Tržní síly nabídky a poptávky 1
3. Tržní síly nabídky a poptávky
mic-slide03 (2 / 48)
Co se dnes naučíte
co je to trh a konkurence
jaké faktory určují velikost nabídky a poptávky na konkurenčním
trhu
jak nabídka a poptávka spolu určují cenu statku a prodané
množství
jak změna ve faktorech určujících velikost nabídky a poptávky
změní tržní cenu a prodané množství
jak trhy alokují zdroje
Přednáška odpovídá kapitolám 4 a 6.
mic-slide03 (3 / 48)
Trh
Trh je skupina kupujících a prodávajících určitého statku
nebo služby.
Trhy mohou být
organizované (komoditní / akciová burza, . . . )
neorganizované (restaurace, maloobchod, . . . )
Kupující ví, že existuje více prodejců, mezi kterými si mohou
vybírat, a další kupující, se kterými soutěží o statky nabízené
prodejci.
Prodejci ví, že existuje víc kupujících, kterým mohou prodat,
a víc prodejců, se kterými soutěží o peníze kupujících.
Umění je správně určit, kdo na daný trh patří a kdo už ne.
mic-slide03 (4 / 48)
Konkurence
Konkurence znamená soutěž ­ mezi kupujícími, nebo mezi
prodávajícími.
Konkurenční trh je trh, na kterém je mnoho prodávajících
a kupujících, takže soutěž mezi nimi je silná a každý z nich
má pouze zanedbatelný vliv na tržní cenu.
Jednotlivé trhy se v daném okamžiku liší stupněm konkurence.
Tržní síly nabídky a poptávky 2
mic-slide03 (5 / 48)
Typy konkurenčních struktur na straně nabídky
dokonalá konkurence má tyto vlastnosti:
prodávané statky jsou homogenní  zcela stejné
kupujících i prodejců je tolik, že žádný z nich nedokáže
ovlivnit tržní cenu = jsou příjemci ceny
existuje volný vstup na trh a odchod z trhu
monopol znamená, že na trhu je jen jeden prodejce, který
určuje ceny
monopolistická konkurence znamená, že na trhu je
mnoho prodávajících, kteří nabízejí mírně odlišné výrobky;
každý prodejce může do jisté míry ovlivnit svou
cenu
oligopol znamená, že na trhu je malé množství prodejců,
kteří na sebe musejí vzájemně reagovat ­ hrají strategické
hry
mic-slide03 (6 / 48)
Konkurence na straně poptávky
Na straně poptávky obvykle pro jednoduchost uvažujeme dokonalou
konkurenci.
Monopson znamená, že na trhu je jen jeden kupující.
mic-slide03 (7 / 48)
V této a příštích dvou přednáškách
V této a příštích dvou přednáškách budeme předpokládat na
obou stranách trhu dokonalou konkurenci.
Taková konkurence sice v realitě není příliš častá, ale
dokonale konkurenční trhy se snadno analyzují
model se často používá jako první krok k analýze každého
trhu (na většině trhů je určitý stupeň konkurence)
model tvoří benchmark pro hodnocení ostatních konkurenčních
struktur
mic-slide03 (8 / 48)
Poptávka
Poptávané množství je množství statku či služby, které jsou
kupující ochotní a schopní koupit.
Poptávané množství závisí na mnoha faktorech ­ nás zajímá
předně, jak poptávané množství závisí na ceně statku či služby.
Poptávková tabulka znázorňuje vztah mezi cenou statku a
poptávaným množství.
Poptávková křivka graficky znázorňuje vztah mezi cenou
statku a poptávaným množství.
Poptávané množství obvykle klesá s růstem ceny  poptávková
křivka je obvykle klesající.
