1
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
AKREDITACE PŘEDMĚTU
Identifikace předmětu
Znak MPV_CMUV
Česky Cvičení z manažerského účetnictví ve veřejném sektoru
Anglicky
Studijní program Magisterský
ECTS kredity 4
Garantuje katedra KVE
Garant předmětu Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.
Forma studia prezenční
Skupina předmětu Oborově volitelný
Rozsah výuky 0/2
Výuka v semestru devátý
Výchozí předměty
Schváleno AK
Anotace
Jde o oborově volitelný předmět druhého stupně studia oboru Veřejná ekonomika. Předmět je
zaměřen na možnosti využívání manažerského účetnictví v organizacích veřejného sektoru,
převážně v občanských sdruženích a obecně prospěšných organizacích. Absolvováním tohoto
kurzu posluchači získají znalosti v oblasti psaní projektů s důrazem na finanční stránku
projektu. Získají dovednost v kalkulování nákladů, hledání finančních zdrojů a jejich následné
vyúčtování. Seznámí se s provázaností manažerského a finančního účetnictví. Těžištěm
předmětu je vlastní tvorba projektu, jeho finanční zajištění a následné vyúčtování. Studenti
budou také seznámeni s programem Benefit. Absolventi by prostřednictvím svého projektu
měli být schopni samostatně řešit i složitější finanční situace v celé organizaci.
Cíl
Cílem výuky v získání praktických dovedností z oblasti manažerského účetnictví. Předmět má
poskytnout specifickou gramotnost projektového manažera, tj. zprostředkovat konkrétní a
praktické znalosti v účetní jednotce nepodnikatelského typu. Absolventi by měli být schopni
samostatně řešit i složitější situace týkající se celé účetní jednotky.
Základními problémovými okruhy jsou:
- Kalkulace a rozpočty
- Žádosti o finanční prostředky
- Vyúčtování získaných finančních prostředků
Předmět navazuje na předměty, které se zabývaly podstatou podvojného, tj. finančního
účetnictví, např. Finanční účetnictví I, Finanční účetnictví II, ale i předměty obecněji
zaměření, tj. Ekonomika neziskových organizací, Teorie veřejného sektoru, Kontrola ve
veřejném sektoru, ekonomika daného odvětví (technické infrastruktury, bydlení, sportu
apod.).
2
Osnova předmětu
Tématický plán seminářů (podle týdnů výuky):
týden téma
1 Úvodní seminář - zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe.
Způsob práce v seminářích, podmínky hodnocení. Odlišnost pojmů finanční
účetnictví a manažerské účetnictví, uživatelé informací, význam manažerského
účetnictví, manažerské účetnictví ve vztahu ke statistice, finanční analýze,
controllingu, k rozpočtování.
2 Kalkulace nákladů
Druhy nákladů, struktura nákladů v kalkulaci, možnost využití kalkulačního vzorce,
stanovení kalkulační jednice, problematika režijních nákladů.
3 Rozpočtování
Význam rozpočtu, klasifikace rozpočtů, techniky sestavení, zdrojový rozpočet.
4 Projekt
Psaní projektu v neziskové organizaci v souladu s posláním a cíle organizace.
Zopakování typologie neziskových organizací, občanské sdružení a obecně
prospěšná společnost jako základní typy pro psaní konkrétního projektu.
5 Náklady
Předložení konkrétního projektu. Sestavení nákladové stránky projektu v členění na
osobní náklady, materiálové náklady, náklady na služby, otázka možností
přiřazování režijních nákladů.
6 Výnosy
Hledání konkrétních zdrojů ke zvolenému projektu. Sestavení výnosové stránky
rozpočtu dle možných zdrojů.
7 Žádost o veřejné finanční prostředky
Vypracování žádosti o dotaci od poskytovatele, který podporuje oblast zvoleného
projektu.
8 Žádost o soukromé finanční prostředky
Hledání soukromého poskytovatel finančních prostředků pro zvolený projekt
(nadační prostředky, dary od ziskových organizací).
9 Vlastní finanční prostředky
Finanční možnosti organizace na zajištění projektu, členské příspěvky, poskytnuté
služby aj.
10 Finanční účetnictví
Předložení projektu včetně žádostí o získání finančních prostředků. Vlastní účtování
projektu do účetního deníku s ohledem na typ organizace a poskytnutých finančních
prostředků, vyúčtování zdrojů projektu.
11 Závěrečná zpráva projektu
Zpracování závěrečné zprávy projektu, věcná a finanční část, prezentace projektu,
jeho udržitelnost.
12 Žádost Benefit
Orientace v žádosti Benefit jako časté formy žádosti o veřejné finanční prostředky.
13 Závěrečné opakování
Dopracování POTu, závěrečné opakování, zodpovězení konkrétních dotazů
k předkládaným projektům (POTům)
Literatura:
Stejskalová, I. Využití účetnictví v řízení neziskových organizací se zvláštním zřetelem na
tvorbu a využití rozpočtu v řízení. ASPI Praha, 2006, 140 strana, ISBN 80-7357-187-0
3
I. Úvodní seminář - zopakování základních znalostí z účetní teorie a praxe.
Způsob práce v seminářích, podmínky hodnocení. Odlišnost pojmů finanční účetnictví a
manažerské účetnictví, uživatelé informací, význam manažerského účetnictví, manažerské
účetnictví ve vztahu ke statistice, finanční analýze, controllingu, k rozpočtování.
V každé organizaci (ať ziskové či neziskové) se k řízení veškerých činností využívá
informací. Zpravidla jde o číselné, slovní i jiné údaje zjišťované pomocí různých metod,
přičemž musí být spolehlivé (pravdivé, věrohodné) a včasné. Ekonomickými informacemi se
v organizaci zabývá informační soustava, která je tvořena pěti obory.
Obory informační soustavy
Pramen: Autor
Na informační soustavu se lze dívat i jinak, např. tak, že pod slovem účetnictví si představíme
pouze podvojné účetnictví a slova kalkulace, rozpočetnictví shrneme pod pojem manažerské
účetnictví.
V povědomí je slovo účetnictví totiž nejčastěji spojováno s přídavným jménem podvojné
nebo finanční, kde máme daná pravidla podpořena právní úpravou. Podstatou tohoto
předmětu je, že s pojmem účetnictví lze spojovat i oblast, která se zaměřuje i na oblast volné
tvořivosti.
Vymezení pojmů
1. Finanční nebo podvojné účetnictví ­ zopakujte si a doplňte informace o právní
úpravě. V rámci podvojného účetnictví zjistěte rozdíl mezi plným a zjednodušeným
rozsahem vedení účetnictví (viz zákon o účetnictví).
2. Jednoduché účetnictví1
­ i když se tomu nechce věřit, existují organizace, které
mohou i dnes tuto formu vedení účetnictví používat; zjistěte, kdo a za jakých
podmínek může účtovat v jednoduchém účetnictví.
3. Manažerské účetnictví ­ pojem není jednoznačně vymezen, jeho podstatou je, že
slouží potřebám organizace. Pod tento pojem můžeme zařadit i jiné pojmy, např.
nákladové účetnictví, vnitroorganizační účetnictví, daňové účetnictví aj.
4. Statistika
5. Finanční analýza
6. Controlling
1
Pozor! Nepleťte si s daňovou evidencí u fyzických osob.
Informační soustava
kalkulace rozpočetnictví statistika operativní evidence účetnictví
4
Úkol: Najděte definice k dalším pojmům, tj. statistika, finanční analýza, controlling.
Rozdíl mezi finančním a manažerským účetnictvím
Finanční účetnictví Manažerské účetnictví
Úkol: Po definování výše uvedených pojmů, doplňte výše uvedenou tabulku, tzn., že budete
hledat základní rozdíly mezi těmito pojmy.
5
II. Kalkulace nákladů
Druhy nákladů, struktura nákladů v kalkulaci, možnost využití kalkulačního vzorce, stanovení
kalkulační jednice, problematika režijních nákladů
Pojem a druhy kalkulací
Současná právní úprava činnosti všech nevýdělečných organizací umožňuje, aby v omezeném
rozsahu provozovaly doplňkovou. Tato činnost je na rozdíl od činnosti hlavní provozována za
účelem zisku, tj. jako činnost podnikatelská, avšak výsledek z této činnosti musí být použit ke
zkvalitňování hlavní činnosti a na její podporu. U příspěvkových organizací může být
hospodářská činnost provozována se souhlasem zřizovatele, který stanoví podmínky a rozsah
této činnosti. U občanských sdružení a u obecně prospěšných společností je doplňková
činnost zakotvena ve statutu nebo ve zřizovací listině. Výrobky, výkony, práce a služby
produkované v rámci hospodářské (doplňkové) činnosti se realizují podle obecně platných
cenových předpisů. Zpravidla se ceny tvoří jako ceny smluvní.
Kalkulací se rozumí stanovení a zjištění nákladů a ceny na kalkulační jednici. Kalkulační
jednicí může být jakýkoliv výkon, který je jednoznačně vymezen množství, časem nebo
jiným způsobem. Kalkulační jednicí je tedy jeden kus konkrétního výrobku, jedna vyučovací
hodina v kurzu, případně celý kurz výuky v rozsahu např. 20 vyučovacích hodin, jedna hodina
práce archiváře nebo oprava archiválií jako takové atd.
Podle toho, kdy se kalkulace sestavují, rozlišují se na kalkulace předběžné a výsledné.
Předběžné kalkulace se sestavují, před započetím služby nebo před zahájením činnosti. Při
jejím sestavení se vychází z technických podkladů, z organizačních směrnic, z vývoje nákladů
za předcházející období apod. Podle přesnosti podkladů můžeme tyto kalkulace dále rozdělit
na normové, kdy vycházíme z technických a technicko - hospodářských norem, které vcelku
přesně určují kalkulované náklady, a na propočtové, kdy je míra přesnosti mnohem menší,
neboť náklady se více méně odhadují na základě nákladů za minulá období.
Výsledné kalkulace se sestavují po skončení výroby nebo po ukončení dílčí činnosti.
Vychází se přitom z údajů získaných v účetnictví a zjišťují se skutečné náklady na kalkulační
jednici. Srovnáním předběžné a výsledné kalkulace se zjistí, zda se splnil očekávaný efekt a
které vlivy se podcenili nebo naopak přecenili.
Normové kalkulace
Při větším rozsahu hospodářské činnosti je vhodné využívat kalkulace normové v členění na
plánové a operativní. Plánové kalkulace se vztahují k delšímu časovému období - zpravidla
ročnímu - a určují, jaké úrovně nákladů se má dosáhnout v průměru za toto období.
Operativní kalkulace vychází z běžných (operativních) technickohospodářských norem,
které odpovídají konkrétním podmínkám při realizaci služby za kratší časové období - měsíc,
čtvrtletí.
6
Kalkulační vzorec a členění nákladů v kalkulaci
Struktura nákladů pro potřeby kalkulace je určena v tzv. kalkulačním vzorci. V současné
době není v platnosti celostátně závazný typový kalkulační vzorec, který by stanovil
jednotnou náplň a pořadí položek kalkulačního vzorce. Minimální členění nákladů v
kalkulačním vzorci obsahuje tyto položky:
a) Pro hospodářskou činnost b) Pro realizaci poslání
1. Přímé (jednicové) náklady 1. Přímé náklady
2. Režijní náklady 2. Režijní náklady
Vlastní náklady výkonu Vlastní náklady služby
3. Zisk (je-li kalkulován)
Ztráta (... dotace)
Cena bez DPH Cena bez DPH
Přímé náklady se mohou přesně a přímo zjistit na kalkulační jednici podle norem nebo
propočtů. Vyvíjejí se podle počtu kalkulačních jednic, proto se jim také říká "jednicové".
Patří sem zejména přímý materiál, který tvoří hmotnou podstatu výrobku, anebo je jinak
přímo vázán na vznik jednotky výkonů. Dále sem patří přímé mzdy, což jsou mzdy
pracovníků podílejících se na zhotovování výrobku nebo na provedení služby. Podle
výkonových norem nebo norem obsluhy můžeme přesně určit jejich výši. V návaznosti na
tyto náklady vznikají i další přímé náklady, např. na zákonné zdravotní a sociální pojištění
vztahující se k přímým mzdám, spotřeba speciálních nástrojů, technologická energie apod.
Režijní náklady jsou nepřímé náklady, neboť jsou spojeny s obsluhou a řízením jednotlivých
organizačních útvarů a v poměrné výši musí být zahrnuty do ceny kalkulační jednice. Způsob
výpočtu režijních nákladů do kalkulací řeší kalkulační metody. Do režijních nákladů patří
náklady na spotřebu energie, odpisy investičního majetku, spotřeba režijního materiálu, nákup
drobného majetku, opravy a údržba, náklady na služby jako jsou výkony spojů, finanční
služby peněžních ústavů atd. V režijních nákladech jsou rovněž zahrnuty mzdy pracovníků
vykonávajících sekundární funkce jako např. řídících pracovníků a administrativního aparátu
a k nim náležející zdravotní a sociální pojištění, tvorba fondu kulturních a sociálních potřeb a
další.
Zisk - ztráta je rozdíl mezi vlastními náklady a smluvní cenou. V předběžné kalkulaci je
stanoven zisk formou obvyklé míry rentability k vlastním nákladům. Zisk se kalkuluje ve
výkonech hospodářské nebo doplňkové činnosti především proto, aby se pokryla míra
rizika, nepodaří-li se realizovat všechny záměry vycházející z poslání. Hospodářská činnost
nemůže být ve svém úhrnu ztrátová. Případná dílčí ztráta se hradí z rezervního fondu, do
něhož jsou vloženy části kladného hospodářského výsledku. Nemá-li organizace podmínky
pro to, aby trvale dosahovala v hospodářské činnosti zisk, musí takovou činnost ukončit.
7
V ziskových organizacích se používá tzv. typový kalkulační vzorec s tímto uspořádáním:
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní (provozní) režie
Vlastní náklady výroby
5. Zásobovací režie
6. Správní režie
Vlastní náklady výkonu
7. Odbytové náklady
Úplné vlastní náklady výkonu
8. Zisk
Prodejní cena bez DPH
Metody kalkulování
Metody kalkulování řeší způsob výpočtu jednotlivých položek v kalkulaci podle toho, jak je
výroba organizována, jaké jsou k dispozici podklady a o jaký druh kalkulace se jedná.
Podle vztahu k objemu výroby se rozlišují náklady fixní, které se nemění s objemem výroby,
ale jsou spojeny s činností jako takovou. Patří sem zejména náklady na odpisy budov, opravy
budov, náklady na licence apod.
Náklady, které se mění s objemem výkonů, se nazývají náklady variabilní - proměnlivé.
Mění-li se rovnoměrně s objemem výkonů, jedná se o náklady proporcionální (přímý
materiál, přímé mzdy), rostou-li rychleji než objem výroby, jsou to náklady progresivní
(např. příplatky za přesčasovou práci k přímým mzdám) a mění-li se pomaleji, jsou to náklady
degresivní (např. odpisy a opravy výrobního zařízení). Zařazení konkrétní nákladové položky
do některé z uvedených druhů je výsledkem rozboru vývoje nákladů za minulá období.
Přímé náklady se zjistí na základě technickohospodářských norem na jednotku a celkové
náklady se vypočítají jako součin jednicových nákladů a objemu výkonů. U režijních nákladů
je postup opačný. Celkové náklady na opravy, na spotřebu energie, celkové režijní mzdy a
další náklady se pomocí kalkulačních metod rozdělují na kalkulační jednice.
