Firmy na dokonale
konkurenčních trzích
Motivace
Každá firma musí učinit následující rozhodnutí:
kolik vyrábět
jakou cenu si účtovat
s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu)
Tato rozhodnutí jsou ovlivněna třemi faktory:
poptávkou na trhu
náklady
konkurencí, které firma čelí
Začneme studiem firmy na dokonale konkurenčním trhu.
Co se dnes naučíte
co je to dokonale konkurenční trh
co je mezní příjem a jaký má vztah k celkovému a průměrnému
příjmu
jak konkurenční firmy určují množství, které maximalizuje
jejich zisk
kdy konkurenční firma krátkodobě ukončí činnost a kdy
opustí trh
jak vypadá tržní nabídková křivka v krátkém a v dlouhém
období
Přednáška odpovídá kapitole 14.
Vlastnosti dokonalé konkurence
Podmínky na dokonale konkurenčním trhu:
mnoho kupujících a mnoho prodávajících
prodávané statky jsou stejné (homogenní)
firmy mohou volně vstupovat na trh a odcházet z trhu
Díky podmínkám 1 a 2 jsou všichni kupující i prodávající cenovými
příjemci – berou cenu jako danou.
Příklady dokonale konkurenčních trhů:
trh obilí v USA
některé finanční trhy
Příjmy dokonale konkurenční firmy
Celkový příjem TR = P · q
Průměrný příjem AR = TR/q = P
Mezní příjem MR =
∆TR
∆q
q P TR AR MR
0 10
1 10
2 10
3 10
4 10
5 10
Doplňte tabulku.
Příjmy dokonale konkurenční firmy (pokrač.)
Celkový příjem TR = P · q
Průměrný příjem AR = TR/q = P
Mezní příjem MR =
∆TR
∆q
q P TR AR MR
0 10 0 – –
1 10 10 10 10
2 10 20 10 10
3 10 30 10 10
4 10 40 10 10
5 10 50 10 10
Všimněte si, že pro dokonale
konkurenční firmu
(a pouze pro ni) platí
AR = MR = P.
Pro konkurenční firmu platí MR=P
Na trhu dokonalé konkurence může firma libovolně zvětšit svůj
výstup, aniž by ovlivnila tržní cenu P.
Proto zvýšení výroby a prodeje (zvýšení q) o 1 zvýší celkové
tržby o P, tedy
MR = P
Tato podmínka platí pouze na dokonale konkurenčním trhu!
Vodorovnou křivku P = AR = MR lze tedy
chápat jako křivku poptávky po výrobcích
jedné dokonale konkurenční firmy.
Maximalizace zisku firmy
MP #3: Racionální lidé myslí v mezních veličinách.
Zvýšení výstupu q o 1 jednotku
zvýší celkové příjmy o MR
zvýší celkové náklady o MC
zisk tedy roste o MR − MC
Pokud platí MR > MC, pak zvýšení výroby zvyšuje zisk.
Pokud platí MR < MC, pak snížení výroby zvyšuje zisk.
Firma dosahuje maximálního zisku, pokud platí MR = MC.
Maximalizace zisku: příklad pokračuje
q P TR TC AR zisk MR MC ∆ zisk
0 10 0 5 – -5 – – –
1 10 10 9 10 1 10 4 6
2 10 20 15 10 5 10 6 4
3 10 30 23 10 7 10 8 2
4 10 40 33 10 7 10 10 0
5 10 50 45 10 5 10 12 -2
Pokud platí MR > MC, pak zvýšení výroby zvyšuje zisk.
Pokud platí MR < MC, pak snížení výroby zvyšuje zisk.
Firma dosahuje maximálního zisku, pokud platí MR = MC.
Maximalizace zisku graficky
Firma maximalizuje zisk z výroby pro q takové, že MR = MC.
náklady
q
MC
MRP
q∗qA qB
Pro qA platí MR > MC ⇒ zvýšení q
zvýší zisk.
Pro qB platí MR < MC ⇒ snížení q
zvýší zisk.
Pro q∗
platí MR = MC ⇒ jakákoli
změna q sníží zisk.
