Externality
mic-slide13 (2 / 38)
Motivace
MP #6: „Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické
aktivity.“
Pokud neexistuje tržní selhání, pak jsou výsledky dokonale
konkurenčních trhů efektivní – maximalizují celkový přebytek.
Za určitých okolností však trhy mohou selhávat – pak vzniká
prostor pro vládní řešení.
MP #7: „Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu.“
Dnes prozkoumáme externality – jednu z příčin selhání trhu.
mic-slide13 (3 / 38)
Co se dnes naučíte
co jsou to externality
proč jsou výsledky tržního procesu při existenci externalit
neefektivní
jaké vládní politiky mohou vyřešit problém externalit
jak mohou lidé sami vyřešit problém externalit a proč
soukromé řešení vždy nefunguje
Přednáška odpovídá kapitole 10.
mic-slide13 (4 / 38)
Externality
Externalita je nekompenzovaný vliv jednání jednoho člověka
na blaho nezúčastněného jedince.
Externalita může být pozitivní nebo negativní, podle toho, zda
je vliv na nezúčastněnou stranu příznivý nebo nepříznivý.
Sebezájmem pohánění kupující a prodávající ignorují externí
náklady nebo prospěchy svého jednání, takže tržní výsledky
nejsou efektivní.
Proto v přítomnosti externality může vládní politika zvýšit efek-
tivnost.
mic-slide13 (5 / 38)
Příklady negativních externalit
znečištění vzduchu továrnou
sousedův štěkající pes
řev večírku ze sousedního pokoje
na kolejích
hlukové znečištění ze stavby
zdravotní riziko způsobené pasivním
kouřením
zvýšené riziko dopravní nehody
způsobené tím, že řidič za jízdy
telefonuje
mic-slide13 (6 / 38)
Příklady pozitivních externalit
očkování proti nakažlivé chorobě
chrání nejen očkovaného člověka,
ale i lidi v jeho okolí
výzkum a vývoj vytváří znalosti,
které mohou využít i ostatní
vzdělaní lidé páchají méně trestných
činů a jsou lepší voliči, což
ostatním zlepšuje život
krásná zahrada či opravené historické
budovy přináší radost i ko-
lemjdoucím
mic-slide13 (7 / 38)
Pigouův pohled na externality
Negativní externalita znamená odchýlení společenských nákladů
od soukromých nákladů. Pozitivní externalita znamená odchýlení
společenské hodnoty od soukromé hodnoty.
Společenské náklady = soukromé náklady + externí náklady.
Externí náklady jsou hodnota negativního vlivu na nezúčastněnou
stranu.
Společenská hodnota = soukromá hodnota +
externí prospěch.
Externí prospěch je hodnota pozitivního vlivu
na nezúčastněnou třetí stranu.
mic-slide13 (8 / 38)
Opakování: ekonomie blahobytu
P
Q
S
D
Q∗
P∗
Poptávková křivka odráží „hodnotu“
statku pro spotřebitele, měřenou
ochotou mezního spotřebitele
platit.
Nabídková křivka odráží (mezní)
náklady na produkci statku.
Na svobodném trhu cena vyrovná
nabídku a poptávku způsobem, který
maximalizuje celkový přebytek
(rozdíl mezi „hodnotou“ statku pro
spotřebitele a náklady statku pro prodejce).
mic-slide13 (9 / 38)
Analýza negativní externality
Při existenci negativní externality neberou soukromé subjekty
v úvahu veškeré náklady své činnosti.
P
Q
S
spol.
nákl.
D
QMQ∗
PM
P∗
Velikost externích nákladů zobrazuje
šipka.
Společensky optimální množství
je Q∗
, trh však vyrábí QM, protože
výrobci do kalkulace nákladů
nezahrnuli externí náklady.
Při množství vyšším než Q∗
jsou společenské náklady vyšší
než společenská hodnota. Tržní
množství QM je tedy příliš velké.
mic-slide13 (10 / 38)
Analýza pozitivní externality
Při existenci pozitivní externality neberou soukromé subjekty
v úvahu veškeré prospěchy své činnosti.