V praxi se používají nejčastěji tyto metody:
1. kalkulace prostým dělením;
2. kalkulace dělením s poměrovými čísly;
3. kalkulace přirážková;
4. kalkulace postupná a průběžná.
Kalkulace dělením
Používá se při stejnorodé výrobě, kdy se všechny náklady vztahují k jednomu druhu výkonů.
Přímé náklady se zjistí podle norem, ostatní náklady režijního charakteru se dělí objemem
výroby.
8
Kalkulace dělením s poměrovými čísly
Tato metoda se používá při výrobě podobných výrobků, vyráběných stejnou technologií a
lišících se rozměry, tvarem apod. Společné náklady se rozdělují podle poměrových čísel, která
vyjadřují vztah k základnímu výrobku.
Kalkulace přirážková
Kalkulace přirážková se používá při různorodé výrobě. Společné režijní náklady nutno
rozvrhnout do ceny jednotlivých výrobků podle zdůvodněné rozvrhové základny, která
vyjadřuje přímou úměru mezi růstem režijních nákladů a zvolenou veličinou. Vybrat vhodnou
základnu bývá dosti složité. Volí se proto taková veličina, která se těmto podmínkám nejvíce
přibližuje a přitom je poměrně snadno zjistitelná. Nejčastěji to bývají přímé mzdy, i když
přímou úměru mezi růstem režijních nákladů a přímými mzdami nelze vždy prokázat. Kromě
přímých mezd to mohou být i jiné přímé náklady, např. spotřeba materiálu, případně celkové
přímé náklady.
Kalkulace postupná a průběžná
Je-li výroba rozdělena do několika fází, v nichž nejprve vznikají polotovary vlastní výroby a
teprve v poslední fázi finální výrobek, sestavuje se kalkulace finálního výrobku nejprve jako
kalkulace postupná, v nichž se zjistí ceny polotovarů, které se uvádějí v následující fázi jako
samostatné položky přímých nákladů. Finální výrobek, který se získá v poslední fázi, se pak
kalkuluje znovu v průběžné kalkulaci, v níž jsou polotovary rozpočítány do původních
nákladů kalkulačního vzorce.
Výsledné kalkulace se sestavují stejnými metodami jako výše uvedené kalkulace předběžné.
Rozdíl je jen v podkladech pro výpočet. Zatímco u předběžných kalkulací se vychází z
předpokládaných nákladů podle technickohospodářských norem, rozpočtů režijních nákladů a
jiných technickoekonomických propočtů, u výsledných kalkulací se čerpá z nákladů
zachycených v účetnictví a rozčleněných na analytických účtech nákladů tak, aby bylo možno
zjistit přímé náklady na jednotlivé kalkulační jednice a ostatní náklady přičíst do jednotlivých
položek režijních nákladů. Pak se zvolí adekvátní metoda rozdělování režijních nákladů. Pro
srovnatelnost předběžných a výsledných kalkulací je nutno použít stejnou metodiku. Používáli
se normové kalkulace, je výhodné rozložit již v účetním případu skutečný přímý náklad na
výši podle norem a odchylky od norem. Tím se v obratech a stavech na účtech nákladů
umožní kontrola dodržování norem ještě před sestavením výsledné kalkulace.
Úkol: Zpracujte kalkulaci nákladů (výdajů) na studenta vysoké školy na jeden kalendářní
měsíc. Náklady čleňte na přímé a nepřímé. Pro vlastní zpracování kalkulace není důležité, zda
tyto náklady student platí či nikoli. Využijte své osobní zkušenosti.
9
III. Rozpočtování
Význam rozpočtu, klasifikace rozpočtů, techniky sestavení, zdrojový rozpočet
Rozpočetnictví neziskových organizací
Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. Zjednodušeně lze říci, že rozpočet je
plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách. V rozpočtu
neziskové organizace se musí najít, kolik peněz bude potřebovat k zajištění své činnosti a z
jakých zdrojů tyto peníze hodlá získat. Z této definice vyplývá velmi úzká návaznost na
strategické plánování organizace, neboť nejdříve musí vědět, jaké činnosti hodlá realizovat, a
teprve potom může sestavovat rozpočet.
Několik důvodů proč sestavovat rozpočet
Vývoj organizace - každá nezisková organizace by měla mít jasně definované své poslání a v
návaznosti na něj také své zásady a cíle. Pomocí rozpočtu se cíle konkretizují v jednotlivých
činnostech a vyjadřují jejich hodnotu v univerzálních peněžních jednotkách. Tato skutečnost
pomáhá jak při prezentaci cílů mimo organizaci, tak i při jejich dalším zpřesňování uvnitř
organizace.
Plánování - rozpočet je nedílnou součástí plánu činnosti organizace na určité období.
Vyjadřuje "realisticky optimistický" předpoklad, kolik finančních prostředků se získá, aby v
daném období bylo dosaženo plánovaných cílů.
Řízení a hodnocení činnosti organizace - v průběhu daného období slouží rozpočet k
periodickému porovnávání předpokladů se skutečností. Porovnávají se původní předpoklady a
výstupy z účetní evidence organizace. Tento proces je základem finančního řízení organizace.
Poskytuje informace o tom, zda je dostatek finančních zdrojů pro činnost organizace, zda se
má klást větší důraz na získávání finančních zdrojů anebo naopak, že si organizace může
dovolit rozšířit svou činnost. Schopnost "vejít se" v průběhu období do předpokládaného
rozpočtu ukazuje schopnost organizace nakládat efektivně s finančními zdroji.
Získávání prostředků pro činnost organizace (fundraising) - rozpočet má velmi důležitou
funkci v procesu získávání prostředků pro organizaci, neboť potencionálnímu dárci může
velmi přesně ukázat, jak budou svěřené prostředky využity k zabezpečení cílů organizace.
Reálně postavený rozpočet je (vedle jasných a přitažlivých cílů organizace) základním
předpokladem pro efektivní a úspěšný fundraising.
Kalkulace a účetnictví jsou nepostradatelnými nástroji pro testování kvalitního rozpočtu.
Typy rozpočtů
Následující typy rozpočtů patří mezi ty základní, které lze využívat ve finančním řízení každé
neziskové organizace.
Kromě uvedených rozpočtů, které mohou mít nespočet variací, existují i mnohé další typy,
např. investiční rozpočet, pokud organizace spravuje nebo pořizuje investiční majetek. V
následujícím, textu je kladen důraz na základní varianty rozpočtů, které naleznou největší
použití v neziskových organizacích.
10
A. Programový rozpočet
Programový rozpočet je nejznámější a nejpoužívanější typ. Podle rozsahu činnosti dané
organizace může být (a většinou bývá) rozdělen podle jednotlivých oblastí činnosti - tzv.
programů. Ukazuje na jedné straně předpokládané náklady k zabezpečení každého
jednotlivého programu organizace (vč. administrativní režie) a na straně druhé
předpokládané zdroje finančních prostředků na každý jednotlivý program. Cílem je
zachytit komplexně předpokládané výnosy a náklady v daném období nezávisle na
skutečných finančních tocích.
Tento rozpočet přímo navazuje na plán činnosti organizace a zároveň je východiskem pro
tvorbu dalších typů rozpočtů. Jeho nejdůležitějším požadavkem je přehlednost.
Klasický rozpočet má dvě části - výnosy a náklady. Tradičně jsou umisťovány pod sebou na
levém kraji, zatímco jednotlivé programy a režie organizace jsou nadepsány nahoře směrem
doprava. Pozdější práci s rozpočtem si lze velmi usnadnit a zpřehlednit tím, že struktura
výnosových a nákladových kategorií je navržen v souladu s členěním účetní evidence (v
souladu s účetní osnovou u podvojného účetnictví).
Jednotlivé kroky tvorby programového rozpočtu:
- dle plánu činnosti organizace identifikovat jednotlivé programy (mohou být
specifikovány jako nákladová střediska),
- vyjádřit potřeby jednotlivých programů v peněžních jednotkách, tj. vyjádřit přímé
náklady na jednotlivé programy,
- vyjádřit potřeby celkového řízení, administrativy a fundraisingu organizace, tj.
vyjádřit režijní náklady organizace,
- rozdělit režijní náklady organizace mezi jednotlivé programy,
- identifikovat a rozdělit zdroje financí mezi jednotlivé programy, tj. vyjádřit výnosy
organizace.
Každá organizace má kromě nákladů přímo spojených s určitým programem i náklady, které
jsou nezbytné pro chod celé organizace. Jsou to náklady na celkové řízení, administrativu,
získávání finančních zdrojů, hospodaření s financemi a majetkem, marketing, příp. další.
Někdy se také říká, že jde o "obslužné činnosti". Nutnost provádět je vyplývá buď z
právních předpisů (např. účetnictví), nebo jsou takové činnosti nezbytným základem pro
existenci organizace vůbec (fundraising). Struktura režijních nákladů může být velmi podobná
struktuře nákladů na jednotlivé programy (osobní náklady, náklady na služby, materiál a
vybavení). Je důležité si uvědomit, že režijní náklady jsou nedílnou součástí celkových
nákladů organizace. Zároveň je důležité na tuto skutečnost upozorňovat i potenciální dárce
finančních prostředků, neboť sponzoři jsou často ochotni podporovat pouze přímé náklady na
program a mají tendence režijní náklady ze své podpory eliminovat.
Rozdělení režijních nákladů mezi jednotlivé programy
Rozdělit režijní náklady mezi programy rovnoměrně - tato možnost je sice nejjednodušší,
avšak nemusí odrážet skutečný stav, neboť předpokládá, že každý program vyžaduje stejné
množství obslužných činností.
11
Rozdělit režijní náklady na základě celkové výše přímých nákladů jednotlivých programů tato
možnost vychází z předpokladu, že čím je daný program nákladnější, tím je pracnější a
tím více spotřebuje obslužných činností.
Rozdělit režijní náklady na základě velikostí cílových skupin jednotlivých programů předpokladem
je, že čím více lidí má prospěch z daného programu (jinými slovy čím více
klientů daný program obslouží), tím je náročnější i na obslužné činnosti. Tento způsob je
možné použít u programů, kde lze přesně spočítat množství osob, které z programu mají
prospěch (např. jídelna pro sociálně slabé občany).
Rozdělit každý režijní náklad zvlášť podle toho, jaká je spotřeba dané obslužné činnosti
jednotlivým programem - tento způsob je nejpracnější, neboť probíráme po řadě jednotlivé
obslužné činnosti a zkoumáme, v jakém poměru jsou spotřebovávány odbornými programy.
Nevýhoda pracnosti je vyvážena tím, že takto rozdělené režijní náklady zřejmě budou
nejvěrněji odrážet skutečný stav. V uvedeném příkladě je použito rozdělení režijních nákladů
poměrně dle přímých mezd: školicí program 42 %, poradenský program 25 %, program
tvorby sítě 33 %.
Ukázka programového rozpočtu
Druh nákladu /
Položka v Kč Projekt - rok 20XX
Projekt A Projekt B Projekt C
Zdroje celkem
Osobní náklady
Dohody o provedení
práce
Hrubé mzdy, včetně
pojistného
ředitel
(50.000/měsíčně) =
67.500
ekonom
(40.000/měsíčně) =
54.000
projektový prac.
(25.000/měsíčně) = 33
750
projektový prac.
(25.000.000/měsíčně)
projektový prac.
(10.000/měsíčně) =
13.500
Materiálové
náklady
Kancelářské potřeby
Ostatní
12
Nemateriálové
náklady (služby)
Poštovné a telefony
Služby poradenské,
lektorské
Odměny kapely a
ubytování
Pronájem
(15.000/měsíčně) a
režie
Ostatní služby
/inzerce,montáže,
produkční zajištění,
ozvučení, WC budky..)
Celkem
B. Zdrojový rozpočet
Zdrojový rozpočet ukazuje (v rozdělení dle jednotlivých programů), z kterých finančních
zdrojů bude organizace hradit které druhy nákladů. Je to vhodná pomůcka pro organizace,
které mají více finančních zdrojů na svou činnost. V určité formě se tento druh používá při
získávání zdrojů na činnost organizace, neboť ukazuje komplexně a samostatně náklady a
výnosy jednoho určitého programu. Z dosavadních zkušeností z jednání s různými
donátory vyplynulo, že ve většině případů pouze přispívají určitým podílem do celkového
rozpočtu programu, který podpoří, nicméně chtějí vidět, že program je finančně
zabezpečen celý - což umožňuje tento typ rozpočtu.
Zdrojový rozpočet se sestavuje pro každý program zvlášť. Samozřejmě se může poté
sestavit celková tabulka pro organizaci, aby byl získán ucelený přehled o zdrojích financí na
jednotlivé kategorie nákladů.
Takto sestavený zdrojový rozpočet okamžitě ukáže, zda jsou zajištěny výnosy pro všechny
druhy nákladů, nebo zda struktura příjmů a jejich specifikací nepokrývá potřeby. Z toho se
může následně vyvodit příslušné závěry a zaměřit se na získání zdrojů pro krytí konkrétních
nákladových kategorií.
13
Rozpočet .............................
Druh nákladu (položka) v Kč Zdroje financování
Dotace Dary
Vstupné /
Reklama
Osobní náklady 110,00 0,00 105,00 5,00
Dohody o provedení práce 10,00 0,00 5,00 5,00
Hrubé mzdy, včetně pojistného 100,00 0,00 100,00 0,00
Materiálové náklady 50,00 30,00 10,00 10,00
Kancelářské potřeby 20,00 20,00 0,00 0,00
Ostatní 30,00 10,00 10,00 10,00
Nemateriálové náklady 337,00 220,00 2,00 115,00
Poštovné a telefony 2,00 0,00 2,00 0,00
Služby poradenské, lektorské 100,00 0,00 0,00 100,00
Odměny kapely a ubytování 200,00 200,00 0,00 0,00
Pronájem 20,00 20,00 0,00 0,00
Ostatní služby /inzerce,montáže, produkční
zajištění, ozvučení, WC budky..) 15,00 0,00 0,00 15,00
Celkem 497,00 250,00 117,00 130,00
C. Rozpočet peněžních toků - cash flow
Rozpočet finančních toků a cash flow navazuje na programový rozpočet a upravuje jej
vzhledem ke skutečným tokům finančních prostředků, které nastanou během
rozpočtovaného období. Tento typ rozpočtu v podrobné měsíční či čtvrtletní formě je
důležitým nástrojem operativního finančního řízení.
Na rozdíl od programového rozpočtu cash flow operuje s příjmy a výdaji, tedy se
skutečnými toky peněz. Neobjeví se zde dobrovolná práce nebo hmotné dary. Tento typ
rozpočtu rozděluje veškerou činnost organizace z hlediska financí na tři základní oblasti. Za
prvé je to vlastní provoz organizace, tedy činnosti související s posláním, s cílovými
skupinami apod. Druhá oblast jsou hmotné či nehmotné investice - výdaje s jejich pořízením
14
a příjmy na jejich financování. Třetí oblast jsou finanční investice - např. tvorba fondu uvnitř
organizace jako prostředku pro zajištění dlouhodobé existence organizace.