Zvýšení zisku při změně objemu produkce
Pokud je MR > MC, pak zvýšení produkce zvýší zisk – za
každou dodatečně vyrobenou jednotku o MR − MC.
Pokud je MR < MC, pak snížení produkce zvýší zisk – za
každou nevyrobenou jednotku o MC − MR.
náklady
q
MC
MRP
q∗qA
náklady
q
MC
MRP
q∗ qB
Zvýšením výroby zisk stoupne o (MR − MC) (barev. troj.).
Rozhodnutí firmy o nabízeném množství
Firma maximalizuje zisk z výroby pro q takové, že MR = MC.
nákl.
q
MC
MR1 = d1P1
MR2 = d2P2
q∗
q
Pokud cena vzroste z P1 na
P2, objem výroby, při kterém
je zisk maximální, stoupne
z q1 na q2.
Křivka MC určuje při každé
ceně objem výroby q.
Takže křivka MC (její část)
je křivkou nabídky firmy.
Křivka MR = AR = P je křivkou poptávky po výrobcích firmy.
Určení zisku firmynákl.
q
MC
AC
MRP
q∗
AC
Zisk firmy je TR − TC.
Zisk firmy na jednotku produkce
(tj. po vydělení objemem produkce
q∗
) je AR − AC = P − AC.
Celkový zisk firmy je (P−AC)·q∗
.
(Zisk je označen světlou plochou.)
Určení ztráty firmynákl.
q
MC
AC
MRP
q∗
AC
Zisk firmy je TR − TC.
Zisk firmy na jednotku produkce
(tj. po vydělení objemem produkce
q∗
) je AR − AC = P − AC.
Celkový zisk firmy je (P−AC)·q∗
.
(Zde je firma ve ztrátě = záporný
zisk. Ztráta je označena světlou
plochou.)
Pokud je firma ve ztrátě, měla by ukončit činnost nebo dokonce
opustit trh?
Rozhodnutí o zastavení výroby v krátkém období
Pokud jsou podmínky na trhu nepříznivé a firma je ztrátová,
firma řeší, zda nezastaví výrobu.
Náklady na ukončení výroby = ztracené celkové příjmy TR
Přínos z ukončení výroby = ušetřené variabilní náklady VC
(firma musí stále platit FC).
Firma zastaví výrobu, když se jí to vyplatí: když TR < VC.
Po vydělení q: firma zastaví výrobu, když P = AR < AVC.
⇓
Firma je ochotná krátkodobě vyrábět i se ztrátou, pokud jí cena
pokrývá aspoň AVC. FC rozhodování neovlivňují, protože je
firma nedokáže krátkodobě změnit – nese je v každém případě.
Rozhodnutí o zastavení výroby v SR graficky
Firma vyrábí, pokud P > AVC; zastaví činnost, pokud P < AVC.
nákl.
q
MC
AVC
AC
P
q∗
nákl.
q
MC
AVC
AC
P
q∗
Pokud P > AVC, pak příjmy pokryjí celé variabilní a část fixních
– výroba snižuje ztrátu.
Pokud P < AVC, pak příjmy nepokryjí ani variabilní náklady –
ztráta je nižší, když firma zastaví výrobu.
Nabídka dokonale konkurenční firmy v SRnákl.
q
MC = s
AVC
AC
P0
Firma vyrábí takové množství q,
kdy se MR = MC, pokud cena
aspoň pokrývá AVC.
Pokud P < AVC, firma zastaví vý-
robu.
V krátkém období je nabídkou dokonale konkurenční firmy ta
část křivky MC nad jejím průsečíkem s AVC.
Rozhodnutí o odchodu z trhu v dlouhém období
Náklady odchodu z trhu = ztráta celkových příjmů TR
Přínos odchodu z trhu = úspora celkových nákladů TC
(FC jsou v dlouhém období nulové)
Firma opustí trh, pokud TR < TC.
Po vydělení q: firma opustí trh, pokud AR = P < AC.
V dlouhém období tedy firma není ochotná vyrábět
se ztrátou.
Nabídka konkurenční firmy v dlouhém obdobínákl.
q
MC = s
AC
P0
Firma vyrábí takové množství q,
kdy se MR = MC, pokud cena
aspoň pokrývá AC.
