Regionální aspekt politiky ŽP Zdravá města, TIMUR Jarmila Neshybová Přednáška v rámci Ekonomiky ŽP, říjen 2009 Obsah přednášky n Úvod n Regionální aspekt ochrany ŽP ¡ Pravomoci a působnost ÚSC ¡ Výdaje na ochranu ŽP n Národní síť Zdravých měst ČR n TIMUR Úvod n Politika ŽP rozvíjena na úrovni krajů a obcí (ÚSC) n Působnost ÚSC rozdělena na: ¡ Samostatnou (schválení programu rozvoje území, rozhoduje o vyhlášení místního referenda a realizaci jeho rozhodnutí, čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich likvidace, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod) ¡ Přenesenou (posuzování vlivů na ŽP, ochrana vod, ovzduší, odpady, myslivost a ochrana zvířat) n V ČR působí: ¡ 14 krajů (vč. hl. m. Prahy) ¡ 6249 obcí – z toho 205 obcí s přenesenou působností, 393 obcí s pověřeným obecním úřadem n Základním výstupem řízení ÚSC je jejich rozvoj (prosazování tzv. udržitelného rozvoje na místní úrovni je tématem např. místní Agendy 21) Regionální aspekt ochrany ŽP - kraje n Kraj spravuje své záležitosti samostatně v rámci samostatné působnosti, státní správu vykonávají kraje jako přenesenou působnost n Ve své činnosti chrání veřejný zájem n Činnost krajů: ¡ Ve spolupráci s MŽP vytvářet prognózy, koncepce, strategie ¡ V oblasti ochrany ŽP n Tvoří mezičlánek mezi centrální a místní úrovní veřejné správy n Základní kompetence krajů v oblasti ochrany ŽP viz „Speciál“ Úloha krajských orgánů n Vydávají stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší n Spolupůsobí při vytváření a využívání systému osvojování základních poznatků o ŽP a jeho ochraně n Spolupůsobí při aktivních formách výchovy, osvěty a získávání informací o ŽP a jeho ochraně n Působení při zajišťování přístupu k informacím o ŽP n Přímo spravují a provádí politiky kraje při ochraně jednotlivých složek ŽP a využívání přírodních zdrojů n Zakládají a zřizují PO a zařízení v oblasti ochrany ŽP n Poskytují dotace organizacím působícím v oblasti ochrany ŽP n Vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability n Vybírají projekty určené pro podporu v rámci rozvojových programů kraje, v oblasti tvorby a ochrany ŽP a využívání přírodních zdrojů n Vydávají závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a hospodářských osnov n Rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích n Zajišťují záchranné programy ohrožených zvláště chráněných rostlin a živočichů n Vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny n Spolupracují s ostatními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy a vzdělání n Uplatňují stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny n A řada dalších aktivit… viz „speciál“ Regionální aspekt ochrany ŽP - obce n Obec spravuje své záležitosti samostatně v rámci samostatné působnosti, státní správu vykonávají kraje jako přenesenou působnost ¡ Rozsah státní správy v přenesené působnosti se liší: n Základní rozsah státní správy – všechny obce (I. typ) n Obce s pověřeným obecním úřadem – 393 obcí (II. typ) n Obce s rozšířenou působností – 205 obcí (III. typ) n Obce realizují koncepce přijímané na vyšších úrovních, dohlíží na místní poměry a poskytuje o nich informace n Obecní – místní úroveň má zásadní vliv při ochraně ŽP – dochází zde ke konkrétní aplikaci opatření n Základní kompetence všech typů obcí pro oblast ochrany ŽP viz „Speciál“ Pravomoci a působnost ÚSC v oblasti ochrany ŽP a rozvoje území (obecně) n Analyzují a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí n Schvalují program rozvoje územního obvodu n Spolupracují s ostatními ÚSC při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje a ochrany ŽP n Sdružují své prostředky se sousedními ÚSC a dalšími PO při zajišťování rozvojových programů společných více obcím n Podporují rozvoj aktivit potřebných pro rozvoj regionu, včetně organizací působících v oblasti ochrany ŽP n Podporují rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro dané území n Vyčleňují ze svého rozpočtu finanční prostředky určené k odstraňování závad a nedostatků v těch oblastech, které spadají do jeho působnosti n Podílejí se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje a ochran y ŽP a spolupracují při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady zejména při vypracování a realizaci strategií n Mohou ukládat obecně závaznou vyhláškou mimo jiné povinnosti k ochraně ŽP aj. n A řada dalších činností …. Viz „speciál“ Výdaje ÚSC do oblastí ochrany ŽP Výdaje ÚSC na ochranu ŽP Skutečné