2. FISKÁLNÍ POLITIKA Obsah 2.1. Dlouhodobý růst veřejných výdajů 2.2. Veřejné výdaje 2.3. Daně 2.4. Deficit a dluh 2.1. Dlouhodobý růst veřejných výdajů Historie vývoje podílu veřejných výdajů na HDP (%) Příčiny růstu vládních výdajů Snižují vysoké daně hospodářský růst? Vysoké výdaje (přerozdělování) x Vysoký deficit (rozpočtová nekázeň) 2.2. Veřejné výdaje ČR Veřejné výdaje ČR: (2008 ) • Státní rozpočet (1.090) 29,5% • Mimorozpočtové fondy (119) 3,2% • Zdravotní pojišťovny (201) 5,4% • Rozpočty obcí a krajů (378) 10,2% ---------------- 1.488 40,3% HDP = 3.696 Struktura vládního sektoru ČR Integrace mimorozpočtových fondů V souladu s reformou veřejných financí a ve shodě s minulým Konvergenčním programem pokračuje proces přípravy kroků k ukončení činnosti některých tzv. transformačních institucí (často označovány jako tzv. parafiskální fondy) a vybraných státních mimorozpočtových fondů. Tím dojde nejen ke zjednodušení a zvýšení transparentnosti celého rozpočtového managementu, ale i k významným provozním úsporám. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Dopravní infrastruktura Zdroj: aktualne.cz, 21.8.2009, Ministr financí E. Janota A.cz: Říkáte, že ekonomice prospívá, když stát investuje a když se peníze prostaví. Ale měly by se stavět "hladové zdi", které bývají předražené a u kterých se dá pochybovat, že mají nějaký jiný smysl, než utrácení peněz? Předraženost je jedna věc a nesmyslnost stavby druhá. Obojí by nemělo být. Mě například vadí předraženost dálnic. Stavitelé se brání, že vysoká cena má dva nebo tři důvody. Každá obec chce stavět sjezd z dálnice nebo obchvat, ale na to se nesmí přistoupit. Druhá věc jsou výkupy pozemků. Jakmile někomu ustoupíte a zaplatíte nehoráznou sumu, tak to potom chtějí všichni. A.cz: Nechcete stavět zbytečné a předražené stavby, ale například v jižních Čechách se prohlubuje za tři miliardy koryto Vltavy, aby po ní mohly plout deset kilometrů výletní lodě. To není zbytečné a předražené? Jestli chtějí prohloubit Vltavu, aby zabránili povodňovým škodám, tak bych o tom diskutoval. Pokud jde jen o výletní lodě, tak je to v dané chvíli opravdu nesmysl. A.cz: Ale podobné návrhy, třeba ještě sklápěcí most v Kolíně nebo přesun brněnského nádraží o kilometr, jsou přitom v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok. To nevadí? Vláda jasně řekla, že fond nesmí zahajovat žádné nové akce, a věřím, že tomu tak bude. Fond by měl v první řadě spolufinancovat stavby, kde jsou evropské peníze, a za druhé urychleně a efektivně ukončit rozestavěné akce. Ani jednu nezahájit. Tam je obrovský problém, protože nejen za bývalého šéfa fondu, ale i za ještě předchozího šéfa fondu byla zahájena spousta akcí. Vím, že oba byli pod politickým tlakem poslanců a dalších. Všichni prosazovali své akce, rozestavělo se obrovské množství silničních staveb. Proto ministr dopravy Slamečka zkoušel argumentovat, že mu chybí 50 miliard a pak 41 miliard. Nesmysl. Zemědělské dotace Zemědělské dotace II Kozí ráj na Slunečné „Kariéru fotografa vyměnil Pavel Štěpánek za stádo koz, ovcí a vůni čerstvého sýra. Dnes je jeho biofarma Slunečná známá po celé Šumavě. A nejen tam. Pro přírodní maso a sýry si tam jezdí i kuchaři luxusních restaurací……Biofarma je kompletně jiný přístup k chovu. Některé tady z těch jsem sám odchoval flaškou," říká Štěpánek, zatímco na něj dotírá rozdováděné stádo asi stovky koz a sedmi desítek ovcí….. Dnes se farmě daří. Ovšem jen díky dotacím od státu a od Evropské unie. Prodej masa a mléka tvoří pouze asi třetinu příjmů.