pozadi4 FILANTROPIE 2. tutoriál zrušit text za odrážkami pozadi4 Opakování I •Ekonomie daru – základní rámec • •Antika – dávání je ctnost; dát dar je umění • • Tyto principy fungují dodnes pozadi4 Židovské kořeny filantropie •Radikálně odlišný přístup k chudobě •Východiskem texty Tóry •Dvojí forma dobročinnosti –Organizovaná –Individuální •Cedaka - dobročinnost ve smyslu spravedlnosti a oboustranné povinnosti • – pozadi4 Maimonides (1135 – 1204) •8. Dávat zdráhavě, s nechutí •7. Dávat radostně, avšak méně, než je člověk schopen •6. Dávat poté, co byl požádán •5. Dávat aniž by byl požádán •4. Dávat neznámému příjemci, který zná Vás •3. Dávat někomu, koho znáte, a kdo zná vás •2. Dávat nepoznán neznámému příjemci •1. Pomáhat potřebným osobám stát se samostatnými, ať už prostřednictvím darů, půjček nebo poskytnutím práce. Chudá vdova, Nepoctivý správce, Milosrdný Samaritán, x Jidáš - první socialista pozadi4 Křesťanské kořeny filantropie •„Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ •„Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.« To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: »Miluj svého bližního jako sám sebe.« Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ •Podobenství o nepoctivém správci • • pozadi4 Láska •Storge – rodinná láska •Filia - přátelství •Eros – láska mezi mužem a ženou •Agape – duchovní láska • • pozadi4 Organizovaná dobročinnost •Řím – dědictví antiky •Biskupství •Kláštery •Panovník •Špitály •Dobročinné korporace • • pozadi4 Individuální dobročinnost • •Almužna tělesná vs. duchovní •Almužna jako směna i smlouva (G. da Rivalto) •Almužna jako jednotící prvek společnosti •Almužna jako lék vůči lakomství a bohatství •Almužna u Tomáše Akvinského • • pozadi4 Dvě interpretace dobročinnosti ve vrcholném středověku • •Model evangelní (evangelical model) • •Model výlučný (discriminating model) Tato proměna zbožnosti souvisela s alespoň částečným vynětím městských obyvatel z absolutní vázanosti na přírodních podmínkách a cyklech zemědělské společnosti a také šíření gramotnosti. Teprve v této situaci se ukázala možnost prohlubování křesťanského přesvědčení, spočívajícího v oproštění se od přežívajících reliktů předkřesťanských postojů a názorů, a v individualizaci zbožnosti. S tím souvisel také požadavek na její morální projevy v běžném životě. Odrazem těchto změn je vznik a rychlý rozvoj nově žebravých řeholních řádů, františkánů a dominikánů. Venkovská a městská bída - geremek 59 pozadi4 Evangelní model • •Touha po návratu k apoštolskému životu • •Charita zakotvená v rodinném životě • •Dobročinnost podmínkou spásy V převážně negramotné středověké společnosti hrálo figurální výtvarné umění úlohu komunikačního prostředku. Trvalá přítomnost, emocionální působivost, zejména při doprovázení kazatelem a schopnost nést více významových rovin vyhovuje středověké mentalitě. Obrazy se týkaly nejzákladnějších otázek života středověkého člověka - jeho starosti o spásu duše své i blízkých. Pravdivost náboženského obsahu tedy byla nezbytná, stejně jako srozumitelnost. pozadi4 Popularizace doktríny • •„Scriptura laicorum literatura est.“ –Vitraje, fasády, fresky, tympanony chrámů •Kázání •Penitenciáře V převážně negramotné středověké společnosti hrálo figurální výtvarné umění úlohu komunikačního prostředku. Trvalá přítomnost, emocionální působivost, zejména při doprovázení kazatelem a schopnost nést více významových rovin vyhovuje středověké mentalitě. Obrazy se týkaly nejzákladnějších otázek života středověkého člověka - jeho starosti o spásu duše své i blízkých. Pravdivost náboženského obsahu tedy byla nezbytná, stejně jako srozumitelnost. pozadi4 Saint-Foy, Conques (počátek 12. stol.) DSC_0234a pozadi4 sain_foy pozadi4 • DSC_0237 pozadi4 • DSC_0239 pozadi4 Model rozdílného zacházení (diskriminující) •Od ½ 12. století, model zformovali