1990 – nový zákon o vysokých školách – autonomie, 1998 nový zákon n 1999 – 2001 – úsilí o formulaci vzdělávací politiky, schváleny Hlavní cíle vzdělávací politiky vlády ČR, koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR. n 2001 – Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR pro 21. století. n 2004 – nový školský zákon Diskuse a další vývoj n Optimalizace škol n Financování – nedostatek finančních prostředků na úrovni samospráv (rozpočtové určení daní) n Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy: - Rovnost příležitostí ke vzdělávání - Kurikulární reforma - Podpora cizích jazyků - Tvorba a zavádění systémů kvality, metod hodnocení a vlastního hodnocení škol. Základní principy a základní legislativa n Listina základních práv a svobod „péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči“ „Každý má právo na vzdělání“ – občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu.“ Legislativa n 6 základních zákonů, vyhlášky, nařízení n Školský zákon n Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochrané výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči…. n Zákon o pedagogických pracovnících n Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. n Zákon o vysokých školách n Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0 pre-primární vzdělávání ISCED 1 primární vzdělávání ISCED 2 nižší sekundární vzdělávání ISCED 3 vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4 postsekundární vzdělávání nikoli terciární ISCED 5 první stupeň terciárního vzdělávání ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání Školy n Mateřské školy – od 3 do 6 let, v posledním roce musí být bezplatná docházka umožněna všem dětem, neposkytuje stupeň vzdělání, ISCED 0 n ZŠ – primární a nižší sekundární vzdělávání (ISCED 1 + 2);9 let, absolvováním dosáhne ISCED 2A, speciální škola ISCED 2C n SŠ – vyšší sekundární (ISCED 3) + postsekundární vzdělání ISCED 4 – nádstavbové studium; 3A maturitní zkouška n Konzervatoře (ISCED 2, 3A, 5B) 5B – vyšší odborné vzdělání, 3A – maturitní zkouška n VOŠ – vyšší odborné vzdělání, terciární vzdělávání (ISCED 5B) n VŠ – ISCED 5A – bakalářské, magisterské;ISCED 6 doktorské. Školská zařízení n Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, n Školská poradenská zařízení, n Školská výchovná a ubytovací zařízení, n Školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, n Zařízení školního stravování, n Školská účelová zařízení, n Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Vzdělání z hlediska teorie statků, postavení a význam vzdělaní ve VS Tržní selhání Existence kolektivních statků - Nedělitelnost - Nevyloučitelnost ze spotřeby • Vyloučení je technicky nemožné • Vyloučení je nevhodné – vysoké transakční náklady, politické rozhodnutí o povinné školní docházce Členění statků dle Browna a Jacksona (1990) Charakteristiky smíšeného statku podle Bénarda (1989) n vyloučitelnost n rivalita n růst anebo pokles kvality v závislosti od růstu rozsahu spotřeby Tržní selhání n Existence externalit • Negativní • Pozitivní – pravděpodobněji nejklasičtější příklad je oblast poskytování vzdělávacích služeb (preventivní očkování) Příklady soukromých a veřejných užitků plynoucích ze vzdělání Soukromé užitky - rozvoj osobních vlastností a schopností - zvětšení schopnosti vážit si a rozpoznávat široký rozsah kulturních a jiných hodnot - větší pracovní příjmy - lepší mobilita na pracovním trhu - větší flexibilita při adaptaci na nové životní a pracovní podmínky Veřejné užitky reprodukce základních demokratických a kulturních hodnot společnosti - reprodukce LK jako podmínky dalšího ekonomického růstu - větší daně či příjmy veřejných rozpočtů - nižší nezaměstnanost Přínosy vzdělaní (užitky) 1. vztah mezního užitku jednotlivce k mezním nákladům na jeho vzdělání 2. vztah mezního užitku společnosti k mezním společenským nákladům na vzdělání Čistý trh ve vzdělávaní není možný z důvodů: n nedokonalosti kapitálového trhu n neúplných informací n existence externalit n možnosti vzniku monopolu Vzdělání jako veřejný statek Základní atributy vzdělávání n účinnost vzdělávání- optimální množství vzdělaní, které bude maximalizovat čistý společenský užitek n spravedlivost při poskytovaní vzdělávání- vyplývá z lidských práv, rovnosti příležitostí, zakotvené v Ústave ČR Minimální množství vzdělání n zabezpečený přístup každého občana k minimálnímu množstvu vzdělání- povinná školní docházka n považuje se za společenskou potřebu n Merit goods Vzájemný vztah efektivnosti a rovnosti Názory na alokaci zdrojů pro rozvoj vzdělání n investovat do každého vzdělávajícího se jedince stejnou sumu- rovnost vstupů na vzdělání n investovat více prostředků do nadaných a talentovaných žáků a studentů n investovat do vyrovnávajícího vzdělání (méně podporovat nadané žáky) Podíl výdajů na vzdělávací instituce na HDP (1995, 2004)