Takto může tedy vypadat velmi jednoduchá forma rozpočtu peněžních toků. Je vhodné
doplnit rozpočet komentářem s odvolávkami na zdroje informací k jednotlivým
předpokladům. V tomto případě údaje z řádku 1 jsou vztahy z účetní uzávěrky minulého roku,
další dva řádky jsou z programového rozpočtu (pozor, jsou zde vynechány tzv. "nepeněžní"
náklady a výnosy - dobrovolná práce a odpisy). Majetkové investice, tedy např. záměr koupit
kopírku, by měl být deklarován v celkovém plánu organizace společně s představou, jak bude
tato akce financována. Cash flow se většinou zpracovává po jednotlivých čtvrtletích, případně
měsících.
Závěr k rozpočtům neziskových organizací
Roční finanční plán organizace je jedním ze zásadních dokumentů, které charakterizují
plánovanou činnost organizace. Proto by měl být vždy schválen vrcholnými orgány. Přípravu
rozpočtu po odborné stránce provádí tedy výkonný ředitel, ekonom nebo účetní (v úzké
spolupráci s odbornými programovými pracovníky) a poté předkládá návrh rozpočtu
vrcholnému orgánu, který jej připomínkuje a posléze schválí.
Úkol: Zpracujte rozpočet (v členění náklady/výdaje a výnosy/příjmy) rodiny na měsíc rodinu
si nejprve vymezte (min 3člená), tj. charakterizujte podmínky, ze kterých vycházíte při
zpracování rozpočtu
Zpracujte kalkulaci na vybraného člena rodiny na měsíc
Slovně okomentujte jak se následující situace, které v rodině nastanou, promítnou do
rozpočtu:
člen rodiny s nejvyšším příjmem se stal nezaměstnaným
jednomu z členů rodiny se zvýšil příjem o 10 tisíc Kč ,,čistého" měsíčně.
15
IV. Projekt
Psaní projektu v neziskové organizaci v souladu s posláním a cíle organizace. Zopakování
typologie neziskových organizací, občanské sdružení a obecně prospěšná společnost jako
základní typy pro psaní konkrétního projektu.
Od této chvíle budete tvořit svůj projekt. Vzhledem k tomu, že se v neziskových organizacích
většinou pracuje týmově, i vy si vyzkoušíte týmovou práci ­ pokud můžeme říct, že dva jsou
tým 
Pod hlavičkou občanského sdružení si začnete plánovat svůj vlastní projekt. Nejprve si
povídejte, co byste rádi uskutečnili (např. jednorázový koncert, výstavu obrazů, čištění koryta
řeky, víkend pro děti z dětského domova apod.). Vycházejte ze svých zkušeností a třeba by
přání, tzn. akce = projekt vám musí ,,sednout".
Úkol:
Až si rozmyslíte oblast, zkuste formulovat a popsat následující věci:
1. cíl projektu, tj. co chcete realizovat
2. cílová skupina, tj. pro koho je akce určena
3. další nezbytné věci jako je: kde, kdy a jak bude celý projekt probíhat.
Využijte znalostí z jiných předmětů, zkuste si udělat časový harmonogram, kde nezapomenete
na přípravné a zakončovací práce!
Poznámka:
Čím podrobněji si projekt nastřelíte, tím lépe se vám budou dělat další kroky.
Dále následuje typologie neziskových organizací ­ prostudujte si hlavně čtyři základní typy
(občanské sdružení, obecně prospěšná organizace, nadace a nadační fondy a církve a
náboženské společnosti) s důrazem na občanské sdružení. Ostatní berte prosím jen jako
informační materiál.
Typologie neziskových organizací
1. Obecně prospěšná společnost
Zákonná úprava
Od 1. 1. 1996 platí nový zákon č. 248/95 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně
a doplnění některých zákonů. Tento zákon řeší založení, vznik, zrušení, orgány této právní
formy, která je obvyklá i v jiných demokratických zemích s tržní ekonomikou, ale v našich
podmínkách není příliš zastoupena. Obecně prospěšná společnost (dále jen OPS) nepodléhá
svému zakladateli tak, jak je tomu např. u OSS a PO. Zakladatel nemá právo na vrácení svého
majetku při zániku OPS.
Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, je založena proto, aby společnosti
poskytovala obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele
stejných podmínek, přičemž platí, že její hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch
ani zakladatelů ani zaměstnanců obecně prospěšné společnosti, ale musí být vždy použit na
poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena.
Založení
Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou a mohou ji založit jak fyzická
osoba, právnická osoba, tak i stát. Zakládací listina kromě obligatorních údajů jako je název,
16
sídlo, identifikace zakladatelů apod. musí také obsahovat identifikační data členů správní
rady, dozorčí rady, způsob jednání těchto orgánů a také majetkové vklady zakladatelů.
Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech byl pozměněn a doplněn
zákonem č. 208/2002 Sb.2
Změny zákona spočívaly zejména ve sjednocení terminologie
s obchodním zákoníkem (namísto původně užívaného pojmu obchodní jméno se nově používá
termín obchodní firma). I ostatní provedené změny byly spíše technického rázu s cílem uvést
do souladu české právo s právem Evropské unie. Bylo odstraněno omezení účasti cizinců ve
statutárním orgánu obecně prospěšné společnosti. Obecně prospěšnou společnost mohou
zakládat i zahraniční zakladatelé s dokonce je dovoleno obecně prospěšné společnosti zřizovat
organizační složky v zahraničí. Byly také upřesněny podmínky, za nichž je možné odvolat
člena statutárního orgánu.
Důležitými orgány obecně prospěšné společnosti jsou:
a) správní rada, která je statutárním orgánem a jmenuje ji zakladatel (do její působnosti
náleží základní rozhodovací činnost pro řízení společnosti),
b) dozorčí rada, která je kontrolním orgánem společnosti a jmenuje ji také zakladatel,
c) ředitel, který je jmenován správní radou a řídí činnost společnosti, pokud tato činnost není
zákonem, zakládací listinou nebo statutem vyhrazena do působnosti správní rady, popř. i
jiného orgánu obecně prospěšné společnosti.
Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných
společností, který vede příslušný soud, stejně jako obchodní rejstřík.
Obecně prospěšná společnost zaniká zrušením s likvidací nebo bez likvidace dnem výmazu
z rejstříku. Zaniknout může uplynutím doby nebo účelu ­ stanovených při vzniku,
rozhodnutím správní rady nebo soudu, prohlášením konkurzu. Zákon vyčerpávajícím
způsobem popisuje zrušení, likvidaci a zánik obecně prospěšné organizace, a to především
z důvodu ochrany vloženého a získaného majetku, který totiž nemůže být vrácen zakladateli.
Musí být převeden na jinou OPS, případně při likvidaci je nabídnut obci, na jejímž katastru
má obecně prospěšná společnost své sídlo a v případě jejího nezájmu přebírá majetek okresní
úřad. Obě instituce musí takto získaný majetek použít k zajištění obecně prospěšných služeb.
Činnost
Hlavním cílem obecně prospěšné společnosti je poskytování obecně prospěšných služeb za
předem stanovených podmínek pro všechny uživatele. V zákoně samotném není definován
pojem ,,obecně prospěšná služba". Má se zato, že se bude jednat o služby ekologické,
humanitární, sociální, vzdělávací a výchovné, kulturní apod. Obecně prospěšné společnosti by
tedy měly fungovat především v sociální oblasti (stravování pro důchodce, sociální ústavy,
domovy důchodců), ale také ve zdravotnictví (léčebny pro dlouhodobě nemocné), školství
(mateřské školy, učňovská zařízení, střední školy, vyšší odborné školy) a kultuře (kina, muzea
a galerie).
Obecně prospěšná společnost může kromě hlavních služeb provozovat ještě jiné činnosti
(doplňkové činnosti) za splnění platných právních podmínek.
Hospodaření obecně prospěšné společnosti se sleduje na základě zákona podle:
* hlavní činnosti stanovené statutem nebo zakládací listinou,
* doplňkové činnosti za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití
majetku a nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost služeb,
* správní činnosti, kde se budou sledovat odděleně náklady na správní činnost.
1 2
Další doplňující zákony jsou č. 320/2002 Sb. a č. 437/2003 Sb.
17
Hospodaření
Zřizovatel po zřízení již nemá právní sílu, aby činnost společnosti přímo ovlivnil, pouze
nepřímo prostřednictvím členství ve správní nebo dozorčí radě.
Hospodářský výsledek společnosti se vždy převádí celý do rezervního fondu. Rezervní fond
používá nejprve ke krytí ztráty vykázané v následujících účetních období. Získání prostředků
na provozování prospěšných služeb je sledováno dosažení přijatelných cen za poskytované
služby.
Finanční investice ve formě cenných papírů může nabýt OPS jen darem, závětí nebo
převodem z jiné hospodářsko-právní formy. Nakupování akcií a obdobných cenných papírů je
v rozporu s posláním tohoto typu organizace.
OPS se může ucházet o dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních orgánů a ze státních
fondů. Na přiznání dotace však nemá právní nárok (s určitou výjimkou např. středních škol).
Pokud OPS státní dotaci obdrží, pak má orgán, který dotaci poskytl, právo kontroly, jak byla
dotace využita.
Financování
Financování obecně prospěšné společnosti je zajištěno:
- dotací ze státního rozpočtu
- rozpočtu obce
- rozpočtu jiných územních orgánů
- ze státního fondu
- příspěvky a dary od jiných fyzických a právnických osob
- z vlastní činnosti
- z hospodářské činnosti.
Účetnictví
Obecně prospěšná společnost je povinna ve svém účetnictví důsledně oddělit náklady a
výnosy spojené s doplňkovými činnostmi, náklady a výnosy spojené s obecně prospěšnými
službami a náklady a výnosy nepatřící do předchozích skupin a spojené se správnou obecně
prospěšné společnosti.
Roční účetní závěrku musí mít ověřenu auditorem obecně prospěšné společnosti, které:
a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z počtu obce, případně z
rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem
přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč,
b) nezřídily dozorčí radu,
c) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč.
Pozn.: Kromě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se účetnictví obecně prospěšných
společností řídí vyhláškou MF č. 504/2002 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro
účetní jednotky, v kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání a ,,Českými účetními
standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání."
2 Občanská sdružení
Zákonná úprava
Sdružování občanů upravuje zákon č. 83/90 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších
předpisů a dá se říci, že občanská sdružení jsou nejrozšířenějším typem organizace
v neziskovém sektoru. Na základě tohoto zákona mají občané právo svobodně se sdružovat
bez povolení státního orgánu. Občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby
a jiná občanská sdružení a také odborové organizace, ale na druhé straně je k tomu nesmí
nikdo nutit.
18
Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů:
- v politických stranách a politických hnutích
- k výdělečné činnosti a k zajištění řádného výkonu určitých povolání
- v církvích a náboženských společnostech
Občanské sdružení je samostatnou právnickou osobou. Orgány státní správy mohou zasáhnout
do postavení a činnosti občanských sdružení jen v mezích zákona. Členy mohou být jak
fyzické, tak i právnické osoby.
Založení
Občanské sdružení může být založeno bez jakéhokoliv majetkového vkladu zakladatelů.
Občanské sdružení vzniká registrací Ministerstvem vnitra se současnou evidencí na Českém
statistickém úřadě, který vede evidenci sdružení. Návrh na registraci podává nejméně
tříčlenný přípravný výbor, ve kterém alespoň jedna osoba musí být starší 18 let.
K návrhu se připojí stanovy, které vymezují název sdružení, sídlo, cíl činnosti, orgány
sdružení a způsob jejich ustanovování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat
jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady hospodaření.
Nejvyšším orgánem občanského sdružení je valná hromada členů. Tento orgán přenáší
některé pravomoci vymezené zákonem a stanovami na výkonný výbor, který bývá obvykle
nejméně tříčlenný. V jeho čele stojí předseda. Předseda výkonného výboru obvykle vystupuje
navenek jménem občanského sdružení. K právním úkonům mohou být valnou hromadou
zmocněny i jiné osoby, například ředitel kanceláře občanského sdružení, pokud taková byla
zřízena.
Občanské sdružení zaniká buď na základě rozhodnutí členů nebo dle rozhodnutí Ministerstva
vnitra.
Činnost
Charakteristickým znakem občanského sdružení je členská základna. Občanské sdružení
sdružuje členy (občany mající společné zájmy a cíle) a je zakládáno v různých oblastech
života společnosti, především k uspokojení zájmů svých členů a občanů v jejich okolí. Mezi
občanská sdružení patří:
* odborové organizace
* zahrádkáři
* tělovýchovné jednoty
* rybářské spolky
* chovatelé, včelaři
* Český svaz žen
* Český červený kříž3
* myslivecká sdružení a Český myslivecký
* obce ­ Obec architektů, Obec moravskoslezských spisovatelů
* asociace muzeí a galerií
* amatérské kulturní spolky
* sdružení pro správu bytového fondu u bytů převzatých do vlastnictví občanů apod.
Hospodaření a financování
Občanská sdružení financují svoji činnost převážně z příspěvků svých členů, sponzorů a dále
pak i ze zisku z podnikání, který po řádném vypořádání daňové povinnosti ke státnímu
3
Zvláštní postavení v oblasti sdružování občanů má ,,Červený kříž" a ,,Československý červený kříž",
jejichž činnost je vymezena speciálním zákonem č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu ,,Červeného kříže a o
Československém červeném kříži".
2
19
rozpočtu může sloužit jako doplňkový zdroj financování zájmové činnosti občanského
sdružení.
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů nezakazuje podnikatelskou činnost těmto
sdružením a ani v jiném zákoně tomu tak není. Tzv. doplňková výdělečná činnost by ale
neměla převyšovat objem zájmové činnosti, pro kterou bylo občanské sdružení založeno.
V praxi právnických osob založených za jiným účelem než za účelem podnikání, působí
obtíže rozlišení toho, co je hlavní (zájmová) činnost a co lze považovat za činnost
doplňkovou. Zákon přesně uvedené pojmy nevymezuje. Je proto nutné tyto otázky precizovat
ve stanovách, aby se předešlo nejasnostem v návaznosti na otázky účetní a zejména daňové
(platí to obecně pro neziskové organizace). V zákoně o daních z příjmů jsou totiž kladeny
požadavky na oddělené sledování nákladů, které jsou předmětem daně z příjmů a nákladů,
které předmětem daně z příjmů nejsou nebo jsou od daně osvobozeny.
Účetnictví
Účetnictví občanských sdružení je vedeno podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle ,,Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
3 Profesní komory
Mezi právnické osoby, které nejsou založeny za účelem podnikání, patří i profesní komory.
Jsou zřizovány samostatnými zákony za účelem sdružování osob podle jejich profese.
V zákonech o zřizování profesních komor není zmínka o nutnosti majetkového vkladu
zakladatelů při jejich vzniku. Jako příklady komor lze uvést Komoru daňových poradců ČR,
Komoru auditorů ČR, Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru, Českou
lékárnickou komoru, Komoru veterinárních lékařů ČR atd.
Činnost
Komory ve většině případů udělují souhlas s výkonem profese, dohlížení na dodržování
pravidel a etických zásad při výkonu profesí, zajišťují pro své členy vzdělávání apod.
Komory vytváření na základě zákona vlastní orgány. Nejvyšším orgánem bývá sněm
komory. Na sněmu komory je volena rada komory jako výkonný orgán. Jsou ustanovovány
i komise, například zkušební, dozorčí, disciplinární aj. Komory působí na členském principu,
mohou zřizovat organizační složky a jiné pomocné orgány.
Hospodaření, financování a účetnictví
Zdroje financování profesních komor jsou převážně příspěvky členů komor a rovněž poplatky
vybírané například za zkoušky od uchazečů o udělení oprávnění k výkonu funkce. Finanční
prostředky a majetek profesních komor slouží k uspokojování potřeb a cílů svých členů.
