Vzdělávání a trh práce Lidský kapitál n Různé formy investic do lidí: školní a další vzdělávání, výdaje na zdravotní péči a výživu (zejména v rozvojových zemích). n Ekonomické vymezení: „souhrn znalostí a dovedností člověka, které jsou vytvářeny školním vzděláváním, dalším vzděláváním v průběhu života a praxí“. Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety – vzdělání za jeden z důležitých faktorů pro ekonomický rozvoj - Adam Smith – vzdělání – investice, která zvyšuje produktivní schopnost člověka a jeho celoživotní příjem. - John Stuart Mill – vzdělání jednotlivců zvyšuje produktivitu práce a přináší kompenzaci za investice do vzdělání. - Schultz a Becker – první pokus o změření míry návratnosti investic do vzdělání. - Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí - specifický charakter – vázán na člověka, utváří se v průběhu života (vzdělání, zkušenosti, osobní vlastnosti, ale i např. oblékání). Lidský versus fyzický kapitál (Schultz 1987) n Lidský kapitál je nepřenosný, zaniká se smrtí jednotlivce a k jeho využití je třeba jeho nositele osobně n Lidský kapitál nemůže sloužit jako předmět zástavy, nelze jej prodat ani nikomu věnovat n Jednotlivec nemůže rozprostřít své riziko jako vlastníci fyzického kapitálu n Je efektivní investovat do zisku lidského kapitálu v mládí, protože zde je třeba nejméně času k jeho získávání. Původní teorie lidského kapitálu n Výška příjmů jednotlivce se odvíjí výhradně od jeho schopností a dovedností, ty zase od výše dosaženého vzdělání. Vzdělání – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. Kritika původního modelu n Schopnosti a dovednosti – vliv genetiky, kulturních a sociálních faktorů. Vzdělání + další faktory – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. - Rozdíly v příjmech: alfa koeficient (0,6 - 0,8) Kritici teorie LK (třídící hypotéza) n Vzdělání nezvyšuje produktivitu jednotlivce n Ale: formálně označuje již dané rozdíly mezi lidmi. n Vzdělání – prostředek k třídění a filtrování lidí. Lepší dovednosti a schopnosti + specifické osobní vlastnosti – vzdělání – vyšší příjmy. Obecně (měkčí verze) - zaměstnavatelé užívají dosažené vzdělání a kvalifikaci jako jeden z nepřímých indikátorů schopností a vlastností uchazeče o zaměstnání. - Vzdělání – nemá vliv na produktivitu – zamítnuto. Definice LK LK – znalosti, dovednosti a vlastnosti jednotlivců, které přispívají k vytváření osobní spokojenosti, společenského blaha a ekonomické prosperity.(OECD) - přestává být výhradně ekonomickým pojmem Koncept LK by měl zahrnovat: - Základní lidský kapitál – produktivní schopnosti a dovednosti v širokém slova smyslu - Širší lidský kapitál – charakteristiky, které umožňují jednotlivcům vytvořit, spravovat a dále rozvíjet základní lidský kapitál Kvantifikovatelnost LK –přístupy n 1) nejvyšší dokončené vzdělání (ISCED) (osoby ve věku 25-64 let, kteří dosáhli vyšší střední nebo vysokoškolské vzdělání/celkový počet osob ekonomicky aktivního věku) n Nevýhody: n Délka vzdělávání je v jednotlivých zemích různá n Neměří žádné specifické znalosti a dovednosti – nezaměřuje se na obsah vzdělání Někdy: počet let studia (Průměrná délka studia) Omezení prvního přístupu n Požadavky na dosažení určitého stupně vzdělání se v jednotlivých zemích liší, není tedy zaručena totožná úroveň LK n Nezahrnuje neformální formy vzdělání, kurzy, školení, atd. n Nebere v úvahu opotřebení lidského kapitálu 2. Přístup – přímé testování dovedností n IALS (International Adult Literacy Survey) n Interview, testování je rozděleno na 3 části: literární gramotnost, dokumentová gramotnost, numerická gramotnost n Alternativa PISA (Programme for International IALS Úroveň 1: schopen zjistit jednoduché a jednoznačné informace z jednoduchých písemných materiálů. Úroveň 2: schopen nalézt informace založené na jednoduchém přirovnání vyžadující nízkou úroveň dedukce Úroveň 3: schopen použít psané materiály k odvozování závěrů s ohledem na četné množství informací Úroveň 4: schopen vyřešit mnohoznačné nebo nejednoznačné úkoly využitím komplexních informací Úroveň 5: schopen řešit komplexní úkoly kombinující různé informace, které musejí být vyhledány v psaných materiálech Přístupy.. n 3. Přístup - Ocenění schopností a dovedností na trhu práce prostřednictvím mzdy, umožňuje vypočítat průměrnou zásobu lidského kapitálu n 4. Přístup – náklad na vytvoření lidského kapitálu Lidský kapitál – makroekonomický přístup n Produkce lidského kapitálu může být alternativou technologického pokroku jako mechanismu, který generuje dlouhodobý ekonomický růst. Lidský kapitál a produktivita – mikroekonomický přístup Vyšší úroveň vzdělání je doprovázena n Vyšší mzdou n Vyšší mírou ekonomické aktivity n Nižší