“ Zdroj: Hospodářské noviny 11.9.2009 Od září 2009 mají děti ze základních a nově i mateřských a středních škol nárok na 1 dotovaný mléčný výrobek každý den!!!. Zdroj: www.skolnimleko.cz Zdravotní pojišťovny 2 modely zdravotnictví CENTRALIZOVANÝ q Zdravotní pojištění se odvádí povinně bez možnosti výběru z platu → kdo více vydělává platí více q Plnění je rovnostářské (podle diagnózy nikoliv podle odvedeného pojistného) q Pojišťovny fungují jako instituce, které vyberou pojistné a proplatí faktury od zdravotních zařízení (podobně jako ČSSZ) → nemá smysl mít konkurenci zdravotních pojišťoven TRŽNÍ q Občan si zvolí kolik si bude platit na zdravotním pojištění → vybere si pojišťovnu, program i rizika, které je ochoten nést q Plnění (úhrada jeho zdravotní péče) pak bude odpovídat odvedenému pojistnému q Jinými slovy, neplatil jsi nebo platil jsi málo → vypadni z nemocnice → má smysl mít více zdravotních pojišťoven Zdravotnictví Současný pluralitní model veřejnoprávních zdravotních pojišťoven má ekonomický smysl tehdy, pokud připustí reálnou cenovou konkurenci, neboť pluralita bez soutěže při minimální diferenciaci „pojistného produktu“ a navazujících služeb de facto postrádá opodstatnění. Zdroj: NERV Skladba veřejných výdajů podle funkce Veřejné výdaje ČR (2008) mld CZK 1. VEŘEJNÁ SPRÁVA 2. SOCIÁLNÍ POLITIKA 3. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA Veřejné výdaje ČR (2008) - shrnutí Návrh státního rozpočtu ČR 2010 (1) Výdaje…..1.200 mld Příjmy…….969 mld Schodek…- 231 mld Struktura výdajů: Mandatorní výdaje…56% Mzdy ve VS………...14% Odvody do EU………3% Ostatní výdaje………27% Návrh státního rozpočtu ČR 2010 (2) 2.3. Daně Daňová kvóta (%HDP) 2000-2007 ČR: Přímé daně, nepřímé daně a sz pojištění EU: Přímé daně, nepřímé daně a sz pojištění Diskuse 1) Jsou v ČR vysoké daně? → ve srovnání s EU průměrné; pokud máme veřejné školství, zdravotnictví, důchody, drahou (neefektivní) veřejnou správu a předraženou dopravní infrastrukturu, potom musíme mít vyšší daně k udržení stability veřejných financí 2) Jsou nepřímé daně lepší než přímé? → Přímé (důchodové a majetkové) zatěžují produkci, nepřímé spotřebu. Také okruh plátců je rozdílný (důchodové daně neplatí důchodci) 3) Je sz pojištění pojištěním nebo daní? → V českém systému obojí. Je to veřejné pojištění se silnými redistribučními aspekty. 4) Jsou v ČR příliš vysoké odvody z mezd? → jsou vysoké, ale v EU srovnání jsou u nás nižší nepřímé daně a především velmi nízké přímé daně. Veřejné příjmy ČR (2008) mld. CZK Progresivní zdanění příjmů? Argumenty pro: - klesající mezní užitek → argument pro nelineární daňovou sazbu - klesající mezní sklon ke spotřebě → bohatší spoří více - automatický stabilizátor - redukce příjmové nerovnosti Argumenty proti: - narušení individuálních práv → rozdílné postavení jednotlivců před zákonem - omezení úspor → bohatí spoří více - snaha o snižování daňového základu, útěk mozků - Politické zastoupení je reprezentativní Progresivní x rovná daň z příjmu Progresivní daň…10-20% Poplatník A: Příjem: 10.000 Daň: 1.000 Disponibilní příjem….9.000 Poplatník B: Příjem: 50.000 Daň: 8.000 Disponibilní příjem…..42.000 Lafferova křivka a Den daňové svobody Lafferova křivka = křivka zachycující vztah mezi daňovou sazbou a celkovým daňovým výnosem. Den daňové svobody = den v roce, od kterého daňový poplatník přestává vydělávat na stát (platit daně) a začíná vydělávat na sebe → ekonomický význam → ideologický význam 2.4. Deficit a dluh Skladba příjmů a výdajů ČR (mld. CZK) Deficit veřejných rozpočtů: ČR OECD: Deficity veřejných rozpočtů Veřejný dluh Veřejný dluh (%HDP) OECD: Veřejný dluh ČR: Veřejný dluh Dopad ekonomické krize na veřejné rozpočty Hospodářský cyklus ČR 2000-09 Veřejný dluh ČR (2008-09) Dopady krize na veřejné rozpočty Klesá výběr daně z příjmů právnických osob; Snižují se mzdy → klesá výběr sociálního pojištění, výpadky daňových příjmů; Odhadovaný deficit státního rozpočtu ČR (2010): 7,1% HDP Růst placených úroků ze státního dluhu:→ roste riziko zhoršení ratingu ČR a následně i českých bank. → 2006: 40 mld; 2009: 55 mld; 2010: 80 mld (kombinace vyššího dluhu a horšího ratingu) Klesá poptávka ze zahraničí po českém zboží. Roste zadluženost soukromého i vládního sektoru. Pokles přílivu kapitálu Makroekonomická situace ve východní Evropě (Zdroj: Závěrečná zpráva NERV)