Migrace pracovníků Migrační politika ► EU Dvě oblasti: - volný pohyb obyvatel a pracovních sil mezi členskými státy EU - Imigrační pohyb obyvatel a pracovních sil z tzv. „třetích zemí“, které nejsou členskými státy EU Volný pohyb pracovníků je charakterizován ► ucházet se o nabídku pracovních míst (právo neomezeného přístupu na trh práce v jakémkoliv členském státě a možnost využití jeho služeb při zprostředkování zaměstnání) ► pohybovat se volně na zvoleném území členského státu (právo přeshraničního pohybu v rámci EU), ► pobývat v členském státě při výkonu zaměstnání (právo bezprostředního pobytu), ► využívat možnosti zůstat na území členského státu i po skončení zaměstnání ► Přechodné období (Belgie, Dánsko, Lichtenštejnsko, Německo, Norsko, Rakousko, Švýcarsko), bilaterální dohody (Německo, Rakousko, Švýcarsko) Zákon o zaměstnanosti ► Povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. („Zaměstnavatelé mohou na základě povolení příslušného úřadu práce získávat zaměstnance ze zahraničí na volná pracovní místa (§ 35), na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Za zaměstnance ze zahraničí (dále jen "cizinec") se pro účely zaměstnávání podle tohoto zákona považuje fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem). ► Informační povinnost zaměstnavatele ► Povolení k zaměstnání – na volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak; doba delší než 30 dnů na dobu 1 rok, možno opakovaně ► Povolení musí mít i v případě pendlerství, sezónní zaměstnanec – nejdéle 6 měsíců ► ÚP vede evidenci zaměstnanců EU a cizinců, kteří získali povolení a cizinců, kteří nemusí mít povolení. Typy migrace ► Migrace nabídková (angažovanost cílového státu, získávání odborníků, odliv mozků) ► Migrace poptávková (vlastní rozhodnutí migranta) ► Migrace pobytová ► Migrace dojížďková (pendlerství) Migrační potenciál „Migrační potenciál je pravděpodobnou poptávkou pracovních sil po pracovních příležitostech v zahraničí“ „Migrační potenciál vyjadřuje postoje obyvatelstva k migraci za prací do zahraničí“ Migrační potenciál po vstupu ČR do EU (výsledky terénního šetření) ► obyvatelstvo ČR se nadále vyznačuje silnou vazbou k domovu a preferencí života a práce v Česku - to představuje důležitý faktor brzdící migrační tendence, ► přetrvává výrazný rozdíl mezi deklarovaným (nezávazným) zájmem o práci v zahraničí a reálným usilováním o získání práce v zahraničí, ► mezi potenciálními migranty bude nadále výrazně převládat migrace dočasná (přechodná) před migrací trvalou, ► teritoriálně bude zahraniční pracovní migrace vykazovat poměrně široký rozptyl v zájmech o cílové země - s výraznou převahou Německa a zvýšenou orientací na Velkou Britanii a Irsko, ► potenciál zahraniční pracovní migrace bude i nadále výrazně koncentrován v mladších ročnících populace. Bariéry migrace Faktory působící na rozsah pracovních migrací českých občanů ► Mzda, cenová hladina, směnný kurz, související náklady pendlerství. ► Náklady pobytové migrace, životní úroveň, výše příjmů, kupní síla mezd. ► Neochota nebo nevýhodnost přijmout méně kvalifikovanou práci ► Délka pracovní doby ► Štědrost sociálních systému v zemích EU ► Zahraniční investice HDP největších světových ekonomik (bil. dolarů) - rok 2007 (parita kupní síly), Zdroj: CIA ► Průměrná životní úroveň ve státech EU (V paritě kupní síly – průměr EU=100%) Délka pracovní doby ► Většina na 40 hodin týdně (ČR) ► Francie (35 hod), Belgie (38 hod), VB, Řecko, Irsko ► VB, Řecko, Irsko – 48 hodin týdně ► Německo – nemá nastavený limit (37,7 hod/týden) ► Vliv kolektivních smluv – snižuje o 1-2 hodiny týdně (ČR – 38 hod/týdně) ► Příplatky za přesčas – nejvíce Lotyšsko (100 % příplatek, možnost odpracovat 470 hodin), většina zemí 50 % (VB, Belgie, Rakousko, Polsko), 10 % Itálie ► Limity přesčasové práce – 160 (Litva) – 520 (Polsko) Mimoekonomické faktory ► Možnost kariérního rozvoje ► Nedůvěra