P
Q
S
spol.
prosp.
D
QM Q∗
PM
P∗
Velikost externích prospěchů zobrazuje
šipka.
Společensky optimální množství
je Q∗
, trh však vyrábí QM, protože
výrobci do kalkulace výnosů
nezahrnuli externí prospěchy.
Při množství nižším než Q∗
je
společenský prospěch vždy vyšší
než společenské náklady. Tržní
množství QM je tedy příliš malé.
mic-slide13 (11 / 38)
Shrnutí efektu externalit
Pokud existuje negativní externalita, pak je tržní množství vyšší
než společensky žádoucí.
Pokud existuje pozitivní externalita, pak je tržní množství menší
než společensky žádoucí.
Řešením problému je internalizace externality = změna motivace
tak, aby lidé brali v úvahu externí efekty svého jednání.
Je třeba zajistit, aby účastníci trhu
nesli plné společenské náklady svého jednání
získali plný společenský prospěch svého jednání
Pak bude tržní množství a cena stejné jako společensky optimální,
které maximalizuje přebytky společnosti.
mic-slide13 (12 / 38)
Hospodářská politika vůči externalitám
Dva přístupy:
Politiky přímé regulace regulují chování přímo, např.:
limity objemu vypouštěných škodlivin
požadavky, aby firmy přijaly nějakou konkrétní
technologii k omezení znečištění
Tržně orientované politiky poskytují takové motivace,
že se soukromé subjekty samy rozhodnou řešit problém,
např.:
korektivní daně a dotace
obchodovatelné emisní povolenky
Ekonomové preferují tržně orientované politiky, protože jsou
efektivnější.
mic-slide13 (13 / 38)
Pigouovy daně pro negativní externality
Pigouova daň (také korektivní daň) je daň nastavená tak,
aby soukromé subjekty vzaly při svém rozhodování v úvahu
společenské náklady, které vznikají z negativní externality.
P
Q
S
spol.
nákl.
D
QMQ∗
PM
P∗
Ideální korektivní daň = externí
náklady. To sníží tržní nabídku
na úroveň společenských nákladů.
(Šipka = velikost daně.)
Jiné daně pokřivují motivace a
vychylují trh od společenského
optima; tato slaďuje soukromé
motivy se zájmy společnosti, nutí
jednotlivce brát v úvahu externí
náklady a posouvá trh k efektivní
alokaci zdrojů.
mic-slide13 (14 / 38)
Příklad Pigouovy daně: daň z pohonných hmot
Spotřební daň z pohonných hmot má eliminovat tři negativní
externality:
znečištění – spalování fosilních paliv produkuje skleníkové
plyny
zácpy – čím víc kdo řídí, tím víc přispívá k zácpám
nehody – větší auta (s větší spotřebou) při nehodě způsobě
větší škodu
mic-slide13 (15 / 38)
Pigouovy dotace pro pozitivní externality
V případě pozitivní externality je ideální korektivní dotace ve
výší externích prospěchů.
P
Q
S
spol.
prosp.
D
QM Q∗
PM
P∗
Dotace posouvá tržní poptávku
vzhůru na úroveň společenského
prospěchu.
Jiné dotace pokřivují motivace
a vychylují trh od společenského
optima; tato slaďuje soukromé
motivy se zájmy společnosti,
nutí jednotlivce brát v úvahu
externí prospěchy a posouvá trh
k efektivní alokaci zdrojů.
(Šipka označuje velikost dotace.)
mic-slide13 (16 / 38)
Příklad Pigouovy dotace pozitivních externalit
Vláda subvencuje školství, protože vzdělání poskytuje pozitivní
externalitu.
Vláda se snaží subvencovat efekt technologického přelévání.
