Mikroekonomie pro VS Spotřebitelská volba a utváření poptávky Užitek l udává míru uspokojení dané potřeby l je přímo-úměrný naléhavosti potřeby l je subjektivní l kategorie užitku: – celkový užitek – mezní užitek Kategorie užitku l celkový užitek (TU) – celková úroveň uspokojení potřeby (užitek ze 3 snězených rohlíků) l mezní užitek (MU) – přírůstek celkového užitku s další spotřebovanou jednotkou (rozdíl mezi TU ze 2 snězených rohlíků a 3 snězených rohlíků) Zákon klesajícího mezního užitku l Celkový užitek je rostoucí, mezní užitek je klesající. l S každou další spotřebovanou jednotkou téhož statku se celkový užitek zvětšuje, ale přírůstky jsou stále menší, tj. mezní užitek klesá. Vztah celkového a mezního užitku Způsoby měření užitku l Kardinalistická verze – užitek lze přímo vyčíslit – příliš se nepoužívá l Ordinalistická verze – užitek ze spotřeby jednoho statku nelze měřit, ale lze srovnávat užitky ze spotřeby různých statků Rozpočtové omezení l Definice: Rozpočtové omezení spotřebitele představuje množinu všech kombinací statků a služeb, které si spotřebitel může koupit při daném důchodu a tržních cenách zboží. l Rozpočtové omezení se znázorňuje pomocí rozpočtové linie. Důchod l nominální důchod – to, co má spotřebitel k dispozici v penězích za nějaké období l reálný důchod – statky a služby, které si může koupit – nominální důchod / tržní ceny nakupovaných statků Rozpočtová linie Relativní cena l Relativní cena je cena jednoho statku v poměru k ceně jiného statku. l 10 vek/ 5 chlebů Þ relativní cena chleba jsou dvě veky, relativní cena veky je ݣhleba Posuny rozpočtové linie l 1) změna výše důchodů l 2) změna ceny jednoho statku Změna důchodu Změna ceny jednoho statku (změna relativních cen na BL) Indiferenční analýza l pomocí ní se znázorňuje chování spotřebitele l spotřebitel se chová tak, že si volí ke spotřebě takové statky a služby, které preferuje l preference spotřebitele se znázorňují pomocí indiferenčních křivek Indiferenční křivka l zachycuje takové kombinace statků a služeb, které přináší spotřebiteli stejný užitek l křivka lhostejnosti = spotřebiteli je jedno, kterou kombinaci statků a služeb zvolí Sklon indiferenční křivky l udává, v jakém poměru je spotřebitel ochoten substituovat jeden statek za druhý, aniž by se změnil jeho celkový užitek [l ]udává mezní míru substituce ve spotřebě MRS[C] Mezní míra substituce ve spotřebě Vlastnosti IC l pozn: platí pro obvyklé IC, ale existují výjimky, kdy to neplatí l 1) spotřebitel preferuje větší množství před menším (axion nenasycenosti) l 2) IC jsou klesající l 3) IC se neprotínají l 4) IC jsou konvexní (axiom rozmanitosti) l 5) u chování spotřebitele platí tranzitivita (axiom transitivity) Extrémní případy IC Utváření rovnováhy spotřebitele l rovnováha = spotřebitel necítí potřebu měnit své chování l rovnováha: – a) při spotřebě jednoho druhu statku – b) při spotřebě více druhů statků Rovnováha při spotřebě jednoho druhu statku Přebytek spotřebitele Rovnováha při spotřebě více druhů statků Odvození individuální poptávky po statku X z indiferenční analýzy Substituční, důchodový a celkový efekt l Substituční efekt (SE) – při poklesu ceny jednoho ze statků, je tento statek upřednostňován, protože je relativně levnější. l Důchodový efekt (IE) – při poklesu ceny jednoho ze statků si mohu pořídit více všech statků. l Celkový efekt – SE + IE Substituční, důchodový a celkový efekt