13. Analýza tržních selhání Struktura n pojem tržní selhání n selhání trhu jako systému n selhání prvků v rámci systému (externality, veřejné statky, asymetrické informace) Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 19, str. 480 – 506. Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitola 14, str. 279 – 290. Pojem tržní selhání Co to je tržní selhání? Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů n selhávání trhu jako systému: trh sám o sobě tenduje k neefektivnosti – nedokonalá konkurence n selhávání prvků v rámci systému: nejde o chybu systému, ale o selhání v lidském jednání – externality, veřejné statky, asymetrické informace Systémové selhání n tendence dokonale konkurenčních trhů ke koncentraci n přirozená snaha posílit svou pozici na trhu n DoKo. přirozeně tenduje k NedoKo. Systémové selhání n NedoKo. je výrobně i alokačně neefektivní n výrobní neefektivnost – rovnovážné množství není vyráběno s minimálními AC n alokační neefektivnost – firma vyrábí nižší výstup za vyšší cenu než odpovídá podmínkám DoKo. – existence DWL n ekonomika není schopna dosáhnout tak vysokého užitku jako ekonomika s DoKo. strukturou Důsledek NedoKo. Selhání prvků v systému - Externality EXTERNALITA = efekt, plynoucí z činnosti daného subjektu, a to ve prospěch (či v neprospěch) subjektu jiného n negativní externalita – původce způsobuje jinému subjektu nežádoucí efekt (náklady), který ovšem původce neodstraní na své náklady n pozitivní externalita – původce způsobuje jinému subjektu užitek, aniž by původci bylo za tento užitek zaplaceno POZOR! – ekonomie neřeší, zda je či není spravedlivé, je-li někomu způsobena újma či získává-li někdo bezplatně užitek Negativní externalita n u zboží s negativní externalitou dochází k produkci většího objemu než v případě zohlednění nákladů na odstranění externality n jak zohlednit náklady na odstranění externality? n řešení: např. zdanění spotřeby zboží způsobující negativní externalitu Pozitivní externalita n u zboží s pozitivní externalitou dochází k produkci nižšího objemu produkce než v případě kdy by bylo za externí užitek původci zaplaceno n řešení: např. dotace subjektům produkujícím zboží s pozitivní externalitou Existence veřejných statků VEŘEJNÝ STATEK = takový, který je charakteristický splněním dvou podmínek n jeho spotřeba je nerivalitní – tj. pokud někdo daný statek spotřebovává, nesníží se jeho množství (např. užívání silnice) n nevyloučitelnost ze spotřeby – všechny neplatící spotřebitele nelze, nebo je velmi nákladné, vyloučit ze spotřeby (např.užívání MHD) POZOR! veřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek Veřejný statek a neefektivnost n firmy zpravidla nebudou ochotny zajistit efektivní (dostatečnou) produkci veřejných statků, protože: n spotřebitelé budou chtít veřejný statek využívat, ale málokdo bude ochoten za něj platit (problém černého pasažéra) n řešení: zajištění veřejných statků veřejným sektorem – má na to nástroje (vybírání daní pod pohrůžkou násilí) Asymterické informace • Vztah principal-agent (nájemce-zmocněnec) • Nepříznivý výběr Principal – agent n principal deleguje část svých rozhodovacích pravomocí na svého zástupce (agenta) n agent je zpravidla lépe informovaný než principal, takže: n agent zvyšuje svůj užitek na úkor principala n např.: akcionáři (principals) delegují svou rozhodovací pravomoc na management (agents) při správě a řízení akciové společnosti n management má lepší informace než akcionáři, a tak může zvyšovat svůj užitek na úkor vlastníků (akcionářů) n otázka, zda jde o tržní selhání: část užitku společnosti se ztrácí nebo jen přerozděluje? Nepříznivý výběr n díky nedokonalé informovanosti mohou spotřebitelé nakupovat nekvalitní zboží n byla-li by informovanost dokonalá, spotřebitelé by nakupovali pouze zboží kvalitní n firmy produkující nekvalitní zboží by trh dokázal eliminovat n např.: trh s ojetými vozy – spotřebitelé očekávají horší kvalitu ojetin – jsou ochotni zaplatit nižší cenu – majitelé kvalitních ojetin nebudou ochotni prodat – na trhu zůstanou jen nekvalitní ojetiny Řešení tržních selhání n věc názoru n část ekonomů (a politiků) volá po státních zásazích do trhu – intervencionistické proudy ekonomického myšlení n část ekonomů (a politiků) chce přesto nechat volně působit trh – argument: n státními zásahy nelze zvýšit celospolečenský užitek, pouze ho redistribuovat – např. Rakouská škola (Rothbard) Coaseho teorém n důraz na vymáhání vlastnických práv n Coaseho teorém: při nulových transakčních nákladech je nejefektivnějším řešením vymáhat svá vlastnická práva n tj. zajistit, aby např. původce negativní externality tuto odstranil na své náklady, nebo: n aby příjemce užitku z pozitivní externality za tento užitek platil tomu, kdo mu jej způsobil n pokud transakční náklady nenulové, je efektivnější selhání trhu řešit na celospolečenské úrovni