Tržní síly nabídky a poptávky 3
mic-slide03 (9 / 48)
Individuální poptávková tabulka a křivka
Klářina poptávka po pivě:
cena piva
(P)
poptávané
množství (qd
)
zdarma 6
20 Kč 5
40 Kč 4
60 Kč 3
80 Kč 2
100 Kč 1
P
Q1
100
2
80
3
60
4
40
5
20
6
0
d
mic-slide03 (10 / 48)
Tržní poptávková tabulka
Poptávané množství na trhu je součtem množství poptávaných
jednotlivými kupujícími při dané ceně.
cena piva Klářino qd
K Nadino qd
N tržní Qd
zdarma 6 + 9 = 15
20 Kč 5 + 7 = 12
40 Kč 4 + 5 = 9
60 Kč 3 + 3 = 6
80 Kč 2 + 1 = 3
100 Kč 1 + 0 = 1
Poptávkové tabulky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)!
mic-slide03 (11 / 48)
Tržní poptávková křivka
P
Q
0
15
20
12
40
9
60
6
80
3
100
1
dK
dN
D
1 + 0 = 1
1 + 2 = 3
3 + 3 = 6
4 + 5 = 9
5 + 7 = 12
Poptávkové křivky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)!
mic-slide03 (12 / 48)
Faktory ovlivňující poptávané množství
Mezi hlavní faktory ovlivňující poptávané množství patří
cena statku
počet kupujících
důchod (příjem) kupujících
ceny statků, s nimiž existuje vztah
preference
očekávání
Poptávková křivka ukazuje, jak změna ceny mění poptávané
množství za jinak stejných okolností (ceteris paribus).
Tržní síly nabídky a poptávky 4
mic-slide03 (13 / 48)
Posun poptávkové křivky × posun po křivce
Změna ceny znamená posun po poptávkové křivce.
Změna ostatních faktorů ovlivňujících poptávané množství posouvá
celou poptávkovou křivku = změna poptávky.
Q
P D
P
P
Q Q Q
P D D
posun po křivce poptávky posun poptávkové křivky
mic-slide03 (14 / 48)
Změna počtu kupujících
Růst počtu kupujících zvyšuje množství poptávané při každé
ceně, což posouvá poptávkovou křivku vpravo (nahoru).
k Nadě se přidala Klára
P
Q
0
15
20
12
40
9
60
6
80
3
100
1
D
D
mic-slide03 (15 / 48)
Změna důchodu kupujících
Růst důchodu způsobí růst poptávaného množství normálních
statků při každé ceně  poptávková křivka se posouvá vpravo.
Růst důchodu způsobí pokles poptávaného množství podřadných
statků při každé ceně  poptávková křivka se posouvá
vlevo.
růst důchodu:
P
Q
DD P
Q
DD
normální statek podřadný statek
mic-slide03 (16 / 48)
Změna cen statků, s nimiž existuje vztah
Dva statky jsou substituty, pokud zvýšení ceny jednoho zvýší
poptávku po druhém.
Dva statky jsou komplementy, pokud zvýšení ceny jednoho
způsobí snížení poptávky po druhém.
růst ceny:
P
Q
DD P
Q
DD
substitutu komplementu
Tržní síly nabídky a poptávky 5
mic-slide03 (17 / 48)
Změna preferencí
Každá změna preferencí (,,chutí") změní i poptávku.
Ekonomové považují preference za dané (psychologicky, historicky,
. . . ) a nesnaží se je vysvětlit. Dokážou však zkoumat,
co se stane při jejich změně.
(Při snaze vysvětlit jevy reálného světa ekonomové obvykle
uvažují změnu preferencí až nakonec.)
mic-slide03 (18 / 48)
Očekávání
Lidé se obvykle rozhodují ne na základě okamžité situace, ale
s ohledem na delší plánovací horizont. Proto jejich chování
ovlivní i to, co očekávají v budoucnosti.
Například:
pokud lidé očekávají zvýšení svého důchodu v budoucnosti,
začnou více utrácet už nyní
pokud očekávají snížení ceny v budoucnosti, mohou být
ochotní méně kupovat dnes
mic-slide03 (19 / 48)
Změna ceny statku
Změna ceny ovlivňuje poptávané množství, protože vytváří dva
efekty:
důchodový efekt ­ zvýšení ceny snižuje ceteris paribus
reálný důchod domácnosti a ta nakupuje méně normálních
statků a více podřadných statků
substituční efekt ­ zvýšení ceny relativně zlevňuje jeho
substituty ­ domácnost jimi statek nahradí
Poptávka po normálních statích je klesající, protože oba efekty
jdou stejným směrem.