tzv. kanonisté •Rufinus: – hierarchie lásky –Přiměřenost almužny •Spor o „nezasluhující“ chudé –Počátky rozlišování mezi hospitalitas (sociální péče) a libertas (almužnictví) •Otázka odpovědnosti za péči o chudé – pozadi4 Příjemci podpory •Dobrovolní x nedobrovolní chudí • •Zasluhující x nezasluhující chudí • •„Ostýchaví“ chudí pozadi4 Charitativní praxe ve vrcholném středověku •První náznaky proměn ve společnosti –Od 2. ½ 12. stol. velká vlna odkazů špitálům namísto klášterům –Růst počtu institucí, jejichž primárním úkolem nebyla bohoslužba, ale služba lidem(avšak zcela v křesťanském duchu) – –Dobročinnost korporací –Špitály –Monte di Pieta Ospedale degli Innocenti (zahájení stavby 1419) První instituce tohoto druhu v Evropě, určená k péči o sirotky a k péči o opuštěné děti, která jim měla zároveň poskytnout vyučení se v řemesle. Péčí o děti byla už v r. 1294 pověřena bohatá gilda obchodníků s hedvábím. V roce 1419 se tato organizace rozhodla postavit zařízení VÝHRADNĚ pro děti Většina špitálů vycházela ze stavebního roz¨vrhu kláštera, nechyběla kaple (chiesa) nebo dormitář (abituro). Obvyklý byl rajsý dvůr (dvůr obklopený krytou chodbou. Na rozdíl o d uzavřeného kláštera však špitál vyžýadoval možnost pokrýt větší provoz pacientů, hostů a zaměstnanců. Proto vznikla funkční lodgie, z níž byl možný vstup do kterékoliv části budovy Ospedale je více než milníkem v architektuře, je to instituce, která nepřerušeně poskytuje péči o děti až dodnes. pozadi4 ospedal1 Arte della Seta demonstrrovala své pochopení pro opuštěné děti, i pro ně, stejně jako dnes pro nás, poselství společnosti. Společnost namontovala svůj znaknad středním obloukem lodžie (v 16. století nahrazeno bustou Cosima de Medici) Hranice mezi posvátným a profánním prodělaly významnou proměnu v pozdním 14 a na počátku 15. století. Charita byla stále více doménou městských a občanských korporací Ospewdale se za dobu své existence postaralo odhadem o 375 000 dětí (1467 – 600 dětí se staraly, ubytovávali 200 sirotků) Samozřejmě velká úmrtnost (mezi 15-20% v roce 1445, až 90% v 80. letech 15. stol. – mor, neštovice, střevní choroby. Dítě bylo kojeno, po odstavení bylo bylo dítě připraveno na přesun do pěstounské rodiny, kde se mohly vyučit řemeslu. Dívky často zůstávaly až do doby, kdy jim sokromý dárce nebo veřejné zdroje pořídily věno. Architektura reflektuje humanistickou tradici, architekti zdůrazňují, že tato první (?) renesanční budova nenese žádné odkazy na církevní architekturu. Bruneleschi zdůraznil sekulární povahu špitálu, osvobozeného od církevního vlivu. Nutnost vstupu - narozdíl od kláštera z arkády přímý vstup do každé části špitálu Capella del Arena pozadi4 mbpan_4994-4996rg pozadi4 Libervagatorum Proměny středověké dobročinnosti •Příčiny teologické –Luteráni –Reformovaní protestanti • •Příčiny hospodářské –Růst cen potravin –Pokles mezd – – •Proměňují se postoje společnosti k chudobě •Obecní správa přebírá kontrolu nad dobročinnými institucemi •Roste důraz na kontrolu zdrojů a přiměřenost jejich rozdělování • pozadi4 Evropská populace1000_2000 • pozadi4 Cena obilí • pozadi4 Index mezd a potravin • pozadi4 Index mezd a potravin_b Od almužen k sociáílnímu pojištění (str 98, Chudáci, žebráci a vaganti) Geremek 33 pozadi4 •Chudoba – dříve nedostatek podílu na moci, nyní nedostatek hmotného bohatství •Do r. 1500 – hlavní roli osobní formy svépomoci a almužnictví •Po r. 1500 odklon od osobních vztahů k abstraktnějším formám sociálních vztahů, k řešením právně fixovaným (viz Samaritánovo dilema a jeho řešení) Nejznámějším dobrodincem Janova byl patriot Francesco Vivaldi, který viděl, jakou zátěž pro Janov znamená jeho dluh, navršený válkami a nucenými půjčkami. dal v roce 1371 90 podílů (L 9.000), aby z vypláceného úroku vykupovala další podíly z Compera pacis (L 975,143 s3d11). Jeho dlouhodobé řešení bylo