Politika zaměstnanosti ČR, legislativní úprava a dopady změn na pracovní trhy Česká PZ v období před vstupem ČR do EU ► Vývoj PZ v 90. letech: slibný počátek ► Nové instituce PZ bezprostředně po 89 ► Legislativní rámec: zákon č. 1/1991 Sb o zaměstnanosti; zákon 9/91 o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. ► Rychlé stanovení aparátu APZ 2. pol. 90 let ► Růst sociálních problémů – růst nezaměstnanosti ► APZ i přes absolutní nárůst značně podfinanocvána ► Konec 90. let snaha o stabilizaci systému Nezbytnost reforem v kontextu přijetí ESZ ► NAPZ – významné integrační prvky – „Cíle národních politik členských zemích EU.“ ► NAPZ v ČR 1999 ► Přínosy: ► Vcelku přesná a adekvátní definice problémů ► Stanovení základních cílů APZ v souladu s ESZ ► ALE: ► Nedostatečná konkretizace cílů do podoby měřitelných a vyhodnotitelných úkolů ► Absence vymezení odpovědnosti za provedení a financování opatření. Změny v právní úpravě ► Oblast zaměstnanosti se po převratu začala řídit dvěma zákony, zákonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, a zákonem České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. ► Po rozpadu Československa převzala Česká republika dřívější pracovněprávní úpravu. § Přes mnohé novelizace těchto zákonů se došlo k závěru, že neposkytují dostatečné právní nástroje pro snižování nezaměstnanosti a rozvoj trhu práce. Zákon o zaměstnanosti 435/2004 ► Zásadní krok ► V souladu s právem EU ► 8 částí: ► úvodní ustanovení ► zprostředkování zaměstnání ► zaměstnávání osob se ZP ► zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí ► aktivní politika zaměstnanosti ► výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte ► kontrolní činnost ► Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Volný pohyb pracovníků EU ► Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinný příslušník mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak. ► Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 3 odst. 2 ► Zprostředkování zaměstnání ÚP (EURES) Změny zasahující do činnosti živnostníků a zaměstnavatelů ► Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. ► Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 13 odst. 1 Problematika švarcsystému ► Švarcsystém x outcourcing ► Sezónní práce – novela zákona 2005 Outsourcing ► Pojem "outsourcing" vychází ze spojení dvou anglických slov a v odborné literatuře je překládán jako "vytěsnění" nebo "odsunutí". ► V praxi se "outsourcing" nejčastěji využívá pro oddělení informačních technologií a informačních systémů, pro kancelářské služby, účetní zabezpečení chodu podniku, služeb oddělení dopravy, služby právní apod. ► Jak vyplývá z Nálezu Ústavního soudu (II.ÚS 69/03), rozumí se tzv. "outsourcingem" vytěsňování činností, které přímo nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jsou však pro jeho činnost potřebné. Zadáním těchto činností odborným firmám si zaměstnavatel vytváří prostor pro intenzivnější zaměření se na svou hlavní činnost. Z uvedeného Nálezu Ústavního soudu vyplývá, že využití "outsourcingu" není v rozporu s ustanovením § 13 zákona o zaměstnanosti, protože se neváže na plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti zaměstnavatele. Obchodně závazkový vztah je naplněn ► samostatně, tj., že činnost právnické nebo fyzické osoby není organizována ani řízena druhým účastníkem obchodně závazkového vztahu, to znamená, že mezi účastníky obchodně závazkového vztahu není vztah podřízenosti a nadřízenosti, ► pod vlastním jménem, tj., že při výkonu činnosti právnická nebo fyzická osoba jedná sama za sebe a svým jménem, nikoliv jménem druhého účastníka obchodě závazkového vztahu, ► na vlastní odpovědnost, tj., že při výkonu podnikatelské činnosti majetkoprávní důsledky vyplývající z provádění činnosti nese právnická nebo fyzická osoba a nejdou na vrub druhého účastníka obchodně závazkového vztahu, ► za účelem dosažení zisku, tj., že úmyslem právnické nebo fyzické osoby je zisk realizovat, i když činnost nemusí být zisková. Změny dopadající na uchazeče o zaměstnání ► Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnání, pokud