Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 1
5. Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů
mic-slide05 (2 / 50)
Motivace
V tržní ekonomice je alokace zdrojů a distribuce výstupu decentralizovaná
­ je určena interakcemi mnoha kupujícími a
mnoha prodejci, z nichž každý se stará jen sám o sebe.
Je tržní alokace zdrojů a distribuce výstupu žádoucí?
Nebyla by jiná alokace a distribuce z hlediska společnosti lepší?
Jak definovat, co je ,,žádoucí"?
Tradiční definice ,,žádoucnosti" je efektivnost.
Zadefinujeme pojmy přebytek spotřebitele a přebytek výrobce,
abychom zjistili, zda je tržní alokace zdrojů efektivní.
mic-slide05 (3 / 50)
Co se dnes naučíte
jaký je vztah mezi ochotou spotřebitelů platit a poptávkou
jaký je vztah mezi náklady výrobců a nabídkou
co je to přebytek spotřebitele, přebytek výrobce a celkový
přebytek
proč tržní rovnováha maximalizuje celkový přebytek
proč cenové regulace a daně celkový přebytek snižují
Přednáška odpovídá kapitolám 7 a 8.
mic-slide05 (4 / 50)
Ochota platit
Ochota kupujícího platit za statek je maximální částka, kterou
je kupující ochoten zaplatit za statek. Nazývá se také prahová
cena nebo rezervační cena.
Ochota platit měří, nakolik si spotřebitel statku cení, tj. jaká je
pro něj ,,hodnota" statku.
Kolik jste ochotní zaplatit za nový
iPod?
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 2
mic-slide05 (5 / 50)
Ochota platit a poptávka
Čtyři kupující uvažují o koupi nového iPodu.
jméno ochota platit
Tonda 8 000 Kč
Kuba 4 000 Kč
Pepa 6 000 Kč
Jenda 2 000 Kč
cena v Kč kdo kupuje QD
8 001 a víc nikdo 0
6 001 ­ 8 000 Tonda 1
4 001 ­ 6 000 Tonda a Pepa 2
2 001 ­ 4 000 Tonda, Pepa a Kuba 3
0 ­ 2 000 všichni 4
Poptávkovou tabulku získáme uspořádáním jejich rezervačních
cen od maxima k minimu.
mic-slide05 (6 / 50)
Ochota platit a poptávka (pokrač.)
Z poptávkové tabulky můžeme sestrojit poptávkovou křivku.
cena v Kč QD
8 001 a víc 0
6 001 ­ 8 000 1
4 001 ­ 6 000 2
2 001 ­ 4 000 3
0 ­ 2 000 4
P
Q
0
4
2000
3
4000
2
6000
1
8000
0
Tondova rez. c.
Pepova rez. c.
Kubova rez. c.
Jendova rez. c.
Poptávková křivka je ,,schodovitá" ­ jeden ,,schod" za každého
kupujícího (každý kupuje jen jeden iPod).
mic-slide05 (7 / 50)
Přebytek spotřebitele
Přebytek spotřebitele je množství peněz, které je kupující
ochoten zaplatit, minus množství peněz, které skutečně za-
platí.
přebytek spotřebitele = ochota platit - P
jméno ochota platit
Tonda 8 000 Kč
Kuba 4 000 Kč
Pepa 6 000 Kč
Jenda 2 000 Kč
Předpokládejme, že cena je 7 000 Kč.
Tondův přebytek spotřebitele je
8 000 - 7 000 = 1 000 Kč.
Nikdo jiný nemá žádný přebytek spotřebitele,
protože iPod za tuto cenu nekoupí.
Celkový přebytek je 1 000 Kč.
mic-slide05 (8 / 50)
Přebytek spotřebitele a poptávka
P
Q
0
4
2000
3
4000
2
6000
1
8000
0
Tondova rez. c.
P
Cena je 7 000 Kč.
Tondův přebytek je
8 000 - 7 000 = 1 000 Kč.
Nikdo jiný nemá žádný
přebytek, protože za tuto
cenu nekoupí.
Celkový přebytek je 1 000 Kč.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 3
mic-slide05 (9 / 50)
Přebytek spotřebitele a poptávka (pokrač.)
P
Q
0
4
2000
3
4000
2
6000
1
8000
0
Tondova rez. c.
