Úvod do problematiky, definice základních pojmů 21.9.2009 Organizační pokyny Proč bychom se měli problematikou pracovních trhů a politikou zaměstnanosti zabývat? Důsledky nezaměstnanosti ► Ekonomické ► Sociální Jaká je podle Vás současná situace na pracovním trhu? Aktuální údaje ► K 31. 8. 2009 evidovaly úřady práce celkem 493 751 uchazečů o zaměstnání. ► Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 8. 2009 vzrostla na 8,5 % (červenec 2009 – 8,4 %, srpen 2008 – 5,3 %). Naposledy byla vyšší v březnu 2006 ► Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 45 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (16,5 %), Karviná (14,6 %), Šumperk (14,3 %), Bruntál (13,9), Hodonín a Děčín (shodně 13,8 %, Chomutov (13,5 %) a Ústí nad Labem (13,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (2,9 %), Praha (3,4 %) a Praha–západ (3,6 %). Míra registrované nezaměstnanosti žen vzrostla na 10,1 % a mužů na 7,3 %. Nezaměstnanost v EU ► Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání, dosáhla v ČR v červenci 2009 6,3 %. V ostatních zemích EU byla následující: EU27 8,8 %, Belgie 8,3 %, Bulharsko 6,9 %, Dánsko 5,9 %, Německo 7,7 %, Estonsko 13,5 (červen)%, Irsko 13,3 %, Řecko 9,4 % (březen), Španělsko 17,6 %, Francie 9,2 %, Itálie 8,0 % (březen), Kypr 5,6 %, Lotyšsko 17,3 %, Litva 16,4 %, Lucembursko 5,7 %, Maďarsko 10,2 %, Malta 7,0 %, Nizozemsko 3,2 %, Rakousko 4,4 %, Polsko 7,9 %, Portugalsko 9,1 %, Rumunsko 6,9 % (březen), Slovinsko 5,8 %, Slovensko 12,3 %, Finsko 7,7 %, Švédsko 7,9 %, Velká Británie 7,6 % (květen). Podrobněji viz http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database. Proč roste v období krize nezaměstnanost? Prognózy vývoje ► Pomalejší (přesto) růst nezaměstnanosti dalších cca 6 měsíců, bude však pokračovat i při oživení ekonomiky ► Předpokládaná míra nezaměstnanosti cca 10 % ► Dopad na veřejné rozpočty (posíleno demografickým vývojem) – „Výdaje MPSV by v roce 2012 měly činit téměř polovinu veškerých výdajů státního rozpočtu, 534 mld Kč“ (NERV) Opatření Jako vhodná cesta se jeví implementace vybraných prvků severského modelu flexicurity – například alternativních modelů zaměstnaní, rekvalifikačních projektů zaměřených specificky na osoby měnící zaměstnání, ale i obdoby „Kurzarbeit“ (ovšem v kombinaci se zvyšováním kvalifikace prostřednictvím školení ve „volných“ dnech zkráceného pracovního týdne), systémů celoživotního vzdělávání aj. – za podpory financování z Evropského sociálního fondu (SF). Právě orientace financování ze SF na projekty zvyšující flexibilitu (resp. flexicuritu) pracovního trhu v České republice se jeví jako efektivní podpora aktuálně plánovaných celostátních protikrizových opatření pro zpružnění podnikatelského prostředí Evropská komise – výsledky summitu ► Na podniky bylo apelováno, aby hned nepropouštěly, nýbrž vždy nejprve dobře zvážily možnost snížení jejich pracovní doby. ► Podniky by měly nabírat více učňů a praktikantů. ► Výukové programy by se měly zaměřovat na obory a dovednosti, které jsou na trhu práce nejvíce vyhledávány. Děkuji Vám za pozornost J