1
Kvantitativní metody
sběru dat
Fáze výzkumného postupu
Vymezení výzkumného problému
Stanovení cíle výzkumu
Zpracování výzkumného projektu
Sběr dat, uložení a úprava dat
Zpracování a analýza dat
Zpracování závěrečné výzkumné zprávy
formulace
teoretických
východisek
specifikace
výzkumné
strategie a
postupu
výzkumu
specifikace
výzkumných
metod
specifikace
výzkumného
souboru
specifikace
způsobu
sběru dat
specifikace
způsobu
zpracování dat
Výzkumné postupy
Kvalitativní výzkum
cílem je hledání určujících proměnných a jejichsouvislostí,
porozumění a vhled do dané problematiky,formulace
hypotéz, vytváření teorie
Kvantitativní výzkum
kvantitativně mapuje výskyt jevů, prokazuje statistické
závislosti, testuje hypotézy
Kvalitativní x kvantitativní výzkum
odlišné cíle
odlišné typy výzkumných metod (metod
sběru dat)
odlišná velikost zkoumaného souboru
odlišné postupy analýzy dat
Kvalitativní výzkum
pozorování
individuální/skupinový rozhovor
obsahová analýza dokumentů
projektivní techniky
Kvantitativní výzkum
pozorování
dotazování - osobní, telefonické,
písemné
2
Pozorování
cílené, zaměřené a plánované vnímání vybraných
jevů
sledování frekvence projevů - dopředu připraveny
záznamové archy s kategoriemi typů chování, které
mohou nastat a jejichž prostřednictvím jsou projevy
zkoumaných osob zaznamenávány
sledování míry projevu předem zvolených
charakteristik ­ škály s podrobnou instrukcí a
příklady
většinou nutný zácvik pozorovatelů
Osobní dotazování
přímá (tváří v tvář) komunikace s
respondentem
Výhody: přímá vazba mezi tazatelem a
respondentem, možnost používání
názorných pomůcek, vysoká spolehlivost
údajů (je-li tazatel odborně vyškolen a
postupuje v souladu se zásadami efektivního
osobního dotazování), podíl úspěšně
dokončených rozhovorů vysoký
Nevýhody: nákladově a časově náročná
technika, anonymita pro respondenty je málo
přesvědčivá
Telefonické dotazování
užíváno zejména v šetřeních prováděných v
rámci marketingového výzkumu a ve
výzkumech veřejného mínění
Výhody: rychlost a nízké náklady na jeden
kontakt (ve srovnání s osobním
dotazováním), úspěšnost telefonického
sbírání dat mnohem vyšší než u dotazníků,
anonymita přesvědčivější
Nevýhody: doba, po kterou je respondent
ochoten odpovídat, je mnohem kratší než u
osobního dotazování
Písemné dotazování
vysoce efektivní technika, umožňující získat
informace od velkého počtu jedinců v
poměrně krátkém čase a také s relativně
malými náklady
doručování osobně či poštou, nověji také
elektronickou cestou
Výhody: anonymita dotazování je relativně
přesvědčivá
Nevýhody: nemožnost kontroly vyplňování,
nemožnost získat dodatečné informace,
problémy s návratností
Druhy otázek v dotazníku
Z hlediska formálního:
otevřené - nenabízejí varianty odpovědí, vybízejí k volné, obsáhlejší
odpovědi
uzavřené - nabízejí dvě nebo více alternativ odpovědí, ze kterých
respondent vybírá, ( speciální formou uzavřených otázek jsou škály)
polouzavřené - jsou nabídnuty varianty odpovědí a souhrnná skupina
"jiné", obvykle s dovětkem "uveďte, prosím" vybízejícím respondenta
ke specifikaci jeho "jiné" odpovědi.
Z hlediska funkčního :
úvodní - jejich funkcí je navázání kontaktu, vzbuzení důvěry a zájmu
dotazovaného
věcné - týkají se předmětu šetření, vycházejí z cíle výzkumu a
formulovaných výzkumných otázek
filtrační otázky - jejich účelem je "roztřídit " respondenty na ty, kterých
se týkají či netýkají otázky, které následují dále, podle odpovědi na
tuto otázku je respondent vyzván, aby pokračoval příslušnou další
otázkou (např. "Pokud jste odpověděl ano, přejděte, prosím, k otázce
8" )
identifikační otázky - otázky umožňující zjištění základních
demografických a jiných údajů o respondentovi, sloužící pro následný
popis výzkumného souboru a jeho třídění podle daných znaků
Při tvorbě dotazníku je třeba zvážit:
Je tato otázka opravdu nezbytná ?
