Jednotlivé obory kultury

                                           4. Přednáška





3. Trh práce v oblasti kultury

p  Specifika na straně nabídky práce

p  Jak umělci maximalizují užitek?

n  Hledají optimální kombinaci peněžních a nepeněžních odměn



p  Umělci mají preferenci tvorby



p  Subvencování umělců vede ke zvýšení počtu umělců – viz holandská zkušenost

p  Přebytek nabídky práce způsobují umělecké školy



Obory kultury, dle MK ČR



p  Památková péče

p  Muzea a galerie

p  Literatura a knižní kultura

p  Veřejné knihovny

p  Profesionální umění

n  Audiovizuální produkce vč. filmu v rámci masmédií

Muzea a galerie

p  Období let 1998-2003 – velké změny. K těm nejdůležitějším patří:

n  přijetí zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších
zákonů,

n  rozsáhlé změny majetkové i organizační spojené s reformou veřejné správy

p  A to  na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu věcí, práv a závazků z majetku České
republiky do majetku krajů, a zákona 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a
závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu
a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a
závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů,

n  přijetí Státní kulturní politiky na léta 2009 - 2014.

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy

p  ukládá základní povinnosti vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy, tedy zejména muzeím a
galeriím, ve vztahu k uchovávání a správě sbírek muzejní povahy.

p  Navazuje na oborovou legislativu existující od roku 1960, ale povinnosti vlastníků a správců
sbírek stanoví konkrétně a závazně a umožňuje vymáhání jejich dodržování.

p  Pro obor muzejnictví je zřízeno pět specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která
poskytují informace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům,
vydávají metodické pokyny a texty a také poskytují konsultace. Jedná se o centrální evidence sbírek
(CES), která jsou informačním systémem přístupným veřejnosti.

p  V historii českého muzejnictví (téměř 200 let) poprvé existuje přehled o sbírkách muzejní
povahy, o jejich oborové struktuře a o jejich vlastnících a správcích.

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy

p  V CES bylo v r. 2008 zapsáno 335 sbírek, strukturovaných na 2 435 oborových částí („podsbírek“),
obsahujících miliony evidenčních čísel sbírkových předmětů, podle nichž lze tyto předměty
identifikovat ve sbírkové evidenci vlastníků a správců.

p  CES je průběžně aktualizována.

p  Zákon také umožňuje mezinárodní výměnu kulturních hodnot, jíž je zejména vystavování sbírkových
předmětů v zahraničí.

n  V letech 2001-2003 se takových vývozů na zahraniční výstavy uskutečnilo celkem 271, týkaly se
více než 5,5 tisíce sbírkových předmětů.

Reforma VS v muzejnictví

p  zasáhla do organizační struktury českého muzejnictví,

p  přinesla razantní změny majetkové.

n  Až do roku 2001 všechna větší muzea a všechny galerie (muzea výtvarného umění) státní a také
většina obecních muzeí spravovala státní sbírky.

n   Počínaje rokem 2001 a následně pak v roce 2003 přešlo více než 90 sbírkově velmi bohatých muzeí
a galerií do majetku a působnosti krajů.

ČR – dle zřizovatele

Nutno dořešit

p  druhou etapu materiálního a prostorového zabezpečení tzv. národních muzeí a galerií,

p  druhou etapu rehabilitace památníků

p  důsledně naplňovat koncepci rozvoje muzejnictví, na níž by měly navazovat koncepce krajské.

p  Kvalitativně nový přístup ke správě sbírek, vyplývající ze zákona č. 122/2000 Sb., bude třeba
využít k její modernizaci a především jej směrovat i k moderním formám využívání sbírek pro
veřejnost, včetně postupného vytváření katalogu vybraných sbírkových předmětů v digitální podobě.

p  Velkým úkolem pro následující období je zvyšování úrovně managementu muzeí a galerií a další
otevírání se muzeí a galerií veřejnosti.

p  Limitujícím faktorem úspěšného rozvoje českého muzejnictví v dalším období zůstávají nízké platy
odborných zaměstnanců muzeí a galerií.

Koncepce rozvoje muzejnictví

p  významným nástrojem prosazování Kulturní politiky státu v oblasti péče o movité kulturní
dědictví.

p  Počet muzeí a galerií i počet veřejnosti přístupných expozic neustále mírně rostl,

p  počet návštěvníků expozic, výstav a muzejních programů se stabilizoval kolem 10 milionů
návštěvníků ročně.

p  Návštěvnost muzeí a galerií byla v letech 1998-2002 stabilizovaná,

n  v tomto období navštívilo muzea a galerie celkem 49 738 000 návštěvníků,

n  v průměru 9 948 000 návštěvníků ročně.

n  Od roku 2003 lze zaznamenat rostoucí trend návštěvnosti muzeí a galerií.

Podpora rozvoje oblasti muzeí a galerií

p  naplňování programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví

n   účelové dotace na vybavení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví,
elektrickými zabezpečovacími systémy, požárními zabezpečovacími systémy a mechanickými zábranami

p  výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu.

n  přístup správci všech sbírek muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, krajů a obcí,
zapsaných v CES.

p  dotace na ochranu proti nepříznivým vlivům prostředí, konkrétně dotace na vybavování
restaurátorských, konzervátorských a preparátorských pracovišť

p  dotace na vybavování depozitářů a expozic a dotace na náročné restaurování, konzervaci a
preparaci sbírkových předmětů,

n  přístup vlastníci, resp. správci, všech sbírek muzejní povahy zapsaných v CES.

