Terciární vzdělávání Rysy vysokého školství před rokem 1989 - Centrálně byrokratické řízení celého systému - Studijní plány i výzkum pod dohledem komunistické strany - Unitární systém studijních programů - Vysoké školy a výzkum institucionálně odděleny - Financování VŠ zcela závislé na státu – „přírůstkové rozpočtování“ Změny po roce 89 *1990 Zákon o vysokých školách *Zachování „unitárního charakteru“ *Nevytvořil legislativní rámec pro soukromé školy a vysoké školy neuniverzitního typu. *Většina státem financovaného výzkumu zůstávala koncentrována na Akademii věd *Nedostatek financí Příprava reformy financování vysokých škol *1993 – pracovní skupina pověřena přípravou reformy financování vysokých škol *Australský systém *Model 1 – o vybrané školné se snižují veřejné výdaje na vysoké školství *Model 2 – vybrané školné je dodatečným zdrojem růstu celkového rozpočtu škol Základem pro výpočet školného byly průměrné normativní studijní náklady Dva režimy poskytování dávek sociální podpory (nevratný, vratný) Posílení autonomie *Zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb. *Posilování autonomie vysokých škol (formální) *Veřejnoprávní instituce s rozsáhlými majetkovými právy (omezené), omezení v podnikání *Finanční závislost na státu zůstala beze změny *Uznání tzv. „neuniverzitních škol – otevření prostoru pro neuniverzitní segment terciálního školství – soukromé školy, 200/01 – 14 soukromých VŠ. Přetrvávání fiskální závislosti *Finanční krize – brání zvyšování podílu osob s dosaženým terciárním vzděláním. *1994 – počet studentů začíná růst (nové mechanismy financování VŠ) Členění vysokých škol Roku 2001 byla striktně zavedena třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání: *bakalářský studijní program (ISCED 5A), *magisterský studijní program (ISCED 5A), *doktorský studijní program (ISCED 6). Členění vysokých škol Vysoké školy mohou být z hlediska zřizovatele: veřejné, zřizované zákonem, soukromé, a státní (pouze vysoké školy vojenské a policejní) zřizované zákonem a řízené příslušnými ministerstvy. Podle typu poskytovaných studijních programů rozlišujeme vysoké školy neuniverzitní vysoké školy univerzitní Legislativa upravující oblast terciárního vzdělávání Vyšší odborné školy: *Školský zákon *Vyhláška MŠMT o vyšším odborném vzdělávání Vysoké školy * Vyhláška MŠMT o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu * Vyhláška MŠMT o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení navysokých školách *Zákon o vysokých školách Struktura vysokých škol Zápisné a školné *Vzdělávání ve VOŠ za úplatu, ve všech typech škol *Stanoveno vyhláškou (2,5 – 5 tisíc ročně), soukromé školy 15.000 – 17.000. *VVŠ – poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením, poplatky spojené se studiem ( u studentů překračující standardní dobu, studující více programů) – neovlivňují ekonomickou dostupnost vzdělání *Základem pro stanovení poplatků – 5 % průměrné částky připadající na studenta ze základního normativu (MŠMT rok 2007 – 3004 Kč) Finanční podpora studentům * z rozpočtu MPSV, MŠMT *Přídavek na dítě, bezplatná zdravotní péče, pojištění hrazené státem , daňové úlevy, slevy na dopravu *V0Š – stravování, ubytování, možné prospěchové stipendium *VVŠ – stipendium na ubytování (dle vnitřního předpisu školy), dotované stravování, *Stipendium – dle stipendijního řádu – za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky; v případě tíživé sociální situace, podpora studia v zahraničí, stipendium studentů v doktorských studijních programech (5.000 – 10.000,-) Veřejná vysoká škola * Zřízení a zrušení zákonem o vysokých školách. * Právnická osoba * Samosprávná působnost VVŠ: a) Vnitřní organizace b) Tvorba a uskutečňování studijních programů c) Organizace studia d) Organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další činnosti e) Pracovněprávní vztahy f) Ustavování samosprávných akademických orgánů V g) Hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy h) Určuje počet přijímaných uchazečů o studium, podmínky pro přijetí a stanovuje výši poplatků ch)Může spolupracovat s jinými vysokými školami a právnickými osobami. Organizaci a činnost upravují vnitřní předpisy. Orgány VV Samosprávnými akademickými orgány jsou: *Akademický senát *Rektor *Vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada *Disciplinární komise Dalšími orgány VVŠ jsou: *Správní rada *Kvestor Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy *Statut *Volební a jednací řád akademického senátu *Vnitřní mzdový předpis *Řád výběrového řízení *Studijní a zkušební řád *Stipendijní řád… Rozpočet VV * Příjmy • Dotace ze státního rozpočtu • Poplatky spojené se studiem • Výnosy z majetku • Jiné příjmy ze státního rozpočtu a rozpočtu obcí • Výnosy z doplňkové činnosti • Příjmy z darů a dědictví. Dotace ze SR * Nejvýznamnější část příjmů * Nárok na dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů a programů celoživotního vzdělávání, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy a na ubytování a stravování studentů. * Pro výše dotace je rozhodný: * Dlouhodobý záměr VVŠ, * Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast VŠ (vypracovaný ministerstvem) * Na dotaci má VVŠ právní nárok, poskytováno na základě žádosti. Financování vzdělávací činnosti * Ukazatel A - „studijní programy“ - jedná se o příspěvek , rozdělený na základě počtu tzv. rozpočtových studentů v akreditovaných studijních programech. * Ukazatel A = „přepočtení studenti v daném stud. programu“ * „cena studijního programu“ * Cena studia = „koeficient ekonomické náročnosti * základní normativ“ Celkový objem finančních prostředků v rámci ukazatele A na rok 2008 činí 15,36 mld. Ekonomická náročnost studijních programů Ukazatel B *B1 „studijní programy, nárůst počtu studentů“ *Příspěvek, zohledňuje uchazečskou atraktivnost jednotlivých studijních programů. *B2 „studijní programy, bonifikace za absolventy“ *Příspěvek, finanční bonifikace za počet absolventů v daném studijním programu *Pro rok 2008 – základní příspěvek na absolventa 10 415 Kč – násobí se koeficientem náročnosti. Na rok 2008 schváleno 968,8 mil Kč. Ukazatel C *„stipendia studentů doktorských studijních programů“ *Ukazatel C = 88 775 Kč * počet studentů. *Na rok 2008 schváleno 789 mil Kč. Ukazatel D *„zahraniční studenti, mezinárodní spolupráce“ *Jedná se o příspěvek i o dotaci. Příspěvek je určen pro zahraniční studenty, dotace na rozvoj veřejných vysokých škol, které uskutečňují programy. *Na rok 2008 316 mil Kč. Ukazatelé F- M *Ukazatel F „Fond vzdělávací politiky“ - příspěvek i dotace. Podpora vzdělávacích projektů aktivit, podpora rozvojových záměrů vysokých škol (142 mil pro rok 2008) *Ukazatel G „Fond rozvoje vysokých škol“ – jedná se o dotaci, podpora vzdělávacích projektů úspěšných ve výběrovém řízení, 116 mil na běžné výdaje, 244 mil na kapitálové výdaje *Ukazatel I – „rozvojové programy“ – obdoba G, 473 mil na běžné výdaje, 750 mil na kapitálové výdaje *Ukazatel M – „mimořádné akce“ – např. důsledek nových právních předpisů, 21 mil. Sociální stipendium *Ukazatel S – „sociální stipendia“ – příspěvek (zaveden v roce 2006) *Sociální stipendium = přídavek na dítě ve zvýšené míře (810 Kč) * koeficient 2. Celková výše sociálního stipendia činí 1620 Kč. Přiznává se na 10 měsíců. Vyčleněno 123 mil Kč (119 mil na VVŠ, 4,3 mil na SVŠ) Ubytovací stipendium *Ukazatel U1 – „příspěvek VVŠ na ubytovací stipendia“ - % z celkových prostředků vyčleněných na ubytovací stipendia – totožné s % studentů VVŠ, která splňují kritéria, 919 mil *Ukazatel U2 – „dotace SVŠ na ubytovací