ve vlastní schopnosti ► Sociální vazby ► Fyzická a časová náročnost dojíždění za prací a dopady na osobní život ► Geografická vzdálenost mezi domácí a cílovou zemí ► Věk ► Jazykové znalosti Jazykové znalosti ► 56% obyvatel Evropské unie mluví alespoň jedním cizím jazykem. To je o 6% více než v roce 2001. Češi v testech dopadli nadprůměrně – 61% udává, že je schopno vést rozhovor v cizím jazyce. Vyplývá to z nového průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Faktory ovlivňující přístup členských zemí k otevírání pracovních trhů ► Vývoj a dopady pracovních migrací v zemích plně otevřených pracovních trhů (Irsko, Švédsko, VB) (katastrofické scénáře – 1,5 mil. pracovníků z východních zemích) ► Nezaměstnanost ve vyspělých zemích EU (výše a struktura nezaměstnanosti v potenciální imigrační zemi) Důsledky pracovní mobility ► Možnost přílivu pracovních sil ze zemí EU ► Strach z nedostatku pracovních sil v ČR ► Podíl cizinců na pracovní síle cca 3 % (8-10 %) ► Řízená imigrace ► „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“http://www.imigracecz.org/ ► Evropská hrozba nedostatku pracovních sil (soupeření o cizince) ► Riziko odlivu mozků z ČR Cizinci v ČR ► 1994-1999 nárůst počtu pobývajících cizinců ► 2000 – zákon č. 326/1999 Sb. – snížení počtu cizinců o 30.000, novela 2001 ► 2006 – 321 500 cizinců, 43 % s trvalým pobytem ► Struktura cizinců – neměnná od roku 1996 ► Slovensko (17%), Ukrajina (32%), Vietnam (13%), Polsko (5%) a Rusko (6%) ► 31.5.2008 410 094 cizinců Zaměstnanost cizinců ► 31.12.2007 - 309 027 osob ► 78 % evidovaných na ÚP, zbytek – živnostenské oprávnění ► 31.10.2008 evidovaly ÚP – 36 % Slováků, 28 % Ukrajinců a 8 % Poláků Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska a jejich rodinní příslušníci – trvalý pobyt ► Povolení k trvalému pobytu po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu bez dalších podmínek ► Pokud je zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě 3 roky ► Jestliže je rodinným příslušníkem státního občana ČR, nebo občana EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu ► Průkaz o povolení k pobytu – platnost 10 let Občané zemí mimo EU ► Občané třetích zemí pobývající krátkodobě (do 90 dnů) bez víz – dohody, vládní nařízení ► Občané třetích zemí pobývající v ČR na základě krátkodobých víz do 90 dní ► Nad 90 dní – nelze prodloužit, max. platnost 1 rok, navazuje na něj dlouhodobý pobyt ► S povolením k dlouhodobému pobytu – navazuje na víza ► S povolením k trvalému pobytu – za 5 let nepřetržitého pobytu, po 4 letech nepřetržitého pobytu - pro cizince v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, po 2,5 letech – úspěšné absolventy projektu MPSV „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. ► S platným azylem Cizinci bez ohledu na hranice EU ► Registrovaní žadatelé o azyl ► Cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany – mimořádné události ► Nelegálně pobývající cizinci Zaměstnanost cizinců ► MPSV – evidence o vydaných platných povoleních a počtu informací o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce ► MPO – evidence o cizincích s živnostenským oprávněním Povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce ► Cizinci vykonávajícímu v ČR soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník VŠ nebo vědecký výzkumný nebo vývojový pracovník ve výzkumných institucích ► Který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž) avšak na dobu nejdéle 1 roku (nebo na dobu potřebou pro získání odborné kvalifikace) ► Do 26 let věku zaměstnaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež ► Duchovnímu církve registrované v ČR nebo náboženské společnosti ► Který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu ► Který bude vykonávat práci na základě svého zvolení nebo jmenování do funkce Povolení k zaměstnání se nevyžaduje ► obdržel azyl na území ČR; ► b) má povolení k