blízko úspěchu v roce 1454, kdy platby úroků získali 921.790 s3d11 – 100krát víc, než byl původní dar. Vivaldi umřel v roce 1395, takže nemohl vidět ovoce svého mimořádného daru. Občané města mu ale po roce 1467 postavili sochu na náměstí sv. Jiří, v témže roce, kdy jeho nadace definitivně vykoupila (a tedy i splatila) všechny podíly compera pacis. Dárcovství se rozmohlo natolik, že v roce 1597 držely fondy na splacení dluhu 28% všech podílů SG a hrozilo, že celý dluh převezmou v průběhu jedné generace. Situace byla o to těžší, že dalších 40% podílů bylo ve vlastnictví náboženských nadací, které na prodeji neměli zájem . Fondy na umoření dluhu byly však, tak jako všechno v Janově, soukromou záležitostí a neměly tedy moc nutit náboženské nadace, aby své podíly prodaly. Nevyhnutelným důsledkem bylo neúprosná omezení oběhu podílů vzestup cen podílů.V roce 1582 klesl výnos pod 3%, mezi roky 1603-1625 nebyl průměrný výnos větší jak 1,5%. V té době to bylo 12% z celkového veřejného dluhu. Free nation str 98. Jeho příklad strhl řadu dalších, kteří přispěli nejen na úhradu dluhu, ale také na dobročinné účely, jimž věnovali výnosy z podílů – na kostely, špitály a univerzity. Z toho vyplynulo i formalizování sochařských prací. Do daru ve výši 25.000 byl dárce odměněn jednoduchou deskou. Darem do 50.000 si vysloužil bustu, darem do 100.000 získal malou sochu a darem nad 100.000 lir získal sochu v životní velikosti umístěnou ve sněmovní místnosti syndikátu. pozadi4 Janov – dobročinnost z lásky k vlasti •Městská republika zmítaná dluhy •Vznik instituce San Giorgio •Podílníky i dobročinné instituce •Soukromí dobrodinci věnovali své podíly na úhradu dluhu •Francesco Vivaldi – za svůj přínos získal sochu •Četní následníci • pozadi4 Labore nutrior, labore plector Utopie Thomase Morea pozadi4 Imperativ práce a prevence zahálky •Juan Luis Vives: De subventione pauperum (1526) • X •Domingo de Soto • pozadi4 Tři příklady reforem městské chudinské péče •Paříž – povinná chudinská daň a testování vhodnosti příjemců •Benátky – dočasná daň, decentralizovaný systém pomoci, vypovídání žebráků z města •Ypres – decentralizovaný systém s dobrovolnými příspěvky pod kontrolou městské samosprávy pozadi4 Poor Law a pracovní domy •Poor Law (1531) – povinnost starat se o chudé přechází na municipální orgány •Hlavním prostředkem realizace domy nápravy a pracovní domy, první z nich stál v Bridewellu • pozadi4 Merkantelistická doktrína •Soustava doporučení pro hospodářskou politiku státu •Doktrína obchodní bilance –Obchodní ochranářství –Specifická struktura vývozu a dovozu –Mzdy, populace a spotřeba – Foucaultovský Velký strach je spíše vyprávěním než podloženou historickou analýzou. Norimberský pracovní dům (kritika foucaultovské narace) • Zde William Petty pozadi4 Významné postavy dobročinnosti v 17. století •Vincenc z Paoly (1581-1660) • •Thomas Fuller (1608-1661) • •Thomas Firmin (1632-1697) • •Thomas Hobbes • •Bernard de Mandeville (1670-1733) • • Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po pozadi4 Dvě tváře Adama Smithe? •Teorie mravních citů vs. Pojednání o podstatě a původu • -Základem lidského jednání tíhnutí k reciprocitě -Směny společenské (osobní) a směny tržní (neosobní) -(resp. rozvinutí scholastické tradice dvou typů spravedlnosti – komutativní a distributivní) Ke smithovi Ke Smithovi Zde William Petty Někdy Teorie a Pojednání chápány jako odporující si, nebo vývojově odlišné, ale ve skutečnosti nové vydání Mravních citů vyšlo po pozadi4 Adam Smith •Teorie mravních citů vs. Pojednání o podstatě a původu • •Systémy, z nichž princip schvalování je odvozen od sebelásky •Systémy, které činí principem schvalování rozum •Systémy, z které činí principem schvalování cit pozadi4 Vznik moderní filantropie •Charita – tišení bolesti • x •Filantropie – léčba nemoci • •Moderní filantropie se