Přednáška č. 10: Demokracie Co je demokracie? • Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda • demokracie = „vláda lidu“ • Aténská demokracie • Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co je demokracie? • A. Lincoln (1864): „Vláda lidu, prostřednictvím lidu a pro lid“ (government of the people, by the people and for the people) - lid vládne sám × legitimita díky souhlasu lidu - výkon moci lidem (účast na vládnutí) - ve prospěch společného blaha Uvažujeme-li o demokracii jako o způsobu vládnutí, vyvstávají následující klíčové otázky: • Koho máme na mysli, když hovoříme o vládě lidu? • Kdo fakticky v demokracii vládne komu? • Jak by měl lid vládnout? Dle výkonu vlády lidu rozlišujeme: Demokratické transformace (R. Dahl) • 1. antické Řecko (klasická dem.) a Řím (republikánská tradice) • 2. zrod národních států (18.-19. století) – akceptace zastupitelského charakteru dem. • 3. demokracie v nadnárodních útvarech (počátek 21. století) 1) Klasické modely demokracie • klasická demokracie • demokracie jako ochrana • demokracie jako nástroj rozvoje • lidová demokracie 1. Klasická (přímá) demokracie, republikanismus • Kořeny v antickém Řecku (4. a 5. stol. pnl., především v Athénách) - Lidové shromáždění, Rada pěti set, Výbor rady - soudy a soudní poroty - střepinový soud (ostrakismus) • S rostoucí rozlohou obce (římská republika/císařství) => rozvoj republikánské tradice Liberalismus a demokracie • 2. Protektivní (ochranná) demokracie J. Bentham, James Mill – představitelé utilitarismu (cíl = „co největší štěstí pro co největší počet lidí“); - demokracie = systém „vládnutí se souhlasem ovládaných“ (přijetí zastupitelského principu) - postupné přijímání všeobecného volebního práva (Bentham) Jde o klasickou liberální teorii reprezentativní demokracie. Liberalismus a demokracie • 3. Rozvojová (vývojová) demokracie J.J. Rousseau – radikálnější ideál demokratických představ (myšlenková opora principu přímé demokracie). - Vliv na moderní ideu participativní demokracie (koncepce „demokracie dole“). - nebezpečí podřízení individuálních zájmů kolektivu: člověk je „donucen ke svobodě“. John Stuart Mill – skromnější představa „rozvojové“ demokracie, definitivní propojení myšlenky liberalismu a demokracie - představa kultivace jedince i společnosti - politická participace jen po získání určitého stupně občanského vzdělání (Mill byl zastáncem „vážení“ volebních hlasů dle kvalifikace) - nebezpečí (a) nedostatečných duševních schopností lidu (b) ovlivnění vlády zájmy, jež nesměřují k všeobecnému blahu Liberalismus a demokracie • 3. rozvojová (vývojová) demokracie Alexis de Tocqueville – dílo Demokracie v Americe: analýza a interpretace systému vlády v USA - lidská rovnost se realizuje právě v demokratické formě vlády Úskalí demokracie dle Tocquevilla • tyranie většiny • tyranie veřejného mínění (nivelizace, „zestejnění“) společnosti • přílišný individualismus • demokratický despotismus (infantilizace společnosti) – vzdání se svobody ve prospěch rozšiřování funkcí státu Protiklad liberálně- demokratických modelů • 4. Lidová demokracie Označení různých demokratických modelů vycházejících z marxistické tradice (odmítání liberální demokracie jakožto „buržoazní“, „kapitalistické“ demokracie). Skutečných demokratických cílů lze dosáhnout pouze prostřednictvím společného vlastnictví. Praktická ukázka: komunistické režimy sovětského vzoru (s naprostou absencí mechanismu kontroly moci komunistické strany). 2) Demokracie v praxi (výklady 20. století) • Pluralistický model (nejvlivnější představitel R. Dahl) ® viz následující 2 snímky • Elitismus, konkurenční modely • Korporatismus • Legální demokracie (~ Nová pravice) • Participační a deliberativní model • Globální demokracie Polyarchická demokracie Zákl. polit. instituce rozvinutých moderních demokracií (dle Dahla) Radikální demokracie • Snaha o maximální účast občanů na politickém rozhodování • Rousseau – formulace obecné vůle, tj. rozhodnutí kolektivního suveréna, je možná jen v malém státě - nebezpečí podřízení individuálních zájmů kolektivu: člověk je „donucen ke svobodě“ • Současný stav (Nová levice apod.): snaha o decentralizaci, transparentnost rozhodování - důraz na individuální práva a společenský pluralismus - snaha o kompatibilitu s institucemi liberální demokracie - významná role dobrovolných sdružení, participace apod. => občanská společnost • Feminismus: politizace soukromého Globální demokracie • Souvisí s proměnou fungování teritoriálně uzavřených národních států • G. d. jako prostředek k nastolení globální spravedlnosti • Účast transnacionální/globální občanské společnosti • Omezení mocenských výstřelků některých států Na druhé straně: • Problém kulturní a jazykové plurality • Neexistence světového „lidu“ • Šikmá plocha ke globální tyranii (I. Kant) Doporučená literatura k tématu • Čermák, V.: Otázka demokracie 1. Demokracie a totalitarismus. Praha, 1992. • Dahl, R.: O demokracii. Praha, 2000. • Sartori, G.: Teória demokracie. Bratislava 1993. • Tocqueville, A. de: Demokracie v Americe. Praha 2000 (či vydání z roku 1992).