Ohrožené skupiny na trhu práce Osobami se zdravotním postižením podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou fyzické osoby, které jsou: *orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (osoby s těžším zdravotním postižením), *orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, *rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodné. Evidence uchazečů se ZP *ÚP vede evidenci osob se zdravotním postižením *Právo na pracovní rehabilitaci *Individuální plán pracovní rehabilitace *Po dobu přípravy k práci náleží uchazeči podpora při rekvalifikaci. Chráněné pracovní místo *musí být provozováno po dobu nejméně 2 let. *Příspěvek je poskytován na vytvoření chráněného místa. *Maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zp 12ti násobek průměrné mzdy v nh (10 a více míst, 10ti násobek a 14ti násobek). *I v případě samostatné výdělečné činnosti. *Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHM, 3 násobek průměrné mzdy/1 rok Chráněná pracovní dílna *Zaměstnáno nejméně 60 % osob se ZP *Musí být provozována nejméně 2 roky *Příspěvek – 8násobek průměrné mzdy v nh na každé pracovní místo, 12ti násobek v případě osoby s těžším zdravotním postižením. *10 a více míst – 10ti násobek, 14ti násobek pro osobu s těžším ZP *Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů, roční výše 4 násobek průměrné mzdy, 6 násobek v případě osoby s těžším ZP/1 zaměstnanec. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP *Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zp *Náleží měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů, nejvýše však 8.000,- Kč. *Poskytuje se čtvrtletně. Práva zaměstnavatelů *Zaměstnavatelé po ÚP mohou požadovat: *Informace a poradenství *Součinnost při vyhrazování pracovních míst *Spolupráci při vytváření pracovních míst *Spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se ZP Povinnosti zaměstnavatelů *Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se ZP ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele (4 %) A to: Zaměstnáním těchto osob Odebíráním výrobků nebo služeb Odvodem do státního rozpočtu Výše odvodu *Za každou osobu se ZP, kterou měl zaměstnat, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v NH Motivy k zaměstnávání osob se ZP Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje zaměstnavatelům snížit si daň, pokud zaměstnávají pracovníky se zdravotním postižením: * O částku 18.000,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, * o částku 60.000,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, * o polovinu daně u poplatníků zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Sleva na dani *18.000,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením *60.000,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením *Polovinu daně u poplatníků, kteří zaměstnávají více než 50 % občanů se zdravotním postižením, pokud těchto občanů celkově zaměstnávají minimálně 25 Zaměstnávání invalidních osob *Často minimální mzda *Pro částečně invalidní 75 % min. mzdy, tj 6.000,- Kč *Plně invalidní 50 %, 4.000,- Kč *Možnost neomezeného výdělku (obava z kontroly – odejmutí invalidního důchodu) Situace na trhu práce *K 30.6.2009 o 3,9 tis uchazečů více než v roce 2008 *Podíl 13,8 % (2009) x 20,2 (2008) *Na 1 VPM 24,4 OZP (14,1 2008) Dlouhodobě nezaměstnaní *Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných *Podíl stále vysoký: *Důvody poklesu: realizace projektů ESF, odchod do důchodu, opatření (pomoc v hmotné nouzi, životní existenční minimum) Práce – centrální instituce *Cíle *Status *Sociální kontakty *Strukturu našeho života, času Vzdělání – příprava na zaměstnání Volný čas – regenerace pro další práci v zaměstnání Důsledky nezaměstnanosti *Životní úroveň *Absolutní deprivace (existenční ohrožení) a relativní deprivace (psychické strádání způsobené vyloučením z konzumu) Důsledky nezaměstnanosti *Sociální izolace *Ztráta statusu (ztráta zaměstnání jako viditelný důkaz osobního selhání) *Zátěž rodinných vztahů *Zhoršení zdravotního stavu *Reprodukční chování Životní strategie nezaměstnaných *Aktivní - snaží se neustále vyhledávat nové informace ve všech dostupných zdrojích, stresová situace ztráty práce u tohoto typu mobilizuje psychickou energii. *Pasivní - novým informacím se vyhýbá, vyčkává na řešení samo od sebe, pokouší se na situaci nemyslet, nepřipouštět si ji, čímž se snaží eliminovat stresové podněty na nejnižší možnou míru. Strategie nezaměstnaných * délka nezaměstnanosti * „normální stav“ *Fáze adaptace: - Šok - Fáze úzkosti a deprese, ztráty duševní rovnováhy - Fatalistická – adaptace na nový způsob života Typy životních strategií nezaměstnaných: *Strategie spojené s hledáním nového zaměstnání *Strategie související s přežitím v nových podmínkách *Strategie překonávání stigmatu spojeného s nezaměstnaností Strategie související s přežitím v nových podmínkách *Omezení spotřeby *Postupné zřeknutí se původního rozsahu potřeb *Hledání alternativních způsobů uspokojování potřeb *Rezignace a apatie Strategie překonávání stigmatu spojeného s nezaměstnaností *Vytěsnění nepříznivé situace z vědomí. *Únik do sociálního prostoru, kde nezaměstnanost není stigmatizující. *Zatajování situace nezaměstnanosti *Plnění obecných očekávání spojených s rolí nezaměstnaného. *Chápání své situace jako situace způsobené vnějšími okolnostmi *Rozvíjení aktivit volného času. *Účast na aktivitách zaměřených do budoucna *Únik do pozice se společensky hodnotnějším statusem Zpřísnění dávek Zákon o hmotné nouzi/existenční minimum Lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi „příspěvek na živobytí“ déle než půl roku, mají po uplynutí uvedených šesti měsíců nárok na tzv. existenční minimum, tj. 2020 Kč. VP, DS, VPP *Pokud si lidé v hmotné nouzi chtějí zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí, musí mít příjem z výdělečné činnosti (např. z krátkodobého zaměstnání, veřejně prospěšných prací aj.) nebo vykonat veřejnou či dobrovolnickou službu v délce alespoň 20 hodin za měsíc. * Za to mají nárok na více peněz, v rozmezí od 2 020 Kč (existenční minimum) do 3126 Kč (životní minimum). Veřejná služba * V praxi to znamená, že pomohou obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu – zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. * Veřejnou službu mohou organizovat buď obce samotné, nebo ji mohou delegovat na své příspěvkové či jiné organizace. * Veřejná služba se vykonává na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí, která obsahuje alespoň místo, předmět a dobu výkonu. O * bec je rovněž povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. Dobrovolnická služba *mohou organizovat pouze nestátní neziskové organizace, jejichž projekt je akreditován Ministerstvem vnitra. *Jednou ze základních charakteristik dobrovolnické služby je svobodné rozhodnutí dobrovolníka vykonávat tuto službu bez nároku na odměnu. *Pro výkon dobrovolnické služby jsou nutné osobní předpoklady dobrovolníka, a proto mohou být na adepta dobrovolnické služby kladeny poměrně vysoké požadavky na jeho sociální inteligenci, komunikační schopnosti a psychickou vyrovnanost. Úprava příspěvku *Bude se týkat těch uchazečů o zaměstnání, kteří od ledna 2009 (či dřívějšího data) pobírali nepřetržitě příspěvek na živobytí a nebyli od ledna 2009 až do současné doby aktivní. * Dávku si přitom lidé mohou opět zvýšit, a to v případě, že budou mít příjem z výdělečné činnosti, či vykonají alespoň 20 h veřejné/dobrovolnické služby.