Ptá se tato otázka skutečně na to, co chceme zjišťovat ?
Bude tato otázka srozumitelná každému respondentovi ? Pochopí ji
všichni stejným způsobem ?
Bude respondent schopen poskytnout žádanou informaci ?
Je otázka formulována jednoznačně ? Neptá se na dvě věci najednou
?
Není otázka sugestivní ? Neprovokuje určitý typ odpovědi ?
Je výčet variant odpovědí úplný ? Nepřekrývají se jednotlivé varianty
odpovědí ?
Je použití otevřené otázky nezbytné ?
Budou mít odpovědi všech respondentů na danou otázku stejnou
váhu ? Nejsou někteří o předmětu zkoumání více informováni než jiní
?
Není daná otázka nepříjemná, znepokojující, nemůže se respondent
cítit ohrožen pravdivou odpovědí ?
3
Výstavba dotazníku
Obsahuje dotazník všechny otázky, které jsou
potřebné ke zodpovězení formulovaných
výzkumných otázek a k otestování hypotéz ?
Jsou otázky předkládány v logickém sledu ?
Podporuje uspořádání otázek úplné dokončení
dotazníku respondentem ?
Není v dotazníku nic, co by z pohledu respondenta
ohrožovalo zajištění jeho anonymity ?
Není dotazník příliš dlouhý ?
Škály a jejich užití
Pojmu škála je v jazyce výzkumné
metodologie užíváno ve dvou významech: k
označení měřícího nástroje a k označení
stupnice užívané v rámci měřícího nástroje.
škálování = postup, který slouží k převádění
relativně neměřitelných znaků na znaky
měřitelné
dva základní typy škál užívané v socioekonomických
výzkumech: posuzovací
škály, postojové škály
Škály:
posuzovací
postojové
Posuzovací škály:
číselné (numerické) škály
grafické škály
srovnávací metody
Postojové škály:
Likertova škála
sémantický diferenciál
Číselná škála
Příklad:
Jak jste celkově spokojen(a) se svým současným
zaměstnáním ? Zaškrtněte, prosím, příslušnou
variantu odpovědi, která nejlépe vystihuje Váš pocit.
1. bezvýhradně spokojen(a)
2. velmi spokojen(a)
3. spíše spokojen(a)
4. ani spokojen(a), ani nespokojen(a)
5. spíše nespokojen(a)
6. velmi nespokojen(a)
7. naprosto nespokojen(a)
Grafická škála
Příklad:
Jak jste celkově spokojen(a) s vaším
současným zaměstnáním ? Zaškrtněte,
prosím, místo na úsečce, které nejlépe
vystihuje Váš pocit.
bezvýhradně spokojen naprosto nespokojen
_____________________________________________________
4
Srovnávací metoda
Příklad:
Seřaďte, prosím, níže uvedené automobily do pořadí
podle míry, v jaké byste si přál(a) jednotlivé
automobily vlastnit.Automobilu, který byste si přál/a
nejvíce, přiřaďte číslo 1, automobilu, který byste si
přál/a nejméně, přidělte číslo 4.
.
------------ BMW ----------- Mercedes ------------ Audi ----------- Jaguár
Likertova škála
Příklad:
Označte, prosím, příslušnou variantu odpovědi podle toho,
nakolik vyjadřuje míru Vašeho souhlasu či nesouhlasu s daným
tvrzením.
Souhlasím Spíše Nevím Spíše Nesouhlasím
souhlasím nesouhlasím
Kouření je zdraví
škodlivé
Sémantický diferenciál
Příklad:
Posuďte, prosím, firmu XY, a to tak, že na jednotlivých
škálách zakroužkujete křížky, které nejlépe vystihují Vaše
pocity týkající se této firmy.
Firma XY je:
profesionální x x x x x x neprofesionální
nezkušená x x x x x x zkušená
k zákazníkům k zákazníkům
vstřícná x x x x x x nevstřícná
Výběr zkoumaného souboru (1)
Základní soubor
= souhrn všech jednotek zkoumání
Zkoumaný soubor
= zvládnutelná menší skupina jednotek zkoumání, která
má parametry reprezentativnosti
Výběr zkoumaného souboru (2)
Reprezentativní soubor
- svou strukturou musí imitovat složení a vlastnosti
základního souboru
Typy výběru
Náhodný výběr
prostý náhodný výběr
systematický náhodný výběr
stratifikovaný náhodný výběr
vícestupňový náhodný výběr
Záměrný výběr
typický výběr
kvótní výběr
technika sněhové koule