U podřadných statků jsou efekty proti sobě. Podřadné statky
však obvykle mají mnoho substitutů, takže substituční efekt je
větší a poptávka je obvykle klesající.
mic-slide03 (20 / 48)
Shrnutí faktorů, které ovlivňují kupující
Zvýšení způsobí
ceny posun podél
poptávkové křivky
nahoru
počtu kupujících posun poptávkové
křivky D
vpravo
důchodu posun poptávkové
křivky D
normální statky
vpravo, podřadné
vlevo
ceny jiných statků posun D substituty vpravo,
komplementy vlevo
preferencí posun D vpravo
očekávání posun D
Tržní síly nabídky a poptávky 6
mic-slide03 (21 / 48)
Nabídka
Nabízené množství je množství statku či služby, které jsou
prodávající ochotní a schopní prodat.
Nabízené množství závisí na mnoha faktorech ­ nás zajímá
předně, jak nabízené množství závisí na ceně statku či služby.
Nabídková tabulka znázorňuje vztah mezi cenou statku a nabízeným
množství.
Nabídková křivka graficky znázorňuje vztah mezi cenou statku
a nabízeným množství.
Nabízené množství obvykle s růstem ceny roste  nabídková
křivka je obvykle rostoucí.
mic-slide03 (22 / 48)
Individuální nabídková tabulka a křivka
Nabídka piva jedním pivovarem:
cena piva
(P)
nabízené
množství (qs
)
zdarma 0
5 Kč 1
10 Kč 2
15 Kč 3
20 Kč 4
25 Kč 5
P
Q0
0
1
5
2
10
3
15
4
20
5
25
s
mic-slide03 (23 / 48)
Tržní nabídková tabulka
Nabízené množství na trhu je součtem množství nabízených jednotlivými
prodávajícími při dané ceně.
cena piva qs
S Starobrna qs
P Plzně tržní Qs
zdarma 0 + 0 = 0
5 Kč 1 + 0 = 1
10 Kč 2 + 3 = 5
15 Kč 3 + 6 = 9
20 Kč 4 + 9 = 13
25 Kč 5 + 12 = 17
Nabídkové tabulky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)!
mic-slide03 (24 / 48)
Tržní nabídková křivka
P
Q
0
0
5
1
10
5
15
9
20
13
25
17
sS sP S
1 + 0 = 1
2 + 3 = 5
3 + 6 = 9
4 + 9 = 13
Nabídkové křivky se sečítají vodorovně (pro každou cenu)!
Tržní síly nabídky a poptávky 7
mic-slide03 (25 / 48)
Faktory ovlivňující nabízené množství
Mezi hlavní faktory ovlivňující poptávané množství patří
cena statku
počet prodávajících
ceny vstupů
technologie
očekávání
Nabídková křivka ukazuje, jak změna ceny mění ceteris paribus
nabízené množství.
mic-slide03 (26 / 48)
Posun nabídkové křivky × posun po křivce
Změna ceny znamená posun po nabídkové křivce.
Změna ostatních faktorů ovlivňujících nabízené množství posouvá
celou nabídkovou křivku = změna nabídky.
Q
P S
P
P
Q Q Q
P S S
posun po křivce nabídky posun nabídkové křivky
mic-slide03 (27 / 48)
Změna cen vstupů
Vstupy (výrobní faktory) jsou statky a služby přímo použité
k výrobě jiného statku či služby.
Snížení ceny vstupu dělá výrobu ziskovější při každé úrovni
ceny výstupu, takže firmy při každé úrovni ceny produkují více,
což posouvá nabídkovou křivku vpravo.
mic-slide03 (28 / 48)
Změna technologie
Technologie určuje, kolik kterých vstupů je třeba k výrobě
jedné jednotky výstupu.
Zlepšení technologie, které šetří náklady má stejný efekt jako
pokles cen vstupů ­ firmy nabízejí při každé ceně výstupu více,
takže se nabídková křivka posouvá doprava.
Tržní síly nabídky a poptávky 8
mic-slide03 (29 / 48)
Změna počtu prodejců
Růst počtu prodejců zvyšuje množství nabízené při každé ceně,
takže se tržní nabídková křivka posouvá doprava.