Efekt technologického přelévání vzniká, když výzkum či výroba
jedné firmy mají vliv na přístup jiné firmy k technologickému
pokroku.
subvencuje základní výzkum
zavádí patenty
mic-slide13 (17 / 38)
Pigouovy daně vs. regulace
Různé firmy mají různé náklady na snížení znečištění.
Efektivní je, aby nejvíc omezily znečištění ty firmy, které to
mohou udělat s nejnižšími náklady.
Pigouova daň je efektivní:
firma s nízkými náklady na odstranění znečištění ho odstraní,
aby snížila své daňové břemeno
firma s vysokými náklady na odstranění znečištění má
vyšší ochotu platit daň
Naproti tomu regulace, která nutí všechny firmy snížit znečištění
o určitý objem, není efektivní.
mic-slide13 (18 / 38)
Pigouovy daně vs. regulace (pokrač.)
Pigouova daň je pro životní prostředí lepší, protože
dává firmě motivaci omezovat znečištění tak dlouho, dokud
nejsou náklady na odstranění znečištění vyšší než daň
když se objeví „čistší technologie“, firma má motivaci ji
použít
Naproti tomu při specifické regulaci nemá firma žádnou motivaci
jít za úroveň přesně danou vyhláškou.
mic-slide13 (19 / 38)
Obchodovatelné emisní povolenky
Systém obchodovatelných emisních povolenek snižuje znečištění
s nižšími náklady než přímá regulace:
firmy s nízkými náklady na snížení znečištění prodají
všechny povolenky, které mohou
firmy s vysokými náklady na snížení znečištění povolenky
nakoupí
Výsledek: snížení znečištění provedou ty firmy, které to mohou
udělat s nejnižšími náklady.
mic-slide13 (20 / 38)
Obchodov. emisní povolenky vs. Pigouova daň
Jako většina poptávkových křivek je i poptávka firem po možnosti
znečišťovat klesající funkcí „ceny“ znečištění.
Pigouova daň zvyšuje tuto cenu, a tak snižuje objem znečištění,
které firmy poptávají.
Systém obchodovatelných emisních povolenek omezuje nabídku
práv znečišťovat, což také zvýší cenu „cenu“ znečištění, takže
má stejný efekt jako daň.
Když tvůrce hospodářské politiky nezná křivku poptávky po
znečištění, pak systém obchodovatelných povolenek zajistí
přesněji dané cílové snížení znečištění.
mic-slide13 (21 / 38)
Emisní povolenky vs. Pigouova daň (pokrač.)
Pigouova daň i obchodovatelné emisní povolenky mají stejný
důsledek: firmy platí za právo znečišťovat.
P
Q
daň
D
Q∗
P∗
P
Q
S
D
Q∗
P∗
Pigouova daň obchodovatelné
poukázky
mic-slide13 (22 / 38)
Výhrady proti ekonomické analýze znečištění
Někteří politici a mnozí environmentalisté tvrdí, že nikdo by si
neměl mít možnost koupit „právo znečišťovat“. Životní prostředí
je prý neocenitelně hodnotné.
Nicméně, lidé čelí nutnosti volby. Hodnotu čistého vzduchu a
vody je třeba porovnat s jejich náklady.
Tržně-konformní přístup snižuje náklady na ochranu životního
prostředí, což by mělo zvýšit poptávku společnosti po čistém
životním prostředí.
mic-slide13 (23 / 38)
Environmentální Kuznetsova křivka
Mnoho indikátorů životního prostředí vykazuje vůči bohatství
společnosti obrácenou „U“-křivku.
míraznečištění
bohatství národa
Rozvojové ekonomiky berou
malý ohled na životní
prostředí, což zvyšuje znečištění.
Po dosažení určitého
životního standardu se
zvyšuje důraz na kvalitní životní
prostředí.
Např. v USA mezi lety 1970
a 2006 vzrostl reálný HDP
o 195 %, počet aut se víc
než zdvojnásobil, ale emise
oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, sirníku dusíku atd. klesly.
mic-slide13 (24 / 38)
Problém Pigouova přístupu
Základní problém Pigouova přístupu spočívá v tom, jak má
vláda stanovit úroveň znečištění, která je společensky efektivní.