Členství v komorách bývá pro členy určitých profesí povinné ze zákona. Komory vedou
účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle "Českých
účetních standardů" č. 401 až 413.
4 Nadace a nadační fondy
Zákonná úprava
Nadace jako zvláštní forma právnické osoby byla do konce roku 1997 řešena občanským
zákoníkem, který jako jediný právní předpis vymezoval postavení nadací. Právní úprava
v občanském zákoníku nebyla dostatečná. Nadace byly nuceny využívat obdobných
ustanovení z obchodního zákoníku nebo občanského zákoníku ve věcech sloužení, likvidace,
rozdělení apod. Zákonem nebyla řešena otázka podnikání nadací, zřizování složek nadací a
20
další. Právní vakuum způsobilo vznik nadací, které zastíraly skutečný právní stav a zabývaly
se na úkor dobročinné činnosti podnikáním a aktivitami zcela odlišnými od poslání nadací
obvyklých v zahraničí.
Dne 1. 1. 1998 nabyl účinnosti nový zákon č. 227/97 Sb., o nadacích a nadačních fondech,
který přinesl komplexní úpravu právního postavení a činnosti nadací. Přijetím nového zákona
došlo ke zpřísnění pravidel pro činnost nadací. Mezi důležité změny, které zákon zavedl, patří
vytvoření nového typu právnické osoby - nadačního fondu.
Založení
Při založení nové nadace nebo při ,,přeregistraci" stávající nadace vyžaduje zákon majetkový
vklad zakladatelů v minimální hodnotě majetku představující hodnotu 500 tisíc korun. Tento
vklad je nazýván nadačním jměním. U nadačních fondů se vklad majetku ve formě jmění
nevyžaduje. Nadační fond může být založen bez jakéhokoliv majetkového vkladu zakladatelů.
Zřizovatelem nadace nebo nadačního fondu může být fyzická či právnická osoba buď
jednotlivě nebo společně. Zřizuje se nadační listinou (písemná smlouva, základní listina,
závětˇ) a vzniká dnem zápisu u příslušného rejstříkového soudu. Zákon zakotvuje zásadu
účelovosti použití nadačních prostředků v souladu s určením stanoveným nadační listinou.
Prostředky podléhají kontrole správnosti a účelovosti použití, kterou provádí správce nadace.
Orgány nadace:
správní rada ­ spravuje majetek, řídí činnost a rozhoduje o všech záležitostech nadace a
nadačního fondu a je statutárním orgánem,
dozorčí rada ­ je kontrolním orgánem, musí být zřízena, jestliže nadační jmění nebo majetek
nadačního fondu je vyšší než 5 milionů Kč, v ostatních případech může být tato rada zřízena,
pokud je tak stanoveno ve statutu,
revizor ­ vykonává funkci dozorčí rady, v případě, že není zřízena.
Zákon o nadacích a nadačních fondech, na rozdíl od zákona o sdružování občanů, zákona o
politických stranách a zákona o církvích a náboženských společnostech, požaduje striktně
doložení bezúhonnosti osob, které jsou ustanoveny do orgánů nadace.
Tento zákon řeší i omezení v oblasti nakládání s majetkem nadace, zásady hospodaření i
odpovědnost statutárních orgánů, rovněž tak i tzv. ,,konflikt zájmů" u osob působících
v orgánech nadací.
Při zániku nadace nebo nadačního fondu se nepřipouští rozdělení majetku mezi zakladatele.
Majetek musí přejít z rozhodnutí správní rady na jinou nadaci nebo nadační fond s obdobným
účelem. Odmítne-li stanovený příjemce majetek převzít, nabídne jej likvidátor obci místně
příslušné podle sídla nadace nebo nadačního fondu. Pokud ve stanovené lhůtě obec majetek
nepřijme, přechází tento na stát.
Nadace nebo nadační fond se zrušují dosažením účelu, pro který byly zřízeny, sloučením
s jinou nadací nebo nadačním fondem, rozhodnutím soudu, prohlášením konkurzu nebo
zamítnutím konkurzu pro nedostatek majetku.
Nadace a nadační fondy se ruší s likvidací nebo bez likvidace a zanikají dnem výmazu z
rejstříku.
Činnost
Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku, která jsou zřízena a vznikla pro
dosahování obecně prospěšných cílů. Jejich činnost je zaměřena na:
- rozvoj duchovních hodnot
- ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot
- ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic
21
- rozvoj vědy, vzdělání
- tělovýchovy a sportu.
Hospodaření a financování
Nadace i nadační fond jsou shodně ze zákona posuzovány jako právnické osoby. Liší se však
ve způsobu hospodaření s majetkem.
Nadace používá k dosahování účelu, pro který byla zřízena výnosů z nadačního jmění a
ostatní majetek nadace. Nadační jmění je peněžní vyjádření souhrnu peněžních i nepeněžních
vkladů a nadačních darů.
Nadační fond používá k dosahování účelu, pro který byl zřízen všechen svůj majetek
(nerozlišuje se tedy nadační jmění a ostatní majetek).
Pro nadaci i nadační fond platí zákaz podnikání s výjimkou:
* pronájmu nemovitostí,
* pořádání loterií, tombol, veřejných sbírek, kulturních, společenských, sportovních a
vzdělávacích akcí.
Budou-li vzdělávací akce pořádány soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a
soustavně bude dosahováno zisku, je otázkou, zda se nebude jednat o skrytý právní stav, tj. o
podnikání provozované jinou právnickou osobou než podnikatelem.
Nadace se (na rozdíl od nadačního fondu) může podílet na podnikání jiných osob, ale musí jít
o akciové společnosti. Přitom musí být splněny 2 podmínky:
* obchodní podíl nadace na majetku akciové společnosti nesmí být větší než 20 %,
* celkový rozsah majetkové účasti nadace na podnikání akciové společnosti nesmí
přesáhnout 20 % z majetku nadace po odečtení hodnoty nadačního jmění,
* kótované cenné papíry akciových společností může nadace nakupovat a prodávat
pouze na regulovaných trzích.
Zákon o nadacích a nadačních fondech obsahuje i určitou snahu státu o podporu
v dosahování jejich obecně prospěšných cílů. Proto osvobodil některé druhy jejich příjmů
od daně z příjmů právnických osob. Od daně jsou osvobozeny:
- příjmy z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění
- příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění
- úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí
nadačního jmění
- příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění,
za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky
- příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění,
avšak vždy za podmínky, že jsou příslušné složky majetku zapsány v nadačním
rejstříku.
Osvobozena jsou též bezúplatná nabytí majetku nadacemi nebo nadačními fondy, a to
v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.
Účetnictví
Účetnictví nadací a nadačních fondů se řídí dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhlášky
č. 504/2002 Sb. a dle "Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
Nadace a nadační fondy se liší podmínkami pro vedení účetnictví a auditorským ověřováním
účetní závěrky.
22
Zákon 227/1997 Sb. stanoví povinnost odděleného sledování nákladů související se správou
nadace nebo nadačního fondu od nadačních příspěvků. Náklady související se správou
nadace nebo nadačního fondu zahrnují zejména náklady na udržení a zhodnocení majetku,
náklady na propagaci účelu nadace nebo nadačního fondu a náklady související s provozem
organizace (včetně odměn za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady, případně
revizora). Jako nadační příspěvek se bere vše, co je nadací nebo nadačním fondem
poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny. Toto
opatření vede ke snaze, aby se náklady na správu co možná nejvíce minimalizovaly.
V nadační listině nebo statutu nadace nebo nadačního fondu musí být totiž jednoznačně
stanoveno omezení pro výši těchto nákladů, které může být následující:
* nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění nebo
majetku nadačního fondu,
* nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních
příspěvků,
* nesmí převýšit určité procento nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu
podle jeho stavu k 31.prosinci téhož roku.
Stanovené pravidlo nelze měnit nejméně po dobu pěti let.
Nadace jsou dle zákona o účetnictví povinny vždy používat soustavu plného podvojného
účetnictví. Nadační fondy ­ mohou používat zjednodušenou formu účetnictví. Roční účetní
závěrka nadace musí být vždy ověřena auditorem. Roční účetní závěrka nadačního fondu
musí být ověřena auditorem za kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů a výnosů
převýšil 3 mil. Kč nebo pokud majetek nadačního fondu je vyšší než 3 mil. Kč.
Všechny nadace a nadační fondy jsou povinny zpracovat výroční zprávu ve lhůtě, kterou
stanoví správní rada (obsah této zprávy je přesně vymezen). Tato zpráva je veřejně přístupná
u rejstříkového soudu, kam ji musí nadace nebo nadační fond uložit do 30 dnů po schválení
správní radou.
5 Církve a náboženské společnosti
Církve a náboženské společnosti (dále jen CNS) mají za sebou velmi různorodou historii. Od
dob, kdy byly velmi uznávány, až po chvíle pronásledování a útlaku. Ani v České republice se
nevyhnuly těžkému odporu, zvláště během komunistického režimu. Zákon č. 217/1949 Sb.,
kterým se zřídil Státní úřad pro věci církevní, totiž představoval naprostou státní kontrolu nad
vnitřním životem CNS a jejich úplné připoutání ke státu. Tomuto stavu se dostalo zásadních
změn až po listopadu 1989.
V lednu 1990 byl novelou zákona č. 218/1949 Sb. zrušen institut tzv. státního souhlasu
s výkonem duchovenské činnosti a další omezení. Minimalizované kompetence ústředního
orgánu státní správy pro věci CNS přešly na Ministerstvo kultury, s cílem vyloučit jakýkoli
dozor nad vnitřním životem CNS. V roce 1991 byl pak zrušen již zmíněný zákon č. 217/1949
Sb.
V této době zaznamenalo důležité změny i církevní školství, které bylo převedeno pod
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a sociální a charitativní činnost církví, pak na
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Samostatnost CNS také podpořilo přijetí zákona č. 23/1991 Sb., kterým se Listina základních
práv a svobod stala součástí Ústavy České republiky. Principy náboženské svobody dané
Listinou jsou pak dále specifikovány v dalších zákonech (zákonem č. 308/1991 Sb. a zákon č.
161/1992 Sb.).
23
Zákonná úprava
Listina základních práv a svobod, zakotvuje obecné pojetí vztahu státu a CNS, a to na bázi
kdy se stát neváže na žádné konkrétní náboženské vyznání. Garantuje též vnitřní autonomii
CNS a záruky pro občany jako jsou svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání.
Vznik a působení církví a náboženských společností vymezoval zákon č. 308/1991 Sb., o
svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Upravuje kromě
práva na svobodné rozhodnutí ohledně náboženství, také pravidla dobrovolného sdružování
osob stejné náboženské víry v organizaci s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy a
obřady. Tento zákon v příloze vymezuje seznam státem uznávaných církví v celkovém počtu
21.
S tímto zákonem souvisel i zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských
společností, který stanovil jako podmínku registrace tzv. početní census 10 tis. osob (nebo
500 osob, pokud je daná církev členem Světové rady církví) s trvalým bydlištěm v naší
republice pro získání právního statusu CNS. Na konci roku 2001 byl schválen nový církevní
zákon, ve kterém pro registraci stačí 300 podpisů.
Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností
státem, ve znění zákon č. 88/1950, 16/1990, 165/1992, 522/1992 Sb., který zakládá
automatický nárok registrovaných církví na příspěvek ze státního rozpočtu na dotování
kultovní činnosti a části provozních nákladů.
V roce 2002 vstoupil v platnost zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a
postavení církví a náboženských společností (zákon o církvích a náboženských
společnostech), který nahradil (sloučil) zákony č. 308/1991 Sb. a zákon č. 161/1992 Sb.
Církve a náboženské společnosti mají (jak je vidět) zvláštní právní úpravu a jak je již z názvu
těchto zákonů patrné, je jejich působnost a činnost jsou velmi specifické.
Založení
Církve a náboženské společnosti jsou právnickými osobami a podléhají registraci na
Ministerstvu kultury ČR, které má oznamovací povinnost na statistickém úřadě. Tento návrh
na registraci podává nejméně tříčlenný přípravný orgán církve nebo náboženské společnosti,
přičemž osoby musí být starší 18 let. Náležitosti, které musí registrace splňovat, jsou dány
zákonem, jedná se např. o důležité informace o zakládané společnosti, jména, adresy, rodná
čísla a navíc podpisy 300 zletilých osob, které se k ní hlásí. Zákon opět nehovoří o nutnosti
majetkového vkladu zakladatelů při registraci církve nebo náboženské společnosti.
Naopak zánik náboženské společnosti nastane zrušením v seznamu církví a náboženských
společností na Ministerstvu kultury.
Činnost
Církve na rozdíl od politických stran a občanských sdružení mohou organizovat svá
shromáždění bez oznámení. Zákon řeší i otázku účasti zahraničních zástupců v církvích
uznávaných státem a účast českých církevních zástupců v zahraničí.
Činnost zajišťují prostřednictvím vnitřně zřizovaných orgánů. Církve nejsou zřízeny za
účelem podnikání, avšak v zákoně není omezující ustanovení k podnikatelské činnosti. V
praxi se podnikatelské subjekty zakládané a řízené přímo církví vyskytují spíše ojediněle.
Zákon církvím dovoluje zřizovat komunity, řády, společnosti a společenství. Mohou také
zřizovat účelová zařízení v oblasti vzdělávání, v oblasti charitativní a sociální. Církve mohou
vlastnit nemovitý i movitý majetek. Mohou provozovat tiskárny, nakladatelství, vydavatelství,
zakládat a provozovat vlastní kulturní instituce, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních
služeb.
Možnost zřizovat církevní školy se zdá velmi výhodná, neboť tyto školy mají při získávání
dotací ze státního rozpočtu výhodnější postavení než školy soukromé, a to z toho důvodu, že
24
jejich neinvestiční náklady jsou ze státního rozpočtu hrazeny ve stejné výši jako u škol
státních.
Církve a náboženské společnosti samy prohlašují, že mezi jejich hlavní cíle v oblasti působení
patří výchova, a to zejména mládeže, sociální služby pro seniory a nemocné, charitativní
služby pro osoby sociálně nepřizpůsobivé.
Hospodaření a financování
V současné době je asi nejožehavější oblastí vztahů státu a CNS v České republice
problematika převodu státního majetku zpět církvím. Poprvé byl tento problém řešen v roce
1990 zákonem č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a
kongregací a arcibiskupství olomouckého a následně jeho novelou č. 338/1991 Sb. Tímto
zákonem bylo do vlastnictví CNS převedeno na našem území 172 souborů majetku (budovy
se stavebními parcelami a souvisejícími pozemky).
K dalšímu převádění majetku docházelo též exekutivní nebo soudní cestou. V současné době
probíhá převod majetku dle zákona o státním majetku.
Možnosti financování CNS můžeme rozdělit do tří okruhů:
* financování údržby, ochrany a opravy nemovitého a movitého kulturního
dědictví ­ financováno z rozpočtových kapitol, např. u kulturních památek jsou
z rozpočtu Ministerstva kultury poskytovány příspěvky na kulturní památky jejich
vlastníkům,, a to bez rozlišování zda jsou těmito vlastníky CNS nebo jiné
právnické či fyzické osoby.