výdaje místních rozpočtů jednotlivých krajů v rozdělení na běžné a kapitálové (v mil. Kč) Skutečné výdaje místních rozpočtů jednotlivých krajů vzhledem k HDP Strategické dokumenty a nástroje ochrany ŽP na úrovni ÚSC n Kromě Programu rozvoje územního rozvoje kraje/obce jsou na úrovni ÚSC schvalovány další: ¡ Územní plán, regulační plán ¡ Program snižování emisí, Program ke zlepšení kvality ovzduší, ¡ Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, ¡ Koncepce odpadového hospodářství, Koncepce ochrany přírody a krajiny, ¡ Koncepce rozvoje cyklistické dopravy, program rozvoje cestovního ruchu apod. n Nástroje: ¡ Legislativní nástroje ¡ Strategické a koncepční materiály ÚSC ¡ Územní plánování ¡ Další nástroje: hodnocení dopadů činností na ŽP SEA, EIA, Místní Agenda 21, Systém environmentálního řízení (EMS/EMAS) Nástroje ÚSC n Legislativní nástroje ¡ Legislativa vydávána ústřední státní správou ¡ Právní předpisy vydávané obcemi a kraji n Obecně závazné vyhlášky + nařízení n Kraje mají povinnost vydávat obecně závaznou vyhlášku upravující oblast odpadů n Územní plánování ¡ Cílem je ochrana přírody a zemědělského půdního fondu ¡ Preventivní charakter proti poškozování ŽP ¡ Základní nástroj: územní plán, regulační plán (= územně plánovací dokumentace – ÚPD) ¡ Obce nemají ze zákona povinnost pořizovat ÚPD Nástroje ÚSC n Místní Agenda 21 ¡ =strategický a akční plán rozvoje obce/regionu ¡ Zavádí principy UR do praxe, propojuje sociální, ekonomické aspekty s oblastí ŽP ¡ Proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení, zapojování veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o UR zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech ¡ Není povinná, nejsou stanovené postupy, jak ji implementovat ¡ Co může být MA 21: nákupy respektující udržitelnost spotřeby, ekologické vytápění, obnova památek, udržitelná turistika, program pro školy zaměřené na otázky UR, projekty řešící konkrétní místní problémy (např. s dopravou) atp. ¡ Koordinátorem pro oblast MA 21 v ČR je CENIA (vede i oficiální databázi) Zapojování veřejnosti n Péče o ŽP je spojena se snahou zlepšitˇživotní podmínky jejich obyvatel. n Možnost a míra uplatnění participace je ovlivněna: ¡ Zájmem o spoluúčast na dění ze strany občanů ¡ Ochota místních orgánů akceptovat a využívat tuto přímou formu samosprávy ¡ Podstatou je informovanost a zpětná vazba ¡ Zapojení obyvatel – několik způsobů n Vyjádřením vlastních názorů a požadavků n Seznámením se s uvažovanými záměry a vyjádřením souhlasu/nesouhlasu n Zapojení v rámci hodnocení SEA a EIA n Zapojení se v rámci MA 21 n Zapojení v rámci stavebního řízení n Zapojování veřejnosti upraveno Aarhuskou úmluvou Národní síť Zdravých měst ČR n = zájmové sdružení PO n Poslání: propojovat municipality a odborné organizace v ČR ke spolupráci v systematické podpoře zdraví a kvality života a k aktivnímu uplatňování udržitelného rozvoje na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni n Členstvím v NSZM vyjadřují členové vůli podporovat, propagovat, realizovat a rozvíjet dlouhodobé programy „Projekt Zdravé město WHO“ (dále jen PZM) a „místní Agenda 21“ (dále jen MA 21) ¡ Členem může být municipalita ČR, sdružení municipalit a jiná PO nemunicipálního charakteru, která se rozhodne respektovat Stanovy a postupovat k naplnění poslání asociace n V ČR od r. 1994 (vytvořena 11 městy) Vývoj počtu členů Principy OSN a EU pro Zdravé municipality ¡ Podpora zdraví a kvality života (Zdraví 21 – dokument, který popisuje základní strategii OSN-WHO) ¡ Udržitelný rozvoj (Agenda 21, z níž vychází MA 21) ¡ Participace veřejnosti n „Zdravé město/obec/region“ = prestižní označení pro municipalitu, která je aktivně zapojena do mezinárodního Projektu Zdravé město pod patronací OSN-WHO n Vize Zdravého města/obce/regionu: ¡ Udržitelné město; zdraví život jako móda, hobby; prosperující město; město pro děti; město informací a technologií;město jako domov; naše město stojí za to vidět NSZM n Vícezdrojově financována ¡ Hlavní příjmy NSZM: členské příspěvky, dotace, granty, dary a příjmy z činností asociace, jež jsou v souladu s předmětem uvedeným ve Stanovách n Ocenění NSZM ¡ EXPO 2000 – Světový projekt za Metodiku NSZM ¡ Certifikát kvality OSN – WHO od roku 2001 ¡ Cena MŽP za činnost v roce 2003 ¡ Cena MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě za DataPlán NSZM v roce 2006 Metodika NSZM Informační systémy NSZM n DataPlán: ¡ Informační systém pro strategické řízení, má