9. dokonale konkurenční trh práce – formování poptávky po práci Struktura ž specifika trhu výrobních faktorů ž příjmové a nákladové veličiny – podmínky maximalizace zisku ž dokonale konkurenční trh práce ž poptávka po práci – firma prodávající výstup na DoKo. trhu ž poptávka po práci – firma prodávající výstup na NedoKo. Trhu ž minimální mzda ž ekonomická renta Literatura Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str. 349 – 377. Musil: Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str. 189 - 224. Specifika trhu výrobních faktorů ž trh finální produkce – nabídka = firmy, poptávka = domácnosti ž trh VF – nabídka = domácnosti, poptávka = firmy ž poptávka po VF = poptávka odvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VF Příjmové veličiny na trhu VF ž MRP (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního produktu daného VF ž MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF ž MRP[K] = δTR/δK = (δTR/δQ).(δQ/δK) = MR . MP[K] [ž ]MRP[L] = δTR/δL = (δTR/δQ).(δQ/δL) = MR . MP[L] ž ARP (Average Revenue Product) – příjem z průměrného produktu daného VF ž ARP = příjem na jednotku daného VF [ž ]ARP[K] = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = P . AP[K] ž ARP[L] = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = P . AP[L] Příjmové veličiny na trhu VF Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Nákladové veličiny na trhu VF ž MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor ž MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF ž MFC[K] = δTC/δK MFC[L] = δTC/δL = δ(w.L)/δL = w + L.δw/δL ž AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor ž AFC = náklady na jednotku zapojeného VF ž AFC[K] = TC/K = r.K/K = r ž AFC[L] = TC/L = w.L/L = w průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů Volba optimálního množství najímaných VF ž takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk ž TR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) max. NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU: ž δπ/δK = δTR/δK – δTC/δK = 0 → δTR/δK = δTC/δK → MRP[K] = MFC[K] ž δπ/δL = δTR/δL – δTC/δL = 0 → δTR/δL = δTC/δL → MRP[L] = MFC[L] Poptávka po práci na DoKo. trhu práce DOKO. TRH PRÁCE: ž velký počet firem poptávajících práci ž cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem ž individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě – ochota pracovat pro sledovanou firmu) je horizontální ž MFC[L]=AFC[L]=w=s[L] Poptávka na doko. trhu práce Závisí na typu tržní struktury na trhu produkce: ž DoKo.+Doko. ž Doko.+NedoKo. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce ž DoKo. trh práce – MFC[L]=w ž DoKo. trh produkce – MR=AR=P Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRP[L]=MFC[L ]čili MR.MP[L]=MFC[L] nebo P.MP[L]=w Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR Nikoli – firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: TR ≥ VC TR = ARP[L].L VC = w.L ARP[L].L ≥ w.L ARP[L ]≥ w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRP[L] shora ohraničenou maximem ARP[L] Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR ž v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálu ž při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu ž mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MP[L] a tím pádem i MRP[L] a krátkodobé D[L] ž působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční, produkční (nákladový) Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci • Změna ceny práce (mzdové sazby) - způsobuje posun po D[L] • Ostatní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé D[L] ad 1. – změna mzdové sazby Mzdová elasticita poptávky po práci: e[PDL] = δL/δw/L/w e[PDL] je ovlivněna: • Elasticitou poptávky po produktu vyráběným s využitím VF práce – čím větší e[PD], tím větší e[PDL] (v absolutní hodnotě) [ ] • Elasticitou substituce vstupů – čím snadněji lze mezi sebou L a K nahrazovat, tím více je D[L] elastická if σ = 0, pak e[PDL] = 0 → při poklesu w nelze kapitál nahradit prací if σ = ∞, pak D[L] bude vysoce elastická → při poklesu w lze kapitál zcela nahradit prací • Podílem výdajů firmy na VF práce – čím větší podíl výdajů na VF práce, tím více je D[L] elastická ad 2. – ostatní faktory • Poptávka po produkci vyráběné s využitím VF práce: ↑D → ↑P → ↑MR → ↑MRP[L ]→ ↑D[L] a naopak • Úroveň technologie: ↑úrovně technologie →↑MP[L] → ↑MRP[L ]→ ↑D[L] a naopak • Počet kooperujících vstupů – vyšší vybavenost práce kapitálem vede k růstu MP[L], potažmo MRP[L ]a D[L] Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem: ↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → tržní D[L] jako horizontální součet indiv. D[L], ale: ↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRP[L] a tedy D[L]→ D[L] každé firmy bude strmější a tím i křivka tržní D[L] Tržní poptávka po práci Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR ž Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce ž MR je klesající – MRP[L] a tím i D[L] bude strmější než když firma prodává výstup na DoKo. trhu Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR ž Vedle SE a PE se prosazuje již zmíněný příjmový efekt ž Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MR ž MRP[L] se tudíž neposune vzhůru v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR Minimální mzda ž = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: ž garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky ž zvýšení motivace k hledaní práce ž zvýšení zaměstnanosti Dopady minimální mzdy (I)racionalita minimální mzdy ž je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou ž je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE NEMÁ SMYSL Minimální mzda v ČR Ekonomická renta z vlastnictví VF Ekonomická renta = příjem z vlastnictví VF – transferový výdělek příjem z vlastnictví VF – skutečně vyplacený příjem vlastníkovi VF (např. skutečně vyplacená mzda) transferový výdělek – výdělek, který by vlastníkovi VF plynul z alternativního využití VF, je to minimální úroveň mzdy, za kterou jsou lidé ochotni pracovat Eko. renta = de facto obdoba přebytku výrobce – rozdíl mezi skutečně vyplacenou mzdou a mzdou, za kterou je pracovní síla ochotna začít pracovat Ekonomická renta z vlastnictví VF