Monopol 1
9. Monopol
mic-slide09 (2 / 36)
Motivace
V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší
jsou různé formy nedokonalé konkurence:
monopoly
oligopoly
monopolistická konkurence
Dnes se zaměříme na monopoly.
mic-slide09 (3 / 36)
Co se dnes naučíte
jak monopoly vznikají
proč pro monopolistu platí MR < p
jak monopolista určujte objem produkce a cenu
jak monopoly ovlivňují blahobyt společnosti
co je to cenová diskriminace
co může vláda s monopoly dělat
Přednáška odpovídá kapitole 15.
mic-slide09 (4 / 36)
Co je to monopol
Monopol je firma, která je jediným prodejcem statku, který
nemá blízké substituty.
Základní rozdíl mezi monopolem a dokonale konkurenční firmou:
monopol má tržní sílu = schopnost ovlivňovat tržní cenu
produktu, který prodává.
Dokonale konkurenční firma nemá žádnou tržní sílu.
Monopol 2
mic-slide09 (5 / 36)
Jak monopoly vznikají
Příčinou vzniku monopolu jsou bariéry vstupu do odvětví,
které způsobují, že jiné firmy nemohou vstoupit na trh.
Tři typy bariér vstupu:
jediná firma vlastní důležitý vstup
vláda dává jediné firmě exkluzivní právo vyrábět daný
statek
exkluzivní licence
patenty
copyright
přirozený monopol
Čtvrtá příčina monopolu: inovace (dočasně).
mic-slide09 (6 / 36)
Přirozený monopol
Přirozený monopol vzniká v odvětví, kde jedna firma může
uspokojit celou tržní poptávku při nižších nákladech, než by
to dokázalo několik firem.
nákl.
q1015 30
AC
Přirozené monopoly vznikají v odvětvích,
která mají rostoucí výnosy
z rozsahu v podstatné části produkce,
tj. jejich dlouhodobá AC je klesající.
Pak jedna firma vyrábí s nižšími náklady
než dvě či tři firmy.
mic-slide09 (7 / 36)
Jak monopoly zanikají
Ekonomický zisk monopolu láká do odvětví další výrobce:
patent časem vyprší
k vzácnému zdroji i patentu lze objevit náhradu
přirozený monopol lze odstranit změnou technologie či
zvětšením trhu
inovace lze imitovat nebo vymyslet vlastní
. . .
„Soukromé monopoly nejsou schopny dlouhodobě přežívat, pokud
nemají za zády vládu.“ (George Stigler)
mic-slide09 (8 / 36)
Poptávka po výrobcích monopolu
Monopol je jediný výrobce na trhu, proto je jeho individuální
poptávka totožná s tržní poptávkou.
p = P
q = Qq1
p1
q2
p2
d = D
Aby monopolista prodal větší
výstup, musí snížit cenu.
Takže MR = p.
(Naproti tomu individuální poptávková
křivka jedné firmy
na dokonale konkurenčním
trhu je horizontální, takže zvýšení
q nezmění tržní cenu P,
takže MR = P.)
Monopol 3
mic-slide09 (9 / 36)
Příjmy monopolu
Doplňte tabulku příjmu monopolní firmy.
q p TR AR MR
0 90
1 80
2 70
3 60
4 50
5 40
6 30
Jaký je vztah mezi p a AR? Jaký mezi p a MR?
mic-slide09 (10 / 36)
Příjmy monopolu (pokrač.)
q p TR AR MR
0 90 0 – –
1 80 80 80 80
2 70 140 70 60
3 60 180 60 40
4 50 200 50 20
5 40 200 40 0
6 30 180 30 −20
Pro monopol platí:
AR = p (stejně jako pro dokonale konkurenční firmu)
MR < p (v dokonalé konkurenci platí MR = P)
mic-slide09 (11 / 36)
Vysvětlení monopolistova MR
Celkové příjmy monopolu jsou TR = p · q.
Zvýšení objemu produkce q má na příjmy dva vlivy:
efekt rozsahu výroby – vyšší výstup zvyšuje příjmy
cenový efekt – nižší cena snižuje příjmy
Aby monopol zvýšil q, musí snížit cenu všech jednotek, které
prodává.
