6. MONOPOL Obsah • charakteristika monopolu • příčiny jeho vzniku • volba rovnovážného výstupu • stanovení ceny monopolem – Lernerův index • křivka nabídky monopolu • cenová diskriminace • alokační a výrobní efektivnost monopolu • regulace monopolu Literatura k tématu Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 9, str. 263 – 290. Charakteristika monopolu • monopol JE jednou z forem konkurence • existence JEDINÉHO subjektu na straně nabídky • nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví • monopolní firma je tzv. „price maker“ • neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou • individuální poptávková křivka je zároveň tržní poptávkovou křivkou Příčiny vzniku monopolu – výše průměrných nákladů Výše průměrných nákladů: • jediná firma je schopna uspokojit tržní poptávku s nižšími průměrnými náklady, než kdyby v odvětví působilo více menších firem • příčinou jsou relativně vysoké fixní náklady (na vybudování distribuční sítě) vzhledem k individuální poptávce PŘIROZENÝ MONOPOL typicky síťová odvětví – např. ČEPS a.s., vodovody a kanalizace (na území města či obce), Český Telecom (do určité doby) Přirozený monopol • nezaměňovat s pojmem „přírodní monopol“ • případná snaha o demonopolizaci odvětví by stejně vedla ke vzniku monopolu, protože: • každá z firem by „obsluhovala“ poměrně malý podíl z tržní poptávky při srovnatelných (ale vysokých) nákladech • typické: minimum AC leží vpravo od křivky individuální poptávky • zpravidla relativně vysoká ziskovost → motivace dalších firem vstoupit do odvětví → investice do výzkumu → technologický pokrok → snížení nákladů → rozbití bariér pro vstup do odvětví (viz např. telekomunikace) Přirozený monopol – snaha o demonopolizaci Příčiny vzniku monopolu – kontrola přírodních zdrojů Kontrola přírodních zdrojů: • jediná firma kontroluje přírodní zdroje potřebné pro výrobu daného produktu • tzv. PŘÍRODNÍ MONOPOL • např.: uvádí se firma ALCOA, ale?? Příčiny vzniku monopolu – zásah státu Uměle – zásahem státu: • stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě, případně sám založí firmu, která jako jediná v daném odvětví funguje • např.: Česká pošta (listovní zásilky), ČNB (emise bankovek a mincí) ČD (osobní doprava po železnici) Právní restrikce – patenty a copyrights: • typicky: autorská práva Rovnovážný výstup monopolu takové Q, při němž MR = MC Zisk monopolu • monopol může realizovat ekonomický zisk i v dlouhém období (srovnej s DoKo. firmou) • velikost zisku (či ztráty) závisí na poptávce po produkci monopolu a na výši nákladů • realizuje-li monopol ztrátu, při rozhodování o pokračování ve výrobě postupuje stejně jako DoKo. firma (otázka krytí VC a části FC) Krátkodobý bod ukončení činnosti monopolu monopol v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC Bod ukončení činnosti monopolu v LR v dlouhém období monopol ukončí činnost, pokud P < AC (nemůže dlouhodobě vykazovat ztrátu) Nabídková křivka monopolu Nabídkovou funkci monopolu (stejně jako jakékoli jiné NedoKo. firmy) nelze odvodit, protože: • rovnovážné body firmy neleží na funkci MC • nelze získat jakoukoli jinou množinu bodů, která by představovala jednoznačný vztah mezi rovnovážným výstupem a cenou • navíc při změně poptávky: jednomu rovnovážnému výstupu může odpovídat více cen, nebo jedné ceně více rovnovážných výstupů Jeden výstup, dvě ceny změna individuální poptávky může vést k nové rovnováze, kdy se změní pouze cena produkce... Jedna cena, dva výstupy ... nebo se změní pouze rovnovážný výstup Nejednoznačnost funkčního vztahu rovnovážného výstupu a ceny Stanovení ceny monopolem • monopol nemůže stanovovat libovolnou cenu → musí brát v úvahu ochotu spotřebitelů danou cenu zaplatit • cena je vyšší než MR i než MC (srovnej s DoKo.) • rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky • čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl P a MC Pravidlo převrácené elasticity MC = MR MC = P.(1+1/e[PD]) P = MC/(1+1/e[PD]) if e[PD] = -3, pak P = 1,5 násobek MC if e[PD] = -15, pak P = 1,125 násobek MC Lernerův index monopolní síly • index, měřící schopnost firmy stanovovat cenu rovnovážné produkce nad úroveň svých MC • L = (P – MC)/P L є ‹0;1) • pro DoKo. L = 0, protože P = MC • čím vyšší hodnota Lernerova indexu, tím větší monopolní sílu firma má a tím větší schopnost stanovit cenu své produkce nad úroveň MC Cenová diskriminace • cenová diskriminace = stanovování rozdílných cen stejných výrobků bez „nákladových důvodů“ • cenová diskriminace jako důsledek určité monopolní síly • může ji provádět jakákoli nedokonale konkurenční firma – nejsnáze však firma monopolní • cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou – a tedy zvýšit svůj zisk oproti situaci bez diskriminace • různé formy cenové diskriminace (diskriminace v čase, ceny dle odebraného množství atd.) Cenová diskriminace prvního stupně v zásadě teoretická situace – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten za každou jednotku zaplatit (nutnost tuto ochotu znát) Cenová diskriminace druhého stupně stanovení různých cen za různá kumulovaná množství – fakticky nedokonalá forma c.d. 1. stupně Cenová diskriminace třetího stupně rozdělení spotřebitelů na skupiny, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku Cenová diskriminace třetího stupně Má-li fungovat, je třeba aby: • firma byla schopna rozdělit svou poptávku na poptávky dílčí dle jasného kritéria – cenová elasticita • spotřebitelé nemohli se zbožím mezi sebou obchodovat (např. letenky na jméno) nebo... • ...existovaly tak vysoké transakční náklady, aby se obchodování nevyplatilo (např. nákup zboží „za mořem“) Cenová diskriminace v čase týká se zpravidla novinek na trzích – opět rozdělení spotřebitelů podle cenové elasticity poptávky (např. trh s operačním systémem Vista) Cenová diskriminace v čase Stanovení ceny ve špičkách zvýšená spotřeba statku ve špičce zpravidla vede k růstu mezních nákladů (z kapacitních důvodů) a tím i k růstu ceny Alokační a výrobní efektivnost monopolu • monopol (stejně jako jakákoli nedokonale konkurenční firma) je alokačně i výrobně neefektivní • alokační neefektivnost – dochází ke vzniku DWL (náklady mrtvé váhy), část přebytku spotřebitelů a výrobců je ztracena – je vyráběno menší množství za vyšší cenu než v DoKo. podmínkách • výrobní neefektivnost – monopol nevyrábí s minimálními AC (ani v dlouhém období) Posouzení alokační efektivnosti Regulace monopolu • zpravidla cenová regulace – stanovení maximální ceny monopolu státem • snaha státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů – snaha o aplikaci DoKo. • problém: a) jak stát pozná výši MC monopolu? b) cena na úrovni MC může monopolu přivodit ztrátu – přirozený monopol c) cenová regulace může způsobit nerovnováhu na trhu (D > S) • regulovaná cena je firmou vnímána jako nová funkce MR Důsledek snahy eliminovat DWL u přirozeného monopolu Cenová regulace způsobující převis D nad S