2. Analýza spotřebitelské poptávky Obsah Ø Individuální poptávka a faktory, které ji ovlivňují Ø Vliv změny disponibilního důchodu na poptávku: - důchodová spotřební křivka, Engelovy křivky - důchodová elasticita poptávky a její význam Ø Vliv změny ceny statku na poptávané množství: - cenová spotřební křivka a odvození individuální poptávky - substituční a důchodový efekt cenové změny, Giffenův paradox, cenová elasticita poptávky Ø Vliv změny cen ostatních statků na poptávku: - křížový substituční a důchodový efekt - křížová elasticita poptávky Ø Vztahy mezi elasticitami a elasticita substituce Ø Odvození tržní poptávky Literatura k tématu: Soukupová, J. et al.: Mikroekonomie. kapitola 3. str. 72 - 104 Charakteristika individuální poptávky Individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele) po daném zboží závisí (mimo jiné) na těchto faktorech: Ø disponibilním důchodu spotřebitele Ø cena daného statku či služby Ø cena ostatních statků či služeb Ø preferencích a očekávání spotřebitele Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku Ø předpokládáme změnu disponibilního důchodu ceteris paribus Ø změní-li se důchod, posouvá se linie rozpočtu Ø ↑I → posun BL a bodu optima od počátku, ↓I → posun BL a bodu optima k počátku Ø ICC (Income Consumption Curve) = množina bodů optima spotřebitele při různých úrovních důchodu (alternativně: Income Epansion Path, IEP – důchodová stezka expanze) Důchodová spotřební křivka – standardní tvar Co je „normální“ statek? Ø normální statek = takový statek, jehož spotřeba s růstem disponibilního důchodu roste nebo s poklesem disponibilního důchodu klesá: ↑I → ↑Q nebo ↓I → ↓Q Ø nezbytný statek – podmnožina normálního = statek, jehož spotřeba roste (klesá) pomaleji než důchod: ↑I > ↑Q nebo ↓I > ↓Q Ø luxusní statek – podmnožina normálního = statek, jehož spotřeba roste (klesá) rychleji než důchod: ↑I < ↑Q nebo ↓I < ↓Q Ø opakem statku normálního je statek méněcenný = statek, jehož spotřeba s růstem důchodu klesá nebo s poklesem důchodu roste: ↑I → ↓ Q nebo ↓I → ↑ Q Ø „normálnost“ („méněcennost“) statků je otázkou subjektivních preferencí spotřebitele Aplikace: EKC – Environmental Kuznets Curve Ø zobrazuje vztah mezi HDP/os. a mírou znečištění životního prostředí Ø tvar obráceného písmene „U“ Ø vysvětlení: životní prostředí je luxusním statkem, proto od jisté úrovně důchodu roste poptávka po kvalitním prostředí rostoucím tempem (rychleji než důchod) Aplikace: EKC – Environmental Kuznets Curve Důchodová spotřební křivka – nezbytný a luxusní statek Důchodová spotřební křivka – méněcenný statek ICC – různé poměry cen statků Engelova křivka (EC – Engel Curve) Ø vyjadřuje závislost nakupovaného množství daného statku na disponibilním důchodu Ø u normálních statků s růstem důchodu jejich spotřeba roste: - u nezbytných pomaleji než důchod, - u luxusních rychleji než důchod Ø u statků méněcenných s růstem důchodu jejich spotřeba klesá Engelova křivka - odvození Engelova křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek Engelova výdajová křivka (EEC – Engel Expenditure Curve) Ø vyjadřuje závislost výdajů na nákup statku X na důchodu spotřebitele Ø vyjadřuje tedy závislost P[X].X a I Engelova výdajová křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek Důchodová elasticita poptávky Ø vypovídá o citlivosti reakce spotřebitele při nákupu daného statku na změnu jeho disponibilního důchodu Ø vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství statku X ku procentní změně disponibilního důchodu spotřebitele Důchodová elasticita poptávky Ø e[ID] = (ΔX/X)/(ΔI/I) nebo e[ID] = (∂X/∂I/X/I) Ø e[ID]> 0 pro normální statky, e[ID] < 0 pro méněcenné statky Ø e[ID] > 1 pro luxusní statky, 0 < e[ID] < 1 pro nezbytné statky Ø součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků násobených podílem těchto statků na důchodu je roven jedné → μ[X].e[IDX] + μ[Y].e[IDY] = 1, čili: Ø