Ekonomické souvislosti ochrany ŽP a financování ochrany životního prostředí v ČR Jana Soukopová Obsah přednášky n Ekonomické souvislosti ochrany ŽP n Financování ochrany ŽP v ČR n Sledování výdajů na ochranu ŽP v ČR n Investiční výdaje, n Neinvestiční výdaje, n Veřejné výdaje, n Zahraniční podpory Ekologie a ekonomie n Stejný základ – eko (oikos – dům, obydlí) ¡ Ekologie – zkoumá strukturu a vzájemné vztahy mezi objekty v daném domě (provádí studium vztahů existujících mezi živým organismem a jeho domovským prostředím, studium systému, jenž se skládá z neživých faktorů a živých organismů) ¡ Ekonomie – vedení domu (jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů) Ochrana životního prostředí n V počátcích rozvoje společnosti existovala většina přírodních statků v dostatečném množství (s ohledem na počet obyvatel a objem výroby a spotřeby) n Postupně se stále více volných statků stávalo statky omezenými a bylo třeba s nimi určitým způsobem hospodařit. n Problematika přírodních zdrojů se stává předmětem ekonomie n nastává jak konkurence mezi funkcemi statků (alternativní použití půdy pro zemědělské účely, výstavbu či ukládání odpadů, zachování čistého ovzduší si konkuruje s vypouštěním průmyslových zplodin), tak konkurence v rámci těchto funkcí (využití samočisticích schopností toku pro vypouštění různých odpadních látek). Veřejné statky n U veřejných statků je prakticky nemožné uplatňování cenového mechanismu, mají zvláštní vlastnosti ¡ nezmenšitelnost ¡ nerivalita ¡ nedělitelnost ¡ nevylučitelnost ze spotřeby Veřejné statky n U VS souvisejících s životním prostředím je omezena možnost vymezení dispozičních (vlastnických) práv tak, aby nedocházelo k jejich ohrožení nadměrným využíváním a tím k ohrožení dalších prvků životního prostředí n Díky volnému využíván některých složek ŽP dochází mezi ekonomickými subjekty ke specifickému ekonomickému vztahu – exernalitám n Externality přestavují takový vztah mezi dvěma a více ekonom. subjekty, kdy jeden subjekt svou výrobní či spotřební činností ovlivňuje určitým způsobem výrobu či spotřebu jiného subjektu (subjektů) n Jde o vedlejší, nezamýšlený efekt dané činnosti, o jednosměrný a neekvivalentní vztah neprocházející trhem Externality n V rámci externalit lze podle toho, jaká funkce je jimi ovlivněna rozlišit. ¡ externality spotřeby (ovlivňují spotřebu daného subjektu spotřebou nebo produkcí jiných subjektů) ¡ externality produkce (ovlivňují produkci daného subjektu spotřebou nebo produkcí jiných subjektů) n Jiný přístup spočívá v rozlišení externalit podle hodnocení charakteru dané vazby: ¡ pozitivní – přínosy externalit, ¡ negativní – externí ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí. n Negativní externality v oblasti životního prostředí lze řešit (regulovat jejich objem) pomocí vynakládání tzv. nákladů na zamezení Příklady externalit z ŽP n Příklady externalit z oblasti ŽP: • pozitivní externalita spotřeby Pozitivní vjem z poslechu sousedova rádia • negativní externalita spotřeby Znečištěné ovzduší a zvýšení respiračních onemocnění vlivem zvýšení počtu aut v obci (Př. Brno) • pozitivní externalita produkce Papírna ze svých zdrojů postaví čističku, která slouží i obci • negativní externalita produkce Hektarové výnosy a zisk soukromých zemědělců v obci jsou sníženy v důsledku znečišťování ovzduší továrnou v obci Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP n Ekonomická škoda za znehodnocování ŽP představuje ekonomické efekty působené různým ekonomickým subjektům (domácnostem, firmám, státu) n Výše škody je přímo závislá na stupni znehodnocování ŽP n Ekonomická škoda představuje ztráty spojené se snížením hektarových výnosů ve znečišťovaných územích, ztráty z nižší produktivity pracovníků v hlučném prostředí, nižší kvalita bydlení v oblastech se zhoršeným ŽP n Náklady vynakládané různými ekonomickými subjekty na dodatečné odstranění nebo zmírnění negativních důsledků znehodnocování ŽP (zvýšené náklady na léčbu obyvatel, náklady na likvidaci ekologických havárií aj.) Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP n Jinou kategorii reprezentují náklady, které vedou ke zmírnění negativních důsledků, ale příčiny vlastního znehodnocování neodstraňují (preventivní náklady, ochranné prostředky) n Uvedené ztráty nejsou obsaženy v tradičních ekonomických veličinách zachycující produkci a spotřebu na mikro- i makro-úrovni n Na mikroekonomické úrovni je třeba rozlišit: ¡ škody, které svým negativním vlivem působí daný ekonomický subjekt sám sobě, ¡ škody působené jiným ek. subjektům (snížení estetické kvality rekreačního území, škody na zemědělské a lesní produkci aj.) Náklady na ochranu ŽP n Oproti ekonomickým škodám figurují náklady na zamezení znehodnocování ŽP, n Jsou vynakládány různými subjekty na odstranění nebo zmírnění samotných příčin znehodnocování ŽP (náklady na odsiřovací zařízení, zavedení lepší technologie pro redukci emisí, čištění odpadních vod aj.) n Čím více těchto nákladů je vynaloženo, tím nižší je stupeň znehodnocení ŽP a naopak Financování ochrany ŽP n Výše výdajů na životní prostředí - jeden z indikátorů pro posuzování úrovně péče o životní prostředí nejen na úrovni obcí a vlády, ale i na úrovni podniků i v rámci srovnávání péče o životní prostředí v EU. Klasifikace výdajů n Technická specifikace výdajů (CEPA 2000) n Podle zdrojů financování (veřejné, soukromé) n Podle sektorů (ziskový a neziskový) n Podle druhů výdajů (investiční, neinvestiční) Klasifikace podle CEPA 200 n CEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities) n využívána k vymezení aktivit, produktů, výdajů a ostatních transakcí, jejichž prvotním účelem je ochrana ŽP. n výdaje jsou dále děleny podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP Kategorie CEPA 2000 n Ochrana vody n Ochrana ovzduší n Nakládání s odpady n Ochrana půdy a podzemní vody n Ochrana biodiverzity a krajiny n Redukce působení fyzikálních faktorů n Správa v ochraně ŽP n Výzkum a vývoj n Ostatní činnosti v ekologii Klasifikace podle zdrojů financování n Z hlediska vlastnictví ¡ zdroje soukromého sektoru (kdy soukromý sektor je představován zejména podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi, domácnostmi a jednotlivými občany) ¡ zdroje veřejného sektoru, které tvoří výdaje státního rozpočtu, rozpočtů organizací veřejného sektoru včetně obcí a krajů. n Z hlediska původu finančních prostředků ¡ zdroje zahraniční - mezinárodní a ¡ zdroje vnitrostátní. Podle sektorů n Výdaje ziskového sektoru n Výdaje neziskového sektoru Podle druhů výdajů n Investiční výdaje ¡ všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), sledují se od roku 1986 n Neinvestiční výdaje ¡ všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Sledují se až od roku 2003 Investiční výdaje n Podle CEPA 2000 Podle zdrojů financování a podle sektorů Veřejné výdaje na ochranu ŽP Státní rozpočet (v mil. Kč) Dlouhodobě jsou prostředky státního rozpočtu alokovány zejména do oblasti ochrany biodiverzity a krajiny, v posledních letech pak také na ochranu vody a do oblasti ostatní činnosti v ekologii, do které patří zejména různé ekologické programy a spolupráce se zahraničím, u kterých lze do budoucna očekávat nárůst SFŽP (v mil. Kč) Z rozpočtu SFŽP je dlouhodobě podporována oblast ochrany vody a dříve také ochrana ovzduší Zahraniční zdroje n Finanční mechanismy EHP a Norska, n Program Transition Facility, pokračováním programu Phare, čerpání do roku 2009 n Komunitární program LIFE/LIFE+ Program LIFE+ se skládá ze tří části (pilířů) nazvaných „LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost“, „LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí“ a „LIFE+ Informace a komunikace“. n Cíl 3 Evropská územní spolupráce 2007-2013 (a Interreg III) – 5 bilaterálních operačních programů "Přeshraniční spolupráce": česko-saský, česko-bavorský, česko-rakouský, česko-slovenský, česko-polský. n Program Švýcarsko-české spolupráce n Operační program životní prostředí (OPŽP) n Fond soudržnosti, Děkuji za pozornost J soukopova@econ.muni.cz