trvalému pobytu na území ČR; ► c) je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným ► příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je ► mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády ČR zaručena vzájemnost; ► d) je ► výkonným umělcem, ► pedagogickým pracovníkem, ► akademickým pracovníkem vysoké školy, ► vědeckým pracovníkem, který je účastníkem vědeckého setkání, ► žákem nebo studentem do 26 let věku, ► sportovcem, ► osobou, která v ČR zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo osobou, ► která provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské ► práce, a jejíž pobyt na území ČR nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo ► celkem 30 dnů v kalendářním roce; ► e) je zaměstnán na území ČR podle mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament ČR ► souhlas a jíž je ČR vázána; ► f) je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné ► pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případě humanitární pomoci; ► g) je zaměstnán v mezinárodní hromadné dopravě, pokud je k výkonu práce na území ČR vyslán ► svým zahraničním zaměstnavatelem; ► h) je akreditován v oblasti sdělovacích prostředků; ► i) je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního ► zákona; ► j) vykonává práci v rámci přípravy na budoucí povolání ve školách a školských zařízeních ► zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení; ► k) je vyslán na území České republiky v rámci poskytovaných služeb zaměstnavatelem ► usazeným v jiném členském státu Evropské unie; ► l) pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ► společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo ► c), ► m) pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta ► jiného členského státu Evropské unie za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení ► uplynulo více než 12 měsíců. Cizinci s živnostenským oprávněním ► Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ► Cizinci mohou podnikat jako zahraniční FO, zakládat PO nebo zřizovat organizační složky svého podniku v zahraničí. Informovanost o pracovních příležitostech ► EURES – Evropské služby zaměstnanosti (1993), podpora mobility pracovní síly na evropském trhu práce. ► http://portal.mpsv.cz/eures ► http://eures.europa.eu Rakousko ► Pracovní povolení (zákon o zaměstnávání cizinců) ► Bilaterální dohody o zaměstnávání českých občanů ► Pozitivní seznam profesí, pro které jsou zjednodušené postupy vydání pracovního povolení http://www.ams.at/_docs/Fachkraefte-Zulassung_08.pdf ► Fachkrafte-Zulassung – zjednodušená forma pracovního povolení pro kvalifikovanou pracovní sílu ► Beschaftigungsbewillingung – platné 12 měsíců, podmínka měsíční plat vyšší než 2358 eur, žádá zaměstnavatel ► Freizugigkeitsbestatigung – neomezený přístup na rakouský trh práce, podmínka nejméně 12 měsíců bez přerušení povolení k legálnímu zaměstnání, nebo rodinný příslušník ► Nutné do 3 dnů přihlásit adresu pobytu ► Volná pracovní místa www.ams.at, www.jobroom.at. ……. Velká Británie ► Bez omezení (EU) ► 1.5.2004 Worker Registration Scheme – ohlašovací povinnost, registrace (90 liber), při změně práce do 12 měsíců – nová registrace, povinnost kontroly ze strany zaměstnavatelů ► www.workingintheuk.gov.uk ► www.reed.co.uk., www.fish4jobs.co.uk,.... ► http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme ► http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/belgie/ Mýty o zaměstnávání cizinců ► Berou práci - Cizinci mohou obsadit pouze ta volná pracovní místa, o která nemají čeští občané (nebo cizinci s trvalým pobytem a azylanti), zejména nezaměstnaní, zájem. Procedura, kterou zaměstnavatel musí podstoupit, aby mohl zaměstnávat cizince, je administrativně náročná a podléhá správnímu poplatku. Pro zaměstnavatele je jednodušší zaměstnávat osoby,které nemusejí mít povolení k zaměstnání. ► ALE: vliv na mzdy ► Cizinci jsou