* úhrady osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci CNS
v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu
duchovních, řádné věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných
náboženských úkonů i s církevní administrativou. ­ prostředky rozpočtové
kapitoly Ministerstva kultury. Tento okruh financování je velmi diskutovaný, a to
jak ze strany CNS, tak i samotného státu. I když CNS nemají pocit, že by jim stát
tímto nástrojem zasahoval do jejich autonomie, navíc si bez této podpory
nedokážou své další působení představit, je však správné, aby stát financoval platy
duchovních podle stejných předpisů jako platy zaměstnanců státní správy a jejich
organizací? Možnosti financování ze státního rozpočtu nevyužívá pět z 21
registrovaných CNS. Nabízí se i jiné možnosti, jako např. model daňových
asignací, bonusový model, sponzorské prémie, přičemž každý z nich má své
výhody a nevýhody.
* ostatní formy - církevní sbírky mezi věřícími v kostelech a modlitebnách, dary
právnických a fyzických osob tuzemských i ze zahraničí, příjmy z vlastní činnosti
a ze správy nebo pronájmu majetku.
Příjmy církve a náboženské společnosti tvoří jsou tvořeny zejména:
- příspěvky fyzických a právnických osob,
- příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a
náboženských společností,
- úroky z vkladů,
- dary a dědictví,
- sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zákona o veřejných sbírkách a loteriích,
- půjčky a úvěry,
- příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti,
- dotace.
25
Účetnictví
Účetnictví církví a náboženských společností se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
vyhlášky č. 504/2002 Sb. a dle "Českých účetních standardů" č. 401 až 413.
Dle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských
společností, jsou církve a náboženské společnosti právnickými osobami.
Přehled typů právnických osob u jednotlivých CNS:
1. Apoštolská církev ­ Sbory, Společnosti (sdružení věřících k charitativním či misijním
účelům)
2. Bratrská jednota baptistů ­ Sbory
3. Církev adventistů sedmého dne ­ Sdružení (vyšší územní org.jednotka), Sbory
4. Církev bratrská ­ Sbory, Diakonie
5. Církev československá husitská ­ Diecéze, Náboženské obce, Diakonie a misie
6. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů ­ Nemá organizační jednotky s právní
subjektivitou
7. Církev řeckokatolická ­ eparchie, exarcháty, farnosti, semináře, samostatné kláštery,
řády a kongregace, provincie řádů a kongregací, domy řádů a kongregací
8. Církev římskokatolická ­ Česká biskupská konference, církevní provincie, místní
církve u nás arcibiskupství a biskupství), kapituly kanovníků, farnosti, kvazifarnosti,
semináře, řeholní společnosti, provincie řeholních společností, řeholní domy, sekulární
společnosti, společnosti apoštolského života, provincie společností apošt.života, osobní
prelatury, konference vyšších řeholních představených, veřejná sdružení křesťanů,
soukromá sdružení křesťanů, typově nespecifikované subjekty zřízené podle kánonu
114 Kodexu kanonického práva k naplnění cílů zbožnosti, apoštolátu nebo
dobročinnosti (v praxi zejména charity)
9. Českobratrská církev evangelická ­ Senioráty, Farní sbory, Diakonie, Střediska
diakonie
10. Evangelická církev augsburského vyznání v České republice ­ Sbory
11. Evangelická církev metodistická ­ Farnosti, Diakonie a střediska (charitativní a misijní
sdružení věřících)
12. Federace židovských obcí v České republice ­ Židovské obce
13. Jednota bratrská ­ Sbory
14. Křesťanské sbory ­ Sbory
15. Luterská evangelická církev a. v. v České republice ­ Farní sbory
16. Náboženská společnost českých unitářů ­ Obce
17. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi ­ sbory badatelů Bible
18. Novoapoštolská církev v České republice ­ Nemá organizační složky s právní
subjektivitou
19. Pravoslavná církev v českých zemích ­ Eparchie, Církevní obce, Monastýry
20. Slezská církev evangelická augsburského vyznání ­ Senioráty, Farní sbory, Diakonie a
podobná sdružení
21. Starokatolická církev ­ Farní obce, Filiální obce.
Právnickými osobami mohou být např. diecéze či arcidiecéze nebo územní opatství, ale i
jednotlivé farnosti. Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se pak stávají i účetní
jednotkou. V této souvislosti se objevují nejen nejasnost ve vymezení účetní jednotky, ale též
osob, které jsou oprávněny za CNS vystupovat.
Příklady účtování církví a náboženský společností jsou opět obdobné jako u občanských
sdružení.
26
V. Náklady
Předložení konkrétního projektu. Sestavení nákladové stránky projektu v členění na osobní
náklady, materiálové náklady, náklady na služby, otázka možností přiřazování režijních
nákladů.
Na minulém cvičení jste si naformulovali projekt, tj. slovně jste popsali, co budete tvořit. Teď
se pokusíte tento projekt ,,obléci" i do čísel.
Koukejte na svůj slovní popis a pište si všechny věci, které musíte zajistit a vyjádřete je
finančně, např. papír 500,- Kč; telefon 3.000,- Kč; pronájem, ale i vaše mzda atd.
Když budete mít na jedné hromadě takto naházené a finančně ohodnocené položky, setřiďte je
do druhových skupin.
Tabulka nákladů projektu:
druh nákladu jednotlivá položka a komentář výpočtu Kč
osobní náklady jedná se o hrubé mzdy včetně pojištění;
popis úvazku, formy vztahu aj.
materiálové náklady kancelářské potřeby, drobný majetek,
občerstvení ....
nemateriálové náklady
(služby)
nájemné, telefon, reklama, honoráře ...
režijní náklady podíl organizace, který se bere za svoji
správu, stanoveno dle klíče
Celkem:
Úkol: Sestavte nákladovou stránku projektu.
27
VI. Výnosy
Hledání konkrétních zdrojů ke zvolenému projektu. Sestavení výnosové stránky rozpočtu dle
možných zdrojů.
Když jste vyčíslili, kolik projekt ve finančním ocenění stojí, musíte si položit otázku: A kde
na to vezmeme? Protože se nacházíte v občanském sdružení, můžete hledat mezi
následujícími zdroji:
1. veřejné prostředky ­ dotace, např. dotace z příslušného ministerstva, dotace
z rozpočtu kraje, obce ..
2. soukromé prostředky ­ prostředky od soukromých právnických nebo fyzických
osob, které se získají prostřednictví darovací smlouvy; řadíme sem i prostředky
získané od nadací nebo nadačních fondů
3. vlastní prostředky ­ prostředky, které si organizace může obstarat tím, že např.
na akci vybírá poplatek, vstupné nebo uskutečňuje pro někoho reklamu.
Úkol: Vašim úkolem je zajistit finanční prostředky pro váš projekt ze všech třech výše
zmíněných zdrojů. Teď si zkuste zvážit podíl jednotlivých zdrojů.
Zdroje financování neziskových organizací můžeme dělit na čtyři hlavní skupiny:
* členské příspěvky,
* příspěvky státního a obecního rozpočtu, fondů a nadací (většinou v podobě grantů),
* dary od občanů a firem,
* tržby z vlastní činnosti.
Je dobré si uvědomit, že každému z těchto zdrojů odpovídá jiná skupina plátců a tedy i jiná
veřejnost. Organizace se bude chovat jinak k vlastním členům, od nichž vybírá příspěvky, a
jinak k dárcům (sponzorům), od nichž dostává dary, anebo k zákazníkům, od nichž dostává
tržby. I soubor všech použitelných fondů a nadací tvoří určitou, vnitřně strukturovanou
veřejnost. Úsilím organizace je pochopitelně být se všemi těmito skupinami za dobře,
komunikovat s nimi a jednat dostatečně účinně, aby potřebné prostředky na svou činnost
skutečně získala. Právě za poslední zmíněnou aktivitou se skrývá fundraising, Public
Relations a komunikace pro něj připravují vhodnou ,,půdu".
K některým zdrojů financování podrobněji.
Státní instituce a samospráva
Nejdůležitějším zdrojem z této skupiny jsou jednotlivá resortní ministerstva. Mají své
grantové systémy a pravidelně, většinou jednou za rok, vyhlašují soutěž, kde se občanská
sdružení i nadace a obecně prospěšné společnosti mohou ucházet o dotace.
Některé typy organizací mají nárok na státní příspěvek ze zákona (církve a náboženské
společnosti, politické strany apod.) Dále jsou to státní fondy a Grantová agentura České
republiky. A v neposlední řadě existují i nejrůznější podpory od městských a okresních úřadů
(např. z jednotlivých odborů nebo ze zvláštních fondů zastupitelstev).
Nadace, nadační fondy
28
Českých nadací, kde je možné požádat o finanční pomoc, zatím není mnoho. Spíše naopak:
byly zakládány občanskými sdruženími, školami apod., aby sloužily jako prostředník pro
získání peněz pro organizaci či pouze pro vlastní projekty. S nabytím platnosti nové zákonné
úpravy dojde i zde ke změnám.
S žádostí o grant je ale možné se obrátit i na několik nadací zahraničních či ze zahraničních
zdrojů zde založených (např. Nadace rozvoje občanské společnosti, The Charles Stewart Mott
Foundation, Open Society Fund Praha apod.).
Podniky a podnikatelé
Některé podniky či velké firmy si již také vybudovaly svůj grantový systém. Chce-li
nezisková organizace požádat o dotaci, musí napsat písemnou žádost s popisem projektu,
rozpočtem a informacemi o poslání a cílech organizace. Tyto žádosti pak posuzuje většinou
skupina lidí složená ze zástupců firmy.
V případě malých firem a soukromých podnikatelů pak vše záleží na osobním jednání s nimi.
Není vhodné je žádat jen o peníze. Pro většinu z nich je jednodušší poskytnout zdarma své
služby (např. kopírování materiálů) či své výrobky (nábytek, počítač, tašky na střechu).
Individuální dárci
Podle statistických údajů USA, lze zjistit, že podíl této skupiny na celkovém součtu
sponzorských darů dosahuje kolem 80 %. Sem patří např. členové organizace, dobrovolníci,
příbuzní cílových skupin, předplatitelé časopisu či lidé podobných zájmů. Individuální dárci
se i pro neziskové organizace stávají stále zajímavějším zdrojem peněz a jen na nich záleží,
zda-li se jim podaří je oslovit a získat pro spolupráci.
Vlastní činnost
Sem lze zařadit jednak prodej vlastních výrobků (např. organizace provozuje chráněnou dílnu
pro tělesně postižené či vlastní farmu, kde se pěstují zemědělské produkty) a každou další
hospodářskou činnost (poradenství, kurzy, služby související s využitím výpočetní techniky
atd.). Dále jsou to nejrůznější burzy, plesy, aukce, loterie a řada dalších akcí.
Členské příspěvky
U neziskových organizací, které jsou konstituovány na členském principu, tj. především
občanská sdružení, profesní komory, politické strany i některé církve a družstva, tvoří členské
příspěvky pravidelný, předem plánovaný finanční zdroj.
Daňové úlevy
Systém daňových úlev (někdy se hovoří o fiskálním zisku) je pro podmínky v České republice
pro neziskové organizace popsán v kapitole. Obdobně jako v České republice se uplatňují
daňové úlevy ve většině demokratických zemí.
Obr. 1 Příklad možného financování neziskové soukromé organizace
29
Pramen: Kolektiv: Neziskové organizace v oblasti sociální, zdravotní ....., NROS, Praha 1995
Fundraising jako plánovaný proces
Získávání peněz je dlouhodobý proces. Měl by proto začínat efektivním plánováním a končit
podrobným zhodnocením, na jehož základě si můžeme zjistit, které z výše uvedených metod
jsou nejúčinnější a nejvíce vyhovují oběma stranám. Při plánování fundraisingu by se měl
dodržet následující postup:
* definovat poslání organizace ­ stručně, jasně, výstižně, aby s ním byl srozuměn každý
člen organizace a uměl ho reprodukovat,
* určit konkrétních a měřitelných cílů ­ dárci bude jasné, že jsou dosažitelné,
* vypracovat realizačního a časového plánu aktivit, na základě čehož se zpracuje roční
rozpočet,
* ověřit, zda naše organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti,
* uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí,
* vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody,
* sestavit seznamu možných zdrojů,
* specifikovat okruh dárců,
* požádat o dar,
* informovat dárce o použití jeho daru,
* snažit se o obnovení a/nebo zvýšení daru.
Mezi hlavní způsoby získávání peněžních darů patří:
* hromadný (formální) adresný nebo neadresný dopis, někdy s vloženou obálkou pro
odpověď a/nebo s poštovní poukázkou ­ tzv. direct mail, resp. přímý poštovní styk;
* vyhlášení veřejné sbírky (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) sdělovacími
prostředky (včetně plakátů a letáků) vyžaduje dobrou organizační přípravu, využití
více prostředků propagace, prezentaci silného motivu pro dárce, svědomité
pracovníky, dostatek finančních prostředků a bezúhonnost organizace;
* benefiční akce (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) vyžaduje divácky a
publicisticky zajímavý program, min. jednu známou osobnost v programu, bezchybný
průběh akce a dostatečnou prezentaci dobročinného účelu celé akce;
30
* osobní dopis či telefonický rozhovor (tzv. telefonní fundraising), jehož
předpokladem je předcházející znalost dárce, který už dar poskytl, a nyní žádáme o
obnovení daru;
* písemná žádost o grant je provázena velmi byrokratickým postup při jejím
zpracování;
* fundraising ,,od dveří ke dveřím" může být nevýhodný vzhledem ke vstupování do
soukromí potencionálních dárců;
* osobní návštěva předem vytipovaných možných dárců představuje nejúčinnější
způsob.
Okruhy dárců
Pro úspěšný průběh plánování i realizace fundraisingu je důležité správně vymezení okruhů
možných dárců. Pozornost všech neziskových organizací se totiž obrací na tzv. potencionální
dárce neboli ty, kteří by mohli něco dát. Užitečné je proto rozdělení potencionálních dárců
na ty, kteří:
* mají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým
organizacím ­ spojeno s vyšším stupněm byrokracie při přidělování prostředků,
* nemají vymezené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je
­ pružnější a operativnější vyjednávání, obtížnější přesvědčování o tom, že právě naše
organizace je ta, do které se vyplatí investovat, často požadují protislužbu.
Pro stanovení postupu, jak s kterým dárcem pracovat, je další rozdělení na ty, kteří:
* dávají poprvé,
* dali již v minulosti ­ dobré při potřebě okamžité finanční výpomoci  kratší doba na
představování organizace dárci.
Neméně důležitým následujícím krokem je vymezení motivů jednotlivých dárců. Ty lze
rozdělit do několika skupin, které se pochopitelně mohou vyskytnout současně:
* marketingové účely ­ firma od sponzoringu očekává obchodní efekt ­ buď přímé
zvýšení poptávky nebo alespoň zlepšení image; i nově získané kontakty mohou být
pro rozvoj firmy užitečné,
* širší podnikové cíle ­ velké podniky investují do činností, které se jim po čase
zhodnocují, podporují např. zařízení, která slouží i jejich zaměstnancům, působí
propagačně na zájemce o zaměstnání, apod..¨,
* ve vedení firmy se prosadila atmosféra altruismu, společenské odpovědnosti,
občanské morálky ­ firma chce být dobrým sousedem (přispívá např. místním
organizacím vč. charity) nebo občanem, chce něco dávat zpět do komunity, v níž
působní a díky níž působí,
* negativní motivy, jako např. praní špinavých peněz, snížení daňového základu,
osobní prospěch a sláva, pocit moci, distribuce již nijak využitelných výrobků, splnění
povinnosti dávat (např. ze státních zdrojů, apod.).
