7. OLIGOPOL Obsah } charakteristika oligopolu } kartel } Cournotův model duopolu } oligopol s dominantní firmou } Sweezyho model (se zalomenou křivkou poptávky) } Nashova rovnováha Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 11, str. 306 – 333. Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitola 7, str. 157 – 175. Charakteristika oligopolu } malý počet firem (alespoň dvě) } vysoký stupeň vzájemné rozhodovací závislosti (tendence firem vzájemně napodobovat produkci) } homogenní i diferencovaný produkt } významné bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj (ale nejsou nepřekonatelné) } bariéry vstupu: úspory z rozsahu, limitní ceny, právní restrikce, náklady na diferenciaci produktu atd. } oligopolní firma je „price maker“ Kartel } kartel = smluvní neboli koluzivní oligopol } skupina firem, chovající se jako monopol s více závody } cíl kartelu = maximalizace zisku celého odvětví (nikoli jednotlivých firem) } π = P.Q – [TC[1](q[1]) + TC[2](q[2]) +…+ TC[n](q[n])] } MR(Q) = MC[i](q[i]) } příklad kartelu: OPEC – homogenní oligopol Rovnováha kartelu MR(Q) = MC[i](q[i]) Zásadní problémy kartelu Kartel lze obecně považovat za nestabilní uspořádání oligopolního trhu, protože: • je většinou nelegální... • ...tudíž nelze právně vymáhat dodržování kartelové dohody • if nestejné zisky firem v kartelu, odstředivé tendence • tendence firem stanovit nižší cenu než je cena kartelu a tím zvýšit svůj tržní podíl a zisk Cournotův model PŘEDPOKLADY: • v odvětví existují pouze 2 firmy (duopol) • produkce obou firem je homogenní → stejné nákladové křivky • firmy znají tržní poptávku • firmy považují výstup konkurenční firmy za konstantní, tzn. firmy neodhadují vzájemné reakce na změnu výstupu a ceny • MC = AC – konst. (pro zjednodušení MC=0) Cournotův model – nastolování rovnováhy 1. firma vstoupí na trh a domnívá se, že je na trhu sama – firma zná tržní poptávku. Na základě rovnosti MR[1] a MC bude realizovat 50 jednotek produkce Cournotův model – rovnovážný stav Cournotův model – reakční křivky } firma při volbě výstupu q[1] očekává, že druhá firma dodává výstup q[2] → Q = q[1]+q[2] } tržní cena P(Q) = P(q[1]+q[2]) } zisková funkce obou firem: π[1]=TR[1]-TC[1] = P(q[1]+q[2]).q[1] – TC(q[1]) π[2]=TR[2]-TC[2] = P(q[1]+q[2]).q[2] – TC(q[2]) } známe-li tržní poptávku ve tvaru např.: P=200–Q, pak: [} ]P=200 – (q[1]+q[2]) → TR[1]=[200 – (q[1]+q[2])].q[1] [ ]TR[2]=[200 – (q[1]+q[2])].q[2] Cournotův model – reakční křivky } při nulových MC bude zisk firem maximalizován, pokud MR[1] i MR[2] bude roven nule: } MR[1]=200–2q[1]–q[2]=0 → q[1]=(200–q[2])/2 } MR[2]=200–q[1]–2q[2]=0 → q[2]=(200–q[1])/2 } rovnice pro q[1] a q[2] jsou rovnice reakčních křivek obou firem } reakční křivka jako funkce množství dodávaného na trh konkurenční firmou: q[1]=f(q[2]), q[2]=f(q[1]) Cournotův model – rovnováha pomocí reakčních křivek Cournotův model - aplikace } zřejmě nenalezneme „ryzí“ příklady takového modelu, ale... } ...lze nalézt takové chování firem, které naplňuje některé znaky Cournotova modelu } KFC vs. McD... respektive Twister vs. Chicken Roll } ODS vs. ČSSD... respektive jejich programy } RWE vs. E.ON... respektive zemní plyn Oligopol s dominantní firmou } dominantní firma = cenový vůdce – firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou firmy na tzv. konkurenčním okraji (konkurenční lem) } konkurenční lem přebírá cenu od dominantní firmy (podmínky jako v DoKo.) } max. zisk pro dominantní firmu: MR=MC [} ]max. zisk pro konkurenční lem: P=MC[i](q[i])[] Oligopol s dominantní firmou - aplikace } výroba elektrické energie v ČR – ČEZ, a.s. cca 75% podíl na trhu } Student Agency na trase Brno-Praha a Praha-Brno?? } Telefonica O2 ČR – cca 84% podíl na trhu pevných linek (dle financninoviny.cz) Sweezyho model se zalomenou křivkou poptávky PŘEDPOKLADY: • firmy vyrábějí diferencovaný produkt • sníží-li firma cenu, ostatní ji budou následovat • zvýší-li firma cenu, ostatní ji následovat nebudou Sweezyho model se zalomenou křivkou poptávky Nashova rovnováha } modely založené na teorii her } hráč – strategie – výsledky } chování firem: kooperativní nebo nekooperativní } kooperativní chování – firmy mohou uzavřít dohodu o volbě strategie } nekooperativní chování – firmy nemohou uzavřít dohodu o volbě strategie } hry: jednorázové (pouze jediná možnost volby strategie) nebo opakované (strategii lze volit opakovaně) } uvažujeme 2 firmy, každá volí mezi 2 strategiemi Nashova rovnováha Nashova rovnováha = výsledek takových strategických rozhodnutí firem, která vedou ke stabilnímu řešení – takové, které je nenutí měnit své chování Nashova rovnováha nastává, jestliže: máme dvojici firem A a B a dvojici strategií a a b, přičemž a je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b firmou B, a strategie b je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a firmou A Nashova rovnováha } Nashova rovnováha nemusí vždy znamenat řešení, které je nejlepší pro jednotlivé hráče, tzn. nemusí vést k paretovské rovnováze – viz. „vězňovo dilema“ } vězňovo dilema – jednorázová nekooperativní hra – 2 podezřelí, strategie přiznat se/nepřiznat se } každému z podezřelých je učiněna nabídka: „když se přiznáš, budeš propuštěn, zatímco tvůj komplic, který se nepřiznal dostane 36 měsíců“ Vězňovo dilema Vězňovo dilema – aplikace na cenovou strategii 2 firem Opakované hry } firmy mohou volit své strategie opakovaně } a to na základě chování konkurence } tendence uzavírat dohody, jelikož se může zlepšit pozice obou firem – na rozdíl od nekooperativních her } mohou přinést rozdílná řešení oproti jednorázovým hrám } např. dodržení či nedodržení kartelové dohody Opakované hry Nashova rovnováha při dominantní strategii } specifický případ Nashovy rovnováhy } má-li firma dominantní strategii, pak její volba není ovlivněna volbou strategie konkurenční firmou, neboli... } ...firma bude svou dominantní strategii volit bez ohledu na to, jakou strategii volí konkurence Nashova rovnováha při dominantní strategii