zákon nestanoví jinak, je také zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby, nebo které je sjednáno na dobu určitou delší než 3 měsíce. ► Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 20 Vhodné zaměstnání pro dlouhodobě evidované ► Vhodným zaměstnáním je zaměstnání sjednané na dobu kratší 3. měsícu s úvazkem nejméně 80 % týdenní prac. Doby. Nebo zaměstnání sjednané na dobu delší než 3 měsíce s úvazkem nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby. Možnost přivýdělku ► Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je nižší než polovina minimální mzdy, a výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna je nižší než polovina minimální mzdy. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 25 odst. 3 § Podle novely zákona o zaměstnanosti účinné od 1.1.2006 je částka, kterou si uchazeč může přivydělat, upřesněna tak, že nesmí přesáhnout měsíčně polovinu minimální mzdy. .Novela zákona o zaměstnanosti č.382/2005 Sb. Vyřazení z evidence ► Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu, odmítne se podobit vyšetření svého zdravotního stavu nebo odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu, neplní studijní a výcvikové povinnosti, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření znalostí a dovedností. ► Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 30 odst. 2 Dopady na agentury práce a brigádníky ► Podle nového zákona o zaměstnanosti se zprostředkováním zaměstnání agenturou práce rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. ► Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §66 Srovnání nákladů na brigádníka najatého přes agenturu práce před a po změně podmínek jejich zaměstnávání Změny v nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti uplatňovaných úřady práce ► Jsou to fyzické osoby do 25 let věku, absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Úřad práce je povinen těmto uchazečům o zaměstnání nabídnout vypracování individuálního akčního plánu. ► Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §33 odst. 1, 2 Změny v APZ ► překlenovací příspěvek, ► příspěvek na dopravu zaměstnanců ► a příspěvek na zapracování ► rozšíření rekvalifikace Nová právní úprava dětské práce ► Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba mladší 15 let, nebo starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku. ► Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost pro právnickou nebo fyzickou osobu, jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj. Dítě může tuto činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení vydaného pro určité dítě a určitou činnost. § Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §121 odst. 1,2 Novela zákona o zaměstnanosti (2009) ► Cíl: Pružnější pracovní trh ► Motto navržených změn: „Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje“ „Ten, kdo se snaží, se musí mít lépe než ten, kdo je pasivní“ „Rychleji vyřešit životní situaci se vyplatí“. IAP ► Všem uchazečům o zaměstnání bude umožněno požádat ÚP o vypracování IAP ► Povinnost ÚP vypracovat IAP všem uchazečům, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců Zpřísnění vyřazení z evidence ► Pro neplnění povinností ► Ten, kdo po 5 měsících evidence odmítne nabízenou rekvalifikaci Úprava v okruhu znevýhodněných osob ► Navrhuje se, aby za znevýhodněné nebyli považováni absolventi VŠ a mladí lidé do 25 let, ale aby se zvýšená péče věnovala jen mladým lidem do 20 let věku. Podpora nezaměstnanosti ► Podpora v nezaměstnanosti ► Zkrácení ve všech věkových kategoriích (5-11 měsíců) ► Změna procentní sazby: 2 měsíce 65 %;2 měsíce 50 % ; ostatní 45 % průměrného čistého výdělku. ► Zpřísnění podmínky nároku na podporu Nárok na podporu ► „ Na podporu nebude mít nárok ten, který v posledních 6. měsících před zařazením opakovaně (nejméně 2 x ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval ÚP) ► Cíl: zabránit účelovým nástupům do zaměstnání Zpřísnění postihu nelegální práce ► Z 2 na 5 mil Kč ► U FO 10.000,- Kč ► Nelegální práce = práce vykonávaná v rozporu se zelenou kartou. Zelené karty ► Struktura VPM ► Zelené karty: ► možný nástup na VPM v evidenci 30 dnů, které nebylo obsazeno pracovníkem ČR nebo EU ► výchozí země – upravena vyhláškou MV ČR ► Pouze na místa uvedena v rejstříku ► ZK bude udělovat MV ► MPSV – kontrola VPM v rejstříku ► Rozdíl mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovníkem ► Rodinní příslušníci – nutnost prokázat schopnost příjmově zajistit. Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi ► I pro změny v systému pomoci v hmotné nouzi platí následující pravidla: ► „Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje“ ► „Ten, kdo se snaží……………………… ► Změny se týkají: ► výše příspěvku – rozlišení osob, které příspěvek pobírají do/nad 6 měsíců ► způsobu výplaty dávek – elektronický platební prostředek. Výše příspěvku na živobytí ► „Navrhujeme, aby částka živobytí osob, které budou pobírat příspěvek déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací, přitom nejsou účastny „běžného trhu práce“ či programů APZ, a které: ► A) vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hod měsíčně – částka životního minima zvýšené o ݣozdílu mezi ŽM a EM ► B) vykonávají dobrovolnickou službu nebo VS v rozsahu 20 hod – částka ŽM ► C) nevykonávají – EM Modelové situace - IAP ► Uchazeč o zaměstnání byl zařazen do evidence uchazečů. Po pěti měsících evidence mu úřad práce vypracuje individuální akční plán směřující k lepší možnosti uplatnění na trhu práce. Pokud se uchazeč o zaměstnání odmítne podílet na jeho vypracování, bude z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen. Výše podpory Opakované ukončení zaměstnání ► Uchazeč o zaměstnání nastoupil do vhodného zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce 1. února. Ve zkušební době ho bez vážných důvodů 17. února ukončil. Zaevidoval se opět na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti. Úřad práce mu znovu zprostředkoval vhodné zaměstnání, do kterého nastoupil 1. dubna. Tento pracovní poměr rozvázal k 30. červnu opět bez vážných důvodů. V následující evidenci uchazečů o zaměstnání od 3. července mu nebude podpora v nezaměstnanosti již náležet Zelené karty ► Cizinec, který bude mít zájem o zaměstnání v České republice, si na internetu v seznamu pracovních míst vhodných pro držitele zelené karty vyhledá místo, které by mu vyhovovalo. Na zastupitelském úřadu České republiky požádá o vydání zelené karty na konkrétní pracovní místo. K žádosti bude muset mimo jiné doložit, že splňuje požadované kvalifi kační předpoklady. Jeho žádost bude postoupena Ministerstvu vnitra ČR, které o vydání zelené karty rozhodne do 30 dnů. Cizinec poté do 14 dnů obdrží vstupní vízum k převzetí zelené karty, zelenou kartu si na území České republiky převezme a může nastoupit do zaměstnání. Oproti dosavadnímu stavu mu odpadne jednání s úřadem práce o vydání povolení k zaměstnání. Modelové situace v souvislosti zákona o hmotné nouzi ► Výchozí situace:Pan Novák, 35 let, žije sám (není společně posuzován s žádnou osobou), je nezaměstnaný, vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání. Odmítnutí zaměstnání Aktivní hledání zaměstnání Vykonávání veřejné služby Vykonávání veřejné služby (2) SPZ podle zákona o zaměstnanosti ► sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, ► koordinace opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, ► uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, ► tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti, ► hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, ► poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb, ► poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ► opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikacím, přípravě k práci atd., ► opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, ► usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území ČR a z území ČR do zahraničí. Strategie pracovního trhu členských zemí EU ► Společným znakem strategií pracovního trhu všech členských zemí EU je dosáhnout: ► včasné aktivace a intervence ve snaze předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti, ► individualizace a profesionalizace služeb