Dříve než oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky:
* je vůbec solventní?
* jaké širší marketingové cíle sleduje?
* do čeho chce dlouhodobě investovat?
* nachází v dobré situaci, aby se u něj prosadila myšlenka altruismu?
31
Z psychologického hlediska bychom mohli uvažovat o třech stupních ve vztahu žádosti
neziskové organizace k dárci (sponzorovi):
* nezisková organizace mu nemůže nabídnout nic ­ volí tedy formu prosby, protože
očekává čistý dar,
* může nabídnout určitou protihodnotu, ale podstatně nižší ­ volí proto vztah
,,kvazipartnerství", kdy např. prodává lístek na dobročinný koncert za přemrštěnou
cenu, přičemž to ví i kupující, který se na koncert možná ani nedostaví,
* nabízí srovnatelnou protihodnotu ­ vede tedy obchodní jednání, aby získala např.
placený inzerát do sponzorované knihy.
Vlastní žádost o peníze ­ osobní schůzka
Pokud již organizace má vytipováno koho oslovit a navázala první kontakt, následuje sjednání
osobní schůzky. Všechny osobní materiály pro dárce o tom, co organizace dělá, jaké je její
poslání a jak je při jeho dosahování úspěšná, by měly být již připraveny. Důležité je vědět, co
organizace potřebuje (projekt) a o kolik tedy dárce požádá (rozpočet). Hlavním tématem
hovoru jsou potom především výsledky práce organizace, nikoliv peníze, přičemž vše záleží
na umění vyjednávat. Rozhodující pro žádající organizaci je, mít ,,dobré jméno" a
důvěryhodný projekt.
Osobní rozhovor
* by se měl začít neformálně, např. hovorem o běžných věcech, aby se oba účastníci
naladili na stejnou notu.
* Pokud jde o první jednání s dárcem, mělo by následovat krátké stručné představení
organizace, její činnosti a cílů.
* Potom by měl žadatel dát dostatek prostoru dárci pro jakékoliv další doplňující dotazy.
Dostatek informací totiž dárci usnadňuje rozhodování, zda organizaci podpořit či
nikoliv. Čím více se dárce ptá, je pravděpodobnější, že dar poskytne.
* Následně by měl žadatel shrnout svůj program a znovu v krátkosti popsat, co bude
k jeho realizaci potřebovat, tzn. předložit podrobný rozpočet.
* Poslední fáze rozhovoru začíná tehdy, když je dárce ochoten začít jednat o daru.
Pokud řekne ANO, zbývá domluvit se na konečné výši daru a způsobu, jakým bude
poskytnut. Řekne-li MOŽNÁ, je dobré zjistit, kdy se žadatel může znovu ozvat. Zní-li
odpověď NE, znamená to buď, že dárce nemá peníze (dobré je zkusit se ozvat na 6
měsíců znovu), nebo že dárce organizaci nechce podpořit. Žadatel by se měl snažit
v takové situaci zjistit důvod této neochoty.
* Na rozloučenou by se nemělo zapomínat na upřesnění kontaktů, poděkování, domluvu
další schůzky nebo připomínky události, kdy se znovu střetnou. Dárce by měl být
ujištěn, že bude ze strany organizace pravidelně informován o její činnosti.
* Do dvou dnů od setkání je dobré poslat dárci děkovný dopis, buď za poskytnutý dar,
nebo za čas, který žadateli věnoval, pravidelně dárce informovat o další činnosti
organizace (novinky, akce apod.), dodržovat to, na co se žadatel s dárcem dohodli,
použít peníze tak, jak dárce předpokládá a náležitě dárce prezentovat, stojí-li o to,
např. ve výroční zprávě, ve zpravodajích, na nástěnkách, výstavách apod.
Použito z knihy:
Rektořík J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2.
aktualizované vydání. Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5
32
VII. Žádost o veřejné finanční prostředky
Vypracování žádosti o dotaci od poskytovatele, který podporuje oblast zvoleného projektu.
Vašim úkolem je najít si prostřednictví internetu žádost o finanční prostředky, která se váže
k vašemu projektu a pokusit se ji vyplnit. Nezapomeňte také na podmínky poskytování
dotace!
Pro ukázku uvádím žádost z Ministerstva kultury ČR, která je dostupná na
http://www.mkcr.cz/
Žádost o státní dotaci v roce 2009
z rozpočtu zahraničního odboru MK
Název poskytovatele dotace: Ministerstvo kultury/OZ
Název dotačního programu: Kulturní aktivity
Název projektu:
Datum projektu:
Evidenční číslo:
(doplní poskytovatel dotace)
1. Identifikační údaje o předkládající organizaci
1.1. Název ......................................................................................................................
1.2. Organizační forma (forma právní subjektivity) ...................................................
1.3. Adresa
Obec Kód obce ................................................ PSČ .....................
Část obce ................................................ Okres ...................................................
Ulice č. p. ........................................................ č. o. .....................
Telefon/ Fax: ..........................................................................................................
E-mail:.....................................................................................................................
Prezentace na Internetu - http:// ..............................................................................
1.4. IČ: .......................................................... DIČ: ....................................................
1.5. Číslo a datum registrace u MV
(občanské sdružení) ................................................................................................
Oddíl a vložka o. p. s. v obchodním rejstříku
(obecně prospěšná společnost) ...............................................................................
Datum evidence na MK
(církevní právnická osoba) .....................................................................................
1.6. Číslo účtu ...............................................................................................................
u peněžního ústavu ...............................................................................................
33
2. Statutární orgán (statutární zástupci organizace)
Jméno, titul, funkce ................................................................................................
Kontaktní adresa .....................................................................................................
Telefon/Fax ............................................................................................................
Jméno, titul, funkce ................................................................................................
Kontaktní adresa .....................................................................................................
Telefon/Fax ............................................................................................................
Jméno, titul, funkce ................................................................................................
Kontaktní adresa .....................................................................................................
Telefon/Fax ............................................................................................................
Jméno, titul, funkce ................................................................................................
Kontaktní adresa .....................................................................................................
Telefon/Fax ............................................................................................................
Statutární orgán potvrzuje, že projekt schválil a doporučil k předložení do
dotačního programu.
3. Charakteristika organizace s ohledem na dosavadní zaměření činnosti
3.1. Typ poskytovaných služeb (provozovaných činností) .........................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
3.2. Cílové sociální kategorie, jimž jsou služby určeny
a/ děti do 18 let
b/ mládež do 26 let
c/ rizikové skupiny dětí a mládeže
d/ senioři
e/ osoby se zdravotním postižením
f/ osoby v sociální nouzi
g/ příslušníci národnostních menšin
h/ romská komunita (specifické problémy)
i/ osoby, ohrožené drogami nebo na drogách závislé
j/ uprchlíci, cizinci
k/ krajané
l/ obyvatelé venkova
34
m/ jiné .....................................................................................................................
3.3. Další projekty realizované předkládající organizací v minulém kalendářním
roce
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
4. Působnost organizace
4.1. Mezinárodní (územní vymezení) ..........................................................................
4.2. Celostátní ...............................................................................................................
4.3. Krajská (název nebo názvy regionu) .....................................................................
4.4. Místní (název lokality) ...........................................................................................
.................................................................................................................................
5. Počet placených pracovníků v organizaci
5.1. celkový počet placených pracovníků ..................................................................
5.2. přepočtený počet placených pracovníků ............................................................
6. Údaje o projektu, na který je žádána státní dotace
6.1. Přesný název projektu. .........................................................................................
6.2. Doba realizace projektu: od ................ do ...................
(realizace můře trvat déle než jeden rozpočtový rok)
6.3. Byl projekt dotován ze státního rozpočtu v minulém kalendářním roce?
Pokud ano, uveďte kterým orgánem a v jaké výši ............................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
6.4. Zařazení projektu k příslušné hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO
pro rok 2009
a/ poskytování kulturních, vzdělávacích, zdravotních a sociálních služeb
b/ rozvoj kultury, záchrana kulturního dědictví
c/ spoluúčast na programech EU
d/ ochrana kulturních práv příslušníků národnostních a etnických menšin
6.5.Zahraniční partner /partneři/ spolupracující na realizaci projektu
/název, sídlo, kontakt/
-
35
-
-
-
-
6.6.Základní idea a stručný obsah projektu ................................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
6.7.Realizátor projektu (řešitel)
Jméno, titul, funkce ................................................................................................
Organizace ..............................................................................................................
Adresa .....................................................................................................................
Telefon/........................................................................................
E ­ mail: .................................................................................................................
6.8.Počet přepočtených pracovníků zajišťujících realizaci projektu .....................
6.9.Počet dobrovolníků podílejících se na realizaci projektu ..................................
7. Základní údaje o rozpočtových nákladech na projekt
7.1. Celkové náklady projektu ....................................................................................
Neinvestiční náklady celkem ..................................................................................
Z toho osobní náklady (mzdy, pojistné, ostatní osobní náklady) ...........................
Z toho materiální náklady ......................................................................................
Z toho nemateriální náklady (služby) .....................................................................
7.2. Výše požadované dotace celkem ............................. tj. max. % ..........................
Neinvestiční dotace celkem ....................................................................................
Z toho osobní náklady (mzdy, pojistné, ostatní osobní náklady) ...........................
Z toho materiální náklady ......................................................................................
Z toho nemateriální náklady (služby) .....................................................................
7.3. Vlastní podíl organizace na financování projektu (pokud se organizace podílí
vlastními příjmy, např. z členských příspěvků nebo z příjmů z poskytovaných
služeb)
36
V celkové částce .....................................................................................................
V % .........................................................................................................................
7.4. Podíl krajských, magistrátních nebo obecních úřadů na financování projektu
(předpoklad)
Název ................................... částka ....................................... % ........................
Název ................................... částka ....................................... % ........................
Název ................................... částka ....................................... % ........................
7.5. Podíl dalších subjektů (podnikatelské organizace, nadace, nadační fondy apod.)
na financování projektu (předpoklad)
Název ................................... částka ....................................... % ........................
Název ................................... částka ....................................... % ........................
Název ................................... částka ....................................... % ........................
7.6. Podíl zahraničních zdrojů na financování projektu (předpoklad)
Název ................................... částka ....................................... % ........................
Název ................................... částka ....................................... % ........................
Název ................................... částka ....................................... % ........................
8. Údaje o celkových příjmech a výdajích organizace v předcházejícím kalendářním
roce
8.1. Příjmy od odběratelů služeb celkem ...................................................................
8.2. Příspěvky krajských, magistrátních, obecních úřadů .......................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
8.3. Dary nadací, z podnikatelské sféry apod. (uvedení částky a názvu nadace či
jiného subjektu) ......................................................................................................
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
8.4. Příjmy z členských příspěvků ..............................................................................
8.5. Další příjmy ...........................................................................................................
.................................................................................................................................
8.6. Celkové výdaje v kalendářním roce.....................................................................
.................................................................................................................................
9. Údaje o získaných podporách v režimu de minimis v letech 2006-2008.
9.1. Podpora de minimis v roce 2006 celkem v Kč:
37
9.2. Podpora de minimis v roce 2007 celkem v Kč:
9.3. Podpora de minimis v roce 2008 celkem v Kč:
10. Příjemce dotace (právnická i fyzická osoba) souhlasí se zveřejněním identifikačních
údajů o jeho osobě a výši poskytnuté dotace v dálkově přístupném informačním
systému poskytovatelů (CEDR), který spravuje ministerstvo financí
V ............................................ dne ........................ 200.....
_________________________
podpis statutárního zástupce
38
VIII. Žádost o soukromé finanční prostředky
Hledání soukromého poskytovatel finančních prostředků pro zvolený projekt (nadační
prostředky, dary od ziskových organizací).
Po vypracování žádosti o dotaci se pokuste nejprve hledat v oblasti nadačních prostředků.
Můžete využít i dary od fyzických či právnických osob.
Lze využít přiložené vzory.
Úkol: Vyplňte žádost o nadační příspěvek nebo darovací smlouvu.
39
SMLOUVA O POSKUTNUTÍ DARU
I.
Smluvní strany
Darující strana: fyzická osoba
Adresa:
IČ:
DIČ:
Oprávněný zástupce:
Bankovní spojení:
(dále jen dárce)
a
Obdarovaný:
Adresa:
IČ:
Oprávněný zástupce:
Bankovní spojení:
(dále jen obdarovaný).
II.
Předmět smlouvy
Předmětem této smlouvy je poskytnutí finančního daru ve výši 10.000 Kč, slovy: desettisíckorun.
Dárce se zavazuje poskytnout obdarovanému finanční dar a obdarovaný tento dar přijímá.
III.
Účel užití finančního daru
Dar je určen příjemci na financování výchovně vzdělávacích aktivit organizace dle stanov (v souladu se
zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 15, odst. 1, v platném znění). Příjemce se zavazuje
užívat daru v souladu se stanovami občanského sdružení, s nimiž je dárce seznámen a činnost
sdružení akceptuje.
IV.
Splatnost finančního daru
Finanční dar sjednaný dle článku II. této smlouvy je splatný na bankovní účet v termínu nejpozději do
.................
V.
Závěrečná ustanovení
Tato smlouva se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Veškeré změny této smlouvy je
nutno učinit písemně formou dodatku k této smlouvě.
Tato smlouva je vyhotovena ve dvou výtiscích, z nichž každá strana obdrží po jednom vyhotovení.
Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.
V Brně dne ..........................
za stranu darující za stranu obdarovaného
............................................................ ..................................................................
40
SMLOUVA O POSKUTNUTÍ DARU
I.
Smluvní strany
Darující strana: právnická osoba
Adresa:
IČ:
DIČ:
Oprávněný zástupce:
Bankovní spojení:
(dále jen dárce)
a
Obdarovaný:
Adresa:
IČ:
Oprávněný zástupce:
Bankovní spojení:
(dále jen obdarovaný).
II.
Předmět smlouvy
Předmětem této smlouvy je poskytnutí finančního daru ve výši 10.000 Kč, slovy: desettisíckorun.
Dárce se zavazuje poskytnout obdarovanému finanční dar a obdarovaný tento dar přijímá.
III.
Účel užití finančního daru
Dar je určen příjemci na financování výchovně vzdělávacích aktivit organizace dle stanov (v souladu se
zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 20, odst. 8, v platném znění). Příjemce se zavazuje
užívat daru v souladu se stanovami občanského sdružení, s nimiž je dárce seznámen a činnost
sdružení akceptuje.
IV.
Splatnost finančního daru
Finanční dar sjednaný dle článku II. této smlouvy je splatný na bankovní účet nebo v hotovosti
v termínu nejpozději do .................
V.
Závěrečná ustanovení
Tato smlouva se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Veškeré změny této smlouvy je
nutno učinit písemně formou dodatku k této smlouvě.
Tato smlouva je vyhotovena ve dvou výtiscích, z nichž každá strana obdrží po jednom vyhotovení.
Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.
V Brně dne ..........................
za stranu darující za stranu obdarovaného
............................................................ ..................................................................
41
IX. Vlastní finanční prostředky
Finanční možnosti organizace na zajištění projektu, členské příspěvky, poskytnuté služby aj.
K zajištění finančního krytí vašeho projektu vám chybí pouze zajistit si svůj vlastní podíl.
Možností máte několik, např. budete vybírat vstupné (můžete vyrobit vstupenky nebo se
pokuste zjistit, kde se dají opatřit identifikační pásky), poplatky placené v hotovosti na místě
nebo zajistíte dle smlouvy o reklamě reklamu (můžete využít vzor smlouvy).
