Sociální správa Co je sociální správa? • Souhrn orgánů a organizací, které realizují sociální politiku určitými nástroji a technikami • Instituce (veřejnoprávní nebo soukromoprávní), které organizují proces sociálního transferu • Významné odvětví státní správy • Pojem z konce 19.stol. (Bismarck), před tím „chudinská správa“ (Poor Low) • SOPO: „co dělat a proč to dělat“ versus Soc. správa: „jak to dělat a kdo to bude dělat“ Vývoj sociální správy • 4 trajektorie sociální správy: – Institucionalizace péče o chudé ( ) • Rostoucí protiklady ve společnosti =>sociální napětí (od husitství) • Z filantropie křesťanů =>povinnost šlechty a obcí (Smith, Disraeli) =>vznik laické správy (zestátněna 16.-19. stol.) – Nestátní sociální správa ( ) • Sdružování ve spolcích („dnes ty mně,zítra já Tobě“ nebo „sami sobě navzájem“) =>cechy, bratrstva =>1852 regulace státu, potřebnost povolení ke sdružování => pojištění (Bismarck) – Péče státu o jeho služebníky ( ) • Vojáci a úředníci =>pozemky, platy, sirotci – Ochrana pracovních podmínek ( ) • 18.stol. – Velká francouzská revoluce Pojetí sociální správy • Liberální pojetí – Především regulace vztahů mezi občany a jejich ochranou, méně transfery. Pomoc nejchudším z chudých, cílem je ochrana a povzbuzení rodin, aby se starali především sami o sebe. • Korporativní pojetí – Stát garant, zasahuje pouze, pokud soukromá sféra vyčerpala všechny možnosti – =>subsidiarita, svépomocné spolky (později sociální pokladny a pojišťovny) • Paternalistické pojetí – Sociální správa centralizována • Sociální stát a jeho institucionální pojetí – Stát regulátor i aktivní hráč, snaha o subsidiaritu – Sociální správa veřejnoprávní i soukromoprávní – Cílem soudržnost a omezení sociálního vyloučení Soudobé změny v pojetí státní sociální správy • Základní problémy (OECD): dlouhodobá U, U mladých, nebezpečí sociální vyloučenosti • Řešení: přizpůsobení soustav sociálních dávek novým podmínkám na trhu práce, posílení sociální správy na nižších úrovních, pohled na problém zdola nahoru Systém sociální správy • Vymezený celek s určitým sociálním cílem (definované poslání), s určitou organizací, s uspořádanými strukturami lidí a se soustavou nástrojů a finančních prostředků, jimiž své cíle uskutečňují • Prvky systému (sociální činnosti) uspořádány dle společensky uznaných potřeb klientů do souborů činností: – Organizační struktury lidí (rozhodují o činnostech a vykonávají je) – Nástroje k vykonávání činností (dávky, služby) – Zdroje financování Systém sociální správy dělíme: • Podle toho, kdo je vlastní – Soukromoprávní a veřejnoprávní • Podle ekonomické povahy – Komerční (ziskové) a občanské (neziskové) • Podle klientely, které slouží – Občanské a zaměstnanecké • Podle oboru činnosti – systémy práce a zaměstnávání (ÚP, Úřady bezpečnosti práce, služby zaměstnanosti) – systémy sociálního zabezpečení (sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc..) – systémy zdravotnické (zdravotní pojištění, hygienická ochrana..) – systémy vzdělávací (povinná školní docházka, sociální stipendia..) Přístupy k sociální správě • Soukromoprávní – Historicky starší, prvotní forma – Vyvinul se z křesťanské filantropie, solidarity a občanské vzájemnosti – Vzájemnostní spolky římských řemeslníků, církve … • Veřejnoprávní – Zdůrazňuje roli státu v uspořádání sociálních věcí – Vyvinul se ze sociální regulace (policie), ze správy chudinské péče, ze sociální činnosti cechů, ze správy státního zaopatření státních úředníků a vojáků • V Evropě kombinace obou přístupů, převládají různé prvky, liší se dle: – Centralizace/decentralizace státní sociální správy – Participace veřejnoprávních samospráv na sociální správě jednotlivých odvětví – Participace