Financování regionálního školství Školská právnická osoba n Zřízena podle školského zákona n Hlavní činnost: poskytování vzdělávání n Zřizovatel: ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,jiná právnická osoba n Zřizovací listina/zřizovatelská smlouva n Vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob Zřizovací listina musí obsahovat: n Název a sídlo školské právnické osoby n Název, sídlo a identifikační číslo zřizovatele n Označení statutárního orgánu n Druhy a typy škol a školských zařízení n Předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti n Vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti n Počet členů rady n V případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele n Vymezení doby na kterou je zřízena Orgány školské právnické osoby n Zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel n Jinou právnickou osobou – ředitel a rada. Hospodaření špo n Příjmy • Finanční prostředky ze státního rozpočtu • Finanční prostředky z rozpočtů úsc • Příjmy z hlavní a doplňkové činnosti • Finanční prostředky přijaté od zřizovatele • Úplata za vzdělávání a školské služby • Příjmy z majetku • Dary a dědictví Peněžní fondy školské právnické osoby n Může vytvářet peněžní fondy n Vždy vytváří rezervní a investiční fond, špo zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí také fond kulturních a sociálních potřeb. n Převod do následujícího roku Financování regionálního školství n Vícezdrojové (samospráva, fondy EU, státní rozpočet (98-99 %) n Normativní metoda od roku 1992 n Priority financování 2008-2010: - Zajištění probíhající kurikulární reformy - Zajištění růstu výdajů na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby poskytované bezplatně - Zajištění srovnatelnosti výdajů na jednoho žáka ve veřejném a soukromém (resp. církevním sektoru) RgŠ. Výdaje na rozvojové programy n Účelově zaměřené programy (MŠMT každoročně) n Financování z ESF - Programovací období 2007-2013 - Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost (OP VK) - 2 132 mil Eur (finanční spoluúčast 15 % - 320 mil) (?) OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Praha-Adaptabilita Legislativní úprava n Zákon 561/2004 Sb., školský zákon n Zákon 218/2000 a 250/2000 o rozpočtových pravidlech n Zákon 306/1999 Sb. Financování ze státního rozpočtu n Kapitola 333 – 11-12 % celkových výdajů státního rozpočtu n Výdaje regionálního školství – 65 – 67 % kapitoly n Úhrada přímých nákladů n Platy, mzdy a náhrady mezd, odmeny, soc a zdrav pojištění, zvýšené náklady spojené s výukou dětí ZP, na učební pomůcky a potřeby, vzdělávání pedagogických pracovníků, služby související s rozvojem školy a kvalitou vzdělávání. Ostatní neinvestiční výdaje n Výdaje na povinné pojištění zaměstnanců n Výdaje na školení zaměstnanců n Ostatní výdaje (ochranné pracovní oděvy, cestovné, stravování) n Výdaje instruktorů na lyžařský výcvik Výdaje z MŠMT n Republikové normativy n Normativní rozpis rozpočtu regionálního školství - odstranění neodůvodněných mezikrajských rozdílů n Odstupňovány podle věku (ne podle druhu školy) Pravidla rozpisu rozpočtu n Kombinace výkonového a programového financování n Systém výkonového financování – republikové normativy n Systém programového financování – rozvojové programy Způsob poskytování fin. prostředků n Podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých formách a oborech. n Nad rozsah hradí PO, které vykonávají činnost škol z dalších fin. prostředků zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popř. jiných osob Republikový normativ n Republikové normativy (dále RN) podle § 161 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii. Věkové kategorie n a) dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3-5 let), n b) žák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie 6-14 let), n c)žák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou žáka plnícího povinnou školní docházku; bez žáků v denní formě nástavbového studia (tzn. kategorie 15-18 let), n d) student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn.kategorie 9-21 let), n e) dítě, žák, student umístěný v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládež (tzn. kategorie 3-18 let v KZÚV). Objem normativních výdajů 2007 Normativy pro rok 2008 n Rozšíření výuky – v kategorii 6-14 – o 190 mil Kč n 2 hod týdně v každém ročníku 4 letého gymnázia – 