nekvalifikovaní Cizinci mívají obvykle vyšší kvalifikaci nežli domácí nezaměstnaní, zejména ve srovnání s dlouhodobě a opakovaně nezaměstnanými. Zaměstnavatelé často nepožadují u nahlášených volných pracovních míst jakékoliv vzdělání a kvalifikaci proto, aby mohli nabídnout nízkou mzdu. Na tu domácí nezaměstnaní nepřistoupí a zaměstnavatelé získají na tato místa relativně dobře kvalifikované cizince. ► Cizinci pracují v Česku načerno Někteří ano, ale ve srovnání s domácími pracovníky méně často, protože jejich zaměstnávání podléhá přísnější kontrole. Práce v šedé ekonomice je běžná také u domácích obyvatel. ► Cizinci stojí peníze Přechodně zaměstnávaní cizinci naopak odvádějí peníze na sociální pojištění, přičemž nemohou na tomto pojištění participovat. V případě, že jejich pracovní poměr skončí, končí i jejich povolení k pobytu. Pouze cizinci s trvalým pobytem a azylanti mohou využívat služeb úřadů práce a žádat o příspěvek uchazeče o zaměstnání v případě, že jsou nezaměstnaní. Odliv mozků ► Největší ztráta (možný pokles konkurenceschopnosti dané země) ► Zejména u těch profesí, kde je výrazný rozdíl v jejich ohodnocování (např. lékaři, v roce 2005 v Německu – 34 lékařů, VB 900 lékařů +sester,nahrazováno lékaři ze Slovenska 1000 lékařů + každá 12tá sestra) ► Odchod kvalifikovaných lidí do zahraničí představuje pro zemi původu hned několikanásobnou ztrátu. ► Jedná se zejména o: § ztrátu investic vložených do jejich vzdělání (vzdělávací politika je většinou spravována státem) § ztrátu fiskální (odchod lidí, který platí daně) – obecně, čím vyšší vzdělání, tím vyšší je ztráta Nelegální migrace ► Nelegální migrace ale není věcí pouze cizinců, ale i občanů České republiky – ti například tvořili 15% z osob, které byly v první polovině roku 2003 zadrženy při nedovoleném překročení státních hranic ČR. ► Každý rok použije pomoci převaděče pro překročení hranic zhruba 20-25% nelegálních migrantů. Osob s neregulérním cestovním dokladem jsou 3-4%, v úkrytu dopravního prostředku je nalezen stejný počet lidí. V roce 2003 bylo do 30. 6. zajištěno 337 asistujících osob, tedy osob, které pomáhají migrantům překročit hranici. Celkem 79% z nich jsou občané České republiky a 5% občané Číny. Zjišťování ilegálních pracovníků ► Britská organizace Migration Watch UK používá vzorec, kterým se snaží odhadnout počty ilegálních přistěhovalců. ► Výpočet je složen z 1% celkového počtu turistů s vízy, kteří přijeli do země za hodnocené období, z ݣelkového počtu všech zadržených ilegálních cizinců a 60% z celkového počtu cizinců, kteří neúspěšně žádali o azyl. Součet těchto tří položek představuje v ČR cca 20 000 osob ročně, v Británii pak více než 100 000 osob. ► mezinárodní organizace International Centre for Migration Policy and Development se sídlem ve Vídni odhaduje, že českým územím projde až 45 000 ilegálních cizinců ročně. ► Z uvedených údajů lze vyvodit, že za novodobé existence našeho samostatného státu se počet jeho obyvatel rozrostl o více než 200 000 nelegálních cizinců Klientský systém ► Předpoklady pro vznik klientského systému: ► Vysoká nezaměstnanost, velká práceschopnost a vysoké životní standardy ► V horských okresech Zakarpatské oblasti, která je ČR nejblíže, skutečná nezaměstnanost dosahuje přibližně 40 až 45 procent. Podobná je i situace v dalších západních oblastech Ukrajiny, kde je možné sledovat největší sociální migraci směrem na Západ. ► plat na Ukrajině je 70 dolarů. ► V České republice byla v 90. letech velká poptávka po lidech, kteří by mohli pracovat ve stavebnictví, službách a zemědělství. ► Hlavní poptávka byla po nekvalifikovaných, pomocných pracích, které jsou fyzicky náročné a nejméně placené. Hlavně za tímto účelem se v 90. letech do ČR přesunulo kolem 100 tisíc občanů Ukrajiny. ► Většina ukrajinských migrantů pochází z dělnického anebo zemědělského prostředí, jen malá část má vysokoškolské vzdělání.