pravděpodobností nezaměstnanosti Vliv vzdělání na produktivitu pracovníka n Čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení. n Mzda (odměna za práci samotnou + výnos z lidského kapitálu – čím vyšší investice do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení) n Vztah investic do vzdělání a produktivitou práce – zvyšuje se množství statků a služeb, které je schopen průměrný pracovník vyprodukovat. Rostou mzdové sazby n Ochota nést náklady na vzdělávání n Pozitivní externalita Vztah mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovním trhem Investice do vzdělání n Optimální investice – prostřednictvím cost-benefit analýzy n Individuální versus společenská návratnost investic do vzdělání n Srovnání návratnosti investic do různých typů vzdělání, v různém čase, v různých zemích.. Náklady na vysokoškolské vzdělání - individuální • Přímé (pouze náklady související s návštěvou školy, částečně náklady na jídlo a ubytování jen jsou-li vyšší) • Náklady obětovaných příležitostí (ušlé příjmy) • Externality Výnosy z investic do vzdělání - individuální n Vyšší očekávané příjmy n Příjemnější práce n Nižší očekávaná míra nezaměstnanosti n Psychický přínos – studentské prostředí Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy Míra návratnosti investice do vzdělání Soukromá N – soukromé náklady na studenta na vzdělání V – výdělky po zdanění Společenská N – všechny náklady na vzdělání V – hrubé výdělky + externality Fiskální N a V – vznikají v státu v souvislosti s podporou vysokoškolského vzdělání MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ Náklady na vzdělání Výnosy vzdělání Míra návratnosti investic Mezinárodní srovnání – obecné závěry (Psacharopoulos a Woodhall 1985, Psacharopoulos 1994, Woodhall 2001) n Individuální míra návratnosti do vzdělání je vyšší než společenská míra návratnosti, zejména u terciárního vzdělávání n Ze všech vzdělávacích stupňů je nejvyšší míra návratnosti do základního školství n Míra návratnosti do vzdělání je vyšší v rozvojových zemích n Míra návratnosti do lidského kapitálu je v rozvojových zemích, nikoli však nutně v zemích rozvinutých, vyšší než průměrná míra návratnosti do fyzického kapitálu Lidský kapitál v ČR n Vzdělanostní úroveň populace v ČR n Počty škol, studentů a absolventů Vzdělanostní struktura populace ČR Mezinárodní srovnání Výdaje na vzdělání n Výdaje na studenta terciárního vzdělávání jsou v OECD ve všech zemích vyšší než výdaje na studenta základního, sekundárního a postsekundárního neterciárního vzdělávání n Nejvyšší podíl tvoří výdaje související s výukou (výdaje do výzkumu a vývoje – 2.) Výdaje v ČR Výdaje – mezinárodní srovnání Jak jsou finanční prostředky utráceny? běžné výdaje tvoří v zemích OECD v průměru 92 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání, výdaje na mzdy činí 90 % běžných výdajů n v ČR se jedná o 93 % výdajů, výdaje na mzdy činí 62 % běžných výdajů n v terciárním vzdělávání tvoří běžné výdaje v zemích OECD 90 % výdajů, výdaje na platy tvoří 68 % běžných výdajů - v ČR jde o 90 % výdajů na tuto vzdělávací úroveň, výdaje na platy tvoří 60 % běžných výdajů Mzda pedagogických pracovníků n Důležitý ukazatel z hlediska kvality poskytovaného vzdělání Porovnání mezd ve školství s ostatními odvětvími Mzdy podle vzdělání Uplatnitelnost na trhu práce v závislosti na vzdělání n Míra nezaměstnanosti Využití lidského kapitálu a faktory, které jej ovlivňují n Podíl osob s dosaženým alespoň vyšším středním vzdělání na celkovém počtu obyvatel nebo pracovní síle. n Podíl ekonomicky aktivních n Zaměstnanost obyvatel s VŠ vzděláním – 78 % n SŠ – 64 % n ZŠ – 20-30 % n V mezinárodním srovnání na předních místech. n Ukazatel shody oboru a stupně vzdělání s vykonávanou profesí – neexistují data. Míra ekonomické aktivity Faktory ovlivňující efektivní využití lidského kapitálu n Flexibilní fungování trhu práce (dlouhodobá nezaměstnanost, rozsah a efekt zdanění, najímání a propouštění, flexibilita mzdové determinace, spolupráce v zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztazích – ČR, 38. Místo/104 zemí) n Flexibilní školský systém – míra nezaměstnanosti absolventů, absolvent vykonávající profesi neodpovídající jeho stupni či oboru vzdělání, délka hledání prvního zaměstnání, kvalita vzdělávacího systému a výzkumná spolupráce univerzit a podniků n Fungující celoživotní vzdělávání Flexibilita trhu práce – dlouhodobá nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti absolventů – flexibilita školského systému Doba hledání zaměstnání dle vzdělání (v tis.) 2006 Celoživotní vzdělávání n Podíl populace ve věku 25-64 let účastnící se v posledních 4 týdnech před provedeným šetřením nějaké formy vzdělávání. ČR Mezinárodní srovnání