Pokud P < AC, firma odejde z trhu.
V dlouhém období je nabídkou dokonale konkurenční firmy ta
část křivky MC nad jejím průsečíkem s AC.
Rozhodnutí nové firmy o vstupu na trh
V dlouhém období vstoupí nové firmy na trh, pokud je to ziskové,
tj. pokud TR > TC.
Po vydělení q: firma vstoupí na trh, pokud AR = P > AC.
Tržní nabídka
Chvíli uvažujme zjednodušující předpoklady:
Všechny existující firmy i firmy, které by mohly potenciálně
vstoupit do odvětví, mají stejné náklady.
Náklady firem se nezmění, když další firmy vstoupí na
trh, opustí ho nebo změní objem produkce.
Počet firem na trhu je
fixní v krátkém období
(kvůli fixním nákladům a času potřebnému na vstup)
variabilní v dlouhém období
(kvůli volnému vstupu do odvětví a odchodu z něj)
(Nyní mluvíme o krátkém či dlouhém období z hlediska odvětví,
nikoli firmy!)
Tržní nabídková křivka v krátkém období
Pokud platí, že P > AVC, každá firma vyrábí množství, které
maximalizuje její zisk, tj. kde MR = MC; jinak nevyrábí.
Při každé ceně je množství nabízené trhem součtem množství
nabízených jednotlivými firmami, tj. tržní nabídková křivka je
(horizontální) součet nabídkových křivek jednotlivých firem.
nákl.
q
MC = s
AVC
P1
P2
P3
10 20 30
P
Q
P1
P2
P3
S =
∀n
s
10K 20K 30K
1 000 firem
Tržní nabídka v LR: vstupy a odchody z trhu
V dlouhém období se počet firem na trhu mění v důsledku
jejich příchodů na trh a odchodů z trhu.
Pokud existující firmy dosahují kladného zisku, pak
nové firmy vstupují na trh, krátkodobá nabídková křivka
se posouvá vpravo
v důsledku toho klesá cena a zpomalují se vstupy na trh
Pokud existující firmy dosahují ztráty, pak
některé firmy odcházejí z trhu, krátkodobá nabídková
křivka se posouvá vlevo
v důsledku toho roste cena, což snižuje ztrátu firem, které
zůstaly
Podmínka nulového zisku
Dlouhodobá rovnováha: proces příchodů firem na trh a odchodů
z trhu je u konce – zbývající firmy dosahují nulového
ekonomického zisku.
Nulový ekonomický zisk nastává, když P = AC.
nákl.
q
MC = s
AC
P∗
q∗
MR = AR
Protože firmy vyrábějí tam, kde
P = MR = MC, podmínka nulového
zisku zajišťuje, že platí P =
MC = AC – to je objem výroby,
kde firmy vyrábí s minimálními
průměrnými náklady.
V dlouhém období platí:
P = min AC. ⇒
Dlouhodobá křivka tržní nabídky
je vodorovná na úrovni minima AC.
Proč firmy zůstávají v odvětví s nulovým ziskem?
Ekonomický zisk = výnosy − všechny náklady (včetně implicitních
nákladů, jako jsou náklady příležitosti času a peněz majitele
firmy).
V rovnováze s nulovým ziskem majitelé vydělají na své vstupy
stejně, jako by vydělali v jejich druhém nejlepším použití ⇒ nemají
tedy důvod tyto vstupy nikam přesouvat – jinde by vydělali
stejně nebo méně.
Reakce na zvýšení poptávky – původní rovnováha
Prozkoumejme reakci dokonale konkurenční firmy a dokonale
konkurenčního odvětví na zvýšení poptávky.
nákl.
q
MC = s
AC
P∗
q∗
P
Q
P∗
S =
∀n
s
D
Q∗
EE
V původní dlouhodobé rovnováze je na trhu n = Q∗
/q∗
firem.
Všechny mají nulový ekonomický zisk.