stipendia“ , 33,9 mil *Dotace na ubytování a stravování – dotace na jedno jídlo 23 Kč., 200 mil Dotace na výzkum a vývoj * zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 215/2004 Sb. *1) Institucionální podpora – podmíněno předchozí úspěšnou činností ve výzkumu a vývoji. *A) Výzkumné záměry *B) Specifický výzkum *2) Účelová podpora *A) Programy *B) grantové projekty *C) veřejná zakázka Poplatky spojené se studiem *Výši, formu placení a splatnost určuje statut veřejné vysoké školy. Zákon o vysokých školách ale určuje horní a dolní limity výše poplatků. *A) poplatky za přijímací řízení *B) poplatky za prodlouženou dobu studia *C) poplatky za další studium *D) poplatek za studium v cizím jazyce. Výnosy z majetku *Právo nakládání s majetkem VVŠ je svěřeno rektorovi (nebo jiným – dle statutu VVŠ) *Nemůže nabývat CP (kromě vydaných státem) *Nemůže být ručitelem *Nemůže být společníkem o.s. nebo družstva Jiné příjmy ze SR, SF a z rozpočtů obcí *Specifická nenároková složka finančních vstupů VV *Na úhradu konkrétních nákladů *Zpravidla přísně účelové dotační tituly Výnosy z doplňkové činnosti *Činnost, kterou VVŠ vykonává za úplatu a která navazuje na její vzdělávací, vědeckou, výzkumnou…činnost *Celoživotní vzdělávání (vnitřní předpis) VVŠ zřizuje fondy *Rezervní fond na krytí ztrát *Fond reprodukce investičního majetku *Stipendijní fond *Fond odměn *Fond účelově určených prostředků (dary, ze zahraničí) *Fond sociální Povinnosti VVS *Výroční zpráva (předložit MŠMT) *Zveřejnit výroční zprávu a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy. *Vypracovat projednat s MŠMT a zveřejnit dlouhodobý záměr *Pravidelně provádět hodnocení činnosti V *Vnitřní předpisy podléhají registraci ministerstva (žádost podává rektor) MŠMT *MŠMT zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a dlouhodobý záměr ministerstva *Rozděluje finanční prostředky (z kapitoly školství) *Kontroluje využití finančních prostředků, hospodaření VVŠ, rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem Soukromé školy *Teprve zákon o vysokých školách z r. 1998 *Všechny (kromě 2) jsou neuniverzitního typu, převyšuje počet VVŠ, 43 v roce 2007 *Na základě souhlasu akreditační komise *Statut a.s., s.r.o a o.p.s *Povinnost předkládat výroční zprávu *43 bakalářské studijní programy, 16 magisterských a 2 doktorské Financování soukromých V *Povinnost PO zajistit finanční prostředky pro vzdělávací, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. *OPS může získat od MŠMT dotaci na podporu akreditovaných programů *Všechny SVŠ mohou získat dotaci na sociální a ubytovací stipendia *Poplatky spojené se studiem stanoví SVŠ vnitřním předpisem – nejsou nijak regulovány. Příjmy SV *Poplatky spojené se studiem (vnitřní předpis) – často i jediný zdroj příjmu (25 – 120 tisíc Kč/rok) *Dotace od MŠMT *- poskytuje SVŠ, která působí jako o.p.s. *Příjmy plynoucí z vlastních aktivit *Sponzorské dary Dotace SV *SVŠ působí jako ops, uskutečňuje program ve veřejném zájmu. *Mají nárok na dotaci z ukazatele F *68,3 mil Kč (F – 30 mil, U2 33,9 mil, S2 4,3 mil) Povinnosti SV *Povinnost vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření. *Dlouhodobý záměr *Poskytovat informace Akreditační komisi *Pravidelně hodnotit činnost VŠ a zveřejňovat výsledky *Oznamovací povinnost o vyhlášení konkurzu, popř. zánik Působnost ministerstva * může vyzvat SVŠ, aby zjednala nápravu, jestliže je některé opatření SVŠ v rozporu se zákonem * Může odejmout udělení státní souhlas v případě: * - škola nemá akreditovaný žádný studijní program * - v průběhu roku ji byla odňata akreditace více než dvou studijních programů * Byla ji pozastavena akreditace všech studijních programů * Projevují-li se v její činnosti závažné nedostatky, které znemožňují plnění jejich úkolů * Závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené zákonem * V žádosti o státní souhlas byly uvedeny nesprávné údaje Státní vysoká škola *Vojenská nebo policejní Působnost ministerstva *MO a MV *Registrují vnitřní předpisy školy *Rozdělují finanční prostředky ze SR *Kontrolují zákonnost a hospodárnost *Určují výši poplatků spojených se studiem Ministři *Předkládají prezidentu republiky návrh na jmenování, popř. odvolání rektora *Rozhodují o zřízení, sloučení, splynutí…fakulty na návrh rektora a po stanovisku AK *Stanovují plat rektorovi a vykonávají další činnosti uvedené v zákoně o vysokých školách. Financování *Součástí rozpočtové organizace financované z kapitoly Ministerstva Výroční zpráva o stavu vysokého školství (2007) * 74 vysokých škol (26 veřejných, 2 státní, 46 soukromých) * U VVŠ převládají technické obory, humanitní, * Na SVŠ – ekonomické, společenské vědní obory * Největší zájem o studium – VVŠ – Masarykova univerzita, Univerzita Karlova Praha * SVŠ – UJAK Praha, VŠFS Praha * Přijato 69,5 % uchazečů na VVŠ a 88,6 % uchazečů na SV * Studuje 88,2 % na VVŠ a 11,9 % na SV * Struktura studujících v jednotlivých programech: • Magisterské navazující 14,4 % • Magisterské 18,3 % • Bakalářské 60,3 % • Doktorské 7 % Dle oborů: • Technické • Ekonomické • Humanitní • Přírodní VZ (2) * Celková neúspěšnost absolventů 3,3 % * Předčasné ukončení: • VVŠ 13,9 % • SVŠ 7,9 % * Kvalifikační struktura akademických pracovníků • VVŠ – 11 % profesorů, 20,3 % docentů, 52,4 % asistentů odborných asistentů, 9,5 % lektorů • SVŠ 7,13 % profesorů, 16,2 % docentů, 47,59 % odborných asistentů, 12,1 % asistentů, 16,88 % lektorů Bílá kniha terciárního vzdělávání *Expertní materiál věnovaný reformě českého terciárního vzdělávání (dílčí výstup) *Tlaky na vzdělávací systémy – demografický vývoj, inovace Terciární vzdělávání v ČR * Intenzivní změny po roce 1989 * Studie OECD Thematic Review of tertiary Education – pomoc pro identifikaci problémů a nalezení optimálního modelu * Závěry expertů: Terciární vzdělávání v České republice se obdivuhodným způsobem vyrovnalo s výzvami, které na ně byly kladeny po roce 1989. Výsledkem je systém s vysokou mírou autonomie jednotlivých institucí, samosprávnými mechanismy a téměř plně financovaný z veřejných zdrojů. Experti se však domnívají, že stávající podoba terciárního vzdělávání (struktura, způsob financování atd.) nebude schopna splnit požadavky na bohatě diverzifikovaný systém, který by byl otevřený evropským a globálním trendům a současně přispěl k rozvoji České republiky v kontextu nastupující společnosti znalostí. * Navrhované změny - NE – negace ani zpochybnění dosavadního vývoje Problémy českého systému terciárního vzdělávání *Nelze se dlouhodobě spokojit s kvalitou systému *Problémy v zajištění jednotlivých škol akademickými pracovníky, nejstarší na světě, výuková zátěž *Zapojení soukromých zdrojů *Snížit sociální bariéry v přístupu k vysokoškolskému vzdělání Struktura systému *Stále poměrně „unitární“, není dostatečně flexibilní *Problém s oceněním bakalářských programů – spojeno s „formální“ garancí významných akademických pracovníků. *Postavení VOŠ – nedostatečná právní úprava – nezačleněny do boloňského procesu *Tlak na kvalitu obsahu vzdělávání a kompatibility s požadavky trhu práce – standardy pro akreditaci bakalářských programů: Financování *Vysoce podprůměrné výdaje na terciární vzdělávání (ve srovnání s OECD) Financování (2) * Nárůstu prostředků lze docílit pouze navyšováním veřejných a soukromých prostředků * Systém založen na čtyřech pilířích: • Normativní financování institucí terciárního vzdělávání • Soukromé zdroje • Přímou (nepřímou) podporu studentů • Financování výzkumu, do kterého jsou zapojeni doktorandi. Finanční podpora studentům Rovnost šancí