Vzdělávání a trh práce Lidský kapitál n Různé formy investic do lidí: školní a další vzdělávání, výdaje na zdravotní péči a výživu (zejména v rozvojových zemích). „souhrn znalostí a dovedností člověka, které jsou vytvářeny školním vzděláváním, dalším vzděláváním v průběhu života a praxí“. Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety – vzdělání za jeden z důležitých faktorů pro ekonomický rozvoj - Adam Smith – vzdělání – investice, která zvyšuje produktivní schopnost člověka a jeho celoživotní příjem. - John Stuart Mill – vzdělání jednotlivců zvyšuje produktivitu práce a přináší kompenzaci za investice do vzdělání. - Schultz a Becker – první pokus o změření míry návratnosti investic do vzdělání. - Gary Becker – nejen na trhu, ale ve všech oblastech člověk porovnává výnosy a náklady každého rozhodnutí Lidský versus fyzický kapitál (Schultz 1987) n Lidský kapitál je nepřenosný, zaniká se smrtí jednotlivce a k jeho využití je třeba jeho nositele osobně n Lidský kapitál nemůže sloužit jako předmět zástavy, nelze jej prodat ani nikomu věnovat n Jednotlivec nemůže rozprostřít své riziko jako vlastníci fyzického kapitálu n Je efektivní investovat do zisku lidského kapitálu v mládí, protože zde je třeba nejméně času k jeho získávání. Původní teorie lidského kapitálu n Výška příjmů jednotlivce se odvíjí výhradně od jeho schopností a dovedností, ty zase od výše dosaženého vzdělání. Vzdělání – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. Kritika původního modelu n Schopnosti a dovednosti – vliv genetiky, kulturních a sociálních faktorů. Vzdělání + další faktory – lepší schopnosti a dovednosti – vyšší příjmy. - Rozdíly v příjmech: alfa koeficient (0,6 - 0,8) Kritici teorie LK (třídící hypotéza) n Vzdělání nezvyšuje produktivitu jednotlivce n Ale: formálně označuje již dané rozdíly mezi lidmi. n Vzdělání – prostředek k třídění a filtrování lidí. Obecně (měkčí verze) - zaměstnavatelé užívají dosažené vzdělání a kvalifikaci jako jeden z nepřímých indikátorů schopností a vlastností uchazeče o zaměstnání. - Vzdělání – nemá vliv na produktivitu – zamítnuto. Lidský kapitál a produktivita n Mikroekonomický přístup (úroveň mzdy, míra ekonomické aktivity, pravděpodobnost nezaměstnanosti). n Makroekonomický přístup (ekonomický růst) Kvantifikovatelnost LK –přístupy n 1) nejvyšší dokončené vzdělání (ISCED) (osoby ve věku 25-64 let, kteří dosáhli vyšší střední nebo vysokoškolské vzdělání/celkový počet osob ekonomicky aktivního věku) n Nevýhody: n Délka vzdělávání je v jednotlivých zemích různá n Neměří žádné specifické znalosti a dovednosti – nezaměřuje se na obsah vzdělání Někdy: počet let studia (Průměrná délka studia) Omezení prvního přístupu n Požadavky na dosažení určitého stupně vzdělání se v jednotlivých zemích liší, není tedy zaručena totožná úroveň LK n Nezahrnuje neformální formy vzdělání, kurzy, školení, atd. n Nebere v úvahu opotřebení lidského kapitálu 2. Přístup – přímé testování dovedností n IALS (International Adult Literacy Survey) n Interview, testování je rozděleno na 3 části: literární gramotnost, dokumentová gramotnost, numerická gramotnost n Alternativa PISA (Programme for International IALS Úroveň 1: schopen zjistit jednoduché a jednoznačné informace z jednoduchých písemných materiálů. Úroveň 2: schopen nalézt informace založené na jednoduchém přirovnání vyžadující nízkou úroveň dedukce Úroveň 3: schopen použít psané materiály k odvozování závěrů s ohledem na četné množství informací Úroveň 4: schopen vyřešit mnohoznačné nebo nejednoznačné úkoly využitím komplexních informací Úroveň 5: schopen řešit komplexní úkoly kombinující různé informace, které musejí být vyhledány v psaných materiálech Přístupy.. n 3. Přístup - Ocenění schopností a dovedností na trhu práce prostřednictvím mzdy, umožňuje vypočítat průměrnou zásobu lidského kapitálu n 4. Přístup – náklad na vytvoření lidského kapitálu Investice do vzdělání n Optimální investice –cost-benefit analýza n Individuální/společenská návratnost investic do vzdělání n Srovnání návratnosti investic do různých typů vzdělání, v různém čase, v různých zemích.. Náklady a výnosy ze vzdělání Mzdová diferenciace mezi SŠ a VŠ absolventy MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ Míra návratnosti investic Mezinárodní srovnání – obecné závěry (Psacharopoulos a Woodhall 1985, Psacharopoulos 1994, Woodhall 2001) n Individuální míra návratnosti do vzdělání je vyšší než společenská míra návratnosti, zejména u terciárního vzdělávání n Ze všech vzdělávacích stupňů je nejvyšší míra návratnosti do základního školství n Míra návratnosti do vzdělání je vyšší v rozvojových zemích n Míra návratnosti do lidského kapitálu je v rozvojových zemích, nikoli však nutně v zemích rozvinutých, vyšší než průměrná míra návratnosti do fyzického kapitálu Předpoklady efektivního využití LK n Flexibilní trh práce n Flexibilní školství n Celoživotní vzdělávání Flexibilní trh práce n Rychlost s jakou se dokáže přizpůsobit ekonomickým šokům (strukturální nez.) n Ukazatelé institucionálního prostředí, ovlivňující utváření S a D n FTP – přizpůsobení, které zajistí vys. Zam., nízkou u, nízkou i, plynulý růst důchodů. Charakteristiky TP n Mzdová flexibilita n Flexibilní pracovní doba n Mobilita pracovní síly (geografické + APZ) n Indikátory: ukazatel míry dlouhodobé nezaměstnanosti Flexibilní školství n Odpovídá potřebám a požadavkům trhu práce (včetně absolventům) n Opatření: n Makro úroveň – strategie+ koncepce (PISA, Lisabonská strategie) n Mikro – spolupráce vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů – strukturální u n Indikátory: míra nezaměstnanosti absolventů, podíl absolventů na rekvalifikaci, vykonání profese absolventa neodpovídající kvalifikaci. Celoživotní vzdělávání n Nutnost CŽV n Formální, neformální n Strukturální nezaměstnanost, umocněno demografickým vývojem n Indikátory: podíl osob účastnících se CŽV, kvalitativní hodnotící úrovně dosažených znalostí a dovedností (počítačové dovednosti) Lidský kapitál v ČR n Kvantifikovatelnost LK: n Vzdělanostní úroveň populace v ČR; nejvyššího dokončeného vzdělání n Počty škol, studentů a absolventů Vzdělanostní struktura populace ČR (2. čtvrt.2009) Faktory ovlivňující tvorbu LK n Výdaje na vzdělávání n Faktory ovlivňující rozhodování jednotlivců o absolvování vzdělávání (výše mezd + uplatnitelnost na trhu práce). Výdaje v ČR Výdaje – mezinárodní srovnání Jak jsou finanční prostředky utráceny? běžné výdaje tvoří v zemích OECD v průměru 92 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání, výdaje na mzdy činí 90 % běžných výdajů n v ČR se jedná o 93 % výdajů, výdaje na mzdy činí 62 % běžných výdajů n v terciárním vzdělávání tvoří běžné výdaje v zemích OECD 90 % výdajů, výdaje na platy tvoří 68 % běžných výdajů - v ČR jde o 90 % výdajů na tuto vzdělávací úroveň, výdaje na platy tvoří 60 % běžných výdajů Výše mezd podle vzdělání n http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/C10035FA92/$File/310909C06.pdf n http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3109-09 (podle KZAM) Uplatnitelnost na trhu práce v závislosti na vzdělání n Míra nezaměstnanosti n Míra ekonomické aktivity Míra ekonomické aktivity Nezaměstnanost – doplnit!! Využití lidského kapitálu n Podíl zaměstnaného lidského kapitálu na celkovém kapitálu Efektivnost: n Produktivita práce n Ukazatel shody oboru a stupně vzdělání s vykonávanou profesí – neexistují data. Úplná shoda Hrubá neshoda Studie n Doležalová, Vojtěch, Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání (2005) Faktory ovlivňující efektivní využití lidského kapitálu n Flexibilní fungování trhu práce (dlouhodobá nezaměstnanost, rozsah a efekt zdanění, najímání a propouštění, flexibilita mzdové determinace, spolupráce v zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztazích – ČR, 38. Místo/104 zemí) n Flexibilní školský systém – míra nezaměstnanosti absolventů, absolvent vykonávající profesi neodpovídající jeho stupni či oboru vzdělání, délka hledání prvního zaměstnání, kvalita vzdělávacího systému a výzkumná spolupráce univerzit a podniků n Fungující celoživotní vzdělávání Flexibilita trhu práce – dlouhodobá nezaměstnanost Doba hledání zaměstnání dle vzdělání Celoživotní vzdělávání n Podíl populace ve věku 25-64 let účastnící se v posledních 4 týdnech před provedeným šetřením nějaké formy vzdělávání.