soukromoprávních sociálních správ na poskytování sociálních služeb Modely sociální správy • Liberální (anglosaské země) – Vysoká míra decentralizace veřejné samosprávy a vysoký podíl soukromoprávní sociální správy – Centrum má spravovat pouze to, co je nezbytné pro udržení jednotnosti v přístupu ke klientům a co vede k hospodárnosti – Tj. centrum = podpora soukromých iniciativ;dozor nad dodržováním právního řádu a zajišťování základní sociální sítě • Korporativní (kontinentální Evropa) – Stát více odpovědný za sociální bezpečnost občanů – Různé přístupy k různým odvětvím správy – Dvě skupiny: státy, které „nutí“ občany spořit na „horší časy“ versus celospolečenská solidarita • Sociálnědemokratický (severní Evropa) – Vysoká míra solidarity, občanská společnost, veřejnoprávní přístup s kombinací soukromých iniciativ • Totalitní (post-sovětský blok) Základní prvky systémů sociální správy • Policie (regulace) = činnosti státu vedoucí k ochraně občanů – Ze slova politeia = stát,obec. Ve významu (1) státní dohled a (2) ozbrojená ochrana (od 15.stol) – všechny formy dozoru, dohledu, kontroly a inspekce, jimiž stát chrání nezadatelní sociální práva občanů (inspekce bezpečnosti práce, hygienická inspekce, školská inspekce apod.) • Péče (ochrana) = stát něco poskytuje, aby občan mohl realizovat svá sociální práva – uskutečňována sociálním a zdravotní pojištěním, státními podporami, sociálními službami Organizace mající světovou působnost • Mezinárodní organizace práce – ILO • Světová zdravotnická organizace – WHO • Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu - UNESCO Organizace mající evropskou regionální působnost • Rada Evropy (COE) • Evropská unie (EU) • Zelená kniha – Evropská sociální politika (1993) - cílem bylo analyzovat sociální společnost. • Bílá kniha – Cesta vpřed pro Evropskou unii (1994) – Založena na konstatování, že hospodářský pokrok musí být v souladu s pokrokem sociálním a že – při budování Evropy je třeba se zaměřit na konkurenceschopnost i solidaritu. – Evropa musí nutně přejít na efektivní, o kvalitu se opírající ekonomiku s vysokou mírou investic do nových technologií. – Ústředním zdrojem musí být vzdělané, vysoce motivované a adaptabilní pracovně činné obyvatelstvo. • Lisabonská strategie – „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou, schopnou udržitelného ekonomického růstu s větším počtem lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržností" – zvýšit průměrnou míru ekonomického růstu do roku 2010 na 3 %, vytvořit dodatečných 20 milionů pracovních míst, což by představovalo zvýšení míry zaměstnanosti z tehdejších 61 % na 70 % a zvýšit podíl pracujících žen z 51 % na více než 60 %. Úkoly mezinárodních organizací • Organizovat mezinárodní pomoc • Harmonizovat sociálněpolitická úsilí jednotlivých států • Budovat světové nebo regionální kontrolní mechanismy Financování sociální správy • 2 typy nákladů: – náklady spojené s vlastní sociální činností, – administrativní náklady • Z čeho může být financována: – daně, poplatky, pokuty, dary • Principy financování: – solidarita, rovnost, efektivnost a únosnost • Kdo financuje: – stát, samospráva, zaměstnavatel, nestátní organizace, občan Metody financování sociální správy • Průběžné financování • Fondové financování • Daňové úlevy či poplatky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) • ČSSZ sama či prostřednictvím zaměstnavatele zajišťuje: – výplatu nemocenského, – peněžité pomoci v mateřství, – vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a – podpory při ošetřování člena rodiny • Do státního rozpočtu ČSSZ přispívá více než jednou třetinou příjmů (výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) ČSSZ Administrativní náklady