Sociální zabezpečení Principy Historický vývoj SZ Sociální soudržnost 26. 9. 2008 Katedra veřejné ekonomie Mirka Wildmannová mirkaw@econ.muni.cz Odvětví sociálního zabezpečení • Péče o zdraví (léčebná a preventivní) • Zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy • Pomoc při výchově dětí v rodině • Zabezpečení při invaliditě • Zabezpečení ve stáří • Zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých • Zabezpečení v nezaměstnanosti Formy sociálního zabezpečení • Sociální příjmy (princip pojištění nebo dávky) • Sociální služby (informační, poradenské) • Sociální azyly (ústavy, domovy) Organizace systému SZ • Sociální pojištění • Státní sociální podpora • Sociální pomoc Vývoj SZ • Počátky SZ = 2. pol. 19. stol. (Bismarkovy zákony) • Po roce 1918 – SZ rozstříštěné • Po roce 1945 – pouze dílčí úpravy • Zákon o národním pojištění (č. 99/48 Sb.) - velký sociálně politický pokrok - sociální politika pojímána progresivně Zákon č. 102/1951 Sb. • Nemocenské pojištění odděleno od důchodového pojištění • Zdravotnická zařízení převedena do jednotného systému státní zdravotní péče Zákon č. 55/1956 Sb. • Snížení věkových hranic rozhodných pro přiznání nároku na důchod • Rozdělení pracovníků do tří pracovních skupin – některé kategorie preferované = porušen princip uniformity • Financování přímo ze státního rozpočtu Zákon č. 101/1964 Sb.-důchodové zabezpečení • Deformace • Oslabení principů zásluhovosti – zavedení progresivní daně z důchodu • Zákon č. 121/1975 Sb. = zrušení zdanění důchodů, zvýšení maximálních hranic – prohloubení principu komplexnosti • Nedostatek: nebyly uplatněny předpisy o důchodovém připojištění Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení - Většina hlavních principů soustavy SZ vyhovující - Snaží se řešit narůstající diskrepanci mezi důchody a mzdou - Zachován statický charakter důchodových dávek - Zákonné úpravy neřešily otázky vývoje SZ vzhledem k hospodářskému vývoji Nedostatky v SZ • Systém byl statický, obsahoval řadu omezení • Neexistence valorizačního mechanismu • Chudoba oficielně neexistovala, i když ji systém tvořil • Soustava nepřipravena na budoucí demografický vývoj • Rozsáhlý a nepřehledný systém dávek • Žádný prostor pro individuální zajištění • Ve výši důchody nebyla zohledněna celoživotní úroveň příjmu • Systém neumožňoval přenos získaných nároků z jiných zemí Minulý systém produkoval: • Chudobu mezi zranitelnými vrstvami obyvatelstva • Nespravedlnost • Demotivaci • Sociálně nespravedlivý systém • Velmi velkorysém podmínky pro vznik nároku • Rozsáhlá sociální redistribuce • Málo podnětů k individuálnímu úsilí = nutnost koncepčních změn Principy koncepce SZ - uspořádání celého systému SZ by mělo vést ke zvýšení účinnosti = nutno přebudovat celý systém sociálních nástrojů a institucí, jejich obsah, vzájemné vazby - Účelné je vycházet z následujících principů: jsou respektovány jak v tržních ekonomikách, tak v teoretické rovině Principy SZ • Princip univerzality (všeobecnosti) • Princip uniformity (rovnosti) • Princip komplexnosti (úplnosti) • Princip adekvátnosti • Princip sociální garance • Princip sociální solidarity • Princip sociální spravedlnosti • Princip participace Konstrukce dávky • Věcný obsah dávky • Osobní rozsah dávky • Výše dávky • Doba poskytování dávky • Změny v poskytování dávky • Zánik dávky Druhy pramenů práva SZ - Normativní právní akty (ústava, ústavní zákony, nařízení vlády, vyhlášky, směrnice, výnosy ministerstev….) - Mezinárodní smlouvy - Kolektivní smlouvy - Komunitární právo Působnost norem práva SZ - Věcná (okruh vztahů) - Osobní (okruh subjektů) - Prostorová (vymezení území) - Časová (vymezení platnosti, účinnosti a přechodných ustanovení příslušného zákona) Cíl evropské politiky – sociální soudržnost Co znamená změna akcentu od sociální vyloučení k sociální soudržnosti? - Sociální událost je předmětem zájmu až když plodí chudobu - Společným jmenovatelem je potřeba solidarity - Chudoba(nedostatek) je způsobený nedostupností a nerovností (odstranění, omezení příčin) - Na prvním místě prevence – péče až na druhé místo - Úsilí o zaměstnanost = prostředek proti chudobě Princip subsidiarity - Veřejnoprávní instituce intervenují, až když jedinec, rodina, komunita, nejsou schopni řešit problém vlastními silami - Sociální role se plní na nejnižším stupni, co nejblíže lidem (obce) - Vyšší stupně řeší problém až když - není v silách nižších stupňů sociální problém řešit - problém se týká lidí více nižších stupňů = kraje a obce mají vlastní sociální politiku Sociální soudržnost • Sociální politika je proces prosazování sociální doktríny • Jako cílový stav je stabilita sociálních systémů, struktur, rolí, která není ohrožena nadměrným sociálním napětí • Musí být udržitelná ekonomicky, sociálně a politicky • Dynamický jev • Udržitelnost je konkrétní –má místní a regionální průmět • Pozitivní i pro ekonomické úsilí • Sociální politika je úspěšná, přispívá-li k soudržnosti Pro kraje a obce soudržnost znamená: - Všechny regiony mají mít stejné podmínky sociálního a hospodářského rozvoje - Všichni lidé mají mít možnost výdělečně-činné práce za lidsky důstojných podmínek - Všechny děti mají mít stejné šance do života - Všichni sociálně vyloučení mají mít stejnou možnost rehabilitace a reintegrace Použitá literatura: • Krebs a kol.: Sociální politika, ASPI 2005 Kapitola: 7 • Tomeš, Igor: Sociální soudržnost, vyloučenost a tvorba sociální politiky kraje a obce www.mpsv.cz, 2002 • Gregorová, Z., Galvas, M.: Sociální zabezpečení, Doplněk kapitola: 1,2 K prostudování Výzkumné zprávy www.vupsv.cz • Porovnání výběru pojistného a daní : Prušvic a kol.: 2008 Cvičení • Jak změříme efektivnost v sociálním zabezpečení? Cvičení • Jak změříme kvalitu systému sociálního zabezpečení? Cvičení • Jak změříme cílenost systému sociálního zabezpečení? Cvičení • Která rizika přináší systém sociálního zabezpečení? Cvičení • Jak změříme štědrost systému sociálního zabezpečení? Cvičení • Do jaké míry má stát zasahovat pomocí nástrojů sociálního zabezpečení do společnosti?