Veřejná volba III Hlasovací pravidla a hlasovací systémy Hlasovací pravidla Hlasování n jednomyslné rozhodnutí O/ časově náročné, oportunistické jednání, obchodování s hlasem n většinový systém Optimální hlasovací pravidlo Většinové pravidlo n Nejužívanější hlasovací pravidlo n Není nejefektivnější (optimální) pro všechny agendy n Rae teorém ¨ Jedinec hledá takové pravidlo, které minimalizuje možnost, že bude podporovat variantu, která prohraje a oponovat variantě, která vyhraje Veřejná volba v zastupitelské demokracii n Mediánový volič, n Systém více politických stran n Ostrogorski paradox n Logrolling Mediánový volič - předpoklady n většinové hlasovací pravidlo n každý z voličů může dát hlas jen jednomu z kandidátů n neexistuje mechanismus měření preferencí n tajné hlasování Mediánový volič - Chování kandidátů n Pozice kandidátů na ose <0; 1> n 101 voličů, uspořádané preference <0; 1> n volič volí kandidáta nejblíže preferencím Mediánový volič - Chování kandidátů n Pokud existují 2 kandidáti, jejichž politické pozice lze zobrazit na spojité lineární škále, preference jednotlivých voličů jsou jednovrcholové, rozdělení jejich preferencí je známo a volby probíhají na základě většinového pravidla, n pak existuje jediná Nashova rovnováha hry hledání pozice kandidáta, která je stejná pro oba kandidáty n => umístit se do pozice mediánového voliče Ostrogorského paradox n Volby, kde je více témat než polit. stran n Volič vybírá stranu, která má v programu co nejvíce preferovaných stanovisek n Může to vést k tomu, že při většinovém systému vítězí strana, která v žádném z bodů nemá většinovou podporu Ostrogorského paradox n více témat než počet kandidátů (stran) n volič vybírá tu stranu, která jim vyhovuje v nejvíce tématech n vítězí (může zvítězit) strana, která nemá ani v jednom z témat nadpoloviční podporu Ostrogorského paradox Logrolling n „obchodování s hlasy“ n Neformální trh „když podpoříš můj návrh, podpořím tvůj“ n Je toto chování aktérů veřejné volby efektivní? Za jakých podmínek? Logrolling (2) Logrolling (3) n Možné koalice ¨ (A,B) (90, 80, -60) stadion+obchvat ¨ (A,C) (80, -50, 70) stadion+muzeum ¨ (B,C) (-50, 70, 70) obchvat+muzeum n A preferuje koalici s B n B preferuje koalici s A Logrolling (4) Volební mechanismus (systém) n HLASOVÁNÍ ¨ Hlasovací pravidlo n Jednomyslné (Paretovsky efektivní) n Většinová pravidla (prostá, absolutní, kvalifikovaná) ¨ Způsob hlasování (tajná volba…) n SČÍTÁNÍ HLASŮ (pro poměrné volební systémy) ¨ Metoda sčítání hlasů (přepočet hlasů na mandáty) Základní většinová pravidla n Pravidlo prosté většiny n Pravidlo relativní většiny n Systém dvojitých voleb n Systém alternativního hlasování s označením preferencí n Systém vyčerpávajících primárek n Condorcetovo kritérium Základní většinová pravidla Jiná hlasovací pravidla n Pluralitní hlasování n Hlasování na základě přidělování bodů n Hlasování na bázi váženého uspořádání n Souhlasné (schvalující) hlasování Metody sčítání hlasů n Způsob přepočtu hlasů na mandáty n Metody volebního koeficientu n Metody volebního dělitele Metody volebního koeficientu n Hareova formule n Hagenbach-Bischofova metoda n Imperiali Metody volebního dělitele n D’Hondtův systém (viz http://icon.cat/util/elections#) ¨ řada 1, 2, 3 n Saint-Laguëův systém ¨ řada 1, 3, 5 n Imperialiho systém ¨ řada 2, 3, 4 Měření síly koalic (Voting power) n Vytváření koalic a následné hlasování lze brát jako kooperativní hru o n hráčích n Předpoklady ¨ Všichni zástupci jedné strany hlasují jednotně ¨ V rámci koalice hlasují všichni jednotně ¨ Lze vytvořit jakoukoli koalici stran a všechny jsou stejně pravděpodobné Volby do PSP PČR n Republikové mandátní číslo n Haareova formule n Počet mandátů na volební kraj n Počet mandátů na stranu v kraji n D´Hondtův systém Indexy volební síly n angl. Voting Power Index n Měřítko „významnosti“ dané strany (kandidáta) v rámci rozhodování n Odvíjí se od vlivu daného subjektu na vytvoření (vítězné) koalice Indexy volební síly – volební hry n N=(1,2,…,n) – mn. pol. stran v parlamentu n a[i] – počet zastupitelů i-té strany n - celkový počet zast. ze všech stran n a - hodnota volebního pravidla n Int (a.a[o])+1 – kvórum (číselná hodnota a) n Pro vítěznou koalici musí platit Indexy volební síly n Jednoduchá síla R[i n ] Shapley-Shubikův index σ[i ]n Benzhafův index b[i n ] Colemanův index C[i ]Indexy volební síly (S-S index) Shapley-Shubikův index n Pravděpodobnost, že i-tá strana bude nezbytná při sestavování vítězné koalice (všech teoreticky možných) Indexy volební síly (S-S index) n Shapley-Shubikův index n Sčítáme přes všechna S – vítězné koalice, ve kterých je strana i obsažena a platí, že S-{i} je poražená n Platí Indexy volební síly (Benzhaf index) n Benzhafův index n (N, a) volební hra n e[i] – počet všech koalic, kde i je nepostradatelný Indexy volební síly (Benzhaf index) n Pravděpodobnost, že i-tá strana svým odstoupením bude anulovat vítězné postavení koalice Teorie formování koalic n Předpovídání struktury koalic v parlamentu n Vybírají podmnožinu ze všech dostupných koalic (těch je 2^n-1) n Teorie ¨ Politické ¨ Nepolitické Nepolitické teorie formování koalic n Hra s konstantním součtem (zero-sum game) n Minimální většinová n Nejmenší většinová n Koncepce vyjednávacího návrhu Politické teorie formování koalic n Minimální souvislá koalice n Uzavřená koalice s minimálním rozpětím n Kontrola mediánového voliče Použitá literatura n FIALA, P. Skupinové rozhodování. Praha : VŠE, 1997. 193 s. ISBN 80-7079-044-X n CULLIS, J., JONES, P. Public finance and public choice. 2nd ed. Oxford : Oxford University Press, 1998. 422 s. ISBN 0198775792 n BUCHANAN, J., TULLOCK, G. Calculus of Consent: The Logical Foundations of Constitutional Democracy. University of Michigan Press, 1962. n BIERMAN, H. S. Game theory with economic applications. 2nd ed. Reading : Addison-Wesley, 1998. 452 s. ISBN 0201847582 n MUELLER, D. C. Public choice III. 1st ed. Cambridge : Cambridge University Press, 2003. 768 s. ISBN 0521894751 Doporučená literatura n ARROW, K. 1951. Social Choice and Individual Values. New York: Wiley. n BLACK, D. 1958. The Theory of Committees and Elections. London and New York. Cambridge University Press. n DOWNS, A. 1957. An Economic Theory of Democracy. New York. Harper. n OLSON, M. 1965. The Logic of Collective Action. New York. Schocken. n NISKANEN, W. 1971. Bureaucracy and Representative Government. Chicago, Illinois. Aldine-Atherton.