Úkol: Popište, popř. doložte smlouvou, jak si opatříte jako realizátoři projektu vlastní podíl.
42
SMLOUVA O REKLAMĚ
Organizace:
sídlem:
IČO:
DIČ:
oprávněný zástupce:
(dále jen klient)
a
Organizace:
sídlem:
IČO:
DIČ:
oprávněný zástupce:
bankovní spojení:
(dále jen realizátor)
uzavřely tuto smlouvu o reklamě:
I.
Předmět smlouvy
Předmětem této smlouvy je reklama a propagace klienta na XXXX, který proběhne ve dnech xxx.
II.
Formy reklamy a propagace
- umístění loga klienta na plakátech festivalu
- umístění loga klienta v místě akce
- umístění informace o klientovi na propagačních letáčcích festivalu
- umístění propagačních materiálů klienta na prezentačních pultech v místě akce
- zajištění účasti médií na festivalu a představení klienta zástupcům médií
III.
Cena za provedení reklamy a propagace
Smluvní strany se dohodly na smluvní ceně za sjednaný rozsah reklamy ve výši
..............................Kč, slovy: .......................................
IV.
Placení
Smluvní strany se dohodly, že cena je splatná předem na účet realizátora na základě faktury jím
vystavené po podpisu této smlouvy. Za datum zaplacení se považuje den, ve kterém bude smluvená
částka poukázána na účet....
V.
Ostatní a závěrečná ujednání
V případě, že se sjednaná akce neuskuteční, je realizátor povinen vrátit sjednanou částku v plné výši.
Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá strana obdrží po jednom výtisku.
Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu obou smluvních stran.
V Brně, dne ........................... V ................., dne ..........................
............................................ ............................................
za realizátora za klienta
43
X. Finanční účetnictví
Předložení projektu včetně žádostí o získání finančních prostředků. Vlastní účtování projektu
do účetního deníku s ohledem na typ organizace a poskytnutých finančních prostředků,
vyúčtování zdrojů projektu.
ZÁKLADNÍ PRVKY ÚČETNICTVÍ
Cílem této kapitoly je charakteristika účetních dokladů jako základního a prvotního záznamu
účetního případu a jeho následného promítnutí do příslušných účetních knih.
1 Účetní doklady
Prvotním zdrojem dat, které účetnictví zaznamenává, jsou účetní doklady. Jejich hlavním
úkolem je věrně popsat hospodářský jev, který se uskutečnil. Z tohoto důvodu je kladen důraz
na jejich náležitosti a na to, aby každý zápis do účetních knih byl účetním dokladem podložen
(princip dokumentace). Účetní jednotky účetními doklady dokládají skutečnosti, které jsou
předmětem účetnictví (účetní případy) a zapisují je v účetních knihách prostřednictvím
účetních zápisů. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí mít stanovené
náležitosti. Účetní doklad představuje prvotní zaznamenání skutečnosti a je tak
nejdůležitějším prvkem průkaznosti účetních zápisů.
Podmínkou průkaznosti účetnictví je i stanovená doba ukládání a úschovy účetních
písemností. Zákon o účetnictví stanoví uschovací doby pro jednotlivé druhy písemností. Další
důležitou součástí průkaznosti účetnictví je inventarizace majetku a závazků. Může být buď
periodická nebo průběžná. Inventura může být fyzická (zjišťují se skutečné stavy majetku a
závazků u majetku hmotné povahy), nebo dokladová (u ostatních složek majetku).
Již ze zmíněných zásad vyplývá, že zápis každého účetního případu musí být ověřitelný
příslušným účetním dokladem.
Účetní doklad je originální písemnost, v níž se prvotně zachycuje a ověřuje hospodářská nebo
účetní operace, a to zejména v údajích, které jsou k její evidenci nutné, např. údaje o
množství, peněžní částce. Bez účetních dokladů nelze provést žádný účetní zápis, proto
základní podmínkou řádně vedeného účetnictví je přesné a dochvilné vyhotovování dokladů.
Jen na základě pravidelných, přesných a včasných dokladů lze zajistit ochranu vlastnictví
účetní jednotky a poskytnout hodnověrné podklady pro řízení a kontrolu. Účetní doklady jsou
tedy nezbytným vstupním prostředkem, jehož pomocí vcházejí informace o hospodářských a
účetních operacích do účetního systému. U plátců daně z přidané hodnoty patří mezi účetní
doklady i doklady daňové.
Druhy účetních dokladů
Účetní doklady rozdělujeme na doklady:
a) vnější (externí) ­ vznikají ve styku s ostatními podniky, jinými organizacemi a
různými institucemi. Patří k nim např. dodavatelské a odběratelské faktury, bankovní
doklady, příjmové a výdajové pokladní doklady.
b) vnitřní (interní) ­ vyplývají z vnitřní činnosti účetní jednotky. Jsou to např. příjemky
a výdejky materiálu, odváděcí výkazy výrobků na sklad, převodky, ale i opravy
účetních zápisů, různé převody mezi účty.
44
Podle počtu zaznamenaných operací rozeznáváme:
a) jednotlivé účetní doklady, obsahující jednu nebo více stejnorodých hospodářských
operací uskutečněných zpravidla v rámci téhož dne, např. jednotlivá faktura, výdejka
materiálu,
b) sběrné účetní doklady, jež shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících
stejnorodé hospodářské operace do nového dokladu, aby mohly být zaúčtovány
jedinou položkou. Do sběrného účetního dokladu lze shrnout údaje jednotlivých
účetních dokladů seřazených v určitém pořádku (např. časovém sledu), které se týkají
období týdne či měsíce (např. výkaz spotřeby materiálu sestavený z jednotlivých
výdejek).
Jednotlivými účetními doklady lze ověřit jednu hospodářskou nebo účetní operaci
nebo i více stejnorodých hospodářských a účetních operací, které se uskutečnily
během určitého období (kalendářní měsíc).
Třídění účetních dokladů:
Hledisko Druhy
a) účel příkazní (dispoziční)
průkazní
kombinované
b) obsah úč.př. vnější (externí)
vnitřní (interní)
c) počet případů jednotlivé
sběrné
Hospodářská operace Účetní doklad
Nákup materiálu (zboží)
Převzetí materiálu (zboží) na sklad
Úhrada dodavatelům nebo od odběratelů
Výdej materiálu ze skladu
Zaplacení cestovního účtu hotově
Tržba za zboží v hotovosti
Prodej výrobků
Různé vnitřní operace
Vyúčtování (faktura) od dodavatele
Příjemka
Výpis z bankovního účtu
Výdejka
Výdajový pokladní doklad
Příjmový pokladní doklad
Vyúčtování (faktura) odběrateli
Vnitřní účetní doklad
Účetnictví vedené na podkladě pravdivých, přesných a včasných dokladů zachycuje průběh
podnikatelských činností v souladu se skutečností. Účetní doklady vyhotovují účetní jednotky
neprodleně po dokončení ověřovaných operací a jsou nutným vstupním prostředkem, pomocí
něhož vstupují informace o hospodářských a účetních operacích.
Náležitosti účetních dokladů
Aby jednotlivé účetní doklady byly průkazním prostředkem o provedených operacích, musí
mít tyto náležitosti:
a) označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o
účetní doklad,
45
b) popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního
dokladu alespoň nepřímo,
c) peněžní částku anebo údaj o množství a ceně,
d) datum vyhotovení účetního dokladu,
e) datum uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem vyhotovení účetního
dokladu,
f) podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování, tyto
podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem, např. kódem při použití výpočetní
techniky.
Kromě uváděných náležitostí musí být u každého účetního dokladu zabezpečena:
g) spojitost účetního dokladu s účetními zápisy v účetních knihách,
h) číslování dokladů a tím průkaz o jejich úplném zaúčtování v určitém účetním období,
i) potvrzení (průkaz) o zaúčtování v účetních knihách.
Náležitosti účetního dokladu mohou být umístěny i na jiných písemnostech, tyto písemnosti
se potom považují za účetní doklady. Uvedené náležitosti tvoří minimální obsah účetních
dokladů. V podnikové praxi však některé doklady obsahují ještě další údaje podle účelu,
jemuž slouží.
Účetní doklady se mají vyhotovovat bez zbytečného časového odkladu, tedy ihned po zjištění
skutečností, které se jimi dokládají. Údaje v účetních dokladech musí být zapsány
prostředkem zaručeně trvanlivým, aby byly po celou dobu své úschovy v účetní jednotce plně
čitelné. Jako průkazní prostředek se musí účetní doklad vyhotovit s nejvyšší pečlivostí ­ údaje
se nesmějí přepisovat ani vyškrtávat, opravovat je možné jenom podle platných zásad.
Chybné údaje se mohou pouze přeškrtávat a nadepsat správně, takže původní chybný údaj
zůstane i nadále čitelný. K opravě se připojí datovaná poznámka o jejím provedení, podepsaná
pracovníkem odpovědným za správnost opravy.
Účetní případy se často nezapisují podle jednotlivých účetních dokladů. Účetní doklady o
stejnorodých operacích můžeme totiž spojit v jeden společný nový doklad, jemuž říkáme
sběrný účetní doklad.
Daňový doklad (např. faktura, paragon, daňový vrubopis, dobropis) musí obsahovat zejména:
- obchodní jméno, sídlo (bydliště), místo podnikání, daňové identifikační číslo =
DIČ obou zúčastněných stran,
- pořadové číslo dokladu,
- název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
- datum vystavení dokladu,
- datum uskutečnění zdanitelného plnění,
- výši ceny bez daně celkem,
- sazbu daně,
- výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru.
Oběh účetních dokladů
Včasné a správné vyhotovení účetních dokladů je první podmínkou přesnosti, dochvilnosti a
správnosti účetnictví. Nestačí však doklad správně vyhotovit, je třeba také zajistit jeho
správný a včasný oběh, tj. jeho předání účetním a jeho zaúčtování do správného účetního
období, tj. období, s nímž hospodářsky souvisí.
46
Oběh má být organizován tak, aby zajišťoval správný postup zpracování účetního dokladu.
Cílem je určit odpovědné pracovníky a lhůty k vyhotovení dokladů i k jejich přezkušování a
tak zajistit, aby účtárna dostala řádně vyhotovené doklady včas.
Přezkušování a zpracování účetních dokladů
Každý účetní doklad musí být před zaúčtováním řádně přezkoušen z hlediska formální a
věcné správnosti.
Při přezkušování formální správnosti zjišťují odpovědní pracovníci, zda doklad má všechny
předepsané náležitosti, zda operaci ověřenou v dokladu nařídila, schválila nebo provedla
osoba k tomu oprávněná a není-li v dokladu vymazáváno, škrtáno nebo dodatečně vpisováno.
Prověřování formální správnosti provádějí účetní pracovníci.
Po věcné stránce se přezkušuje u účetních dokladů zejména početní správnost všech číselných
údajů a věcná správnost jejich obsahu. Přezkušuje se, zda obsah dokladu odpovídá
skutečnosti, např. zda byl dodán materiál v objednaném množství, úpravě a jakosti, zda
nebyla fakturována vyšší cena, zda souhlasí dodané a fakturované množství. Po věcné stránce
přezkušují účetní doklady pracovníci určení vedoucím organizace. Vybírají se z osob, které
tyto doklady vyhotovují nebo podílejí na jejich oběhu, zpracování a zaúčtování.
Účetní doklady se přezkušují zásadně před zaúčtováním.
Přezkoušený účetní doklad opatří účetní účtovacím předpisem (předkontací), který obsahuje
údaje potřebné pro zaúčtování. Zapíše se přímo na účetní doklad, na samostatný lístek
přiložený k dokladu anebo i do razítka pro účtovací předpis.
Ukládání dokladů
Podmínkou uspořádaného účetnictví je, aby k zápisu každého účetního případu byl kdykoliv
po ruce náležitý účetní doklad. Proto se musí doklady pečlivě a přehledně ukládat a
uschovávat.
Doklady roztříděné do skupin se ukládají v pořadačích do patřičně označených závěsných
rychlovazačů, karty se ukládají zpravidla v kartotéce.
Doklady a knihy, jakož i záznamy na technických nosičích dat, se uschovávají po určitou
dobu následující po roce, kterého se týkají:
- účetní závěrka (výkaz o majetku a závazcích, výkaz příjmů a výdajů a
komentář k nim) po dobu 10 let,
- mzdové listy nebo účetní písemnosti je nahrazující alespoň pod dobu 10 let.
Údaje z nich potřebné pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského
pojištění, pojištění zdravotního po dobu 20 let,
- účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy, odpisový plán, seznamy účetních
knih, inventurní soupisy po dobu 5 let,
- projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky
výpočetní techniky po dobu 5 let,
- doklady o výdajích a příjmech v hotovosti po dobu 1 roku pro provedení
daňové revize,
- inventární karty hmotného majetku kromě zásob nebo písemností je
nahrazující po dobu 3 let následujících po vyřazení tohoto majetku,
- seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek, používaných
v účetnictví po dobu, po kterou jsou uschovány účetní písemnosti, v nichž jich
bylo použito.
47
Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají pohledávek a závazků, vztahujících se
k záruční lhůtě, k reklamačnímu, daňovému, soudnímu nebo jinému řízení, které nebylo
ukončeno, nebo nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku, uschovává podnikatel do
konce roku následujícího po roce, v němž tyto okolnosti pominuly.
2 Účetní knihy podvojného účetnictví
Účetní případy musí být prostřednictvím účetních zápisů zachyceny v jednotné evidenci účetních
knihách. V soustavě podvojného účetnictví jsou pro každou účetní jednotku závazné
tyto:
* soustava souhrnných účetních knih (deník, hlavní kniha)
* soustava knih analytické evidence (pokladní kniha, mzdové listy, inventární karty
dlouhodobého majetku, skladní karty, knihy vydaných a došlých faktur, atd.)
* knihy podrozvahových účtů.
Do deníku jsou zapisovány veškeré účetní případy v pořadí, jak nastaly. Každý účetní případ
má přiděleno evidenční číslo, poznamenáno datum a účetní doklad, podle něhož se účtuje,
následuje slovní charakteristika případu, peněžní částka a předkontace (tj. strany a čísla účtů,
na nichž je účetní případ v hlavní knize zaúčtován). V deníku se provádí účetní zápisy z
hlediska časového (chronologicky) a prokazuje se zapsání všech účetních případů. Zápisy
v deníku jsou zpravidla prvním zachycením účetních případů. Účetní doklady, které dokládají
účetní případy, se zapisují do deníku ihned, jakmile je máme k dispozici.
Datum Doklad - Text Kč Má dáti Dal
Hlavní kniha je složena pouze z těch syntetických účtů účtové osnovy, které účetní jednotka
využívá k vedení svého účetnictví. Účtová osnova je jen závazným přehledem všech účtů, ale
ne všechny bývají naplněny. Každý účet v hlavní knize má svůj název a číslo, je rozdělen na
dvě strany označené Má dáti (MD) a Dal (D). Jednoduché účetní zápisy probíhají vždy na
dvou účtech zároveň (princip podvojnosti). V běžných případech dochází ke změně na
jednom účtu na straně MD a na druhém na straně D. Účtuje se o stejné peněžní částce.
Složené účetní zápisy se vyznačují tím, že dochází k účtování na více syntetických účtech
současně. Součet částek na straně MD se opět musí rovnat součtu strany D. Případy
na jednotlivých účtech hlavní knihy jsou také řazeny chronologicky.