Muzeum – hospoda na mýtince nebo společenské centrum?

p  aby muzeum mohlo plnit svou úlohu ve společnosti, musí docílit, aby veřejnost chápala jeho účel
a uměla využívat služeb, které jí poskytuje:

n  veřejnost musí muzea umět/chtít navštěvovat

n  musí umět/být kompetentní pracovat s informacemi, které jí muzeum poskytuje

n  musí se do muzea umět/chtít vracet

p  muzeum se musí snažit efektivně poznat potřeby svých klientů/publika

Klient

p  odkud čerpáme informace o uživatelích/návštěvnících/klientech?

n  skladba návštěvníků z prodaných vstupenek (pokud je odstupňované vstupné)

n  informace vzniklé analýzou návštěvní knihy



n  sociologické průzkumy – zdroj informací po tvorbu marketingové strategie – má možnost překročit
zakořeněné představy



Charakteristické znaky návštěvníků muzeí (Slovensko, r. 2001)

                Identifikace charakteristických znaků lidí, kteří muzea navštěvují



p  více žen než mužů (ale není rozhodující převaha)

p  51% lidí do 29 let, nejpočetnější skupina 20-29 let;

p  ve věku 30-49 let další největší skupina – 33%

p  muzea navštěvují zejména mladí lidé a lidé ve středním věku

p  zejména lidé se středním a vysokoškolským vzděláním

p  zejména studenti a zaměstnanci



Literatura a knižní kultura

p  Základním právním předpisem, který přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost, je

n  zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,

n  vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o
neperiodických publikacích (ve znění vyhlášky č. 156/2003 Sb.).

MK - oddělení literatury a knihoven jako součást odboru umění a knihoven

p  Jeho legislativní a správní činnost zahrnuje oblast vzniku literárního díla, jeho publikování,
šíření a jeho propagaci jako součásti státní kulturní prezentace.

p  Tím se rozumí i vztah MK k profesním organizacím v této sféře a jejich vzájemná spolupráce.

p  Celkový počet vydavatelů od r. 1998 až do roku 2001 rostl, v roce 2002 mírně poklesl.

n  Nyní činí zhruba 3 300 subjektů, z uvedeného počtu však soustavněji vydává jen jejich menší
část. cca 70 vydavatelů vydá ročně 25 – 100 titulů,

n  více než 100 titulů pak vydává, jestliže pomineme vydavatelství vysokých škol, jen asi 20
vydavatelských subjektů.

Podpora státu v oblasti literatur a knižní kultury  - jedná se o:

p  státní příspěvky na pořádání odborných akcí,



p  rozvoj spolkové a zájmové činnosti na profesním základě,



p  podpora vydávání literárních sborníků a periodik, (což představuje jen v této oblasti kolem 120
projektů asi 90 žadatelů.)

Další státní podpora je určena na vydávání:

p  děl původní české umělecké tvorby včetně autorů literatur národnostních menšin,

p  děl literární vědy a kritiky,

p  překladů uměleckých děl do češtiny,

p  původní české ilustrované tvorby pro děti a mládež,

p  české literatury v zahraničí.

Statistiky Národní knihovny

Struktura naší knižní produkce v posledních letech zásadně nemění:

n  V roce 2008 celkem 18 528 titulů

n  Převažují knihy v češtině (90 %).

n  V cizojazyčné produkci knih českých nakladatelů výrazně dominuje angličtina, dále pak němčina a
francouzština.

n  V Národní knihovně ČR zaznamenali v posledních dvou letech výrazný nárůst titulů vydaných ve
slovenštině.

n  Poměr překladů k původní české literatuře zůstává již po několik let na stejné úrovni, překlady
tvoří zhruba jednu třetinu celkové české knižní produkce.

n  Podíl beletrie na celkové knižní produkci ČR činí v posledních letech něco kolem 25 %, což
odpovídá průměrnému trendu většiny ostatních evropských literatur.

n  Přestože u vydávání dětské literatury naopak pokračuje setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných
titulů, zůstává podíl této knižní produkce oproti celku zhruba 4 %.

Veřejné knihovny

p  komplexní legislativní úprava oblasti knihovnictví, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a
podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon),

p  a příslušných prováděcích předpisů:

n  vyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení knihovního zákona,

n  nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla na poskytování dotací na podporu
knihoven.

n  novelizace zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, včetně prováděcího předpisu

n  zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon),
jež určuje vydavateli povinnost bezplatně odevzdat z každého vydání periodického tisku stanovený
počet exemplářů vybraným knihovnám.

Funkce a systém knihoven v ČR

p  Funkce:

n   informační,

n  vzdělávací a

n  kulturní v tom nejširším slova smyslu;

n  v mnoha menších místech jsou často jedinými organizátory kulturního života.

n  V posledních letech se knihovny stávají moderními informačními institucemi, vybavenými výpočetní
technikou a přístupem na internet.

p  Systém - dělení dle

n  Zřizovatele

p  MK (3 knihovny)

p  Kraje (regionální fce)

p  obce

n  Knihovního fondu

p  Základní

p  specializované

n  Dostupnosti služeb pro veřejnost

Statistické údaje:

p  Knihovny zřízené dle zákona č. 257/2001 Sb., jsou zapsány v evidenci knihoven.

p  Databáze evidence je veřejně přístupným informačním systémem dostupným na webových stránkách MK.

p  Obdobná situace nastala také u poboček knihoven.

n   Od roku 2003 počet čtenářů a návštěvníků knihoven klesá,

n  V roce 2004 1 506 657 čtenářů, v roce 2008 1 447 498

n  Mezi roky 2004 - 8 došlo k poklesu počtu knihoven z 5 870 na 5438.

n  V knihovnách prudce roste počet uživatelů internetu.