rodí v Londýně v okamžiku, kdy občansky smýšlející jednotlivci přejali pro dobročinné účely akciovou společnost –Akademie –Čtenářské společnosti –Obecně prospěšné společnosti Dohoda, že budou poslouchat zákony vydané vůdci, které si sami zvolí (1620). Až do roku 1691 byla vláda kolonie založna na Mayflowerské smlouvě - základ americké demokracie pozadi4 American way •Amerika prochází ve zkráceném cyklu tím, čím kontinentální Evropa •Mezi prvními osadníky puritáni z Anglie, založili osadu Plymouth (1620) a jeho okolí (1629) •John Winthrop a „Město na kopci“ • pozadi4 Americká tradice charity •John Winthrop – náboženský vůdce • •Massachusetts Bay Company v roli vlády •Dobročinnost probíhala v rámci komunity –Individuální osobní péče hmotného charakteru –Výpomoc v rámci komunity (sirotci, staří lidé) –Vliv kontinentální tradice – disciplína, místní x cizí, zasloužilí x nezasloužilí •S růstoucím vlivem obchodního étosu (po polovině 18. století) posun ve vnímání charity od všeobecné bratrské lásky k almužnictví pozadi4 Znovuobjevení prevence zahálky •20. a 30. léta 19. století poznamenána turbulentním rozvojem raného kapitalismu •Narušování homogenních komunit, růst počtu nezaměstnaných strach z chudých •Chudoba začala být považována za důsledek lehkomyslnosti a neřesti •Tradiční problém měl tradiční řešení – vytěsnění chudých mimo komunitu, do pracovních domů a chudobinců pozadi4 Americká tradice filantropie •Benjamin Franklin (1706-1790) – „Nejlepší službou Bohu je činit dobro člověku“ • •Ujal se vytváření společností zaměřených na obecné blaho • •Usiloval o odstranění chudoby tak, že pomáhal chudým, aby si pomohli sami • pozadi4 Velká dobročinná hnutí 1. pol. 19. stol. •„Dobročinnost souvisí se sebezdokonalováním“ • •Rozšíření myšlenky příchodu Posledního soudu –Millennialismus • •Odmítnutí nauky o predestinaci – jednotlivec nyní mohl radikálně změnit (nejen) svůj osud • •Východiska pro dvě velká společenská hnutí – Hnutí za abstinenci a hnutí za zrušení otroctví pozadi4 Hnutí za abstinenci •Skutečný sociální problém •Hnutí přesvědčovalo prostřednictvím racionálních argumentů, nikoliv prostřednictvím zákonné prohibice (až na pokus v 60. letech) •Cestující lektoři, knihy, písně, divadelní představení •Abstinence vynucována na pracovištích – zaměstnavateli, později i odboráři Na konci dvacátých let vedle morálních arguámentů a zveličování nedostatků otrokářství se objevil i nový argument - otrokářství bylo líčeno jako neefektivní ekonomický systém, kazící pracovní sílu, vede k pokřivenému investováníbrzdí technologický pokrok, a kazí urbanizaci. Otroctví bylo popisováno jako ekonomicky neefektivní. pozadi4 Hnutí za zrušení otroctví •Kolonialisté • •Abolicionisté • •Nutnost zrušení otroctví, ekonomicky dobře etablovaného, prostřednictvím politické akce pozadi4 Po občanské válce (po 1865) •První „moderní“ válka – zabíjení na dálku, neosobní a mechanické •Větší role vlády během války a rozsáhlá korupce vedly k rozšíření negativních postojů k vládním akcím •Role vlády zredukována na udržování práva, rozvoj společnosti měl zajistit soukromý sektor pozadi4 Vznik nadací a „vědecká“ dobročinnost •Impulsem rozvoje soukromé dobročinnosti reakce na rozšíření popularity sociálního darwinismu, která se stala ideologií kapitalismu volné soutěže •Ekonomice vládly trusty, oblasti dobročinnosti dominovaly velké nadace •Vědecká dobročinnost vyžadovala vyšetření příčin nouze, poradenství a důkladnou kontrolu, případně snahu o preventivní předcházení vzniku nouze • pozadi4 Významné postavy americké filantropie přelomu 19. a 20. stol. • •Olivia Sage (Russel Sage Fundation) • •John D. Rockefeller • •Andrew Carnegie pozadi4 Olivia Sage (1828-1918) •Přechod od osobní dobročinnosti k organizované •Po smrti manžela množství žádostí o pomoc – přesměrovala je na dobročinnou organizaci Charity Organization