Péče o památky Marginalia ekonomie Co je památka? • Památky záměrné – dílo vytvořené s cílem zachovat … skutky či osudy • Památky nezáměrné – ve své době vznikaly za uspokojením praktických potřeb …. Nebyly míněny jako památky či doklad budoucím generacím Jak přistoupit k problému? • Vize jednoduchosti X • Vize komplexnosti – Sekundární trhy, subjektivismus hodnocení, jedinečnost, – „Path dependency problem“ Alois Riegl a hodnota památky Péče o památkové hodnoty • Vyžaduje, aby vlastník památku chránit: – Mohl a musel – Mohl a chtěl Nástroje památkové péče • Veřejné vlastnictví • Právní a organizační rámec památkové péče • Motivace a pobídky • Posilování racionality Veřejné vlastnictví • Jako princip posílení státu (Josefinské reformy) • Předpoklad vybudování nové společnosti (komunismus) • Reziduum kolektivismu (dnes) Změna vlastnické struktury po r. 1989 Právní a organizační rámec památkové péče • V monarchii Návrh zákona o památkové péči (1911) • Ochrana památek prostřednictvím politických úřadů, které měly být vázány odborným posudkem památkových úřadů • Likvidace, prodej a zastavení památek jen se souhlasem Ministerstva kultu a vyučování • Možnost vyvlastnění památky • Pozitivní motivace – v případě odstoupení od nevhodné přestavby památky možnost osvobození od činžovní a domovní daně na 12 let • Povinnosti nálezce archeologické památky • Sankce – peněžité tresty, v závažných případech trest podle trestního zákona • Zákon nebyl přijat • Městský radní dr.Karel Černohorský, když si v Mrštíkově stati přečetl i větu: "Těžko tu rozsoudit, neúpíme-li posud pod vpádem Hunů, Avarů a divokých asiatských hord, dnes ovšem v jiné, v podstatě ale nijak nezměněné podobě," na nejbližší schůzi městské rady 20.března 1897 "poukázav na útočný článek v Rozhledech učinil návrh, aby kostel sv. Václava byl neodkladně sbořen. Zároveň upozornil na zbytečnost kostelíčka sv. Trojice v Podskalí." Právní a organizační rámec památkové péče • V demokracii I. (1918-1939) • V totalitním systému (1948-1989) • V demokracii II. (1989-?) Legislativa a organizace památkové péče dnes • Zákon 20/1987 Sb. O státní památkové péči – Prohlašování věci za kulturní památku, jejich evidence – Ochrana a užívání kulturních památek – Archeologické výzkumy a nálezy – Organizace státní památkové péče – Sankce • Zákon 71/1994 Sb. O prodeji a vývozu předmětů K.H. – Lze vyvážet/prodávat pouze takové předměty kulturní hodnoty starší 50 let s cenou nad 30.000,- Kč, které mají osvědčení o tom, že nejsou kulturní památkou – Osvědčení vydávají muzea, galerie a organizace Památkové péče • Spor o vyhlašování kulturních památek – rozhodnutí Ústavního soudu – Vlastnictví nesmí být zneužito na újmu druhým – Dle Listiny základních lidských práv má vlastník nejen práva, ale i povinnosti – Omezení vlastníka památky jsou kompenzována řadou ustanoveními, nabízejícími možnost náhrady Motivace a pobídky • Sledování vlastního zájmu – Pobídky soukromé – Pobídky veřejné • Dosahování cílů instituce • Prožitek dobrého nebo špatného Pobídky soukromé • Maximalizace užitku jednotlivce může, ale nemusí vést k ochraně památkových hodnot • Podobně rozporné výsledky i u firmy usilující o minimalizaci nákladů/maximalizaci zisku • Problémem poptávka po starožitnostech získaných i nelegální cestou Odcizené předměty v brněnské diecézi Pobídky veřejné • Přímá podpora– výdaje státního rozpočtu Pobídky veřejné • Nepřímá podpora – Osvobození od daně z nemovitosti – Osvobození od daně ze staveb – Zvýhodněné odpisy u daně z příjmů – Osvobození od daně darovací u blízkých příbuzných Ochrana památky jako cíl instituce/organizace • Církve a náboženské společnosti • Šlechtické rody • Státní památková péče Ochrana památky jako příspěvek k obecnému blahu • Charakteristickým rysem památkové péče je zapojení veřejnosti – Klub za starou Prahu, Společnost přátel starožitností českých, Klub československých turistů – Dnes hlavně občanská sdružení a nadace Posilování racionality • Mezinárodní organizace – (projev kulturního internacionalismu) – UNESCO (pod UNESCO spadá i ICOMOS) • Národní organizace – Památkový ústav – Nadace, občanská sdružení Závěr • Účinná ochrana památek je možná jen za spolupráce všech tří sektorů hospodářství – obchodního, vládního a nezávislého • Nutnou podmínkou je akceptování hodnotového rámce tohoto odvětví Navrhněte řešení: • Součástí památkové péče je již od doby Rakouska-Uherska omezení možností vývozu předmětů kulturní hodnoty. Myslíte si, že toto omezení volného trhu lze považovat za akceptovatelné i v dnešní době? Jaké jsou argumenty pro a proti tomuto ustanovení? • Konfiskáty po WW II. a zestátněním majetku církevních i šlechtických sídel nabyl náš stát značného množství movitých památek. Dnes je v depozitářích svozových hradů a zámků. Jak byste s tímto majetkem naložili? Proč vznikla památková péče? • Obecně: – Dokončení transformace vlastnických práv a růst nových investičních možností – Růst tempa hospodářství a rostoucí konkurence – Růst urbanizace, nové standardy bydlení a dopravy – Rostoucí vliv státní byrokracie • Konkrétně: – Vnímání památek jako národního bohatství a znaku národní identity – Destruktivní zásahy státu (u nás Josefinské reformy) – Ničivé účinky rostoucí ekonomiky (zejména v Praze) • Věci staré přirozeně ustupují věcem novým má-li být památka zachována, je třeba aktivně zasáhnout. • První předpisy o ochraně památek: – Předkupní právo státu u nalezených věcí (1776) – Zákaz vývozu specifických movitých památek (1818) – Předkupní právu státu u věcí vyvážených (1827) – Kontrola obchodu se starožitnostmi (1913) • První organizace památkové péče: – Centrální komise pro výzkum a zachování stavebních památek (1850) – Klub za starou Prahu