sloužit k tomu, aby přehledně a efektivně ZM dovedla řídit procesy v rámci VS a zefektivnit a zkvalitnit celkové řízení a plánování na samosprávní úrovni. ¡ Sleduje koncepční a strategické dokumenty, je možno porovnat vlastní strategickou dokumentaci s dokumentací jiných municipalit n DobráPraxe NSZM: ¡ Obsahuje inovativní a inspirativní projekty, aktivity ¡ Umožňuje sdílet dobrá řešení nejrůznějších problémů ¡ dobrá praxe“ z celkem 9 odvětví: u každého z nich je možné se dozvědět například k čemu a proč byl projekt zahájen, kdo byl jeho realizátorem, jaký měl rozpočet, jaké byly hlavní přínosy a překážky při realizaci, součástí většiny je i fotodokumentace dobrá praxe ¡ dobrá praxe on-line Aktivity NSZM n Podporuje udržitelnou spotřebu v institucích veřejné správy, „zelené úřadování“, kampaně k ochraně ŽP a zdraví obyvatel, zavádění nástrojů kvality (nejen kvality výstupů ale i vnitřních procesů) n Je členem evropské asociace místních samospráv Energie-Cités (on-line) (spolupráce na projektu Display – věnuje se problematice energetického štítkování budov) n Členové NSZM jsou pravidelně oceňovány „Cenami MV za kvalitu a inovaci ve veřejné správě“ (od roku 2005) n Radní hl. m.Prahy pro oblast ŽP Petr Štěpánek. „Aktivity Zdravých měst, obcí a regionů představují inspiraci pro všechny samosprávy v České republice.“ TIMUR – Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj n = občanské sdružení nestátních organizací a partnerských měst ČR působící od roku 2002 n = platforma pro zavádění sady Společných evropských indikátorů v rámci kampaně Evropské komise (Common Europen Indicators (ECI)) n poslání: podporovat UR českých municipalit zejména prostřednictvím zavádění místních indikátorů UR n Cíl: tvorba a realizace projektů a programů na podporu UR na místní a regionální úrovni, zapojení veřejnosti do těchto programů, podpora mezisektorové spolupráce, vzdělávání pracovníků VS, provádění veřejné osvěty a podpora procesů strategického plánování a spolupráce jako je MA 21 na místní, regionální a mezinárodní úrovni Základní informace n Členem může být město, obec a mikroregion ¡ V současné době je členem 25 měst a obcí a 1 mikroregion n Aktivní spolupráce s organizacemi, které se zabývají rozvojem a indikátory jak v ČR tak zahraničí (Belgie, Slovensko) n Základ: Sada společných evropských indikátorů UR na místní úrovni (ECI) – tyto ukazatele nyní sleduje více než 150 evropských měst ¡ V roce 2006 aktualizace sady, nový název: Sada indikátorů UR na místní úrovni ECI/TIMUR n Účel hodnocení: průběžné sledování a vyhodnocování kvality života a rozvoje měst a možnost vzájemné komparace TIMUR n Pomáhá implementovat a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mirkoregionech ČR n Organizuje akce pro veřejnost sloužící pro výběr indikátorů občany a popularizaci problematiky UR n Výsledky ze sledování indikátorů pravidelně zveřejňuje na svých internetových stránkách n Kromě společných ukazatelů hledá TIMUR každoročně téma k diskuzi, jež je považováno občany za důležité. Indikátory ECI/TIMUR n =ukazatele vývoje určitého vybraného jevu získané průběžným sledování zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů n Indikátor musí v sobě odrážet mimo jiné hlediska sociální spravedlnosti, zájmy místní ekonomiky a ochrany ŽP n Uplatnění jednotné sady indikátorů umožňuje srovnání n Databázový nástroj „Burza indikátorů“ pro výběr vhodných indikátorů, obsahuje více než 130 indikátorů Indikátory ECI/TIMUR n Základní indikátory: ¡ Spokojenost s místním společenstvím, ¡ místní příspěvek ke globálním změnám ¡ Mobilita a místní přeprava cestujících, ¡ Dostupnost veřejných prostranství a služeb ¡ Kvalita místního ovzduší ¡ Cesty děti do školy a zpět ¡ Nezaměstnanost ¡ Zatížení prostředí hlukem ¡ Udržitelné využívání území ¡ Ekologická stopa n Ke každému indikátoru: ¡ vytvořena metodika pro sběr dat a jejich následnou interpretaci ¡ Vytvořeny vzorové dotazníky n Zpracované výsledky prezentovány i v grafické podobě na internetových stránkách TIMUR Hodnocení indikátorů Hodnocení indikátorů Hodnocení indikátorů – ekologická stopa n = účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů n = „kolik plochy je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji“ n Závěr o udržitelnosti/neudržitelnosti plyne z porovnání ekologické stopy s plochou produktivní země, která je k dispozici n Podmínkou je, aby ES nepřevýšila dostupnou plochu Děkuji za pozornost J neshybova@econ.muni.cz