To znamená, že z hlediska věcného (systematicky) jsou účetní zápisy vedeny v hlavní knize.
Hlavní kniha zahrnuje všechny syntetické účty, které podnikatelský subjekt používá. Každý
syntetický účet je označen číslem a názvem podle účtové osnovy a obsahuje alespoň tyto
údaje: počáteční stav účtu ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, souhrnné obraty strany Má
dáti a Dal účtu, nejvýše za kalendářní měsíc, zůstatky účtu ke dni, ke kterému se provádí
účetní závěrka.
48
MD Pokladna Dal
Knihy analytických účtů zavádí účetní subjekt podle vlastních potřeb a využívá
je k podrobnějšímu rozvedení účetních zápisů hlavní knihy. Peněžní částky v knihách
analytické evidence musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na
syntetických účtech, k nimž se tato evidence vede.
Zde jsou uvedeny nejznámější typy knih analytické evidence:
* Pokladní kniha,
* Mzdové listy zaměstnanců,
* Inventární karty dlouhodobého majetku,
* Skladní karty,
* Knihy vydaných a došlých faktur.
Analytické účty představují podrobnější třídění aktivních, pasivních, výnosových i
nákladových syntetických účtů. Součet stavů na analytických účtech se musí rovnat zůstatku
na účtu syntetickém. Vazba analytické evidence na syntetickou evidenci je kontrolována
prostřednictvím kontrolních soupisek.
Zákon stanoví možnosti vytváření analytické evidence, a to podle jednotlivých druhů majetku,
jeho umístění a hmotně odpovědných osob. Pohledávky lze členit podle dlužníků a závazky
dle věřitelů. Z časového hlediska jsou majetek a jeho zdroje krytí rozděleny na krátkodobé a
dlouhodobé. Účetní závěrka, sestavování přílohy a zveřejňované údaje vyžadují také
specifické nároky na třídění informací poskytovaných účetnictvím. Odděleně se sledují
prostředky organizace vedené v různých měnách. Náklady a výnosy jsou rozlišeny na
vstupující (ať už částečně nebo zcela) do základu daně a na účty, které v daňovém přiznání
nefigurují. Z důvodu správného zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního zabezpečení
je třeba zajistit i analytickou evidenci podle vztahu příjmů zaměstnanců k jednotlivým
účetním obdobím (např. rozlišit čerpání dovolené a k němu příslušné pojistné z minulého
roku). Na základě vlastních potřeb účetní jednotky a požadavků externích uživatelů informací
z účetnictví může být zřízen i jiný způsob členění (např. podle hospodářských jednotek uvnitř
podniku apod.).
Shrnutí
Na základě uskutečněné hospodářské operace je vystaven doklad. Tento doklad, aby mohl být
považován za účetní doklad, musí mít určité náležitosti. Rozeznáváme různá hlediska třídění
účetních dokladů, důležitý je také jejich oběh v rámci organizace.
Na základě účetního dokladu vznikne účetní případ, který se zaúčtuje do účetních knih
(deník, hlavní kniha). Pro správnost účtování je také potřeba provádět přezkušování
správnosti účetních zápisů, a to formálně a věcně.
Zápisy do účetních knih ovlivní stav a pohyb majetku a zdrojů tohoto majetku a hospodaření
s majetkem. Aby organizace měla přehled o výši majetku, zdrojů a o svém hospodaření,
sestavuje účetní výkazy (rozvahu, výkaz zisku a ztráty).
Otázka: Vysvětlete pojmy: účetní doklad x účetní kniha x účetní výkaz.
49
ZÁKLADNÍ POJMY FINAČNÍHO ÚČETNICTVÍ
1 Majetek v účetnictví
Pro svou činnost potřebuje každá organizace zejména budovy, pozemky, zásoby materiálu,
surovin, peníze. Skladba majetku závisí na poslání podniku a na druhu jeho činnosti.
Při činnosti podniku se jednotlivé druhy majetku chovají různě ­ některé z nich (např.
budovy) zachovávají svou původní formu, slouží organizaci dlouhou dobu a postupně se
opotřebovávají. Jiné (suroviny, peníze) svou formu mění, spotřebovávají se nebo směňují
najednou, přičemž vzniká nový majetek.
Proto majetek v organizaci rozdělujeme na dlouhodobý majetek a na krátkodobý majetek.
Ve stručnosti si nastíníme základní členění majetku v účetnictví, při kterém je klíčem k zařazení do příslušné kategorie doba použitelnosti
aktiva, přičemž magickou hranicí je 1 rok.
Dlouhodobý majetek
Tento majetek slouží organizaci delší dobu, postupně se opotřebovávají a přitom si
zachovávají svou původní formu (podobu). S jejich postupných opotřebením se snižuje cena,
za kterou byly původně pořízeny. Opotřebení je pro organizaci nákladem na jeho činnost a
přechází do hodnoty výrobků či poskytnuté služby.
50
Zdroje majetku
V účetní terminologii se zdroje krytí majetku nazývají PASIVA.
Druhý pohled na majetek organizace vycházející z hlediska jeho zdrojů krytí odpovídá na
otázku, čeho nebo za co byl majetek pořízen.
Zdroje mohou být dvojího druhu:
a) vlastní zdroje ­ jsou tvořeny základním kapitálem podniku, fondy a nerozděleným
ziskem. Vlastní zdroje vyjadřují tu část podnikového majetku, která majiteli skutečně
patří, představuje podíl majitelů podniku na celkových aktivech. Vlastní zdroje byly
vloženy při založení podniku nebo vytvořeny hospodářskou činností (ziskem).
b) cizí zdroje ­ jsou to všechny dluhy organizace vůči dodavatelům, bance, pracovníkům
a dalším věřitelům. Podstatné znaky pojmu dluh lze vymezit jako: ,, jde o současný
závazek podniku, který je výsledkem operací uskutečněných v minulosti, jeho výši lze
určit s vysokým stupněm jistoty a vyjádřit v penězích, je známa doba jeho splatnosti a
věřitel."
MAJETEK
Dlouhodobý majetek
= stálá aktiva
Oběžný majetek
= oběžná aktiva
1. dlouhodobý nehmotný
majetek
- zřizovací výdaje,
průmyslová práva,
patenty, goodwill,
licence, software...
2. dlouhodobý hmotný
majetek
- budovy, stavby,
pozemky
- samostatné movité
věci (stroje a zařízení,
dopravní prostředky..)
3. dlouhodobý finanční
majetek
- cenné papíry
1. zásoby
- materiál
- vlastní výroba
- zboží
2. pohledávky
- krátkodobé
- dlouhodobé
3. krátkodobý finanční
majetek
- obchodovatelné
cenné papíry
- obligace apod.
peníze
- hotovost
v pokladně
- vklady na
účtech
- ceniny a šeky
51
Závazky jsou v účetnictví členěny podle lhůty splatnosti na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé závazky mají lhůtu splatnosti sjednanou při jejich vzniku delší než jeden rok,
bývají reprezentovány dlouhodobými bankovními úvěry, vydanými dluhopisy, půjčkami.
Krátkodobé závazky mají splatnost při jejich vzniku do jednoho roku, jsou to nejčastěji
závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, státnímu rozpočtu.
Na každou položku majetku je možné se dívat ze dvou pohledů ­ jednak jako na druh majetku
(co to je?), jednak z hlediska zdroje pořízení (z čeho bylo pořízeno?)
Náklady
Náklady jsou v peněžní formě vyjádřené účelové vynaložení hospodářských prostředků a
práce. Náklady vznikají jako důsledek provádění jednotlivých operací v rámci činnosti
organizace.
Náklady představují pro organizace převážně souhrn spotřebovaných prostředků a práce za
určité období.
Výnosy
Výnosy jsou peněžním ekvivalentem prodaných výkonů organizace (výrobků, zboží služeb).
Výnosy představují pro hlavně úhradu vynaložených nákladů a zisk.
2 Rozvaha a výkaz zisku a ztráty
Účetní (finanční) výkazy organizace podávají informaci v peněžním vyjádření o finanční
situaci a dosaženém hospodářském výsledku. Charakterizují podnik a jeho činnost s vysokou
vypovídací schopností.
Zpravidla se sestavují tyto účetní výkazy:
1. rozvaha (bilance) ­ její základní funkcí je podávat pravidelně informace o finanční
situaci podniku, která je určována třemi složkami: majetkem, vlastním jměním a
závazky. Proto je rozvaha uspořádána tak, aby bylo možno finanční situaci podniku
posoudit, a to ze dvou hledisek ­ jaký je objem majetku a jak je tento majetek
financován.
2. výkaz zisku a ztráty (výsledovka) ­ jejím úkolem je poskytovat účetní informace
týkající se výdělkové schopnosti organizace, tj. schopnosti zhodnotit vložený kapitál
v daném účetním období. Obsahuje nejen dosažený hospodářský výsledek, ale též
složky, které ho vytvářejí.
Obsah účetní závěrky vymezuje zákon o účetnictví a opatření Ministerstva financí, které je
zmocněno určit obsahovou náplň a uspořádání údajů účetní závěrky. Tvoří ji:
* rozvaha (bilance)
* výkaz zisku a ztráty
* příloha.
52
Ú: Založena firma s vkladem v hotovosti 20.000,- Kč, bylo nakoupeno zboží za 13.000,- Kč a
prodáno za hotové za 15.000,- Kč (jeho nákupní hodnota byla 12.000,- Kč).
Ad 1. Rozvaha na začátku období:
Peněžní prostředky 20.000,- Vlastní vklad 20.000,Rozvaha
na konci období:
Peněžní prostředky 22.000,- Vlastní vklad 20.000,Zboží
1.000,- Zisk 3.000,Majetek
celkem 23.000,- Zdroje celkem 23.000,Ad
2. Výkaz zisku a ztráty
Náklady 12.000,- Tržby 15.000,Zisk
3.000,Peněžní
tok (cash flow)
Počáteční stav peněžních prostředků 20.000,Úbytek
peněžních prostředků - 13.000,Přírůstek
peněžních prostředků (tržby) + 15.000,Konečný
stav peněžních prostředků 22.000,-
3 Účet ­ podstata a funkce
Účty jsou v účtových osnovách uspořádány podle ekonomického obsahu do deseti účtových
tříd. Každý účet má závazný název a trojmístné číselné označení, kde první číslice udává
účtovou třídu, druhá účtovou skupinu a třetí pořadové číslo účtu.
Charakter účtů v účtových třídách je následující:
* účty rozvahové (aktivní, pasivní)
* účty výsledkové (nákladové, výnosové)
* uzávěrkové a podrozvahové účty
53
číslo a název účtu
levá strana účtu nese označení: Má dáti Debetní Na vrub
pravá strana účtu nese označení: Dal Kreditní Ve prospěch
Aktivní účty se používají k zachycení druhů majetku ­ aktiv. Na počáteční, zahajovací
rozvahu navazují k počátečními zůstatky, které mají vždy na straně Má dáti. Způsob účtování
na aktivním účtu ­ přírůstky aktiv se zachycují na straně Má dáti, úbytky na straně Dal.
Součet všech přírůstků bez počátečního zůstatku tvoří obrat strany Má dáti, součet všech
úbytků tvoří obrat strany Dal. Konečný zůstatek se vypočte: počáteční zůstatek + obrat Má
dáti ­ obrat Dal = konečný zůstatek
Pasivní účty se zakládají pro sledování stavu a pohybu pasiv (kapitálu, závazků, fondů).
Počáteční zůstatky vycházejí ze zahajovací rozvahy, jsou vždy na straně Dal, přírůstky pasiv
se účtují na stranu Dal, úbytky na stranu Má dáti. Konečný zůstatek je na straně Dal a vypočte
se: počáteční zůstatek + obrat Dal ­ obrat Má dáti = konečný zůstatek.
Nákladové účty slouží k zachycení postupného narůstání výše nákladů během účetního
období. Zakládají se pro různé druhy nákladů podle stupně požadované podrobnosti
zjišťovaných informací. Nákladové účty nemají na počátku účetního období zůstatek, účtují
se na ně přírůstky nákladů na stranu Má dáti a položky snižující náklady na stranu Dal
narůstajícím způsobem až do konce účetního období, do provedení roční účetní uzávěrky.
Výnosové účty slouží k zachycení výnosů, přírůstky výnosů se účtují na stranu Dal, položky
snižující výnosy na stranu Má dáti.
Obraty nákladových a výnosových účtů se na konci účetního období při roční účetní uzávěrce
převádějí na účet zisků a ztrát. Tímto převodem jsou nákladové a výnosové účty vynulovány,
do dalšího účetního období vstupují bez počátečních zůstatků.
Procvičování není nikdy dost! Zkuste prosím zpracovat následující příklad:
Účetní jednotka měla k 1. dni účetního období následující aktiva (majetek) a pasiva (zdroje
majetku):
Budovy, haly a stavby 3.000.000,-; samostatné movité věci 2.100.000,-; závazky k
dodavatelům 50.000,-; pohledávky k odběratelům 35.000,-; pokladna 3.000,-; materiál
360.000,-; závazky k zaměstnancům 28.000,-; bankovní účty 110.000,-; krátkodobé úvěry
70.000,-; vlastní jmění ?.
Během účetního období nastaly následující účetní případy:
1. Přišla faktura za materiál 16.000,-
2. Ze skladu vydán materiál 130.000,-
3. Došla faktura za telefon 1.600,-
4. Z účtu bylo vybráno na mzdy 28.000,-
54
5. Dlužné mzdy vyplaceny zaměstnancům
6. Vydaná faktura za provedené služby zákazníkovi 180.000,-
7. Nákup kancelářských potřeb za hotové 145,-
8. Přiznané mzdy zaměstnancům 30.000,-
Úkoly:
- sestavte počáteční rozvahu,
- otevřete účty a zaúčtujte jednotlivé případy,
- uzavřete účtu a sestavte konečnou rozvahu a výkaz zisku a ztráty.
Úkol:
Vašim úkolem je zaúčtovat realizaci vašeho projektu do účetního deníku:
číslo úč.
případu
(datum)
účetní
doklad
text účetního
případu
Kč MD Dal středisko zdroj
55
XI. Závěrečná zpráva projektu
Zpracování závěrečné zprávy projektu, věcná a finanční část, prezentace projektu, jeho
udržitelnost.
Zkuste zpracovat obecnou závěrečnou zprávu o vašem projektu a zamyslete se nad
vyúčtováním jednotlivých zdrojů, s důrazem na vyúčtování dotace.
Popřemýšlejte také nad tím, zda, popř. jak projekt ovlivní základ daně z příjmů právnických
osob.
Připravte si prezentaci projektu 
Úkol: Vypracujte závěrečnou zprávu projektu a nachystejte si prezentaci projektu v power
pointu.
56
XII. Žádost Benefit
Orientace v žádosti Benefit jako časté formy žádosti o veřejné finanční prostředky.
Během tohoto cvičení se seznámíme se žádostí o finanční prostředky, se kterou se můžete
v dnešní době běžně setkat. Můžete se podívat na www.eu-zadost.cz.
Jedná se o žádost, která je pouze v elektronické podobě a je určena na podporu projektu ze
strukturálních fondů Evropského společenství a Národních zdrojů v programovém období
2007 až 2013.
XIII. Závěrečné opakování
Dopracování POTu, závěrečné opakování, zodpovězení konkrétních dotazů k předkládaným
projektům (POTům)
Dospěli jsme k závěru našeho předmětu Hodně úspěchů u zkoušky!