10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura • charakteristika NedoKo. trhu práce • optimální množství práce v SR • optimální množství práce v LR • mzdová diskriminace monopsonu • individuální nabídka práce • tržní nabídka práce • odbory a jejich monopolní síla • bilaterální monopol na trhu práce Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 15-16, str. 378 – 398. Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitoly 10 – 11, str. 212 – 241. Charakteristika NedoKo. trhu práce • NedoKo. trh práce – existence omezeného množství firem, kupujících VF práce • monopson – práci poptává pouze jediná firma • oligopson – práci poptává několik firem • monopsonistická konkurence – práci poptává mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbu • firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbu • křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí Individuální nabídka práce mzdová sazba je dána pod úrovní MFC[L ](srovnejte se stanovením ceny výstupu nad úrovní MC) Optimální množství práce v SR platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku: MRP[L] = MFC[L] Křivka poptávky po práci D[L] na NedoKo. trhu práce nelze sestrojit – křivka MRP[L] nezobrazuje vztah mezi L a w Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně veličin ovlivňujících MRP[L] nebo MFC[L] Křivka poptávky po práci Zvýšení daňového zatížení práce způsobí posun AFC[L] a MFC[L] nahoru – opět nedochází k posunu po křivce MRP[L] : křivku MRP[L] nelze ztotožnit s křivkou D[L] Dopady zavedení minimální mzdy Optimální množství práce v LR • v LR – možnost měnit L i K • optimum tam, kde MP[L]/w = MP[K]/r, respektive MRP[L]/w = MRP[K]/r • to platí pouze na DoKo. trhu práce a DoKo. trhu kapitálu (MFC[L]=w a MFC[K]=r) • optimální množství práce bez ohledu na typ konkurence na trhu VF: MRP[L]/MFC[L] = MRP[K]/MFC[K] Mzdová diskriminace monopsonu • obdoba cenové diskriminace třetího stupně u monopolu na trhu finální produkce • cena = mzda, proto mzdová diskriminace • předpoklad – schopnost monopsonu rozdělit nabídku práce alespoň na dva segmenty • každý segment – jiná cenová elasticita nabídky práce • za stejnou práci různá mzda (podobně jako u monopolu – za stejný produkt různá cena) • např. mzdová diskriminace podle pohlaví Mzdová diskriminace monopsonu Nabídka práce INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE: doposud jako nabídka práce jedné firmě, ale nyní jako nabídka práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF práce Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“: SPOTŘEBA (C) X VOLNÝ ČAS (H) Volba mezi spotřebou a volným časem • SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → C = w . L • ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → C = w (24 - H) C je funkce „rozpočtového“ omezení • užitek spotřebitele: U = f(C,H) • optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL, čili: • optimum: MRS = w, čili δU/δH/δU/δC = w Volba mezi spotřebou a volným časem Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele – převažující SE Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele – převažující IE Individuální nabídková křivka sestává ze dvou částí: • převažuje SE – nabídková křivka je rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství práce • převažuje IE – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její růst způsobuje pokles nabízeného množství práce Individuální nabídková křivka Ale: skutečnost – nabídka práce je rostoucí PROČ? • záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? • rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období • jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat • jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít Tržní nabídka práce • S[L] = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbách • změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky nabídky práce • podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míry • opět souvislost s mezičasovým rozhodováním Dopady růstu mzdové sazby Dopady růstu reálné úrokové míry Odborové svazy – poptávky po práci a nabídka práce • odbory = zájmová skupina, v níž se organizuje pracovní síla • poptávka po práci = poptávka po odborově organizované pracovní síle; nabídka práce = nabídka odborově organizované pracovní síly • rozhodování mezi: preferencí mzdové sazby a preferencí určité míry zaměstnanosti • důraz na mzdovou sazbu: tzv. „hard line“ strategie • důraz na zaměstnanost: tzv. „jobs first“ strategie • nabídka práce odborových svazů odvozena z indiferenční analýzy Tvar IC podle odborářské strategie Odvození nabídky práce odborů Monopolní síla odborů • odbory jako jediný subjekt nabízející VF práce • cíle odborových svazů: maximalizace ekonomické renty členů odborů maximalizace objemu mezd členů odborů maximalizace zaměstnanosti Monopolní síla odborů Bilaterální monopol na trhu práce