3. PŘEROZDĚLOVACÍ POLITIKA Obsah 3.1. Přerozdělovací politika 3.2. Příjmy domácnosti v ČR 3.3. Měření nerovnosti 3.4. Hospodářsko-politické implikace 3.1. Přerozdělovací politika „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ (K. Marx) „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ (G. Orwell) „Každý vyhrál a musí dostat cenu“ (Dodo) Rozdělování a přerozdělování V tržních ekonomikách dochází k nerovnoměrnému rozložení důchodů mezi jednotlivci. Tyto rozdíly v důchodech mezi jednotlivci mají příčinu v rozdílném bohatství domácností (rozdíly ve vlastnictví půdy a kapitálu) a v rozdílu ve mzdách (rozdílná hodnota lidského kapitálu). Rozdíly ve vybavení jednotlivců fyzickým a lidským kapitálem tak způsobují jejich důchodovou nerovnost. Původní rozdělení důchodů ve společnosti je tak kombinací vlivů, které jednotlivec nemůže ovlivnit (dědictví, rodinný původ,) a faktorů, které může ovlivnit (vlastní úsilí, snaha o sebevzdělávání). Přerozdělovací (redistribuční) politika se pak snaží změnit toto původní rozdělení důchodů. Její existence v rámci hospodářské politiky je ospravedlňována následujícími argumenty: Ø „nespravedlivé“ výchozí rozložení důchodů“ Ø „nedostatečné“ celkové příjmy některých domácností Ø ochrana proti poklesu příjmu v důsledku nemoci, invalidity, stáří, rodičovství, nezaměstnanosti…. Rozdělení příjmů a přerozdělovací politika § Původní rozdělení příjmů → Státní přerozdělovací politika → Soukromá přerozdělovací politika n Ideologie a etika přerozdělování: a) mám se rozdělit? b) dobrovolně nebo povinně? n Jednotlivec x Domácnost x Rodina x Komunita x Zaměstnavatel x Stát n Trade off mezi státním a soukromým přerozdělováním n Spravedlnost; etika; solidarita → posun za rámec čistě ekonomického „pareto“ přístupu Mezigenerační přerozdělování (veřejné + soukromé) Mezigenerační přerozdělování - veřejné Daně Zdroj: Dybczak (2006) Dávky Zdroj: Dybczak (2006) Školství a zdravotnictví Stát blahobytu Dva základní typy sociální politiky: 1) Peněžní transfery - příspěvkové (důchody, nemocenská, nezaměstnanost) - nepříspěvkové (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek; sociální příplatek; příspěvek na bydlení; pěstounská péče; porodné; pohřebné; hmotná nouze) 2) Veřejné služby = (zdravotnictví; školství) Z mnoha funkcí státu blahobytu, dvě jsou obzvláště významné: Ø jako skupina institucí, které poskytují ochranu před chudobou, přerozdělování příjmů a bohatství a redukci sociálního vyloučení (Robin Hood function) Ø jako skupina institucí, které poskytují pojištění a nabízí mechanismus pro přerozdělování v průběhu životního cyklu (Piggy bank function)“ 3.2. Příjmy domácností Disponibilní důchod domácností ČR (2008) Běžné příjmy = 2.898 mld. CZK Ø Náhrady zaměstnancům…1.596 Ø OSVČ………………………...514 Ø Důchody z vlastnictví……….165 Ø Sociální dávky……………….489 Ø Ostatní transfery…………….134 Běžné výdaje = 950 mld. CZK Ø Sociální a zdravotní pojištění……631 Ø Daně z příjmu a majetku………...145 Ø Transfery………………………….174 Disponibilní důchod = 1.948 mld. CZK Ø Spotřeba…..1.812 mld Ø Úspory…….. 161 mld. Příjmy domácností podle sociálních skupin: ČR 2006; status podle hlavy domácnosti Vývoj produktivity práce a reálných mezd (indexy 1990=100) – stálé ceny Determinace mezd Ø Kompenzující rozdíly ve mzdách = rozdíl ve výši mezd vyplývající z vyrovnávání nepeněžních charakteristik různých profesí Ø Rozdílná hodnota lidského kapitálu = (lidský kapitál představuje akumulaci investic do pracovní síly) je určovaná především rostoucí hodnotou kvalifikace; vzdělání se vyplácí Ø Talent, úsilí, náhoda; jaký je poměr? Ø Srovnatelná hodnota = doktrína, podle níž by povolání považovaná za srovnatelná měla být placena stejně. Ø Diskriminace = diskriminace vzniká tehdy, pokud trh nabízí různé příležitosti podobným jedincům, kteří se liší pouze rasou, pohlavím věkem nebo jinými osobními vlastnostmi; diskriminace ze strany zaměstnavatelů a zákazníků Ø Alternativní pohled na vzdělání – signalizace schopností; jaký je poměr získaných schopností a signalizace? Ø Ekonomie superhvězdy = fenomén vítěz bere vše. Rozložení mezd podle vzdělání Rozložení mezd ČR ČR: Průměrná mzda/důchod 1989-2004 3.3. Měření nerovnosti Způsoby měření nerovnosti Gini koeficient Trendy v příjmové nerovnosti (% změny Gini) Kuznetsova křivka KK v mezinárodním srovnání Příčiny rozdílů v nerovnosti: Evropa x USA Ø Míra progresivity zdanění Ø Rozdílný vliv Odborů a kolektivního vyjednávání Ø Odlišnosti v podporách v nezaměstnanosti a regulaci na trhu práce Ø Etnicky homogenní x heterogenní populace Ø Homogenní x heterogenní úroveň školství Ø Odlišné rozložení mezd Ø Většinový x poměrný volební systém Ø Odlišná historie Politická ekonomie přerozdělování „People are more likely to support redistribution when they live around poor people of the same race and less likely to support redistribution when they live around poor people of a different race.“ (Luttmer 2001) „Redistribution will be popular when the mean income is higher than the median income“. (Meltzer and Richard 1981) „Americans do believe that they live in an open society, and Europeans believe that they live in a closed society. After all, only 29 percent of Americans surveyed believe that the poor are trapped in poverty while 60 percent of Europeans believe that the poor are trapped. 60 percent of Americans believe that the poor are lazy, while only 26 percent of Europeans share that belief.“ (Alesina and Glaeser 2004) Nerovnost x HDP; etnická heterogenita Nerovnost x přerozdělování; znárodnění Nerovnost x nestabilita Příjmová nerovnost: EU Riziko chudoby: EU Míra chudoby: OECD 3.4. Hospodářsko-politické implikace Sociální politika Zdravotnictví Zdravotnictví II VŠ školství VŠ školství (2)