Krátkodobá reakce na zvýšení poptávky
Pokud stoupne poptávka, roste tržní cena P.
nákl.
q
MC = s
AC
P∗
P
q∗
q
P
Q
P∗
P
S =
∀n
s
D D
Q∗
Q
EE
E’E’
Při vyšší ceně jsou firmy ochotny vyrábět více – posouvají se
po své nabídkové křivce. Trh se posouvá po tržní nabídkové
křivce. Objem produkce roste na Q = n · q .
Dlouhodobá reakce na zvýšení poptávky
Kladný zisk láká do odvětví další firmy, což posouvá tržní nabídku
doprava a snižuje cenu. Firmy přichází, dokud není zisk
opět nulový.
nákl.
q
MC = s
AC
P∗
q∗
P
Q
P∗
S S =
∀n
s
D D
Q∗
Q Q
EE
E’E’
E”E”
Nakonec každá firma opět vyrábí q∗
a prodává za P∗
. Počet
firem však stoupl na Q /q∗
, takže stoupla celková produkce.
Dlouhodobá tržní nabídková křivka
Pokud spojíme body dlouhodobé rovnováhy odvětví pro různé
nabídkové křivky, dostaneme dlouhodobou nabídku odvětví.
nákl.
q
MC = s
AC
P∗
q∗
P
Q
P∗
S S
D D
Q∗
Q Q
EE
E’E’
E”E”
SLR
Ta leží na minimu AC. Za našich předpokladů je vodorovná.
Proč může být dlouhodobá tržní nabídka rostoucí
Dlouhodobá tržní nabídková křivka je vodorovná, pokud platí
všechny firmy mají identické náklady a
náklady se nemění, pokud další firmy vstoupí na trh či
z něho odejdou
Pokud tyto podmínky nejsou splněné, pak bude poptávková
křivka rostoucí.
1) Firmy nemají stejné náklady
Když cena P roste, nejdřív na trh vstupují firmy s nižšími náklady,
a až pak ty s vyššími náklady.
Dlouhodobá tržní nabídková křivka je proto rostoucí.
Při každé ceně
pro mezní firmu platí, že P = min AC a její zisk je nulový
firmy s nižšími náklady mají kladný zisk
2) Náklady rostou, když vstupují další firmy
V některých odvětvích je nabídka klíčových vstupů omezená
(např. množství půdy vhodné pro zemědělství).
Vstup nových firem zvýší poptávku po těchto vstupech, což zvýší
cenu těchto vstupů.
To zvýší náklady všech firem – min AC se posouvá vzhůru.
Takže zvýšení ceny P je nutné, aby zvýšilo tržní nabízené množství,
takže nabídková křivka je rostoucí.
Rostoucí dlouhodobá tržní nabídka obecně
Dlouhodobá tržní nabídková křivka spojuje body minima AC
mezní firmy.
nákl.
q
MC
AC
MC
AC
P1
P2
q1q2
P
Q
P1
P2
S S
D D
Q1 Q2
EE
E’E’
E”E”
SLR
Pokud minimum AC mezní firmy roste (rostou náklady všech
firem nebo při vyšší ceně vstupují firmy s vyššími náklady), pak
je dlouhodobá tržní nabídková křivka rostoucí.
Efektivnost dokonalé konkurence
Maximalizace zisku: MC = MR
Dokonalá konkurence: P = MR
Takže na dokonale konkurenčním trhu: P = MC
MC jsou náklady výroby dodatečné jednotky. P je „hodnota“
mezní jednotky pro kupujícího.
P
Q
S
D
P∗
Q∗
Takže dokonale konkurenční rovnováha
je efektivní – maximalizuje celkový
přebytek.
Shrnutí základních myšlenek
Pro firmu na dokonale konkur. trhu platí P = MR = AR.
Pokud P > AVC, firma maximalizuje svůj zisk výrobou toho
množství, kde MR = MC. Pokud je P < AVC, firma v krátkém
období ukončí výrobu.
Pokud je P < AC, firma v dlouhém období opustí trh.
V krátkém období nemohou vstoupit další firmy a zvýšení poptávky
zvyšuje zisky firem.
Díky volnému vstupu a odchodu firem jsou zisky v dlouhém
období nulové a P = min AC.
Domácí úkol
Přečíst Mankiw, kapitoly 14.
Připravit se na seminář.