P
Q
0
0
5
1
10
5
15
9
20
13
25
17
sS sP S
1 + 0 = 1
2 + 3 = 5
3 + 6 = 9
4 + 9 = 13
mic-slide03 (30 / 48)
Očekávání
Firmy obvykle rozhodují ne na základě okamžité situace, ale
s ohledem na delší plánovací horizont. Proto jejich chování
ovlivní i to, co očekávají v budoucnosti.
Například:
události na Blízkém východě ovlivní očekávanou cenu ro-
py
jiní producenti ropy mohou na základě toho omezit svou
současnou nabídku ­ čekají na budoucí vyšší ceny ­ nabídka
ropy klesá (doleva)
Obecně mohou výrobci, kteří čekají růst cen své produkce
omezit svou současnou a zvýšit budoucí nabídku (pokud je jejich
produkce trvanlivá).
mic-slide03 (31 / 48)
Změna ceny statku
Zvýšení ceny motivuje firmu vyrobit více, protože ceny vstupů
relativně klesají vůči ceně produktu firmy. Firma může odlákat
více zdrojů z jiných výrob a za zvýšení produkce je odměněna
ziskem.
V dlouhém období láká zisk do odvětví další výrobce.
mic-slide03 (32 / 48)
Shrnutí faktorů, které ovlivňují prodejce
Zvýšení způsobí
ceny posun podél nabídkové křivky nahoru
počtu prodávajících posun nabídkové křivky S vpravo
cen vstupů posun nabídkové křivky S vlevo
technologie posun S vpravo
očekávání posun S
Tržní síly nabídky a poptávky 9
mic-slide03 (33 / 48)
Tržní rovnováha
Tržní rovnováha je situace, ve které jsou nabídka a poptávka
uvedeny do rovnováhy, tj. tržní cena je na úrovni, při které je
nabízené a poptávané množství stejné.
Rovnovážná cena je cena, při které je nabízené a poptávané
množství stejné.
Rovnovážné množství je nabízené a poptávané množství při
rovnovážné ceně.
mic-slide03 (34 / 48)
Tržní rovnováha (pokrač.)
P Qd
Qs
0 6 0
1 5 1
2 4 2
3 3 3
4 2 4
5 1 5
6 0 6
P
Q0
0
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
SD
EE
Kupující a prodávající posouvají svým jednáním trh přirozeně
k rovnováze.
mic-slide03 (35 / 48)
Převis nabídky nad poptávkou
P
Q0
0
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
SD
Nadbytek
EE
Při ceně 5
kupující poptávají 1 jednotku,
prodejci nabízejí 5 jednotek.
Vzniká nadbytek 4 jednotky.
Prodejci, kteří nemohou prodat,
snižují cenu.
Cena klesá ke své rovnovážné
úrovni.
mic-slide03 (36 / 48)
Převis poptávky nad nabídkou
P
Q0
0
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
SD
Nedost.
EE
Při ceně 1
kupující poptávají 5 jednotek,
prodejci nabízejí 1 jednotku.
Vzniká nedostatek 4 jednotky.
Prodejci, vidí, že lidé jsou za
nabízené množství ochotni platit
víc (chtějí víc jednotek, než
je na trhu). Proto zvyšují cenu.
Cena roste ke své rovnovážné
úrovni.
Tržní síly nabídky a poptávky 10
mic-slide03 (37 / 48)
Cenové regulace: cenový strop
Cenový strop je příkladem cenové regulace, kdy vláda stanoví
nejvyšší povolenou cenu, za kterou smí být zboží prodáno.
P
Q0
0
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
SD
Nedost.
EE
QS
QS
QD
QD
Příklad: regulace nájemného.
Cenové stropy jsou buď neúčinné
(P  P
),
nebo brání dosažení rovnováhy
a způsobují nedostatek
(P < P
).
Za regulovanou cenu se prodá
minimum z QS
a QD
, zde QS
.
mic-slide03 (38 / 48)
Příklad: regulace nájemného v Británii
mic-slide03 (39 / 48)
Cenové regulace: minimální cena
Minimální cena je příkladem cenová regulace, kdy vláda stanoví
nejnižší povolenou cenu, za kterou se smí zboží prodávat.