Ochotu platit za čisté životní prostředí nelze měřit.
Silné lobby (průmyslová i environmentalistická) vytváří tlak na
vládu.
mic-slide13 (25 / 38)
Coaseho pohled na externality
V tradičním Pigouově pohledu externalita znamená, že Adam
škodí Bětce. Otázka zní, jak mu v tom zabránit.
Podle Coase jde o reciproký problém: buď Adam škodí Bětce,
nebo Adamovi zakážeme škodit, čímž poškodíme Adama.
Skutečná otázka podle Coase zní, zda máme Adamovi povolit
poškodit Bětku, nebo Bětce poškodit Adama? Jde o to zabránit
větší škodě. V důsledku je to volba mezi Adamovou a Bětčinou
produkcí.
Problém negativních externalit není v tom, jak
jim zabránit, ale jak rozhodnout, zda větší škoda
plyne z externality, nebo ze zastavení aktivity,
která ji působí.
mic-slide13 (26 / 38)
Příklad: Dick, Jane a pes Spot
Dick a Jane si pronajímají byt v jednom dvojdomku. Dick má
psa Spota, kterého má velice rád. Spotovo štěkání však Jane
ruší – ta má velice ráda klid.
Společenský plánovač by dosáhl optimálního výsledku tak, že
by vyhověl tomu, kdo má větší prospěch (a případně ho přiměl
odškodnit toho druhého).
mic-slide13 (27 / 38)
Příklad pokrač.: Jane má klid raději než Dick psa
Řekněme, že si Dick váží vlastnictví psa na $500 a Jane ticha
na $800.
Společenský plánovač by měl Dickovi psa zakázat:
Dick ztratí $500
Jane získá $800
„Společnost“ získala přebytek $300, tj. Jane získala tolik, že může
případně Dicka odškodnit za ztrátu psa.
mic-slide13 (28 / 38)
Příklad pokrač.: Jane má klid raději než Dick psa
Řekněme, že společenský plánovač neexistuje a majitel domu
dovoluje nájemníkům zvířata bez ohledu na mínění ostatních
nájemníků.
Kdyby si Dick nechal psa, Jane by ztratila víc, než by Dick získal.
Soukromé řešení: Jane zaplatí Dickovi např. $550 za to, že se
psa vzdá.
Dick získá přebytek $550 − 500 =$50
Jane získá přebytek $800 − 550 =$250
Dosáhli „společensky“ optimální situace (celkový
přebytek je $300).
mic-slide13 (29 / 38)
Příklad pokrač.: Jane má klid raději než Dick psa
Řekněme, že společenský plánovač neexistuje a majitel domu
dovoluje nájemníkům zvířata pouze v případě, že jim to ostatní
nájemníci povolí.
Nyní je právo na straně Jane – pes musí z domu.
Dickovi se nevyplatí Jane „uplatit“, aby mu psa povolila.
Dick ztratil $500
Jane získala $800
Výsledek je opět společensky optimální (celkový
přebytek je $300), ale přebytek Jane je vyšší a Dicka
nižší než v předchozím případě.
mic-slide13 (30 / 38)
Příklad pokrač.: Dick má psa raději než Jane klid
Řekněme, že si Dick váží vlastnictví psa na $1.000 a Jane ticha
na $800.
Společenský plánovač by měl Dickovi psa povolit:
Dick získá $1.000
Jane ztratí $800
„Společnost“ získala přebytek $200, tj. Dick získal tolik, že může
případně Jane odškodnit za ztrátu klidu.
mic-slide13 (31 / 38)
Příklad pokrač.: Dick má psa raději než Jane klid
Řekněme, že společenský plánovač neexistuje a majitel domu
dovoluje nájemníkům zvířata bez ohledu na mínění ostatních
nájemníků.