Society, aby žádosti prověřovali a vyřizovali •Systematicky podporovala vzdělávání žen, vlastenecké aktivity a akce na ochranu zvířat •V roce 1907 založila Russel Sage Foundation pro „zlepšení společenských a životních podmínek v USA“ •Tato nadace zavedla definitivní profesionalizaci sociálních pracovníků • pozadi4 John D. Rockefeller (1839-1937) •Baptista, celý život odváděl desátek •Nejlepší investice jeho života v roce 1861 •V době občanské války obchod s masem a solí, později s naftou, v r. 1870 slučuje své aktivity do Standard oil company s kapitálem 1 milión dolarů •Vede konkurenční boje •Roku 1902 se rozhoduje věnovat podstatnou část svého jmění na dobročinné účely (různé nadace a ústavy, sloučené později do Rockefellerovi nadace) •„Pomáhat nejnadějnějším, ne nejpotřebnějším“ pozadi4 Andrew Carnegie (1835-1919) •Začal jako údržbář strojů ve 13 letech •Ve 30 letech již obchoduje s naftou, železem a cennými papíry •Esej „Evangelium bohatství“ •„Hromadění bohatství těmi, kteří mají schopnost a energii ho tvořit, znamená pro lidstvo nikoliv zlo, ale dobro“ … „Člověk, který umírá jako boháč, umírá v hanbě“. •Doporučení bohatým, jak vydávat peníze Občanské sbory ochránců přírody PSráva pro veřejně prospěšné práce - federální - přes zimu Po ní správa pro podporu zaměstnanosti - miliony pracovních míst, miliardové náklady. pozadi4 „Nový úděl“ F.D. Roosevelta (30. léta 20. století) •Nové rozdělení hranic mezi státními a soukromými aktivitami •Veřejně prospěšné práce •Minimální mzda •Zákon o sociálním zabezpečení –Vytvoření penzijního fondu –Programy podpory v nezaměstnanosti •Vytěsňovací efekt pozadi4 Relativní rozdělení darů Chutě se mění Dary na náboženské účely rostou každoročně, protože se však celkový objem darů zvyšuje, jejich relativní podíl na celkovém objemu klesá. Významně rostou odkyzy nadacím Položit otázku, proč lidé dávají? (pocit užitečnosti, radost z dávání, naplnění společných cílů, osobní uspokojení, snaha vyřešit problém) Dávání je radost. Lidé to dělají proto, že jim to dává dobrý pocit, společenskou vážnost nebo jim to ulehčuje svědomí (nějaké útlocitné povahy). Nebo - důležité - jim to umožňuje vyjádřit jejich morální hodnoty a přesvědčení. Chceme-li od někoho něco získat, musíme vycházet z jeho potřeb. Lidé rádi dávají peníze na : - něco konkrétního a důležitého - něco, co cítí, že je také jejich - rádi (bohužel) vidí výsledky co nejdříve - jsou potěšení, když jsou oceněni pozadi4 Rozdělení příjmů neziskového sektoru v USA (2004) Religion Gifts to foundations Environment/animals International affairs Health Human services Public-society benefit Arts, culture, & humanities Education pozadi4 Katolická tradice Luteránská tradice Reformovaní protestanti (kalvinisté, puritáni) Zavedení hlavních výhod státu blahobytu (penze invalidní důchod, nemocenská, nezaměstnanost) Pozdě Brzy Pozdě Zavedení sociální pomoci Velmi pozdě (Francie 1989, Irsko 1977; Itálie, Řecko, Španělsko: dodnes žádný národní systém) Pozdě (Švédsko 1980, Dánsko 1976, Německo 1961) Časně (US 1935, UK 1948, Australia 1944) Struktura veřejného systému pomoci Dílčí (mnoho programů sociální pomoci, pokrývající odlišné skupiny a rizika) Universální, jednotná (jeden program sociální pomoci) Dílčí (mnoho programů sociální pomoci, pokrývající odlišné skupiny a rizika) Štědrost příspěvků sociální pomoci Skrovná Štědrá Skrovná pozadi4 Diskuse – proč (ne-)souhlasíte s následujícími tvrzeními •Je nevhodné užívat soukromé fondy k ovlivňování veřejné politiky •Aktivity nadací zasahují do demokratických procesů •Peníze nadací jsou „krvavé“a tudíž se jední o pokrytecký způsob podlézání veřejnosti ve snaze napravit obraz loupeživých podnikatelů •Boháči zakládající nadace by udělali lépe, kdyby dávali vyšší mzdy pracujícím •Ekologové nemohou přijímat peníze od firem znečišťujících životní prostředí