Pepova rez. c.
P
Cena klesne na 5 000 Kč.
Tondův přebytek je
8 000 - 5 000 = 3 000 Kč.
Pepův přebytek je
6 000 - 5 000 = 1 000 Kč.
Nikdo jiný nemá žádný
přebytek spotřebitele, protože
iPod za tuto cenu ne-
koupí.
Celkový přebytek je 1 000 + 3 000 = 4 000 Kč.
mic-slide05 (10 / 50)
Přebytek spotřebitele a poptávka obecně
P
Q
2000
7000
4000
5000
6000
3000
8000
1000
D
P
Uvažte tržní poptávku po
iPodech. Cena je 5 000 Kč.
1 000. kupující je ochoten
koupit za 8 000 Kč.
Pokud je cena 5 000 Kč, má
přebytek 3 000 Kč.
Celkový přebytek je přebytek
všech kupujících ochotných
zaplatit aspoň 5 000 Kč.
Celkový přebytek je roven ploše pod poptávkovou křivkou a
nad cenou mezi 0 a Q (vyznačený trojúhelník).
Plocha troj. (9000 - 5000) × 4000/2 = 8 mil. Kč.
mic-slide05 (11 / 50)
Snížení ceny zvyšuje přebytek spotřebitele
P
Q
2000
7000
4000
5000
6000
3000
8000
1000
D
P
P
Při poklesu ceny z P na P :
vzroste přebytek stávajících
zákazníků, protože nyní platí
méně (středně šedý ob-
délník)
vzroste přebytek nových
zákazníků, protože nyní i oni
koupí (tmavě šedý trojúhel-
ník)
mic-slide05 (12 / 50)
Náklady
Náklady jsou hodnota toho nejlepšího, čeho se prodávající
musí vzdát, aby vyrobil statek (tj. náklady příležitosti).
Náklady zahrnují náklady na všechny použité vstupy včetně
hodnoty prodejcova času.
Výrobce vyrobí a prodá jednotku statku, jen když je cena vyšší
než jeho náklady ­ porovnává mezní přínos a mezní náklady.
Náklady měří ochotu prodávat.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 4
mic-slide05 (13 / 50)
Náklady a nabídka
Tři studenti uvažují, že by byli ochotní za úplatu posekat trávník.
jméno náklady
Honza 200 Kč
Míra 100 Kč
Krkavec 500 Kč
cena kdo nabízí QS
0­99 nikdo 0
100­199 Míra 1
200­499 Míra a Honza 2
500 a víc všichni tři 3
Nabídkovou tabulku získáme uspořádáním jejich nákladů (rezervačních
cen) od minima k maximu.
mic-slide05 (14 / 50)
Náklady a nabídka (pokrač.)
Z nabídkové tabulky můžeme sestrojit nabídkovou křivku.
cena QS
0­99 0
100­199 1
200­499 2
500 a víc 3
P
Q
0
0
100
0
200
1
300
2
400
2
500
2
600
3
S
Mírovy náklady
Honzovy nákl.
Krkavec
Nabídková křivka je ,,schodovitá" ­ jeden ,,schod" za každého
prodejce (každý seká jen jeden trávník).
mic-slide05 (15 / 50)
Přebytek výrobce
Přebytek výrobce je množství peněz, které prodejce získá
prodeje statku, minus prodejcovy náklady.
přebytek výrobce = P - náklady
jméno náklady
Honza 200 Kč
Míra 100 Kč
Krkavec 500 Kč
Cena rovna 250 Kč za posekání trávníku.
Přebytek Míry je 150 Kč = 250 - 100.
Přebytek Honzy je 50 Kč = 250 - 200.
Krkavec není za 250 Kč ochoten pracovat,
a tedy nemá žádný přebytek.
Celkový přebytek výrobce je 150 + 50 = 200 Kč.
mic-slide05 (16 / 50)
Přebytek výrobce a nabídková křivka
P
Q
0
0
100
0
200
1
300
2
400
2
500
2
600
3
S
Mírovy náklady
Honzovy nákl.
Krkavec
Cena je 250 Kč za posekání
trávníku.
Přebytek Míry je 150 Kč =
250 - 100.
Přebytek Honzy je 50 Kč =
250 - 200.
Krkavec za 200 Kč není
ochoten pracovat.
