Lokální a regionální veřejný sektor

Poslání:

·       zabezpečovat veřejné statky pro občany,

·       napravovat a odstraňovat i další důsledky tržního selhání, např. negativní exernality.



Funkce:

·       ekonomická

·       sociální

·       politická



Základní činnosti veřejného sektoru:

·       zajistit potřebné veřejné statky

·       zabezpečit často i tzv. hraniční statky (tzn. ekonomické statky, které jsou na hranici mezi
soukromými a veřejnými statky, v některých případech i soukromé statky, jestliže soukromý sektor o
jejich produkci nemá zájem v důsledku malé ziskovosti)

·       pomoci vytvořit podmínky pro fungování privátního sektoru v dané lokalitě, regionu

·       přispět k ekonomickému růstu v dané oblasti, vytváří poptávku (viz vstupy do veřejného
sektoru) a tím pomáhá

·       vytvořit podmínky pro růst zaměstnanosti v soukromém sektoru

·       vytvořit pracovní příležitosti ve veřejném sektoru

·       vytvořit podmínky pro zkvalitnění lidského života, uchování a kvalitu lidského potenciálu,
a to i vzděláním a zvyšováním kvalifikace pracovních sil;

·       dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování



Zdroje financování veřejného sektoru

·       zdroje rozpočtové soustavy, zejména daně – viz čisté veřejné statky

·       finanční spoluúčast obyvatel – viz uživatelské poplatky u smíšených veřejných statků

·       ostatní příjmy včetně sponzorských darů


à Význam veřejných financí


Neziskové organizace:

à jsou formálně založeny

à mají institucionální strukturu a organizační formu

à hlavní činnost: zabezpečují veřejné statky (služby)

à slouží veřejně prospěšným cílům

à nejsou zakládány za účelem podnikání a dosahování zisku à podnikání à vedlejší činnost
(zabezpečování tržních a polotržních statků a služeb)


Zřizovatelé neziskových organizací v ČR:

à  jednotlivé stupně veřejné správy (resp. orgány veřejné správy - státní správy a okresní úřady,
obce a kraje)

à  zřizují neziskové organizace jako vládní neziskové organizace:

·       tzv. organizační složky  (OS), které nemají právní subjektivitu

·       příspěvkové organizace (PO) s právní subjektivitou,

·       obecně prospěšné společnosti  (OPS - zřizované zpravidla územní samosprávou)

à  jiné subjekty  à nevládní neziskové organizace

à zřizovatelem  jsou:

·       soukromé subjekty (v ČR fyzické a právnické osoby),

·       církve,

·       nadace apod.


à mohou konkurovat vládním neziskovým organizacím ve veřejném sektoru à to může vést k vyšší
efektivnosti veřejného sektoru

Neziskové organizace – hospodaření:

à „Ztráta“:

·       vládní neziskové organizace:

à hradí zřizovatel  (stát, obec, kraj) z výdajů svého běžného rozpočtu

·       nevládní neziskové organizace:

        à zřizovatel - jiné zdroje krytí ztráty


Mohou být někdy i ziskové, zabezpečují-li ve vedlejší hospodářské činnosti i tržní statky à jejich
cena by měla být kalkulována tak, aby pokryla náklady na produkci tržního statku

(například i příspěvkové organizace)


à Zisk:

·       vládní neziskové organizace:

     à odvod do rozpočtu zřizovatele

     à použití na financování neziskových činností (PO)


·       nevládní neziskové organizace:

     à nerozdělují ani mezi své členy, zaměstnance ani řídící aparát

     à musí ho použít na financování účelů, pro které byly zřízeny (založeny), tzn. na financování
neziskových, veřejně prospěšných činností


Organizační složka

à založení organizační složky à rozhodnutím ve formě opatření - součástí je zřizovací listina

·       příslušným orgánem státní správy

·       rozhodnutím voleného orgánu územní samosprávy, tzn. zastupitelstva obce nebo zastupitelstva
kraje

·       funkci zřizovatele plní výkonný orgán


à změna zřizovací listiny, zrušení organizační složky - podobným způsobem


Kdy se volí pro svou neziskovou organizaci tato forma

àjestliže organizace bude zabezpečovat činnosti, které:

