Přednáška č. 8 Politické ideologie 26. 11. 2009 Co je ideologie? • D. de Tracy (konec 18. stol.) – „všeobecná věda o idejích“ (určena pro systematickou analýzu myšlenek) • 1. Marxistické pojetí: ideologie = myšlení odtržené od reality; falešné vědomí (pomáhající udržet vykořisťovatelský systém)- za komunismu už nebude potřeba. Marxismus/socialismus paradoxně jedna z nejpropracovanějších ideologií. • 2. Neutrální pojetí: ideologie = systematická politická doktrína předkládající komplexní teorii člověka a společnosti. Rozdíly oproti politické teorii • Myšlenkový filtr, skrze něhož pojímáme realitu • Přímý vztah mezi teorií a praxí • Racionální i emocionální aspekt • Jistá podobnost s náboženstvím • Malá či neexistující snaha překonat své zakladatele Běžné zařazení polit. idejí Řazení ideologií 2. „Podkova“: podle sbližování nedemokratických doktrín 3. Dvourozměrné schéma ideologií Liberalismus • Zakladatel J. Locke (17. st.) – přirozená práva; dělba moci • A. Smith – volný obchod, neviditelná ruka trhu - skotské osvícenství • J.S. Mill – přechod mezi klasickým a moderním liberalismem - idea plnohodnotného rozvoje jednotlivce • Představitelé současného politického liberalismu: J. Rawls, R. Dworkin, R. Nozick ad. Principy: individualismus, svoboda, rozum, tolerance, konsenzus, konstitucionalismus, sekularizace politiky Liberalismus - štěpení • Klasický x moderní liberalismus M.L.: Ovlivnění romantismem, reakce na vzestup socialistických myšlenek - Negativní x pozitivní svoboda - Napětí rovnost x svoboda Až do 70. let 20. stol. – převaha keynesianismu, reakcí na něj byl mj. neoliberalismus Neoliberalismus 20. st. (tedy ekonomický liberalismus) je především obhajobou tržních principů oproti praxi socialistických společností - nejznámější představitelé: Friedrich A. Hayek, Milton Friedman • Otázka univerzálních hodnot (lidská práva) Konzervatismus • Zakladatelem konzervatismu je Edmund BURKE (18. st.). Další představitelé klasického konzervatismu: M. Oakeshott, R. Scruton aj. • Představitelé neokonzervatismu: Daniel Bell, Seymour M. Lipset, Samuel Huntington aj. Principy: Tradice a historie, pragmatismus, nedokonalost člověka, odpor k racionalismu, organicismus, hierarchie, autorita, majetek. Konzervatismus • Autoritativní k. – podpora fašismu a nacismu • Paternalistický k. – posun blíže k levici; pragmatické úvahy – „střední cesta“ • Nová pravice – neoliberalismus a neokonzervatismus; reakce na 60./70. léta, ekonomickou krizi a úpadek tradičních hodnot - M. Thatcher, R. Reagan • Rozdíl mezi americkým a kontinentálním konzervatismem Socialismus • Vzniká jako reakce na průmyslovou revoluci. • Počátky představuje utopický socialismus vznikající na přelomu 18. a 19. st. (Saint-Simon, Ch. Fourier, R. Owen aj) . • Hlavní představitelé: Karl Marx, Friedrich Engels. • Pod hlavičku socialismu v politické vědě zařazujeme nesmírně široké rozpětí politických směrů. Principy: kolektivismus/pospolitost, spolupráce, společenské třídy, rovnost, společné vlastnictví, odcizení, vykořisťování, historický materialismus, revoluce (komunismus) Socialismus - štěpení • Revoluční x evoluční (reformistický) (1) Revoluční/Komunismus: teoreticky rozpracoval V.I. Lenin - Avantgardní strana => mobilizace dělnictva, internacionalismus Stalinismus – model ortodoxního komunismu (v praxi totalitní diktatura) Západní marxismus – vzdání se myšlenky násilné revoluce Socialismus - štěpení • Revoluční x evoluční (reformistický) (2) Evoluční/Sociální demokracie: humanistická tradice; morální kritika kapitalismu; sblížení s moderním liberalismem - doktrína keynesianismu, vzestup státu blahobytu (welfare state) - Labour Party, FRA Socialistická strana - Třetí cesta (A. Giddens) – reakce na globalizaci, ekologické otázky, pád socialismu v praxi, krizi welfare state Charakteristiky politické linie Třetí cesty • nová politika (jdoucí přímo k lidem- renovace demokracie) • nové vztahy (spojující stát s trhy a obč. společností) • příspěvkovou politiku (sociální investice, především do školství a infrastruktury) • reformu zaopatřovacího státu (nalezení nové rovnováhy, modernizace veřejných služeb) • nový vztah k životnímu prostředí • angažovanost ve světě Hlavní ideologické směry „Velká trojka“: • Liberalismus • Konzervatismus • Socialismus Ostatní: • Anarchismus • Feminismus • Nacionalismus • Environmentalismus • Fašismus a nacismus • (Náboženský fundamentalismus) • (Multikulturalismus) Anarchismus • Víra ve spontánní samoorganizaci společnosti • Odpor vůči donucovací autoritě (státu) kvůli narušení individuální autonomie • Nikdy se nepodařilo získat moc Principy: negace autority, dobrá přirozenost lidí a schopnost používat rozum, decentralizace, samospráva Feminismus • 1. vlna – kampaň za volební právo žen (18.-20. století); jazyk přirozených práv (Locke) M. Wollstonecraft, H. Taylor, J.S. Mill • 2. vlna – od 60. let 20. století; širší a komplexnější analýzy společnosti (odmítnutí „titulu“ PhT. – putting husband through) - Politika privátního - Patriarchát - sexismus - Pohlaví a rod (gender) => stereotypizace rolí B. Friedan, S. de Beauvoir, G. Greer, J. Mitchell, S. Brownmiller Environmentalismus • Pojem zavedl biolog E. Haeckel (1858) • Od 50./60. let 20. století • R. Carson – Silent Spring (1962) • P. R. Ehrlich – Population Bomb (1968) • Zpráva Římského klubu – The Limits to Growth (1972) • Příroda není pouze ekonomický zdroj; hledání nové rovnováhy. Environmentalismus – teoretické a politické pozice • Teoretické pozice: (1) Kritika vypjatého antropocentrismu × ochrana přírody má stále význam zejména z hlediska člověka (2) Morální extenzionismus – organismy schopné trpět resp. vnímat: P. Singer a utilitární kalkul (3) Zdráhavý holismus – vylučuje neživou přírodu (4) Holistický ekocentrismus /hlubinná ekologie: J. Lovelock a „hypotéza Gaia“; A. Naess • Politické pozice: od eko-kapitalismu přes reformistický environmentalismus a eko-socialismus po anarchoenvironmentalismus Doporučená literatura: • Heywood, A.: Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing, 1994. • Prorok, Lupták: Politické ideologie a teorie v dějinách. Skripta VŠE v Praze, 1998.