148,616 mil Kč Soustava republikových normativů pro rok 2008 Normativní rozpis výdajů RgŠ ÚSC na rok 2008 n Současně s normativním rozpisem budou rozepsány i prostředky na dva plošné rozvojové programy, a to na rozvojový program Podpora řešení dopadu meziročního snížení počtu žáků a s ním spojené nutnosti snižování počtu zaměstnanců regionálního školství zřizovaného územně samosprávnými celky (cca 390,6 mil. Kč) a na rozvojový program Podpora řešení specifických problémů regionálního školství (cca 124,9 mil. Kč), čímž bude rozepsáno celkem cca 72,0 mld. Kč, což představuje 99,27 % disponibilních zdrojů. Rozvojové programy n Na rozvojové programy vyhlašované pro oblast RgŠ je v rozpočtu přímých výdajů na rok 2008 vyčleněno cca 768,3 mil. Kč (v tom: 704,9 mil. Kč na rozvojové programy zajišťované skupinou 2 a 63,4 mil. Kč na program zajišťovaný skupinou 5), což je 1,06 % celkových disponibilních rozpočtových zdrojů RgŠ ÚSC Krajské normativy n Stanoví KÚ jako výši výdajů připadající na jednotku výkonu na kalendářní rok n Jednotka výkonu: - 1 dítě, žák, student - Stravovaný, lůžko, třída Součástí normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků, studentů. Princip stanovení krajských normativů n Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy n Rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů n Rozsah přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti n Naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních. Krajské normativy n Vyhláška o krajských normativech n Jednotka výkonu (paragraf 1 vyhlášky) Rozhodný ukazatel pro stanovení krajských normativů - průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) - průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) - Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) - Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) - Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu na 1PP Se stanoví z: - průměrného počtu dětí/studentů (Ž) - Průměrného počtu vyučovacích hodin (H) - Průměrného počtu hodin přímé výuky (přímé speciálně pedagogicko-psychologické (VP) NP = Ž * VP/H Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu n Na každou jednotku 1 krajský normativ (základní částka + příplatek) n U VOŠ – normativy zvlášť pro jednotlivé obory n U šestiletého a osmiletého gymnázia – zvlášť pro nižší a vyšší stupeň Krajský normativ ONIV (v Kč na žáka) Odměňování n Právní předpisy: n Zákoník č. 262/2006 Sb., zákoník práce n Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách n Nařízení vlády č. 586/2006, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady n Nařízení vlády č. 567/2006 o minimální mzdy,.. Nařízení vlády č. 564/2006 n A) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, n b) způsob zařazování do platových tříd, n c) podmínky pro určení započitatelné praxe, n d) podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce, n e) stupnice platových tarifů, n f) výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, n g) rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny. Kvalifikační předpoklady n 1. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání n 2. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání n 3. platová třída: střední vzdělání n 4. platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání n 5. platová třída: střední vzdělání s výučním listem n 6. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem n 7. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou n 8. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou n 9. platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou n 10. platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání Kvalifikační předpoklady n 11. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu n 12. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu n 13. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu n 14. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu n 15. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu n 16. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Nárokové složky platu 1) Platový tarif (zařazení do platové třídy a platového stupně) - Platová třída – podle kvalifikace (16) - Platový stupeň – počet let praxe (12) 2) Příplatek za vedení - ředitel školy (3.000 –7.000) - Zástupce ředitele (2.000 – 5.500) - Zástupce (ve vymezeném rozsahu) (1.000 – 4.000) 3) Zvláštní příplatky - ve speciálních školách - Funkce třídního učitele - Funkce třídního učitele na speciální Z 4) Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah 5) Příplatek za specializované činnosti Nenárokové složky platu: 1. Osobní příplatek - za velmi dobré výsledky - všeobecně uznávaný odborník 2. Mimořádné odměny - za výborně odvedenou práci (jednorázově) Nárokové složky 89 %, 11 % nenárokové složky Přehled rozdělení počtu pracovníků a průměrná výše platu a nenárokové složky platu za Rg Vliv platů vedoucích pracovníků na průměrný měsíční plat zaměstnanců Podíl jednotlivých typů škol a školských zařízení – pohyb zaměstnanců oproti 1. Pololetí 2007 Průměrný měsíční plat n Nejvyšší průměrný plat v RgŠ ÚSC byl zjištěn u Hl. m. Prahy 19 873 Kč, n Nejnižší průměrný plat v RgŠ ÚSC byl zjištěn v Pardubickém kraji 19 072 Kč. n nenároková složka platu se celkově zvýšila z 1 720 Kč na 1 933 Kč, tzn. o 213 Kč, (tj. o 12,4 %), z toho u krajského školství se zvýšila z 2 212 Kč na 2 416 Kč, tzn. o 204 Kč, (tj. o 9,2 %) a u obecního školství se zvýšila z 1 423 na 1 641 Kč, tzn. o 218 Kč, (tj. o 15,3 %), přičemž: n n ü osobní příplatky se zvýšily o 77 Kč, tj. o 6,2 %, n ü odměny se zvýšily o 135 Kč, tj. o 27,7 %. Průměrný měsíční plat v porovnání k průměrné měsíční mzdě v ČR n · podnikatelská sféra 23 980 Kč n · nepodnikatelská sféra 22 030 Kč, vyplývá že: n n  celkový průměrný měsíční plat zaměstnanců regionálního školství, který dosáhl výše 19 454 Kč představuje podíl 82,5 % k průměrné mzdě v České republice (v tom 81,1 % k podnikatelské sféře a 88,3 % k nepodnikatelské sféře), n Celkový průměrný plat pedagogických pracovníků regionálního školství (22 638,- představuje 96,1 % průměrné mzdy v ČR) Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících n Vymezuje pedagogického pracovníka n Stanoví předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka n Ředitele n Odborná kvalifikace pro jednotlivé stupně škol n Další vzdělávání Úroveň vzdělání učitelů n Minimální kvalifikační normou na prvním a druhém stupni ZŠ je vysokoškolské vzdělání (zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících) n Pedagogičtí pracovníci bez požadované akreditace pokud budou přijímáni do zaměstnání by měli být zařazeni do zvláštní kategorie „asistent“ nebo „čekatel“ s výrazně odlišným platem, a neprodleně zahájit studium k získání příslušné kvalifikace. n Pedagogické vzdělání se neposkytuje pouze na pedagogických fakultách, ale také na filozofických a teologických. Další vzdělávání učitelů n Upraveno zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících n „Pedagogičtí pracovními mají po dobu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci“. (p 24) n Další vzdělávání se uskutečňuje: n Na vysokých školách (na základě akreditace) n Samostudiem n Dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu, v případě učitelů zdravotnických studijních oborů Stárnutí učitelských sborů n Nepříznivá věková struktura n Stále více mladých pedagogů opouští svůj obor n Nedostatečná obnova učitelského sboru n Na 2. Stupni ZŠ a SŠ 1/3 učitelů starších 50 let. n Předpoklad – věk učitelů odráží délku učitelovy praxe n 2 přístupy: - zkušenější (starší) učitelé vnášejí do vzdělávacího procesu vyšší kvalitu práce, jsou pro celkovou efektivnost vzdělávacího systému přínosem - Efekt vyhasínání – profesní konzervatismus a neochota ke změnám. Problém i v jiných evropských zemích. (Německo, Itálie, Švédsko) Nedostatečná kvalifikovanost pedagogů n Absolventi pedagogických fakult do škol často nenastupují n 73,6 % absolventů PF MU n Mladý učitel zhruba 12.870,- Kč n Max. plat až po 32 letech praxe. n 20 % kvalifikovaných učitelů nepracuje ve školství. n 15 % nekvalifikovaných pedagogů na ZŠ v ČR za rok 2004 n Nad 10 % Belgie, Finsko, Slovenská republika, Švédsko. n Kariérní řád - zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. (učitelé musí do pěti let od platnosti začít studovat vysokou školu, konkrétně pedagogický nebo psychologický obor. Feminizace ve školství n Kromě vysokých a středních odborných učilišť ve školství převládají ženy n Čím vyšší typ školy, tím větší podíl mužů mezi učiteli (ženy mezi vysokoškolskými pedagogy 36,3 %) n U řídících pozic ve školství podíl žen klesá. n Mezi zástupci ředitelů ZŠ 71,6 % n Mezi řediteli ZŠ 55,5 % n Zástupci ředitelů SŠ 46,6 % n Řediteli SŠ 23,0 % n Rektorky 18,8 %