nakupujeme-li luxusní statek, nutně musíme nakupovat i statek nezbytný nebo méněcenný Vliv změny ceny statku na poptávané množství Ø předpokládáme změnu ceny statku X ceteris paribus (cena Y a disponibilní důchod se nemění) Ø linie rozpočtu se pootáčí v důsledku změny poměru cen obou statků Ø cenová spotřební křivka – PCC (Price Consumption Curve), alternativně cenová stezka expanze PEP (Price Expansion Path) Cenová spotřební křivka PCC = množina bodů optima spotřebitele při různých cenách jednoho ze spotřebovávaných statků Odvození křivky poptávky z PCC Substituční a důchodový efekt – Hicksův rozklad Ø substituční efekt (SE – Substitution Effect) = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším – je vždy negativní, tzn. ↓P → ↑X a naopak, posun po IC Ø důchodový efekt (IE – Income Effect) = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, je negativní pro normální statky, pozitivní pro méněcenné (↓P→↓X a naopak), posun na vyšší IC, Pozn.: IE při růstu důchodu zvyšuje spotřebu všech normálních statků Ø celkový efekt (TE – Total Effect) je dán součtem SE a IE Hicksův rozklad na SE a IE – normální statky Hicksův rozklad na SE a IE – méněcenný statek Giffenův statek Ø jde o podmnožinu méněcenných statků Ø s poklesem ceny klesá jeho spotřeba a naopak → křivka poptávky je pozitivně skloněná Ø jde o statky, které se značně podílí na výdajích spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně k nim neexistují blízké substituty Ø důležitou roli hrají očekávání do budoucna Ø např. základní potraviny, pohonné hmoty v době krizí Hicksův rozklad na SE a IE – Giffenův statek Slutského rozklad na SE a IE – normální statky Ø odlišnost od Hickse v chápání konstantního reálného důchodu – odlišné chápání SE Ø Hicksův SE – schopnost po změně ceny dosahovat neměnné úrovně užitku Ø Slutského SE – schopnost po změně ceny nakupovat neměnný objem statků Ø Slutského SE v sobě zahrnuje malé zvýšení reálného důchodu, čili důchodového efektu Hickse Slutského rozklad na SE a IE – normální statky Cenová elasticita poptávky Ø udává procentní změnu poptávaného množství ku procentní změně ceny Ø e[PD]=(ΔX/X)/(ΔP[X] /P[X]) nebo e[PD]=(∂X/∂P[X]/X/P[X]) Ø e[PD]= -1, pak je poptávka jednotkově elastická, tzn. cena i množství se mění o stejné procento Ø e[PD]> -1, poptávka je neelastická, cena se mění o větší procento než množství Ø e[PD]< -1, poptávka je elastická, cena se mění o menší procento než množství Ø e[PD]> 0, pak jde o Giffenův statek, s poklesem ceny klesá poptávané množství a naopak Změna cen ostatních statků a její vliv na poptávku Ø budeme zkoumat, jak ovlivní poptávku po statku X změna ceny statku Y, neboli Ø co se bude dít se sledovaným statkem, změní-li se cena jeho substitutu nebo komplementu Ø křížový SE – změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího levnějším – je pozitivní - ↑P[Y ]→ ↑X Ø křížový IE – jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a tedy poptávku po statku X – je negativní - ↑P[Y] → ↓X Ø celkový efekt je dán součtem křížového SE a křížového IE Rozklad na křížový SE a IE - komplementy Rozklad na křížový SE a IE - substituty Křížová elasticita poptávky Ø jde o procentní změnu množství statku X ku procentní změně ceny statku Y Ø e[CD]=(ΔX/X)/(ΔP[Y] /P[Y]) nebo e[CD]=(∂X/∂P[Y]/X/P[Y]) Ø e[CD ]> 0, pak jde o substituty Ø e[CD ]< 0, pak jde o komplementy Ø e[ID ]+ e[PD ]+ e[CD] = 0 Elasticita substituce Ø elasticita substituce – procentní změna poměru, v němž jsou vzájemně nahrazovány statky X a Y – určuje zakřivení IC Ø σ = d(Y/X) : d(MRS[C]) Y/X MRS[C] Ø σ = ∞ pro dokonalé substituty Ø σ = 0 pro dokonalé komplementy Konstrukce tržní poptávky Ø tržní poptávka je horizontálním součtem individuálních poptávek (tj. poptávek jednotlivých spotřebitelů) Ø horizontální součet – součet individuálních poptávek přes všechna množství při dané ceně sledovaného statku Konstrukce tržní poptávky