P
Q0
0
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
SD
Přebytek
EE
Příklad: zákon o minimální
mzdě.
Minimální ceny jsou buď neúčinné
(P  P
),
nebo brání dosažení rovnováhy
a způsobují převis nabídky,
např. nezaměstnanost
(P > P
).
Za regulovanou cenu se prodá
minimum z QS
a QD
, zde QD
.
mic-slide03 (40 / 48)
Tržní rovnováha v praxi ­ experiment
Potřebuji 5 dobrovolníků, kteří mají rádi sušenky.
Pozor! Hraje se o skutečné peníze! A skutečné sušenky!
Tržní síly nabídky a poptávky 11
mic-slide03 (41 / 48)
Komparativní statika
Pokud se z nějakého důvodu posune nabídka nebo poptávka,
změní se i tržní rovnováha.
Komparativní statika je porovnávání původní rovnováhy
před změnou a nové rovnováhy po změně nabídky nebo po-
ptávky.
Tři kroky analýzy:
urči, zda událost posunula nabídku, poptávku nebo obě
urči, kterým směrem se křivka posunula
pomocí grafu urči, jak posun křivky ovlivní rovnováhu
mic-slide03 (42 / 48)
Příklad: parné léto
P
Q
SD D
EE
EE
P
P
Q
Q
Nastalo parné léto. V parném
létě lidé pivo preferují více
než jindy. Na nabídku piva nemá
počasí přímý vliv.
Roste tržní cena i spotřebované
množství.
mic-slide03 (43 / 48)
Příklad: neúroda chmele
P
Q
SD S
EE
EE
P
P
Q
Q
Chmel napadla nově zavlečená
choroba. Jeho množství
klesá a cena roste. To snižuje
nabídku piva. Na poptávku po
pivu to nemá žádný vliv.
Roste tržní cena, ale spotřebované
množství klesá.
mic-slide03 (44 / 48)
Příklad: parné léto a neúroda chmele
P
Q
SD SD
EE
EE
P
P
Q
, Q
Parné léto zvýšilo poptávku
po pivu. Zároveň chmel napadla
nově zavlečená choroba,
což snižuje nabídku piva.
Roste tržní cena.
Změna spotřebovaného množství
není jistá ­ záleží na tom,
zda převáží posun nabídky či
poptávky.
Tržní síly nabídky a poptávky 12
mic-slide03 (45 / 48)
Příklad: parné léto a vznik nových pivovarů
P
Q
SD SD
EE EE
P
, P
Q
Q
Parné léto zvýšilo poptávku
po pivu. Podnikavci
očekávali růst ceny piva,
a proto založili nové pivovary,
což zvýšilo tržní nabídku
piva.
Spotřebovávané množství
piva roste.
Změna tržní ceny není jistá
­ záleží na tom, zda převáží
posun nabídky či po-
ptávky.
mic-slide03 (46 / 48)
Ceny alokují vzácné zdroje
V tržní ekonomice se ceny přizpůsobují tak, aby vyrovnaly nabídku
a poptávku.
Rovnovážné ceny poskytují signály, které vedou ekonomické
rozhodnutí domácností a firem, a tedy alokují vzácné zdroje,
poskytují motivaci k výrobě a rozdělují výsledný produkt.
Čtěte: M. Friedman:
,,Svoboda volby",
kap. 1, min. s. 17­31.
mic-slide03 (47 / 48)
Shrnutí základních myšlenek
Trh je skupina lidí kupujících a prodávajících určitý statek nebo
službu.
Na trhu mezi sebou soutěží kupující a prodávající.
Na trhu nabídka a poptávka určují rovnovážné množství statků,
které se prodává, a rovnovážnou cenu, za kterou se prodává.
Cenové regulace způsobují na trhu poruchy.
Cena má tři funkce: informační, motivační a rozdělovací.
mic-slide03 (48 / 48)
Domácí úkol
Přečíst Mankiw, kapitoly 4 a 6 (první část).
Číst M. Friedman: ,,Svoboda volby", kap. 1, minimálně s. 17­31.
Připravit se na seminář.