Takže MR < p.
MR může být i záporné pokud cenový efekt převáží nad efektem
rozsahu výroby, což platí v neelastické části poptávkové
křivky.
mic-slide09 (12 / 36)
Vysvětlení monopolistova MR formálně
Celkový příjem monopolu má tvar
TR = q · p = q · D(q)
kde p = D(q) je inverzní poptávková funkce.
Mezní příjem monopolu je pak
MR =
dTR
dq
= D(q) +
dD(q)
dq
· q = p
efekt rozsahu
+
≤0
dD(q)
dq
·q
cenový efekt
=
= p(1 +
dp
dq
·
q
p
) = p 1 +
1
ε
,
kde ε je cenová elasticitia normální poptávkové funkce.
Monopol 4
mic-slide09 (13 / 36)
Příjmy monopolu (graficky)
p q TR MR
90 0 0 –
80 1 80 80
70 2 140 60
60 3 180 40
50 4 200 20
40 5 200 0
30 6 180 −20
p
q1 2 3 4 5 6
-20
0
20
40
60
80
d = D
mic-slide09 (14 / 36)
Příklad lineární poptávkové křivky a MR
p
q
d
MR
q0q0/2
Lineární poptávková křivka má tvar
p = a − bq.
Celkové příjmy mají tvar
TR = p · q = aq − bq2
.
Mezní příjmy mají tvar
MR =
dTR
dq
= a − 2bq
Křivka MR vychází ze stejného bodu na cenové ose jako poptávková
křivka, pak leží pod poptávkovou křivkou a je dvakrát
strmější. Poptávková křivka protíná vodorovnou osu pro
q0, MR ji protíná pro q0/2.
mic-slide09 (15 / 36)
Maximalizace zisku monopolu
MP #3: „Racionální lidé myslí v mezních veličinách.“
p
q
MR
MC
q∗q1 q2
Jako jakákoli firma, i monopol maximalizuje
zisk tím, že vyrobí objem q∗
,
kde MR = MC.
Pro množství q1 (MC < MR) platí, že zvýšení výroby o 1 zvýší
zisk o (MR − MC), tj. firma by měla zvyšovat výrobu.
Pro množství q2 (MR < MC) platí, že snížení výroby o 1 zvýší
zisk o (MC − MR), tj. firma by měla snižovat výrobu.
mic-slide09 (16 / 36)
Maximalizace zisku monopolu (pokrač.)
p
q
dMR
MC
q∗
p∗
MC(q∗
)
Monopol maximalizuje zisk pro
q∗
takové, že platí MR = MC.
Cenu p∗
najde monopol pro
množství q∗
na poptávkové
křivce.
Jakmile monopolista určí optimální objem produkce q∗
, nastaví
cenu p∗
na nejvyšší cenu, kterou jsou spotřebitelé ochotní za
toto množství zaplatit. Tuto cenu najdou na poptávkové křivce.
Monopol 5
mic-slide09 (17 / 36)
Zisk monopolu
p
q
dMR
MC
AC
q∗
p∗
AC(q∗
)
Stejně jako pro jakoukoli jinou
firmu i pro monopol platí, že
zisk se rovná TR − TC, tj. po
vydělení q se rovná (p−AC)·q.
mic-slide09 (18 / 36)
Monopol nemá nabídkovou křivku
Dokonale konkurenční firma:
bere cenu jako danou
má nabídkovou křivku, která ukazuje, jak q∗
závisí na P
Monopol:
je „tvůrce ceny“, ne „cenový příjemce“
q∗
nezávisí na ceně; ve skutečnosti q∗
a p jsou společně
určeny z MC, MR a poptávkové křivky
Proto monopol nemá žádnou nabídkovou křivku.
mic-slide09 (19 / 36)
Monopol nemá nabídkovou křivku – příklad
p
q
d
d
MR MR
MC
q1 = q2
p1
p2
Dvě různé poptávkové křivky mohou
vést
ke stejné ceně a různému
množství
ke stejnému množství a různé
ceně (jako na obrázku)
Monopol nereaguje na objektivní
cenu, ale na křivku poptávky.
