Přednáška č. 9 Hodnocení veřejných zakázek Úvod do veřejných zakázek a věcné hodnocení Ladislav Kavřík kavrik@mail.muni.cz Realizace projektu o Okamžik hodnocení n Výběr projektu – veřejná volba n Hodnocení způsobu řešení – veřejná zakázka n Proč existuje legislativní úprava veřejných zakázek? Vývoj právní úpravy veřejných zakázek o Legislativní proces n zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, účinný 14 měsíců n směrnice 2004/18/ES a 2004/17/ES, které nabyly účinnosti 1. února 2006. n zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – účinný od 1.7. 2006 n hlavní změny – upřesnění x nové instituty Dělení veřejných zakázek o Veřejná zakázka: n Na stavební práce n Na dodávky n Na služby Technická x alokační efektivnost Veřejná volba – alokační efektivnost Veřejné zakázky – technická efektivnost Definice: n Technicky efektivní řešení je při dosažení požadovaného výstupu s co nejnižšími náklady n Další definice efektivity Způsoby hodnocení o Hodnocení formální n Kontrola úplnosti n Kontrola náležitostí nabídky n Kontrola splnění podmínek o Hodnocení věcné n Hodnocení samotné nabídky o Cena o Další hodnotící kritéria Hodnocení nabídek dle ceny o Cena n Dle § 78 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách n Základní způsob hodnocení Kritérium hodnocení Kde C je nabízená cena za realizaci veřejné zakázky Výhody hodnocení pouze podle ceny o Výhody n Jednoduchost n Přehlednost n Transparentnost n Rychlost n Objektivní !!!! Nevýhody hodnocení pouze podle ceny o Nevýhody n Zohlednění pouze jednoho kritéria při realizaci n Omezená použitelnost u služeb n Cena jako taková má vypovídající hodnotu o nabízeném plnění – je nosičem informací n Obecný odpor k používání – objektivní Podmínky použití o Přesná specifikace předmětu plnění n Podmínka hospodářské soutěže n Problém u služeb n Zákaz odkazu na konkrétní značky o Ochota používat n Prostředí veřejných zakázek Hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti o Ekonomická výhodnost nabídky n Dle § 78 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách n Výrazně častěji používaný způsob hodnocení Kritérium hodnocení o Vícekriteriální hodnocení n Vždy je součástí cena n Jakákoliv další kritéria vztahující se k nabídce (viz. např. Rozhodnutí ÚOHS S117/05) n Naproti tomu hodnocení kvalifikace a § 50 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách Kritérium hodnocení o Variantní dle vyjádření zadavatele - bodové n Maximalizace bodového ohodnocení n Minimalizace záporných bodů o Požadavek pouze popsat způsob hodnocení o Dříve vyhláška 240/2004 Sb. – dnes stále nejvíce využívaný systém Dílčí hodnotící kritéria o Objektivní x subjektivní n Výčet je demonstrativní – není konečný n Není stanoven poměr n Není stanoveno, která se mohou kdy použít n Snadný způsob manipulace s výsledkem n Obtížně vyjádřitelná Objektivní hodnotící kritéria o Jsou vyčíslitelná v nabídce n Cena n Záruční doba n Termín plnění n Smluvní pokuta n Provozní náklady n Návratnost nákladů n Apod. Subjektivní hodnotící kritéria o Hodnotí zadavatel n Technická úroveň nabízeného plnění n Kvalita n Estetické a funkční vlastnosti n Zabezpečení dodávek n Vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí n Apod. Základní způsob hodnocení o Vychází ze zrušené vyhlášky 240/2004 Sb. o Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Způsob hodnocení o Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, například doba záruky, výše smluvní pokuty, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. o Maximalizační kritérium Způsob hodnocení o Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, například cena nabídky, doba provádění, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. o Minimalizační kritérium Výhody x nevýhody o Výhody n Proporcionální hodnocení nabídek proti sobě n Jednoduchý na vyhodnocení n Při správném nastavení je „neprůstřelný“ o Nevýhody n Obtížné objektivní nastavení hodnotících kritérií obecně n Zneužitelný přes subjektivní kritéria n Bodová hodnota záleží na tom, co nabídnou ostatní uchazeči Příklady nesprávného použití o Velký důraz na subjektivní kritéria o Použití nerelevantního kritéria o Velká váha na nedůležitém dílčím kritériu Příklady správného použití o Omezená váha subjektivního kritéria o Kritéria vztahující se k nabídce o Intervalové omezení některých kritérií (záruka, smluvní pokuta, apod.) o Zvážení přílišného dělení kritérií Závěr …… a to je zatím všechno, pokračování příště J