Celkový přebytek výrobce je 150 + 50 = 200 Kč.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 5
mic-slide05 (17 / 50)
Přebytek výrobce a nabídka obecně
P
Q
200
200
400
400
600
600
S
P
Uvažte tržní nabídku sekání
trávy. Cena je 400 Kč.
200. prodávající je ochoten
sekat za 200 Kč. Při ceně
400 Kč má přebytek
200 Kč.
Celkový přebytek je přebytek
všech prodávajících
ochotných prodat za 400 Kč
a méně.
Celkový přebytek je roven ploše nad nabídkovou křivkou a
pod cenou mezi 0 a Q (vyznačený trojúhelník).
Plocha troj. 400 × 400/2 = 80 000 Kč.
mic-slide05 (18 / 50)
Zvýšení ceny zvyšuje přebytek výrobce
P
Q
200
200
400
400
600
600
S
P
P
Při zvýšení ceny z 200 Kč na
400 Kč:
vzroste přebytek stávajících
prodejců, protože dostanou
více (středně šedý obdélník)
vzroste přebytek nových prodejců,
protože nyní i oni prodají
(tmavě šedý trojúhelník)
mic-slide05 (19 / 50)
Celkový přebytek
Přebytek spotřebitele =
= přínos z účasti na trhu pro kupujícího =
= hodnota pro kupujícího - cena, kterou zaplatil
Přebytek výrobce =
= přínos z účastni na trhu pro prodejce =
= cena, kterou prodejce získal - jeho náklady
Celkový přebytek =
= celkový přínos ze směny na trhu =
= přebytek spotřebitele + přebytek výrobce =
= (hodn. pro kupuj. - cena) + (cena - nákl. pro prod.) =
= hodnota pro kupujícího - náklady pro prodejce
Celkový přebytek je přínos ze směny, o který se podělí kupující
a prodejce.
mic-slide05 (20 / 50)
Celkový přebytek v grafu
P
Q
S
D
P
Q
1
2
1 . . . přebytek spotřebitele
2 . . . přebytek výrobce
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 6
mic-slide05 (21 / 50)
Efektivnost
Celkový přebytek =
= hodnota pro kupujícího - náklady pro prodávajícího.
Alokace zdrojů je efektivní, pokud maximalizuje celkový pře-
bytek.
Efektivnost znamená:
statky dostanou ti kupující, kteří si jich nejvíce váží (= jsou
ochotní zaplatit nejvíc)
statky jsou vyrobeny těmi výrobci, kteří je vyrobí s nejnižšími
náklady (tj. spotřebují zdroje s nejnižší hodnotou)
snížení ani zvýšení množství statků by nezvýšilo celkový
přebytek
mic-slide05 (22 / 50)
Kteří kupující v rovnováze dostanou statek?
P
Q
S
D
P
Q
koupí
nekoupí
Každý kupující, jehož ochota
platit je  P
, koupí.
Každý kupující, jehož ochota
platit je < P
, nekoupí.
Statky dostanou ti kupující, kteří si jich váží nejvíce.
mic-slide05 (23 / 50)
Kteří prodejci v rovnováze statky vyrobí?
P
Q
S
D
P
Q
prodají
neprodají
Každý prodejce, jehož náklady
jsou  P
, vyrobí a prodá
statek.
Každý prodejce, jehož náklady
jsou > P
, ho nevyrobí.
Statky vyrábějí ti prodejci, jejichž náklady jsou nejnižší.
mic-slide05 (24 / 50)
Maximalizuje rovnováž. výstup celk. přebytek?
P
Q
S
D
P
Q
Q1
náklady
hodnota
Při množství Q1 < Q
je hodnota
mezní jednotky statku
pro spotřebitele vyšší než náklady
na výrobu mezní jed-
notky.
Zvýšení výroby tedy zvyšuje
celkový přebytek.
To platí pro každé Q < Q
.
Proto žádné množství Q < Q
nemůže být efektivní.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 7
mic-slide05 (25 / 50)
Maximalizuje rovnov. výstup přebytek? (pokrač.)
P
Q
S
D
P
Q
Q2
náklady
hodnota
Při množství Q2 > Q
je hodnota
mezní jednotky statku
pro spotřebitele menší než
náklady na výrobu mezní jed-
notky.