·       nevyžadují velký počet zaměstnanců

·       nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení

·       nejsou vnitřně dále odvětvově či jinak členěné

·       nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů

·       zabezpečují služby, zpravidla čisté veřejné statky, které poskytují obyvatelstvu bezplatně,
případně za malou, de facto symbolickou úhradu


Zřizovací listina organizační složky musí obsahovat:

·       úplný název zřizovatele (obec jako zřizovatel musí uvést i zařazení organizace do okresu)

·       název a sídlo organizační složky (musí být jednoznačně identifikovatelný)

·       vymezení účelu, pro který je zřízena, předmět její činnosti

·       označení osob, které jsou oprávněny jednat za organizační složku

·       vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy,
se kterým bude zabezpečovat svou činnost, veřejné statky

·       vymezení majetkových práv tak, aby organizační složka mohla majetek využívat pro účely pro
které byla zřízena a vymezení péče o tento majetek

·       druhy příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele související s činností organizační složky, které
zřizovatel svěřuje do působnosti organizační složky a způsob použití těchto prostředků

·       způsob vedení odděleného účetnictví o svěřených příjmech a výdajích, případně zřízení a
využívání samostatného bankovního účtu, způsob vyúčtování včetně vyúčtování záloh poskytovaných
organizační složce na krytí jejích neinvestičních provozních výdajů

·       vymezení doby, na kterou je organizace zřizována


Zřizovací listina organizační složky musí obsahovat:

·       úplný název zřizovatele (obec jako zřizovatel musí uvést i zařazení organizace do okresu)

·       název a sídlo organizační složky (musí být jednoznačně identifikovatelný)

·       vymezení účelu, pro který je zřízena, předmět její činnosti

·       označení osob, které jsou oprávněny jednat za organizační složku

·       vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy,
se kterým bude zabezpečovat svou činnost, veřejné statky

·       vymezení majetkových práv tak, aby organizační složka mohla majetek využívat pro účely pro
které byla zřízena a vymezení péče o tento majetek

·       druhy příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele související s činností organizační složky, které
zřizovatel svěřuje do působnosti organizační složky a způsob použití těchto prostředků

·       způsob vedení odděleného účetnictví o svěřených příjmech a výdajích, případně zřízení a
využívání samostatného bankovního účtu, způsob vyúčtování včetně vyúčtování záloh poskytovaných
organizační složce na krytí jejích neinvestičních provozních výdajů

·       vymezení doby, na kterou je organizace zřizována

Zřizovatel:

·       jmenuje a odvolává vedoucího organizace, stanoví mu jeho práva a povinnosti v rámci řízení
této organizace

·       vymezuje rozsah oprávnění disponovat s takovými peněžními prostředky, které souvisejí
s její běžnou, opakující se činností

·       může pověřit organizační složku vybírat ze své činnosti některé rozpočtové příjmy
(zabezpečuje-li i smíšené veřejné statky, event. i tržní) v hotovosti nebo v bezhotovostní formě
prostřednictvím běžného účtu, zpravidla však tyto příjmy budou velmi malé


Organizační složka:

·       nemá právní subjektivitu

·       hospodaří jménem svého zřizovatele

·       zřizovaná územní samosprávou není samostatnou účetní jednotkou

·       peněžní operace vede v peněžním deníku v členění podle platné rozpočtové skladby

·       z peněžního deníku se údaje převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele ve
stanovených termínech, a to nejméně jedenkrát měsíčně a nejpozději před koncem roku (v návaznosti
na pokladní plnění rozpočtu)

·       ve stejných termínem musí organizační složka vrátit nevyčerpanou zálohu do rozpočtu svého
zřizovatele

·       hospodaření organizační složky podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele


Organizační složky územně samosprávních celků jsou co do náplně činnosti velmi různorodé.