Neexistuje závislost množství na ceně – existuje vždy jen jedna
optimální kombinace q∗
a p∗
.
mic-slide09 (20 / 36)
Ztráty blahobytu způsobené monopolem
Na dokonale konkurenčním trhu platí, že P = MC a celkový
přebytek je maximální.
V optimu monopolu platí p∗
> MR = MC
„hodnota“ dodatečné jednotky pro posledního kupujícího
(p∗
) je větší než náklady na zdroje potřebné k výrobě
této jednotky (MC)
monopolní produkce je příliš nízká – kdyby q∗
vzrostlo,
vzrostl by i celkový přebytek
tak monopol působí ztráty z mrtvé váhy
Monopol 6
mic-slide09 (21 / 36)
Ztráty blahobytu způsobené monopolem (graf.)
p
q
DMR
MC
qM qC
MC
pM
P = MC
Celkový přebytek je maximální
pro množství qC takové,
že P = MC.
Produkce monopolu qM taková,
že p∗
> MC působí ztráty
mrtvé váhy.
mic-slide09 (22 / 36)
Ztráty blahobytu způsobené monopolem (pokrač.)
p
q
dMR
MC
qM qC
MC
pM
P = MC
Pokud monopolista účtuje všem
kupujícím stejnou cenu PM,
vzniká ztráta z mrtvé váhy.
. . . zisk monopolu
. . . přebytek spotřebitele
. . . ztráta mrtvé váhy
Monopol získá část přebytku spotřebitele (= monopolní zisk).
To není příčinou neefektivity – je to jen transfer.
Příčinou neefektivity je pokles produkce pod optim. úroveň qc.
mic-slide09 (23 / 36)
Cenová diskriminace
Cenová diskriminace znamená prodej stejného zboží různým
kupujícím za různé ceny.
Firma může zvýšit svůj zisk tak, že účtuje vyšší cenu těm kupujícím,
kteří mají vyšší ochotu platit.
mic-slide09 (24 / 36)
Dokonalá cenová diskriminace vs. jedna cena
Poptávka po letu na měsíc; mezní náklady jsou konstantní 100.
jméno ochota platit
Míra 200
Honza 150
Krkavec 125
Tomáš 100
Veronika 50 ⇒
p qD
TR MR
200 1 200 200
150 2 300 100
125 3 375 75
100 4 400 25
50 5 250 −150
Dokonalá konkurence: P = MR = MC = 100, Q∗
= 4, přebytek
spotřebitele 175, přebytek výrobce 0.
Monopol: MR = MC = 100, q∗
= 2, p∗
= 150, přebytek spotřebitele
50, přebytek výrobce 100, ztráta mrtvé váhy 25.
Monopol 7
mic-slide09 (25 / 36)
Dokonalá cenová diskriminace vs. jedna cena
Poptávka po letu na měsíc; mezní náklady jsou konstantní 100.
jméno ochota platit
Míra 200
Honza 150
Krkavec 125
Tomáš 100
Veronika 50 ⇒
ochota platit qD
TR MR = p
200 1 200 200
150 2 350 150
125 3 475 125
100 4 575 100
50 5 625 50
Monopol s dokonalou cenovou diskriminací: každý spotřebitel
platí svou ochotu platit, q∗
= 4, přebytek spotřebitele 0, přebytek
výrobce 175, ztráta mrtvé váhy 0.
Výrobce odčerpal celý přebytek formou zisku; ekonomicky
efektivní situace.
mic-slide09 (26 / 36)
Dokonalá cenová diskriminace (graficky)
Dokonalá cenová diskriminace znamená, že firma účtuje
každému kupujícímu cenu rovnou jeho ochotě platit.
p
q
d = MR
MC
q∗
MC
Monopolista získá celý přebytek
spotřebitele.
Nevzniká žádná ztráta z mrtvé
váhy.
. . . zisk monopolu
Při dokonalé konkurenci platí MR = d a AR = d.
mic-slide09 (27 / 36)
Cenová diskriminace v reálném světě
V reálném světě není dokonalá cenová diskriminace možná:
firmy neznají ochotu každého kupující platit
kupci neoznamují prodejcům svou ochotu platit
Firmy rozdělují kupující do skupin podle pozorovatelných veličin,
které jsou pravděpodobně spojeny s jejich ochotou platit.