Zvýšení výroby tedy snižuje
celkový přebytek, snížení výroby
celkový přebytek zvyšu-
je.
To platí pro každé Q > Q
.
Proto žádné množství Q > Q
nemůže být efektivní.
mic-slide05 (26 / 50)
Tržní rovnováha maximalizuje celkový přebytek
Tržní rovnovážné množství Q
maximalizuje celkový přebytek.
P
Q
S
D
P
Q
1
2
1 . . . přebytek spotřebitele
2 . . . přebytek výrobce
Při jakémkoli jiném množství je možné celkový přebytek zvýšit
posunem k tržnímu rovnovážnému množství.
mic-slide05 (27 / 50)
Paretovská efektivnost
Paretovská efektivnost: Efektivity je dosaženo,
jestliže není možné dále zlepšovat
situaci některých lidí, aniž by přitom
nebyli jiní lidé poškozeni.
Jestliže tržní ceny a množství nejsou na
rovnovážné úrovni, je vždycky možné učinit
takovou transakci, která zlepší ekonomickou
situaci některých lidí, aniž by při
tom došlo ke zhoršení situace jiných lidí.
Tržní rovnováha je Pareto-efektivní.
mic-slide05 (28 / 50)
Množství pod rovnovážným není Pareto-efektivní
P
Q
S
D
P
Q
Q1
náklady
hodnota
Při množství Q1 < Q
je hodnota
mezní jednotky statku
pro spotřebitele vyšší než náklady
výroby mezní jednotky.
Mezní prodávající a a mezní
kupující si oba mohou polepšit
směnou.
Prospěch někoho jiného ne-
klesne.
To platí pro každé Q < Q
.
Proto žádné množství Q < Q
nemůže být Pareto-efektivní.
Směna probíhá tak dlouho, až dovede trh do rovnováhy.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 8
mic-slide05 (29 / 50)
Množství nad rovnovážným není Pareto efektivní
P
Q
S
D
P
Q
Q2
náklady
hodnota
Při množství Q2 > Q
je hodnota
mezní jednotky statku
pro spotřebitele menší než
náklady na výrobu mezní jed-
notky.
Mezní směna se tedy nevyplácí
­ neproběhne. To zvýší
prospěch mezního prodávajícího
a mezního kupujícího a
nezmění prospěch ostatních.
Proto žádné množství Q > Q
nemůže být efektivní.
Objem směn přirozeně klesá, až dovede trh do rovnováhy.
mic-slide05 (30 / 50)
Adam Smith a ,,neviditelná ruka trhu"
,,Člověk je však stále závislý na pomoci svých
bližních, a tu ovšem nemůže očekávat pouze
od jejich dobré vůle. Mnohem spíše dosáhne
svého tehdy, dokáže-li využít ve svůj
prospěch jejich sebelásky a ukázat jim, že
udělat pro něho to, co žádá, je v jejich vlastním
zájmu. Nabízí-li kdo druhému jakýkoli
výměnný obchod, navrhuje toto: dej mi, co
potřebuji já, a já ti dám, co potřebuješ ty. To
je smysl každé takové nabídky. A takto také
získáváme jeden od druhého valnou většinu
oněch úsluh, které potřebujeme. Že se můžeme naobědvat, to
není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že
dbají svých vlastních zájmů. . . "
mic-slide05 (31 / 50)
Adam Smith a ,,neviditelná ruka trhu" (pokrač.)
,,. . . každý jednotlivec . . . Ani mu zpravidla nejde
o to, aby prospěl zájmu veřejnému, a nebývá si toho
ani vědom, jak mu prospívá. . . . sleduje jen svůj
vlastní zisk; jako v mnoha jiných případech, vede
ho tu jakási neviditelná ruka, aby napomáhal k dosažení
cíle, o který mu vůbec nejde. A to, že jemu
o nic takového nejde, nemusí být vždy společnosti
nějak na újmu. Tím, že jde za svým vlastním zájmem,
prospěje mnohdy zájmu společnosti účinněji, než když
mu chce opravdu prospět."
Adam Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů,
1. vydání 1776.
mic-slide05 (32 / 50)
Svobodný trh a státní zásahy
Tržní rovnováha je efektivní. Žádný jiný výsledek nezajistí vyšší
celkový přebytek.
Vláda nemůže zvýšit celkový přebytek změnou tržní alokace
zdrojů.