Příspěvková organizace

·       à založení à rozhodnutím - součástí je zřizovací listina (v níž zřizovatel určí i rozsah
převodu práv a závazků na nové či přejímající organizace)

·       příslušného orgánu státní správy

·       rozhodnutím voleného orgánu územní samosprávy, tzn. zastupitelstva obce nebo zastupitelstva
kraje

·       funkci zřizovatele plní výkonný orgán

·       à změna zřizovací listiny, sloučení, splynutí, zrušení apod. - podobným způsobem

à při zrušení příspěvkové organizace přecházejí práva a závazky na zřizovatele dnem rozhodnutí


Příspěvková organizace:

·        má samostatnou právní subjektivitu

à zápis do obchodního rejstříku – návrh podává zřizovatel


Zřizovatel příspěvkové organizace:

·       stát reprezentovaný ústředními orgány státní správy

·       územně samosprávní celky – obce či kraje  Na úrovni územní samosprávy o výši uživatelského
poplatku rozhoduje volený orgán zřizovatele


 Kdy se volí pro svou neziskovou organizaci tato forma


à především pro zabezpečování smíšených veřejných statků, které jsou poskytovány uživatelům za
uživatelský poplatek (jako modifikovaná cena) – o jeho výši rozhoduje vždy zřizovatel, resp. volený
orgán zřizovatele


Zřizovací listina příspěvkové organizace musí obsahovat:

·       úplný název zřizovatele (obec jako zřizovatel musí rovněž u zřizované příspěvkové
organizace uvést i její zařazení do okresu)

·       název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace

·       vymezení hlavního účelu, pro který je zřízena, náplň její činnosti

·       označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace

·       vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává do správy příspěvkové
organizaci k jejímu hospodaření a využití zejména pro zabezpečování veřejných statků

·       vymezení majetkových práv tak, aby mohla řádně spravovat svěřený majetek, včetně majetku
získaného její vlastní činností, tzn. zejména pečovat o ochranu majetku, jeho rozvoj a zvelebení,
podmínky pro případnou investiční výstavbu

·       vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem vedlejší činnosti
příspěvkové organizace

·       druhy zřizovatelem povolované doplňkové činnosti navazující na hlavní účel činnosti
příspěvkové organizace, tzn. neziskové (aby mohla lépe využít všechny své hospodářské možnosti a
odbornost svých zaměstnanců)

·       doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavní činnosti a sleduje se odděleně

·       vymezení práv a povinností spojených s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným
subjektům

·       vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena


Hospodaření příspěvkových organizací


·       hospodaří podle svého rozpočtu

·       příjmy, které ze své činnosti dosahují si nechávají pro financování svých výdajů

·       poněvadž však zabezpečují veřejné statky na neziskovém principu, uživatelské poplatky často
nepokrývají ekonomicky nutnou výši nákladů, nejsou finančně soběstačné; proto dostávají z rozpočtu
zřizovatele finanční prostředky

·       je pro ně charakteristický tzv. netto rozpočtový způsob financování

·       hospodaří s prostředky svých peněžních fondů, mohou získávat peněžité dary od různých
subjektů, včetně ze zahraničí


Příspěvková organizace může být i odvodovou:

·       její vlastní plánované výnosy jsou vyšší než plánované náklady, je stanovený odvod závazným
ukazatelem rozpočtu (tato situace je však výjimečná)

·       zřizovatel určí odvod příspěvkové organizaci v případě, kdy investiční zdroje příspěvkové
organizace jsou větší než jejich potřeba podle rozhodnutí zřizovatele (viz např. útlumový program)m

·       příspěvková organizace poruší rozpočtovou kázeň (podle zákona o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů)


Některé úkony může učinit pouze se souhlasem svého zřizovatele, a to:

·       využít i investičních úvěrů a půjček pro financování svých investičních potřeb

·       k překlenutí časového nesouladu mezi zdroji a potřebami může jí její zřizovatel poskytnout
návratnou finanční výpomoc, je-li předpoklad, že bude splacena z vlastních rozpočtovaných výnosů
příspěvkové organizace (v současnosti nejpozději do 31. 3. následujícího roku)

·       ručit za závazky svého zřizovatele nebo jiných subjektů, které zřizovatel také zřídil nebo
založil