Příklady reálné cenové diskriminace:
slevy pro děti na vstupném do kina
studentské slevy
slevové kupony
množstevní slevy
mic-slide09 (28 / 36)
Vládní politika vůči monopolům
antimonopolní zákonodárství
regulace
veřejné vlastnictví
nicnedělání
Monopol 8
mic-slide09 (29 / 36)
Antimonopolní zákonodárství
Možnosti:
bránit fúzím, rozdělovat firmy
pokutovat kartely a „zneužití tržní síly“
Problém: Firmy nefúzují (nespojují se) jen kvůli omezení konkurence,
ale i kvůli úsporám nákladů – vláda nemusí být schopná
poměřit prospěch ze zvýšení konkurence s náklady ztráty
synergie.
+ možnost predátorských praktik: horší
konkurent obžaluje úspěšnějšího u antimonopolního
úřadu.
mic-slide09 (30 / 36)
Regulace monopolu
Vláda se snaží regulovat cenu monopolu. Na jaké úrovni?
p
q
AC
MC d
MR qR
p
q
AC
MC d
MR qR
p = MC
firma je ve ztrátě
p = AC
vzniká ztráta mrtvé váhy
Firmy nesnižují (zvyšují) své náklady.
mic-slide09 (31 / 36)
Další problémy regulace
„Zajetí regulátora“ – regulace ve prospěch regulovaného.
Umělé snížení monopolních zisků snižuje motivaci vyvíjet alternativní
statek či způsob výroby.
mic-slide09 (32 / 36)
Veřejné vlastnictví
Místo, aby monopol provozovala soukromá firma, provozuje
ho vláda.
Problémy:
není jasné, co to řeší
vládní úředníci nejsou motivováni ke snižování nákladů
úředníci sami lobbistická skupina
Efektivní fungování firmy nezajistí nic tak jako ziskový motiv.
Monopol 9
mic-slide09 (33 / 36)
Nicnedělání
Každé vládní řešení problému monopolu má své vlastní problémy.
Někteří ekonomové navrhují nedělat nic.
„. . . stupeň ,tržního selhání‘ americké ekonomiky [je] mnohem
nižší než ,politického selhání‘ pramenícího z nedokonalosti hospodářských
politik, které existují v reálných politických systémech.“
(George Stigler)
Navíc pokrok v technologii (přilákaný ziskem monopolu) často
monopol odstraní.
mic-slide09 (34 / 36)
Rozšířenost monopolů
Čisté monopoly jsou v reálném světě vzácné.
Nicméně, mnoho firem má určitou tržní sílu, protože
prodává unikátní výrobek
má velký tržní podíl a málo významných konkurentů
V mnoha takových případech se aplikuje většina závěrů této
kapitoly včetně
přirážka nad mezní náklady
ztráty mrtvé váhy
cenová diskriminace
mic-slide09 (35 / 36)
Shrnutí základních myšlenek
Monopol je jediný prodejce výrobku, který nemá dobré substituty.
Monopoly vznikají kvůli bariérám vstupu do odvětví (vytvořeným
vládou, vlastnictvím klíčového vstupu nebo výnosy
z rozsahu).
Monopol čelí klesající poptávkové křivce. Pokud chce prodat
více, musí zlevnit, takže má klesající MR. Monopol si účtuje
ceny vyšší než mezní náklady, takže vznikají ztráty mrtvé váhy.
Monopol může zvýšit svůj zisk tím, že účtuje vyšší ceny kupujícím
s vyšší ochotou platit.
Vlády se snaží problémy s monopoly řešit antimonopolním zákonodárstvím,
regulací monopolů či jejich zestátňováním. Tyto
politiky mají tolik problémů, že může být lepší nechat monopoly
být.
mic-slide09 (36 / 36)
Domácí úkol
Přečíst Mankiw, kapitolu 15.
Připravit se na seminář.
Doporučuji přečíst: Tim Harford: „Důvtipný zákazník“, kap. 1–2.