Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí Barbora Kaplanová Ekonomické nástroje ochrany ŽP Ø jde o opatření finanční povahy, tedy opatření, při nichž dochází k akumulaci, alokaci, redistribuci a/nebo užití peněžní masy Ø jejich cílem je přispět k ochraně životního prostředí Ø k jejich realizaci může docházet jak ve veřejné sféře, tak i ve sféře soukromé Ø jejich primárním účelem je buď ovlivňování chování regulovaného subjektu, nebo zajištění disponibilních finančních prostředků k provádění opatření na ochranu životního prostředí, případně obojí Ø váží se zásadně k právem dovolenému (ať mlčky či výslovně) způsobu chování - nejde o tresty (účelem není sankcionovat protiprávní jednání) Ekonomické nástroje ochrany ŽP Ø působí prostřednictvím tržního mechanizmu Ø umožňují volbu mezi nástrojem a snížením negativního vlivu na ŽP Ø zohledňují rozdílné (mezní) náklady na snížení znečišťování Ø nejsou příliš administrativně náročné (x normy a limity)‏ Ø efektivní způsob internalizace externích nákladů Externality - mikroekonomické tržní selhání - vedlejší nezamýšlené efekty určité činnosti, které pozitivně nebo negativně ovlivňují ostatní ekonomické subjekty, přičemž tyto subjekty za ně neplatí, nebo jim není placeno - externality jsou statky, které neprochází trhem - společensky efektivním řešením není úplné zamezení vzniku externalit, ale zahrnutí soukromých i společenských nákladů do rozhodování subjektů = internalizace externalit Možnosti internalizace externalit - Pigouovská (Pigouviánská) daň (resp. Pigouovská dotace)‏ - Coasův teorém (coasovská vyjednávání)‏ - státní zásahy (limity, jiná omezení)‏ - obchodovatelná emisní povolení Klasifikace ekonomických nástrojů (podle OECD)‏ · poplatky za znečišťování ŽP · poplatky za používání přírodních zdrojů · uživatelské poplatky · daně · sankční platby · daňové úlevy · finanční podpory · a další Poplatky v ČR Ø za znečišťování ovzduší Ø za ukládání odpadu Ø za vypouštění odpadních vod Ø za odběr pozemních vod Ø z vydobytých nerostů Ø z dobývacího prostoru Ø za výrobu a dovoz látek poškozujích ozonovou vrstvu Ø za odnětí lesní a zemědělské půdy Ø recyklační poplatek Ø za likvidaci autovraků Poplatky za znečišťování ovzduší ØZákon č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší (sazby poplatků uvedeny v příloze)‏ Øplátci jsou provozovatelé stacionárních zdrojů znečištění Øpříjemcem je SFŽP u velkých a středních zdrojů, obce u malých zdrojů (velikost se určuje podle tepelného výkonu)‏ Øzpoplatněny jsou tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky, těžké kovy, dále brom, chlor, fluor, azbest a některé další Sazby poplatků za znečišťování ovzduší Poplatky za ukládání odpadu Ø poplatky za komunální odpad v režii obce, pouze dána max. částka, nejčastější formou místní poplatky (500 Kč ročně)‏ Ø poplatky za uložení odpadů – dvě složky l základní – příjemcem obec, 500 Kč za tunu (komunální odpad), resp. 1 700 Kč za tunu (nebezpečný odpad)‏ l riziková – příjemce SFŽP, 4 500 Kč za tunu Poplatky za vypouštění odpadních vod Ø poprvé zavedeny v roce 1966 Ø upraveny tzv. Novým vodním zákonem (254/2001 Sb.)‏ Ø platí se při překročení hmotnostního a koncentračního limitu Ø sazba za kg podle druhu látky (od 0,5 Kč za kg pro rozpuštěné anorganické soli po 20 000 Kč za kg u rtuti)‏ Ø u podzemních vod se platí paušálně (3 500 Kč), příjemcem je příslušná obec Poplatky za odběr podzemních vod Ø charakter platby za čerpání přírodního zdroje Ø 50% příjmem státního rozpočtu, 50% příjmem SFŽP Ø sazba 2 Kč za m^3 (zásobování pitnou vodou), 2 Kč za m^3 (ostatní účely)‏ Poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujích ozonovou vrstvu Ø látky poškozující ozónovou vrstvu – freony Ø upravuje zákon o ovzduší, sazba 400 Kč za tunu regulované látky Ø příjemce SFŽP Ø nutno využít o ochraně ozónové vrstvy Ø nepodléhají látky použité jako suroviny pro další výrobu, nebo pro ochranu zdraví a života Poplatky za odnětí lesní a zemědělské půdy Ø podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, resp. zákona o lesích Ø v zahraničí málo využíván Ø poměrně složité stanovení sazeb (podle příloh příslušných zákonů)‏ Ø 40% poplatku je příjmem příslušné obce, zbylých 60% je příjmem SFŽP Recyklační poplatky Ø od roku 2005 na základě povinnosti výrobců zajistit likvidaci starých elektrospotřebičů Ø sazba od 1 Kč (mobil) po 300 Kč (chladnička)‏ Výnosy poplatků v roce 2007 Ekologizace daňové soustavy - daň z přidané hodnoty - spotřební daně - daň z příjmů - daň z nemovitosti - silniční daň - daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí Definice ekologické daně - Kubátová: daně, které byly primárně zavedeny za účelem omezování existence negativních externích efektů ovlivňujících životní prostředí - OECD: každá nevázaná platba vládě uvalená na daňový základ, který je považovaný za významný z hlediska životního prostředí - další pohledy: např. podle použití výnosů na ekologické projekty Funkce ekologických daní Funkce daní obecně - alokační, redistribuční, fiskální, stabilizační Funkce ekologických daní (Moldan)‏ - získání dodatečných finančních prostředků - pozitivní působení na změnu chování ekonomických subjektů Ekologická daňová reforma v Německu - začátek 1.4.1999 - poté každoroční mírné zvedání sazeb po dobu čtyř let Zdaněny - pohonné hmoty (3,07 centu na litr)‏ - lehký topný olej (2,05 centu na litr)‏ - zemní plyn (0,164 centu na kWh)‏ - zkapalněný topný plyn (12,78 EUR na 1000 kg)‏ - elektrická energie (1,02 centu na kWh)‏ Ekologická daňová reforma v Německu Ekologická daňová reforma v Německu - dobře připravený koncept – postupné zavádění, výjimky pro objektivně energeticky náročné výroby, veřejnou dopravu, další úlevy - ekologická finanční reforma – odstranění některých environmentálně škodlivých dotací - dopady v oblasti životního prostředí: snížení spotřeby benzínu, růst počtu osob přepravených v hromadné dopravě, růst počtu automobilů poháněných plynem… - výnosy použity ke snížení sazeb sociálního pojištění Teorie dvojité (dvojí) dividendy - cílené použití příjmů z ekologických daní, nejčastěji ke snížení daňového zatížení práce (snížení sociálního pojištění)‏ - pozitivní efekt v oblasti životního prostředí i v oblasti zaměstnanosti => ekologická daňová reforma příjmově neutrální Sporné body teorie dvojí dividendy - protichůdné působení fiskálního a ekologického cíle - důležitá cenová elasticita poptávky po práci (pokud je poptávka po práci cenově neelastická, bude efekt zdanění na snížení nezaměstnanosti velmi malý)‏ - přesun firem do zahraničí => zvýšení nezaměstnanosti - nebylo prokázáno, zda „druhá“ dividenda existuje - Německo – i přes použití výnosů v oblasti sociálního pojištění pojistná sazba rostla => nepochopení veřejností, úvahy o nevázání budoucích příjmů Ekologické daně v ČR - poplatky za znečišťování ovzduší - poplatky za vypouštění odpadních vod - poplatky za ukládání odpadů na skládky - další poplatky - spotřební daň z pohonných hmot - silniční daň - dálniční známky? Ekologická daňová reforma v ČR - daně k ochraně životního prostředí zákon o soustavě daní (212/1992 Sb.)‏ - pravidelně v Programovém prohlášení Vlády - specifikum ČR – energeticky náročná výroba - návrh z roku 2001 – po vzoru německé EDR - návrh z roku 2005 – daň z energií, daň z držby aut (nenavržena daň z pohonných hmot)‏ - směrnice EU (2003/96/ES) o zdanění energetických produktů a energie Návrhy EDR Rok 2001 l bezolovnatý benzín 10,84 Kč/l => 17 Kč/l (o 60%)‏ l nafta 8,15 Kč/l => 14 Kč/l (o 70%)‏ l elektrická energie 11 Kč/MWh => 77 Kč/MWh Rok 2005 l elektrická energie až 200 Kč/MWh (v roce 2007)‏ l daň z motorových vozidel (místo silniční daně)‏ l u osobních vozů podle roku výroby a spotřeby l u nákladních podle EURO normy, počtu náprav a hmotnosti l os. auto z roku 1992 spotřeba 7,5 l/100km – 5 300 Kč l os. auto z roku 2003 spotřeba 8,2 l/100km – 3 200 Kč EDR v ČR – aktuální stav Ø „Topolánkova“ vláda – od 1.1.2008 výnosově neutrální EDR Ø celkem 3 fáze Ø 1. fáze l komplexní implemetnace Směrnice (2003/96/ES)‏ l součást širší reformy veřejných financí l zdanění pevných paliv (8,5 Kč/GJ), zemního plynu (30,6 Kč/MWh), elektřiny (28,3 Kč/MWh)‏ l výjimky – zemní plyn pro vytápění domácností, zemní plyn v dopravě, ekologicky šetrná energie a další l „zatím“ není výnosově neutrální EDR v ČR – aktuální stav (pokračování)‏ Ø 2. fáze l v letech 2010 – 2013 l zdanění energetických produktů a elektřiny l revize stávajících energetických nástrojů l návrh do poloviny roku 2008 Ø 3. fáze l v letech 2014 – 2017 l není blíže specifikována Chcete vědět víc? Ø Moldan: Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí Ø x Čamrdová (ed.): Ekonomie a životní prostředí Ø Viturka: Environmentální ekonomie Ø Šauer: Základy ekonomiky životního prostředí Ø http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/ Ø http://www.foes.de/ Ø Směrnice 2003/96/EC (Taxation of energy products and electricity)‏ Děkuji za pozornost. Otázky?