Kdyby si Dick nechal psa, Jane by ztratila méně, než by Dick
získal.
Jane se tedy nevyplatí Dicka uplatit, aby se psa vzdal.
Výsledek je společensky optimální – Dick si psa nechá a „společnost“
dosáhne přebytku $200.
mic-slide13 (32 / 38)
Příklad pokrač.: Dick má psa raději než Jane klid
Řekněme, že společenský plánovač neexistuje a majitel domu
dovoluje nájemníkům zvířata pouze v případě, že s tím souhlasí
ostatní nájemníci.
Nyní je právo na straně Jane – pes musí z domu.
Dickovi se vyplatí „uplatit“ Jane, aby mu psa dovolila. Nabídne jí
např. $850.
Dick získá $1000 − 850 =$150
Jane získá $850 − 800 =$50
Výsledek je opět společensky optimální (celkový
přebytek je $200), ale přebytek Jane je vyšší a Dicka
nižší než v předchozím případě.
mic-slide13 (33 / 38)
Zobecnění: tzv. Coaseho teorém
Tzv. Coaseho teorém: Pokud jsou transakční náklady nulové a
vlastnická práva dobře definovaná, pak alokace zdrojů nezáleží
na jejich počátečním rozdělení.
⇓
Pokud mohou soukromé strany vyjednávat o alokaci zdrojů
s nulovými transakčními náklady, mohou vyřešit problém externalit
samy.
Za těchto podmínek neovlivňuje rozdělení
„práv“ řešení; ovlivňuje však
rozdělení přebytků (bohatství).
mic-slide13 (34 / 38)
Problém řešení na principu Coaseho teorému
Transakční náklady jsou náklady, které vznikají během vyjednávání
a uskutečňování dohody mezi dotčenými stranami.
Pokud jsou transakční náklady příliš vysoké, pak mohou zablokovat
oboustranně prospěšnou dohodu.
Problém je zhoršen, pokud jsou strany umíněné a pokud musí
vyjednávat mnoho hráčů.
mic-slide13 (35 / 38)
Další typy soukromých řešení externalit
Pravidla chování (morálka, zvyky, sociální sankce, . . . ).
Charity, církve, . . .
. . .
Zlaté pravidlo:
„Nečiň jinému, co nechceš, aby on činil tobě.“
mic-slide13 (36 / 38)
Vláda a externality
Vláda vytváří zákony, které mají řešit problémy s externalitami.
Vláda však také externality vytváří, když umožňuje, aby lidé
nenesli plné důsledky svého jednání.
v českém systému zdravotního zabezpečení lidé neplatí
podle rizikovosti svého života ⇒ sponzoring pití, kouření,
obezity, . . .
pomoc obětem záplav ⇒ motivace stavět v záplavových
oblastech
“too-large-to-fail” ⇒ banky nesou přehnané riziko
pomoc svobodným matkám ⇒ . . .
Vláda sponzoruje nežádoucí chování, které se následně snaží
vyřešit další regulací.
mic-slide13 (37 / 38)
Shrnutí základních myšlenek
Externalita vzniká, když tržní transakce ovlivňuje třetí stranu.
Pokud je dopad na třetí stranu negativní, tržní množství je vyšší
než společensky optimální; pokud je pozitivní, pak je tržní
množství menší než společensky optimální.
Lidé mohou někdy vyřešit problém externalit sami. Coasův teorém
říká, že při nulových transakčních nákladech může soukromý
trh zajistit efektivní alokaci zdrojů.
Pokud jsou transakční náklady vysoké, pak může problém vyřešit
vláda zavedení korektivní daně nebo systému obchodovatelných
povolenek. Tyto politiky chrání životní prostředí s nižšími
náklady než přímá regulace.
mic-slide13 (38 / 38)
Domácí úkol
Přečíst Mankiw, kapitola 10.
Připravit se na seminář.
Doporučuji přečíst si další texty v ISu.