Laissez Faire (Francouzky ,,nechte je být") je představa, že by
vláda neměla zasahovat do fungování trhů.

MP #6: Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické
aktivity.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 9
mic-slide05 (33 / 50)
Svobodný trh a centrální plánování
Předpokládejme, že by zdroje byly alokovány nikoli trhem, ale
centrálním plánovačem, který dbá o blaho společnosti.
Aby mohl alokovat zdroje efektivně a aby maximalizoval celkový
přebytek, plánovač by musel znát náklady veškerých výrobců
a ochotu všech kupujících platit za každý statek v celé
ekonomice.
To je nemožné ­ proto byly centrálně plánované ekonomiky
vždy neefektivní.
mic-slide05 (34 / 50)
Podmínky, kdy trh funguje efektivně
Zatím jsme uvažovali situaci, kdy na trhu byla dokonalá konkurence,
všichni výrobci nesli plně své náklady a všichni kupci
získali celý prospěch ze statku.
Trhy nemusí fungovat efektivně, pokud
kupující nebo prodávající má tržní sílu, tj. není dokonalá
konkurence
transakce mají dopad na třetí strany (externality)
Za takových okolností může vládní zásah efektivitu trhu zvýšit.
mic-slide05 (35 / 50)
Efektivnost cenové regulace
P
P
P
Q
S
D
P
Q
Q1
Cenová regulace snižuje tržní
množství pod rovnovážné.
Není dosažen veškerý prospěch
ze směny, celkový přebytek
není maximální.
Cenová regulace je (Pareto-)neefektivní.
mic-slide05 (36 / 50)
Extrémní příklad: trh orgány
Ve většině zemí lidé nesmí obchodovat svými orgány.
To odpovídá cenovému stropu 0 Kč.
Cenový strop způsobuje nedostatek or-
gánů.
Vytvoření trhu orgánů by vedlo k efektivnější
alokaci vzácných zdrojů.
(Ovšem kritici se bojí o etiku a rovnost.)
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 10
mic-slide05 (37 / 50)
Efektivnost zdanění
Spotřební daň vráží klín mezi cenu, kterou platí kupující, a cenu,
kterou získá prodávající. Klesá prodané množství.
P
Q
S
D
P
Q
Q1
daň
Přebytky výrobce a spotřebitele
klesají.
Protože klesl prodaný objem,
kupující a prodávající ztrácí
více, než získává vláda ­ vzniká
ztráta z mrtvé váhy =
přebytek, který ztratí kupující
a prodávající, ale nezíská vlá-
da.
mic-slide05 (38 / 50)
Jak vzniká ztráta mrtvé váhy: příklad
Marie je ochotná Josefovi za vymalování pokoje zaplatit 250 Kč.
Josef je Marii ochoten za 200 Kč vymalovat pokoj.
Směna je možná: prospěch ze směny je 250 - 200 = 50 Kč.
Když vláda zavede daň z malování pokojů ve výši 60 Kč, směna
už se nevyplatí:
daň platí Josef: musí si účtovat 260 Kč ­ to Marie nedá
daň platí Marie: může dát jen 190 Kč ­ to Josefovi nestačí
Josef a Marie společně ztratí přebytek 50 Kč.
Stát nezíská nic ­ nedošlo ke směně, nemá co zdanit.
Celá ztráta přebytku je ztrátou mrtvé váhy.
mic-slide05 (39 / 50)
Daně pokřivují chování: příklady
MP #4: ,,Lidé reagují na pobídky."
Daně mění motivace ­ pokřivují chování:
daň z komínů
daň z oken
. . .
mic-slide05 (40 / 50)
Ztráta z mrtvé váhy a elasticita
P
Q
S
D
P
Q
Q1
P
Q
S
D
P
Q
Q1
Čím jsou elasticity nabídky a poptávky vyšší, tím větší je ztráta
z mrtvé váhy způsobená daní.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 11
mic-slide05 (41 / 50)
Příklad: zdanění práce
Zdanění práce vráží klín mezi nabídku práce a poptávku po ní.
Snižuje zaměstnanost, a tedy HDP a bohatství společnosti.
Kdo věří, že nabídka práce je málo cenově elastická, ten to považuje
za malý problém. Kdo věří, že je hodně cenově elastická,
ten to považuje za velký problém.