·       pořizovat věci na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě

·       přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům cenné papíry

Příspěvková organizace nemůže:

·       nakupovat akcie či jiné cenné papíry

·       poskytovat dary jiným subjektům s výjimkou peněžitých a věcných darů poskytovaných
v souladu s předpisy o použití fondu kulturních a sociálních potřeb


Příspěvkové organizace vytváří své peněžní fondy:

·       rezervní fond

·       investiční fond

·       fond odměn

·       fond kulturních a sociálních potřeb

(Zůstatky těchto peněžních fondů příspěvková organizace převádí na konci roku do roku
následujícího.)


Rezervní fond à nástrojem motivace příspěvkové organizace na dosahování lepšího výsledku
hospodaření proti plánovanému – jestliže skutečné výnosy jsou větší než provozní náklady


Tvorba:

·       přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření na základě schválení jeho výše zřizovatelem po
skončení rozpočtového období (roku), sníženým o převody do fondu odměn

·       peněžními dary


Použití:

·       na další rozvoj své činnosti

·       k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady

·       k úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně

·       k úhradě ztráty za předchozí léta

·       na základě souhlasu zřizovatele na příděl do investičního fondu příspěvkové organizace


Investiční fond à nástrojem financování investičních potřeb

Tvorba:

·       z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku na základě zřizovatelem schváleného
odpisového plánu

·       z kapitálových (investičních) příspěvků z rozpočtu zřizovatele

·       z kapitálových (investičních) příspěvků ze státních fondů

·       z výnosů z prodeje hmotného investičního majetku, pokud k tomu dá zřizovatel souhlas

·       účeloví investiční dary a příspěvky od jiných subjektů

·       z převodů z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem

Použití:

·       na financování investičních potřeb

·       k úhradě investičních úvěrů nebo půjček

·       k posílení zdrojů na financování oprav a údržby nemovitého majetku ve vlastnictví
zřizovatele, který příspěvková organizace používá ke své činnosti (převádějí se do výnosů
příspěvkové organizace)

·       případně k odvodu do rozpočtu zřizovatele, je-li odvod uložen


Fond odměn à motivačním fondem

Tvorba:

·       ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace po jeho schválení zřizovatelem po
skončení rozpočtového období (roku), a to do výše 20 %, nejvýše však do výše 20 % limitu mzdových
prostředků

Použití:

·       na výplaty odměn podle závazných předpisů (nařízení vlády o usměrňování výše prostředků na
platy a odměny)


Fond kulturních a sociálních potřeb à sociální fond

Tvorba:

·       v průběhu roku zálohově z roční plánované výše, vyúčtování skutečného základního přídělu se
uskuteční v rámci účetní závěrky, a to podle ročního objemu zúčtovaných platů a náhrad platů, mezd
a náhrad mezd, případně odměn za pracovní pohotovost


Použití à dle zvláštního předpisu (vyhláška ministerstva financí)


·       na financování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců, interních vědeckých
aspirantů, důchodců, kteří před odchodem do důchodu pracovali v příspěvkové organizaci, a
financování dalších potřeb


Finanční vztahy vládních neziskových organizací k rozpočtu zřizovatele:

·       dotace à OS

·       běžný příspěvek (provozní) a kapitálový příspěvek (investiční) à PO

·       nenávratnými příděly z rozpočtu zřizovatele à OPS

·       odvody do rozpočtu zřizovatele (OS, ale v některých případech i PO)


Pro organizační složky a příspěvkové organizace i obecně prospěšné společnosti zřizované obcí je
typický intenzivnější finanční vztah k rozpočtu svého zřizovatele.


Vztah organizační složky

·       dosahuje malé příjmy à odvádí je do rozpočtu svého zřizovatele

·       všechny potřeby (výdaje) jsou jí financovány z rozpočtu zřizovatele formou běžných a
kapitálových dotací.

·       To je tzv. brutto rozpočtový způsob financování.