zaměstnanosti, ► cílenost opatření k nejvíce znevýhodněným skupinám na trhu práce, ► zvyšování kvality a vzájemné provázanosti jednotlivých opatření trhu práce, ► důraz na dlouhodobý význam lidského kapitálu, ► potřeba transformace stávajících daňových a dávkových systémů, ► zvýšení pobídkovosti politiky pracovního trhu s cílem zajistit, aby se vyplatilo pracovat. Priority NAP zaměstnanosti 2004-2006 ► podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti; ► zaměstnanost; ► reforma veřejných financí; ► udržitelný rozvoj. Priority NAPZ V rámci aktivních a preventivních opatření pro nezaměstnané a neaktivní osoby má ČR zajistit aby: ► každé nezaměstnané osobě byl nabídnut nový start do doby než dosáhne 6 měsíců nezaměstnanosti u mladých a 12 měsíců u dospělých, ► Se do roku 2010 účastnilo některého opatření APZ 25 % dlouhodobě nezaměstnaných, a to ve formě školení rekvalifikace, praxe, pracovního místa nebo jiného opatření na podporu zaměstnatelnosti, ► modernizovat instituce trhu práce, ► zajistit pravidelné hodnocení efektivity a činnosti programů trhu práce. Národní program reforem 2005-2008 ► Národní program reforem ČR schválila vláda v roce 2005 v souladu s doporučeními Evropské rady a Integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost (2005-2008) a s požadavky EK. ► Flexibilita trhu práce (zahrnuje 5 prioritních opatření), ► Začleňování na trhu práce (zahrnuje 5 prioritních opatření), ► Vzdělávání (zahrnuje 7 prioritních opatření). Flexibilita trhu práce ► Mobilita trhu práce ► Smluvní volnost účastníků pracovněprávních vztahů – flexibilní formy práce ► Snížení zdanění příjmů (snížení nejnižší mezní sazby z 15 na 12 %) ► Modernizace politiky zaměstnanosti Opatření v rámci flexibility na trhu práce ► Strop pro vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění (aby však mohl využít výhod, musel by jeho plat činit 86 240 Kč) ► Od ledna 2007 účinnost zákonů o pomoci v hmotné nouzi, o životním a existenčním minimu a novela zákona o státní sociální podpoře ► OP RLZ - přispět k modernizaci politiky zaměstnanosti, dobíhají poslední projekty Příklad systémového projektu OP RLZ Začleňování na trhu práce ► Snížení nezaměstnanosti mladých do 25 let ► Prosazování rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce ► Zvýšit participaci starších osob na trhu práce ► Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací ► Zjednodušit přístup cizinců Opatření v rámci priority ► Mladí lidé – program První příležitost – IAP ► Začleňování nezaměstnanosti žen a starších osob – moderní formy organizace práce ► Národní plán přípravy proti stárnutí ► Profesní mobilita – rekvalifikace ► Projekty financovány z ESF v rámci OP RLZ Flexibilní formy zaměstnání ► Podle zákoníku práce přichází v úvahu: ► Kratší a změněná pracovní doba ► Pružná pracovní doba ► Práce z domova částečná nebo úplná (homeworking) ► Práce na dálku (distanční spolupráce, teleworking ► Dohody o práci konané mimo pracovní pměr, tj. dohoda o provední práce a dohoda o pracovní činnosti ► Konta pracovní doby Flexibilní práce (2) ► Sdílení pracovního místa více zaměstnanci ► Víkendová práce ► Volná pracovní doba ► Stlačení pracovní doby ► Flexibilní začátek pracovního týdne, atd. Evropský sociální fond ► Založen Římskoou smlouvou již v roce 1957 ► Klíčový nástroj pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti ► Poslání: rozvíjení zaměstananosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí ► Zodpovědnost MPSV Programy pro čerpání prostředků z ESF pro rok 2004-2006 ► Operační program Rozvoj lidských zdrojů ► Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu ► Iniciativa Společenství EQUAL ► Společný regionální operační program Priority a opatření OPRLZ Národní projekty ► Najdi si práci - podpora nových forem zaměstnání a zvýšení APZ ► Návrat do práce – pomoc zájemcům k co nejrychlejšímu návratu do práce ► 30 projektů; 1,9 mld Kč Programy pro čerpání prostředků 2007-2013 ► Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ► Operační program vzdělávání a konkurenceschopnost ► Operační program Praha – Adaptabilita OP LZZ Finanční prostředky