Důvody pro cenovou elasticitu nabídky práce:
přesčasové hodiny
nepracující členové rodin (většinou ženy a děti)
rozhodnutí o předčasném odchodu do důchodu
sezónní práce
,,práce na černo"
mic-slide05 (42 / 50)
Ztráta z mrtvé váhy a velikost daňového výnosu
P
Q
S
D
P
Q
Q1
Výnos=1790
P
Q
S
D
P
Q
Q2
Výnos=2241
P
Q
S
D
P
Q
Q3
Výnos=1353
Jak roste mezní daňová sazba, roste ztráta z mrtvé váhy rychleji.
Výnos daně = daňová sazba × tržní objem.
Výnos nejdřív roste, protože sazba roste v % rychleji než v %
klesá objem; později klesá, protože sazba roste v % pomaleji
než v % klesá objem.
mic-slide05 (43 / 50)
Lafferova křivka
daňovývýnos
výše daně
AA BB
ztrátamrtv.v.
výše daně
AA
BB
Lafferova křivka ztráty mrtvé váhy
Barevná plocha označuje ,,zakázanou oblast".
mic-slide05 (44 / 50)
Zdanění práce v ČR a Lafferova křivka
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 12
mic-slide05 (45 / 50)
Daně a využití zdrojůvládnívýdaje
soukromé výdaje
AA
BB
Víc vládních výdajů znamená
méně zdrojů dostupných pro
soukromé využití:
zdroje se přesouvají od
soukr. subjektů k vládě
ztráty mrtvé váhy (a další
neefektivnosti) zmenšuje
ekonomický ,,koláč"
k rozdělení
Přemýšlíme, kolik nás stojí vládní výdaje?
mic-slide05 (46 / 50)
Ideální daň
Daně jsou potřeba: bez nich by nebyly ani minimální veřejné
služby.
Je třeba se ptát, co je nejlepší zdanit.
Daně snižují obchodované (vyrobené) množství, takže
danit statky, jejichž množství reaguje na zdanění necitlivě
(má malou ztrátu mrtvé váhy)
danit nežádoucí aktivitu (např. statky, které působí externality)
­ zde je snížení aktivity žádoucí
mic-slide05 (47 / 50)
Efektivnost subvencí
Subvence jsou opakem daně ­ vláda uměle zvyšuje cenu např.
vykoupí vše, co by se při dané ceně neprodalo.
P
P
Q
S
D
P
Q
Q1 Q2
vládní výkup Vláda chce zvýšit cenu z P
na P . Musí vykoupit vše, co
výrobci vyrobí a spotřebitelé
nekoupí (rozdíl Q2 - Q1).
Pokud přebytečnou pšenici
rozdělí těm, kdo ji nejvíc
chtějí, ztráta celkového přebytku
je tmavý trojúhelník.
V realitě ztráta větší: vláda nedá statky těm, kdo je nejvíc chtějí.
mic-slide05 (48 / 50)
Efektivnost a rovnost
Proč by efektivnost měla být prvořadým cílem?
B
Ch
B
Ch
Efektivnost znamená, že celkový ,,koláč" je větší:
chudí i bohatí získají víc.
Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů 13
mic-slide05 (49 / 50)
Shrnutí základních myšlenek
Výška poptávkové křivky odráží hodnotu statku pro kupující
(jejich ochotu platit). Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi ochotou
platit a skutečnou platbou.
Výška nabídkové křivky je dána (mezními) náklady prodávajících
­ ti prodají, pokud je cena aspoň rovna jejich nákladům.
Přebytek výrobce je rozdíl mezi cenou statku a náklady.
Efektivnost znamená, že je celkový přebytek maximální: statky
jsou vyrobeny výrobci s nejnižšími náklady, a spotřebovány
kupujícími, kteří si jich nejvíce váží, a množství je rovnovážné.
Dokonale konkurenční tržní rovnováha bez externalit
je efektivní. Daně a cenové regulace celkový
přebytek snižují a způsobují ztráty mrtvé váhy.
mic-slide05 (50 / 50)
Domácí úkol
Přečíst Mankiw, kapitoly 7 a 8.
Připravit se na seminář.
Doporučuji přečíst si také: F. A. Hayek: ,,Využití znalostí ve spo-
lečnosti".