Schéma – příklad obec – OS:

Rozpočtové vztahy organizační složky k rozpočtu obce


                                                    požadavky

Orgán obce                                                    à              OS zajišťující


veřejné statky

P   Rozpočet obce   V                                                            Peněžní deník OS

                                                  -->        záloha (dotace)




vratka zálohy a

event. příjmy     <---------------------------                               poskytování

                                          uživatel         <--                              statků

                                                           příjmy od uživatelů


Vztah příspěvkové organizace

·       dosahují větších příjmů

·       na rozpočet svého zřizovatele napojeny saldem svého rozpočtu

·       chybějící finanční prostředky na krytí nákladů na produkci veřejného statku jsou jim
poskytovány ve formě běžného (provozního) a kapitálového (investičního) příspěvku z rozpočtu
zřizovatele

·       výjimečně může dojít k situaci, kdy jsou odvodové, tzn. odvádějí odvod do rozpočtu svého
zřizovatele.

To je tzv. netto rozpočtový způsob financování.


Schéma – příklad obec – PO:

Rozpočtové vztahy příspěvkové organizace k rozpočtu obce à uživatelský poplatek je příjmem
příspěvkové organizace


Orgán obce                                 požadavky            PO zajišťující

                                                                                  smíšení veřejné
statky

 P  Rozpočet obce   V                   příspěvek               Rozpočet PO


                                                    event. odvod



poskytování        uživatelské


statků                  poplatky



  uživatel

P = příjmy, V = výdaje


Příklad: zajišťování lokálních veřejných statků veřejnou zakázkou obce


Schéma: Uživatelský poplatek je příjmem rozpočtu obce


                                                    požadavky

Orgán obce                                                                   Provozovatel - podnik
zajišťující

P   Rozpočet obce   V

                                                            faktury                   smíšené
veřejné statky

                                                         platby

                                                         za odkup


uživatelské
poskytování

poplatky                                          uživatel
statků


Schéma: Uživatelský poplatek je příjmem provozovatele


Orgán obce                                 požadavky*)                       Podnik zajišťující


 P  Rozpočet obce   V                   dotace                               smíšení veřejné statky




poskytování        uživatelské


statků                  poplatky



  uživatel

P = příjmy, V = výdaje



Nevládní neziskové organizace à předpokládá se důsledné využití vícezdrojového způsobu financování
potřeb

à omezený rozsah finančních vztahů nevládních neziskových organizací k veřejnému rozpočtu:

·       příspěvky

·       finanční vztah k veřejnému rozpočtu méně intenzivní

·       záleží na státu, resp. příslušném orgánu, zastupitelstvu (obce, kraje), kolik prostředků
takové organizaci ze svého rozpočtu poskytne (při schvalování svého rozpočtu), resp. kolik na tento
účel „zbývá“ finančních prostředků

Hlavní zdroje financování veřejných statků (cena)

·       daně à čisté veřejné statky à dotace v rámci rozpočtové soustavy na financování lokálních a
regionálních veřejných statků

·       uživatelské poplatky à smíšené veřejné statky


Efektivnost lokálního a regionálního veřejného sektoru

·       většinou chápána jako výsledek vztahu mezi velikostí vstupů do veřejného sektoru a
velikosti výstupů z veřejného sektoru

à problém: tendence:

·       k maximalizaci vstupů

·       k minimalizaci výstupů

·       není intenzivní tlak na snižování nákladů

·       ve veřejném sektoru objektivně působí tendence k neefektivnosti

·       ve veřejném sektoru nepůsobí kategorie zisku, produkty veřejného sektoru se neprodávají za
tržní cenu, zatímco vstupy do veřejného sektoru se nakupují za tržní ceny

·       cenou za výstupy veřejného sektoru jsou vybírané daně (tzv. daňová cena za čisté veřejné
statky) a tzv. uživatelské poplatky jako modifikovaná cena (za smíšené veřejné statky)

Pojetí “3E”:

à hospodárnost na vstupu (minimalizace nákladů)

à maximalizace užitku (na výstupu) à preferuje se užitek z produkce veřejného sektoru pro uživatele
(občany):

à problém:

·       užitek je velmi individuální

·       často velmi obtížně kvantifikovatelný v peněžních jednotkách

·       není bezprostřední závislost (a to ani časová) mezi nákladem, který musí na získání
produktu veřejného sektoru občan vynaložit, zejména formou placených daní nebo uživatelského
poplatku, a užitkem ze spotřeby (je tu neekvivalence)

·       rozdíly v preferencích, v poptávce po veřejných statcích i v užitku je různý mezi různými
sociálními vrstvami obyvatel i mezi různými věkovými skupinami obyvatel

à celková efektivnost


Efektivnost veřejného sektoru ovlivňuje:

·       uspořádání společnosti,  veřejné rozhodování o velikosti, struktuře a způsobu financování
veřejného sektoru a úroveň veřejné a občanské kontroly

·       fungování tržního systému - v některých oblastech činnosti vytváří konkurenci veřejnému
sektoru (např. soukromé školství, soukromé zdravotnictví, soukromé sociální služby, resp.
zabezpečované i nevládními neziskovými organizacemi), a tím vytváří i tlak na kvalitu a efektivnost
veřejného sektoru

·       konkurenční prostředí uvnitř veřejného sektoru, může vést k dosažení vyšší alokační
efektivnosti veřejného sektoru

·       financování veřejného sektoru, problémem je nalezení vhodného kritéria efektivní alokace
veřejných prostředků na financování jednotlivých činností veřejného sektoru (resortů)

·       systém řízení veřejného sektoru, jehož subjektem je veřejná správa a územní samospráva,
kvalifikace a profesionalizace pracovníků veřejné správy, výkonných orgánů na úrovni státní správy
i územní samosprávy, byrokratizace ve fungování veřejné správy a její neustálý růst jako subjektu
(a resortu) veřejného sektoru, veřejná správa je stále dražší, což omezuje objem  vydávaných
finančních prostředků na zabezpečování produkce ostatních veřejných statků (z pohledu alokační
efektivnosti problém X-neefektivnosti), podporuje ho institucionální pojetí rozpočtu

·       uplatňování poznatků vědy a techniky, a to jak při řízení veřejného sektoru, tak při
produkci veřejného sektoru (např. obsah výuky, kompjuterizace výuky, kompjuterizace veřejné správy,
využití nových informačních technologií, využití dokonalejších přístrojů, léčebných postupů a léků
ve zdravotnictví apod.



Zabezpečování veřejných statků à potřeby zvýšit alokační efektivnost ve veřejném sektoru

à nutná:

·    analýza spotřebitelské poptávky po veřejných statcích – lokálních, regionálních, národních

·    à optimální velikost společenství občanů, pro které jsou veřejné statky zabezpečovány �
dosažení úspor z rozsahu

·    uživatelské poplatky na ekonomicky nutnou výši

·    objektivizace výdajů, a tedy i vstupů do veřejného sektoru à nejčastější metody a nástroje:

·       komparativní metody, založené na územní nebo institucionální komparaci nákladů na produkci
konkrétních veřejných statků s cílem stanovit nákladový ukazatel (jako průměrný ukazatel) –
předpoklad: správná volba komparativních veličin

·       metody výkonových norem, normativů a limitů, které vycházejí z kalkulace nákladů na
jednotku výkonu ve veřejném sektoru - lze využívat u hromadně produkovaných a spotřebovávaných
veřejných statků; měly by pomoci dosáhnout objektivizaci nákladů na produkci a spotřebu veřejných
statků a zároveň zaručit určitý standard (kvalitu)

à předpoklad - stanovení jednotky výkonu, formování vhodných výkonových ukazatelů  à finanční
ukazatele


·    zdokonalování jak výkonového, tak rozpočtového plánování – viz řízený výdajový rozpočet

·    metoda nákladů a užitku, která se někdy používá pro objektivizaci prostředků vynakládaných na
financování veřejného sektoru (některá, tzv. výkonová kritéria, vychází z kategorie užitku);

·    problém: některé užitky jsou nepřímé, nehmotné apod.

·    zlepšení účinnosti řízení, odstranění tzv. X-neefektivnosti

·    účinná kontrola, účetní audit